pracovní právo

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Nejvyšší soud ČR se v loňském roce 2019 zabýval nejprve řešením otázky přípustnosti započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění a posléze vůči pohledávce zaměstnance na odstupné.

Ačkoliv nejsem zastánce šíření poplašných zpráv a paniky napříč společností, rád bych poskytl právní pohled na některé otázky, které mohou nastat v právních vztazích přímo či nepřímo nastat v důsledku epidemie označované jako COVID-19.[1] Řeč bude zejména o vztazích pracovněprávních.

Není neobvyklé, že při výkonu závislé práce nastávají situace, kdy zaměstnanec svým jednáním způsobí škodu zaměstnavateli. V takových případech, pokud byly dodrženy všechny zákonem stanovené náležitosti, vzniká zaměstnavateli nárok na náhradu vzniklé škody. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé se pokoušejí svoji pohledávku na náhradu škody…

Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda usnesením 69/2020 Sb. na 30 dní nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (COVID-19). Následně vláda přijala řadu krizových opatření, která způsobila mimo jiné zavření nebo omezení provozu vybraných provozoven, kanceláří a podniků. Jedná se…

Účelem tohoto článku je vymezit pracovněprávní následky související s karanténou nařízenou zaměstnancům. Součástí článku je rovněž přehled základních preventivních opatření, která mohou zaměstnavatelé za účelem předcházení riziku nákazy mezi svými zaměstnanci zavést.

Aktuálně se nacházíme v nelehké době, kdy každý z nás – zaměstnavatel, zaměstnanec či podnikatel pociťuje v různé míře dopady nového koronaviru. Je to pro všechny z nás situace, ve které se teprve učíme aktivně fungovat.

Redakce EPRAVO.CZ ve spolupráci s Mgr. Marií Janšovou, partnerkou advokátní kanceláře Legalité, si vás dovoluje pozvat ke…

V posledních dnech jsme opakovaně ze strany laické i odborné veřejnosti dotazováni na problematiku překážek v práci v důsledku faktické či právní nemožnosti „přidělování práce zaměstnancům ze strany zaměstnavatele“ v přímém či zprostředkovaném důsledku koronavirové pandemie a různých opatření s ní souvisejících. …

Řada zaměstnavatelů pociťuje velmi výrazně dopady současných preventivních opatření přijatých vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Opatření doléhají s nebývalou tvrdostí zejména na segment ubytovacích a gastronomických služeb, zejména těch úzce navázaných na turistický ruch. V prvé řadě jde samozřejmě o ty, kteří byli nuceni zcela uzavřít…

Pracovní trh se dnes potýká s nedostatkem pracovní síly. Zaměstnavatelé se tak často předhánějí ve snaze oslovit uchazeče o zaměstnání formou nejrůznějších pracovních benefitů. Stále populárnějším benefitem je pružné rozvržení pracovní doby.

Nejvyšší soud vydal dne 11. 12. 2019 rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019, v němž se vyjádřil k podmínkám, za nichž může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr současně jak okamžitým zrušením, tak výpovědí, které odůvodní stejným porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance.

I středoškoláci dnes vědí, že patrně žádné povolání v ČR není méně populární než exekutor. Prostě není.

Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Důvěru zaměstnavatele může ztratit zaměstnanec kupříkladu právě útokem na jeho majetek. Jestliže spočívá porušení pracovní kázně zaměstnancem (porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) v útoku na majetek…

Při současné situaci na českém trhu práce, kdy se již delší dobu potýkáme s nezaměstnaností na úrovni historických minim a z toho plynoucím nedostatkem pracovních sil, není divu, že se zaměstnavatelé často uchylují k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Pro jejich zaměstnání je však třeba, aby tito cizinci disponovali potřebnými pobytovými…

V minulém článku s názvem Listiny při skončení pracovního poměru, jsme se podívali na to, jaké listiny musíte obdržet od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru, a to pro následné daňové či důchodové nároky (př. zápočtový list, výplatnice, potvrzení o zdanitelných příjmech). Zároveň jsme také rozebírali, o jaké listiny máte právo požádat při…

Příručku průběžně aktualizujeme v návaznosti na postupné zveřejňování oficiálních informací ze strany orgánů veřejné moci. Poslední update: 1. 4. 2020, 11:00 hod (části Program Ochrany zaměstnanosti Antivirus a podpora živnostníkům).

Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatřeních a praktická doporučení a…

Zákoník práce stanoví pro vedoucí zaměstnance v řadě oblastí speciální režim oproti ostatním, „řadovým“ zaměstnancům. Jedním ze specifik je právo zaměstnavatele v soukromé sféře odvolat vedoucího zaměstnance, pokud to s ním bylo sjednáno. Podívejme se na několik novinek, které přináší judikatura a novela zákoníku…

V titulku příspěvku, ani dále v textu nemáme na mysli někdejší „normalizační“ výpovědní důvod „ztráta důvěry“ ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce (zákon 65/1965 Sb., ve znění zákona 153/1969 Sb. s účinností od 1. ledna 1970),[1] ani jemu korespondující a současně zavedený důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu…

Advokát JUDr. Jan Hrnčář popsal ve svém příspěvku z 10. 1. 2020 [1] komplikace, které přináší zaměstnavateli nesprávně, chybně (v rozporu s právními předpisy a judikaturou) realizované okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem – především pak upozornil na náležitou formu právních jednání, kterých je třeba k negaci okamžitého zrušení…

Uzavřením konkurenční doložky se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zároveň zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání…