V souvislosti s šířením koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 je nuceno mnoho zaměstnavatelů řešit existenční problémy. Jedním ze způsobů, jak krizi překlenout, je učinit radikální škrty, mezi něž patří propouštění zaměstnanců. V této situaci zaměstnavatelé přistupují k výpovědi z důvodu organizační změny. V tomto článku se budu zabývat…
Jak hodnotit porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec dobrovolně vykonává práci v době dočasné pracovní neschopnosti? A lze vůbec v takovém případě o porušení pracovních povinností uvažovat? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3212/2019 ze dne 25. 2. 2020.
Nejvyšší soud v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 posuzoval, jaké právní důsledky vyvolává právní jednání, jehož strany pouze předstírají vůli takové právní jednání učinit. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou společností uzavřena pracovní smlouva se sjednaným druhem práce „referent“, jejímž účelem (jak bylo v…
Právní úpravu povinnosti zaměstnavatele odškodnit následky pracovního úrazu při činnosti zaměstnance konané pro zaměstnavatele z vlastní zaměstnancovy iniciativy ilustruje rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2034/2019, ze dne 21. 1. 2020.
Druhou částí pokračuje přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí, zásadně vrcholných soudních instancí (tentokrát znovu výhradně Nejvyššího soudu ČR), v oboru pracovního práva z letošního roku 2020 resp. jeho prvního kalendářního čtvrtletí.
Dne 7. 4. 2020 vydal Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS“) usnesení pod sp. zn. 21 Cdo 3992/2019, kterým odmítl dovolání zaměstnavatele proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl učiněn závěr o neplatnosti výpovědi zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen…
Od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, se nad touto otázkou zamýšlela celá řada právníků. Nejvyšší soud dne 10.3.2020 vydal rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 710/2019, ve kterém nastínil řešení, kdy v situaci, kde dle zákoníku práce není na odškodnění nárok, by mohl existovat nárok na odškodnění dle občanského…
Novela zákoníku práce – zákon č. 285/2020 Sb. ulehčuje jak převod dovolené za kalendářní rok do dalšího následujícího kalendářního roku u téhož zaměstnavatele, tak převod dovolené mezi dvěma zaměstnavateli při změně zaměstnání v průběhu kalendářního roku.
Novela zákoníku práce zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 26.6.2020 pod č. 285/2020 Sb. přináší výraznou změnu právní regulace dovolené, kdy změnám mechanismu výpočtu dovolené a dovolené za kalendářní rok a její poměrné části dle nové úpravy byly věnovány předchozí příspěvky (Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní…
Příspěvek přináší přehled změn v oblasti doručování písemností dle zákoníku práce, jak zaměstnavatelem zaměstnanci, tak i naopak zaměstnance zaměstnavateli, účinných od 30. 7. 2020,[1] a především se zamýšlí nad pozměněnou, ale stále platnou povinností zaměstnavatele doručovat zaměstnanci písemnosti primárně osobně na…
Z kodexu pracovního práva – zákoníku práce – vyplývá, že zaměstnanec se může provinit proti pracovnímu právu různými způsoby různé intenzity. Proto, aby byl zrušen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele okamžitě je přitom třeba, aby došlo u zaměstnance k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci…
Příspěvek stručně a pokud možno co nejpřístupněji shrnuje oprávnění odborů v situaci, kdy zaměstnavatel rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr resp. povinnosti, které má zaměstnavatel vůči odborům.
Novela zákoníku práce zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 26.6.2020 pod č. 285/2020 Sb. přináší výraznou změnu právní regulace dovolené, kdy změnám mechanismu výpočtu dovolené a dovolené za kalendářní rok dle nové úpravy byl věnován předchozí příspěvek (Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok[*]), na který je…
Novela zákoníku práce mění pravidla krácení dovolené – zákoník práce již nebude upravovat krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci (z důvodu překážek v práci, které nejsou hodnoceny jako výkon práce), ale jen pro neomluvené absence, přičemž postih bude mírnější než doposud.
Přestože plošná povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest, která byla zavedena mimořádnými opatřeními vlády a ministerstva zdravotnictví, již nadále až na výjimky netrvá, někteří zaměstnavatelé nošení roušek na pracovišti u zaměstnanců vyžadují. Jaký k tomu mají právní důvod?
V dnešní době, kdy se většina komunikace mezi obchodními partnery odehrává prostřednictvím e-mailu, mohou e-mailové schránky zaměstnanců obsahovat celou řadu informací důležitých pro činnost zaměstnavatele. Proto dojde-li k ukončení pracovního poměru, vyvstává otázka, jak má zaměstnavatel s e-mailovou schránkou bývalého zaměstnance naložit a zda…
V současné době byl ukončen legislativní proces ve vztahu k novele zákoníku práce (novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 26.6.2020 pod č. 285/2020 Sb.), která svým dopadem zasáhne do fungování a každodenního života všech zaměstnavatelů a zaměstnanců, jelikož přináší řadu významných změn v pracovním právu. Jedním z výraznějších zásahů je i…
Novela zákoníku práce[1] s účinností od 1. ledna 2021 rozšiřuje okruh oprávněných osob – pozůstalých (manžel resp. manželka, registrovaný partner resp. partnerka, nezaopatřené dítě, rodič sdílející domácnost), kterým přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to…
K dnešnímu dni je již opravdu možné říct, že se brzy dočkáme účinnosti zásadnější novely zákoníku práce, která byla ve více či méně podobném znění neúspěšně prosazována již v minulých letech. Předmětná novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 26.6.2020 pod č. 285/2020 Sb., s navrhovanou většinovou účinností k…
Dne 26. června letošního roku byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (dále jen „Novela“), jenž novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“) a…
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
