pracovní právo

Jakákoliv forma iniciativy zaměstnanců je ze strany zaměstnavatelů zpravidla velmi vítána a oceňována. Neplatí to však ve všech oblastech, zejména pokud jde o oblast náhrady újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem.

V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 přijala vláda řadu krizových opatření, která mají bezprostřední dopad na zaměstnávání cizinců a jejich výkon práce na území České republiky.

Současná pandemie nového typu koronaviru vyvolává řadu právních otázek. Jednou z těch poměrně aktuálních je, zda vzniká zaměstnanci nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy na zdraví, nakazí-li se tímto onemocněním na svém pracovišti. Naléhavou je tato otázka zejména pro zaměstnance v tzv. první linii, tedy pro zdravotníky, hasiče, pokladní v…

V současné situaci, kdy se tuzemský trh práce potýká stále s nízkou mírou nezaměstnanosti[1], může být pro zaměstnavatele obtížné sehnat potřebnou pracovní sílu, a proto jsou často nuceni ji hledat v zahraničí. Mezi základní právní předpisy dopadající na problematiku zaměstnávání cizinců na území ČR patří zejména zákon 326/1999 Sb., o pobytu…

K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při…

Prodlužuje se doba použitelnosti (tedy dvouměsíční lhůta resp. doba dle ust. § 61 odst. 3 zákoníku práce pro uplatnění) souhlasu odborů s rozvázáním pracovního poměru s členem jejího jednajícího orgánu kupř. o jeho dočasnou pracovní neschopnost?

Za současné situace se řada firem potýká s problémy, jak nahradit zaměstnance, kteří čerpají tzv. ošetřovné. Aktuální je to zejména u rodičů, kteří se musí starat o své potomky z důvodu uzavřených škol a školek, ale ošetřovné se nevztahuje jen na tyto případy. V poslední době bylo v souvislosti s pandemií koronaviru a vyhlášením nouzového stavu v…

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Nejvyšší soud ČR se v loňském roce 2019 zabýval nejprve řešením otázky přípustnosti započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění a posléze vůči pohledávce zaměstnance na odstupné.

Ačkoliv nejsem zastánce šíření poplašných zpráv a paniky napříč společností, rád bych poskytl právní pohled na některé otázky, které mohou nastat v právních vztazích přímo či nepřímo nastat v důsledku epidemie označované jako COVID-19.[1] Řeč bude zejména o vztazích pracovněprávních.

Není neobvyklé, že při výkonu závislé práce nastávají situace, kdy zaměstnanec svým jednáním způsobí škodu zaměstnavateli. V takových případech, pokud byly dodrženy všechny zákonem stanovené náležitosti, vzniká zaměstnavateli nárok na náhradu vzniklé škody. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé se pokoušejí svoji pohledávku na náhradu škody…

Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda usnesením 69/2020 Sb. na 30 dní nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (COVID-19). Následně vláda přijala řadu krizových opatření, která způsobila mimo jiné zavření nebo omezení provozu vybraných provozoven, kanceláří a podniků. Jedná se…

Účelem tohoto článku je vymezit pracovněprávní následky související s karanténou nařízenou zaměstnancům. Součástí článku je rovněž přehled základních preventivních opatření, která mohou zaměstnavatelé za účelem předcházení riziku nákazy mezi svými zaměstnanci zavést.

Aktuálně se nacházíme v nelehké době, kdy každý z nás – zaměstnavatel, zaměstnanec či podnikatel pociťuje v různé míře dopady nového koronaviru. Je to pro všechny z nás situace, ve které se teprve učíme aktivně fungovat.

Redakce EPRAVO.CZ ve spolupráci s Mgr. Marií Janšovou, partnerkou advokátní kanceláře Legalité, si vás dovoluje pozvat ke…

V posledních dnech jsme opakovaně ze strany laické i odborné veřejnosti dotazováni na problematiku překážek v práci v důsledku faktické či právní nemožnosti „přidělování práce zaměstnancům ze strany zaměstnavatele“ v přímém či zprostředkovaném důsledku koronavirové pandemie a různých opatření s ní souvisejících. …

Řada zaměstnavatelů pociťuje velmi výrazně dopady současných preventivních opatření přijatých vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Opatření doléhají s nebývalou tvrdostí zejména na segment ubytovacích a gastronomických služeb, zejména těch úzce navázaných na turistický ruch. V prvé řadě jde samozřejmě o ty, kteří byli nuceni zcela uzavřít…

Pracovní trh se dnes potýká s nedostatkem pracovní síly. Zaměstnavatelé se tak často předhánějí ve snaze oslovit uchazeče o zaměstnání formou nejrůznějších pracovních benefitů. Stále populárnějším benefitem je pružné rozvržení pracovní doby.

Nejvyšší soud vydal dne 11. 12. 2019 rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019, v němž se vyjádřil k podmínkám, za nichž může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr současně jak okamžitým zrušením, tak výpovědí, které odůvodní stejným porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance.

I středoškoláci dnes vědí, že patrně žádné povolání v ČR není méně populární než exekutor. Prostě není.

Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Důvěru zaměstnavatele může ztratit zaměstnanec kupříkladu právě útokem na jeho majetek. Jestliže spočívá porušení pracovní kázně zaměstnancem (porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) v útoku na majetek…