Aktuální novelou zákoníku práce[1] se s účinností ode dne 30. 7. 2020 upravila stávající pravidla pro doručování nejvýznamnějších pracovněprávních písemností.[2] Osobní doručení se nově limituje na zaměstnance přítomné na pracovišti.[3] Pokud takové doručení není možné, lze zvolit některý z alternativních způsobů doručení. Pozornost nejen odborné…
Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušením pracovní povinnosti, závažným porušením pracovní povinnosti a porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem (viz § 52 písm. g) a § 55 odst. 1…
V právní literatuře se pojmem veřejná služba označuje právní postavení zaměstnanců veřejné správy, kteří vykonávají činnost úředního charakteru. Lidově řečeno jde o právní postavení úředníků. Veřejná služba je však pojmem širším. Obecně jde o činnost vykonávanou ve veřejném zájmu. Není proto náhodou, že veřejná služba je upravena v § 18 zákona č.
Dne 25. června 2020 byla Soudním dvorem Evropské unie zodpovězena velice důležitá otázka v souvislosti s vyjasněním práva na dovolenou při neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tento rozsudek bude mít výrazný dopad nejen na právní řády a ustálenou judikaturu států, jejichž soudy podaly Soudnímu dvoru Evropské unie…
Zásadní novela zákoníku práce, která již byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 285/2020 Sb., přináší s dělenou účinností od 30. 7. 2020 a od 1. 1. 2021 řadu změn stávající právní úpravy, které v užším či širším rozsahu reagují na podněty z praxe. Kýženou větší flexibilitu pracovněprávních vztahů, jakož i možnost lepšího skloubení pracovního a…
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. května 2020, č.j. 21 Cdo 68/2020-200 rozhodl, že v případě ukončení pracovního poměru v rámci zákonem stanovených mezí nelze v jednání zaměstnavatele, který si vybral ukončit poměr se zaměstnancem výpovědí před dohodou, a využil tak smluvní volnosti, která je ústředním principem soukromého práva, spařovat…
Poměrně nenápadné ust. čl. I bodu 6 zákona č. 285/2020 Sb., který novelizuje zákoník práce, konkrétně jeho ust. § 73 odst. 3, nadále s účinností od 30. července 2020 znemožňuje sjednávat dohody o odvolatelnosti s vedoucím zaměstnancem, který „už pod sebou nemá žádné další vedoucí zaměstnance“, neřídí tedy žádné další - jemu podřízené vedoucí…
Novela zákoníku práce č. 285/2020 Sb. přinesla k 30. 7. 2020 také dílčí změny na poli právní úpravy odvolávání a vzdávání se vedoucího pracovního místa, obsažené v § 73 a § 73a zákoníku práce. Předmětná část novely sice působí v porovnání s jinými změnami poněkud nenápadně, ovšem z hlediska fungování pracovněprávních vztahů v praxi si zaslouží…
Pracovní poměr nemusí vznikat jen standardní cestou podepsáním písemné pracovní smlouvy tak, jak s tím počítá zákoník práce. Ve spíše výjimečných případech totiž může pracovní poměr vzniknout i bez uzavření pracovní smlouvy. Tím vzniká tzv. faktický pracovní poměr – institut zákonem neupravený, který je tak v českém prostředí dotvářen hlavně…
Nejvyšší soud již dříve, a to v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, dospěl k závěru, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně čili bez souhlasu zaměstnance. V novém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2453/2019 řeší další aspekty otázky za jakých okolností může…
Agentura práce a uživatel přidělených agenturních zaměstnanců musejí zajistit, abych jejich pracovní a mzdové podmínky nebyly horší, než jsou podmínky srovnatelných kmenových zaměstnanců. Otázkou, kdo je v tomto ohledu oním srovnatelným zaměstnancem, a otázkou, kdy je nerovné zacházení s oběma kategoriemi zaměstnanců ospravedlnitelné se zabýval…
Dne 17. června 2020 byla prezidentem České republiky podepsána novela zákoníku práce č. 285/2020 Sb., která je zejména ze strany jejích předkladatelů označována za revoluční. Tato novela, která ve svém úplném znění nabyde účinnosti 1. ledna 2021, totiž komplexně upravuje některé významné pracovněprávní instituty jako například dovolenou či…
Nejvyšší soud vyložil, že ze skutečnosti, že výše odstupného poskytovaného na základě kolektivní smlouvy při rozvázání pracovního poměru (z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, ale zajisté můžeme tento závěr vztáhnout i na jiné organizační výpovědní důvody) je diferencována v závislosti na způsobu rozvázání pracovního poměru (zda…
Přinášíme třetí pokračování přehledu letošních nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, v oboru pracovního práva a souvisejících právních odvětví, jestliže jde o otázku úzce související s pracovně-právní…
Dne 1. 1. 2021 nabude účinnosti část zákona č. 285/2020 Sb., kterým se novelizuje mimo jiné zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“). Tato koncepční novela přináší několik změn v různých oblastech pracovního práva, přičemž jednou z nich je zavedení institutu sdíleného pracovního místa. Následující příspěvek má za cíl uvedený…
I přes očekávaný pokles ekonomické aktivity způsobený pandemií koronaviru se značný počet zaměstnavatelů potýká s nedostatkem pracovní síly. Vzhledem k tomu, že se řadu pracovních míst stále nedaří obsadit, je pro zaměstnavatele často jedinou možností hledat zaměstnance v zahraničí, stále častěji mimo Evropskou…
Před porodem resp. nástupem na mateřskou dovolenou nevyčerpanou dovolenou je – spolu s další dovolenou, na kterou vznikne v daném kalendářním roce nárok - výhodné vybrat mezi mateřskou a rodičovskou. Za absenci v práci kvůli mateřské se dovolená nekrátí, kvůli rodičovské už se krátí, ale ne zpětně. Co změní od 1. 1. 2021 novela zákoníku práce –…
V životě nastávají situace, typicky po skončení rodičovské dovolené, kdy zaměstnanec či zaměstnankyně z osobních důvodů nemohou nastoupit do zaměstnání, a proto požádají zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Zaměstnavatel však ne vždy zaměstnanci vyhoví. ale Zákoník práce zaměstnavateli takovou povinnost…
Rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem nemá žádný vliv na rozsah jeho povinnosti (jako třetí osoby) k náhradě vůči zdravotní pojišťovně podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V těchto dnech dochází k medializaci tématu rovného odměňování, a to díky rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. července 2020 zabýval nerovným odměňováním zaměstnanců vykonávajících stejnou práci v rozdílných…
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
V otázkách primárně politických Ústavní soud vychází ze zásady zdrženlivosti. Tu je nutné vztáhnout i na případ rozdělování výnosů některých daní do rozpočtů územně...
Došlo-li v průběhu odvolacího řízení v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného k uplynutí doby jednoho roku dle § 59 odst. 2 o. z. (počítané ode dne...
