pracovní právo

Ekonomická migrace a migrační politika celkově je jedním z významných současných témat, které přímo zasahuje i Českou republiku. Na našem území bylo k listopadu 2017 dle informativních přehledů Ministerstva vnitra[1] evidováno přes 524.000 cizinců, což je zhruba o polovinu více než předchozí rok. Negativní skutečností s tímto spojenou je nárůst…

Nejvyšší soud ČR v pozoru rozhodně hodném rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5825/2016, ze dne 30. 1. 2018, dospěl k názoru, že nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku dle ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce vzniká zaměstnanci i tehdy, pokud při splnění předpokladů dle ust. § 52 písm. d) dá výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu on…

Ze statistických ukazatelů lze vyčíst, že míra nezaměstnanosti v České republice má dlouhodobě klesající tendenci, a ta je v současné době jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé Evropě. Na první pohled se jedná o pozitivní údaj, který je znakem zdravě se vyvíjející národní ekonomiky. O poznání méně radostně je tento fenomén vnímán…

Právo odborově se sdružovat zakotvuje už Listina základních práv a svobod, která upravuje právo každého svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Samostatnou právní úpravu vymezující oprávnění odborů však v českém právním řádu nenajdeme, práva odborů jsou tak upravena převážně v zákoně 262/2006 Sb.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 ze dne 30. ledna 2018, vyjádřil k otázce, zda zaměstnavatel musí dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce[1] v případě, že zaměstnanec nemůže konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a zaměstnavatel…

Utrpěli jste pracovní úraz v důsledku, čehož jste přišli o zdravotní způsobilost nadále vykonávat své zaměstnání? Byli jste u poskytovatele pracovnělékařských služeb, který Vám vydal lékařský posudek, který je neúplný, nesprávný, anebo je i třeba správný, úplný a v důsledku závěrů uvedených v takovémto posudku Vám dal zaměstnavatel…

Zaměstnanci, kteří se stanou po pracovním úrazu uchazeči o zaměstnání, registrovanými na úřadu práce, by už neměli tratit na zvyšování minimální mzdy. Renty za poškozené zdraví vyplácené v podobě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti resp. při uznání invalidity by už neměly být v některých případech snižovány při nárůstu…

Devátou a poslední částí končí přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z loňského roku.

Se souběhem funkcí se setkal snad každý český manažer. Soudy se s touto problematikou snaží vypořádat již 25 let. Nedávné rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu nám přináší nová pravidla.

Poslední ze série článků zabývajících se problematikou vstupní lékařské prohlídky v pracovněprávních vztazích se – po otázkách správného okamžiku provedení této prohlídky a správné osoby ji provádějící, o kterých bylo pojednáno v předchozích dílech této série – zabývá otázkou způsobu, který je pro řádné provedení vstupní lékařské prohlídky…

Může zaměstnanec vznést požadavek na další zaměstnávání, aniž by ztratil nárok na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, vskutku takřka kdykoliv?

Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) výslovně stanovuje, ve kterých případech a za jakých okolností je zaměstnanec povinen nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil.

V posledních letech se na českém pracovněprávním trhu stále více objevují tzv. zaměstnanecké opce. Jaké jsou jejich druhy a jak je to s palčivou problematikou jejich zdanění?

„O peníze jde vždy až v první řadě.“ Motivem zaměstnanců napadajících neplatnost rozvázání pracovního poměru s nimi právním jednáním ze strany zaměstnavatele je zásadně – v drtivé většině případů - možnost získat peněžité odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu ve smyslu ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce. Existují však výjimky potvrzující toto…

Stačí pro prodloužení dvouměsíční lhůty, v níž musí zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr (stihnout doručit mu tato právní jednání) - pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem - podání trestního oznámení?

Jaké jsou rozdíly mezi bolestným určeným podle pravidel zákoníku práce, zrušeného občanského zákoníku a nového občanského zákoníku resp. na ně navazujících prováděcích předpisů, tedy jde-li o pracovní nebo jiný úraz? Jak se vyvíjela právní úprava a nároky z ní vyplývající? V čem spočívají změny? Je odškodnění podle nové právní úpravy vždy vyšší…

Pokud jsou splněny příslušné podmínky zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), může zaměstnancům místo insolventního zaměstnavatele dlužné mzdové nároky poskytnout úřad práce. Jaké jsou to podmínky? Jak o peníze žádat? A kolik může zaměstnanec…

Tento příspěvek je pokračováním série článků zabývajících se problematikou vstupní lékařské prohlídky v pracovněprávních vztazích. Zatímco první z článků pojednával o tom, v jakých případech a kdy má být vstupní lékařská prohlídka provedena, a o následcích jejího pozdního provedení či její úplné absence, dnešní článek se zabývá otázkou, kdo má…

Velký senát Nejvyššího soudu se v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, ze dne 11. 4. 2018 s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15, ze dne 13. 9. 2016 odchýlil od své dosavadní judikatury týkající se tzv. souběhu funkcí, když uzavřel, že člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od…

Práce z domova může být vítanou alternativou k běžnému způsobu výkonu zaměstnání, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanec si může přizpůsobit pracovní dobu zcela podle svých potřeb a časových možností. Zaměstnavatel pak může ušetřit náklady spojené se zřízením pracovního prostoru pro takového zaměstnance. Tento způsob výkonu…