pracovní právo

Nejvyšší soud ČR řešil další aspekty práva na náhradu mzdy (platu) zaměstnance, se kterým byl neplatně rozvázán pracovní poměr. Ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5097/2016, ze dne 17. 8. 2017, se zabýval otázkou, zda má zaměstnanec, kterému byla dána neplatná výpověď a který zaměstnavateli písemně oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, nárok na…

Pokud se informuje o valorizaci nemocenských dávek, často padá dotaz, na koho se zvýšení vztahuje, zda až na ty pojištěnce, kterým vznikl nárok na dávky ode dne účinnosti valorizace (nyní nejblíže od 1. ledna 2018, o které již bylo na www.epravo.cz informováno 8. listopadu 2017), anebo i na ty, kterým vznikl nárok - a pobírají je - už před…

K závažné újmě na zdraví může dojít při výkonu práce již ve stadiu, kdy fyzická osoba začne vykonávat práci pro zaměstnavatele, aniž by s ním uzavřela pracovní smlouvu v písemné podobě. Tím pro zaměstnavatele vzniká nepříznivá situace, kdy je vystaven možnému uplatnění nároku na náhradu újmy za pracovní úraz, který bude uplatňován osobou, vůči níž…

Na plnění vyživovací povinnosti mnohdy žalují oprávnění sami bez pomoci profesionálů – advokátů. Jelikož mezi čtenáře epravo.cz nepatří jen právníci, bude proto užitečné přinést specifické návrhy (vzory) žalobního petitu, tedy požadovaného výroku soudu ohledně úroků z prodlení z výživného,[1] podobně, jak jsme tak předčasem učili v otázce úroků…

Součástí pracovního posudku může být jakýkoliv dokument či soubor více dokumentů za předpokladu, že hodnotí skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce hodnoceného zaměstnance – za součást pracovního posudku může tak být považován i jeho průvodní dopis, jestliže určitým způsobem doplňuje skutečnosti hodnocené v samotném „přiloženém“…

V rámci koordinace systémů sociálního zabezpečení členských států Evropské Unie jsme si již zvykli pracovat s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004[1] ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen jako „Koordinační nařízení“). Kromě tohoto nařízení však existují i další předpisy na evropské úrovni…

Sladění pracovního a rodinného života, nebo také tzv. work-life balance, je dlouhodobým problémem pracovněprávních vztahů, a tedy logicky i trendem na poli pracovněprávní úpravy. V rámci pracovněprávního vztahu žádají zaměstnanci či naopak pokrokoví zaměstnavatelé nabízejí větší flexibilitu, jak co se forem zaměstnávání týče, tak co do pracovních…

Tak si představte, paní Mullerová, že už nesmíme znát ani platy a odměny úředníků, posteskl si občanský pasivista Josef Švejk. Mullerová jen spráskla ruce, ale vždyť to přece onehdá šlo – kamarádka, která i když je už na penzi, ale přesto volí Piráty, má internet v mobilu a vůbec myslí pokrokově, si žádala dle toho zákona 106/1999 Sb. o informace…

Autor Petr Kolman 27. 10. 2017 naznačil, že zaměstnavatel se může dopustit neuváženého okamžitého zrušení pracovního poměru,[1] což je zajisté pravda, nezdá se mi však, že jde v praxi o častou situaci, jak uvádí.

Zaměstnanecké karty byly v České republice zavedeny již v roce 2014, kdy nahradily vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a zelenou kartu. Zaměstnanecká karta má tzv. duální charakter. To znamená, že karta opravňuje cizince jak k pobytu na území České republiky, tak k zaměstnání bez…

Náhrada příjmu vyplácená zaměstnavatelem i nemocenské hrazené státem budou od 1. ledna 2018 vyšší, a to v důsledku pravidelné každoroční valorizace redukčních hranic započitatelného průměrného výdělku, z něhož se obě plnění stanovují. Nadto dochází ke zvýšení nemocenského u delších pracovních neschopností, přesahujících 30 resp. 60 dnů. Místo…

V polovině srpna nabyla účinnosti rozsáhlá novela, která se dotýká zákona o pobytu cizinců[1] a zákona o zaměstnanosti[2]. Ačkoliv při projednávání zákona byl proklamován zájem na ekonomické migraci,[3] novela zaměstnávání cizinců nijak neusnadňuje (s výjimkou vládou koordinovaných státních programů). Níže upozorňujeme na hlavní dopady nové úpravy…

Byť zákoník práce nepatří co do obsahu k nejrozsáhlejším právním předpisům, často v praxi dochází právě k tomu, že druhá polovina tohoto zákona je více či méně opomíjena a její znalostí disponují pouze ostřílení personalisté a pracovněprávní právníci.

Problematika faktického pracovního poměru a nároků z něj vyplývajících nebývá správně chápána ani ze strany odborníků, jinak by nedocházelo ke složitým a zdlouhavým soudním sporům, připomeňme si tedy stručně základní judikatorní závěry v této oblasti.

Pracovní poměr na dobu určitou se může změnit v pracovní poměr na dobu určitou nejen, protože nebyly splněny podmínky pro jeho sjednání, jak bylo vyloženo ve 2. části, ale i tehdy, když zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby určité ve sjednané práci.

Nejvyšší soud a Ústavní soud mají koncepčně odlišný názor na uplatnění fikce dle ust. § 39 odst. 5 zákoníku práce. Účastníkům pracovněprávních sporů týkajících se této otázky to zajisté přinese značné problémy.

Současná nepříznivá situace na trhu práce vede mnoho českých společností ke snaze najímat pracovní sily ze zahraničí. V tomto příspěvku se zaměřujeme na praktické možnosti a právní úpravu najímání pracovních sil z této země.

S pracovním poměrem na dobu určitou jsou v praxi značné problémy, připomeneme v 1. a 3. části příspěvku ty již déle známé, jakož i ve 2. části ten nejnovější v důsledku názorového střetu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ohledně fikce změny pracovního poměru na dobu určitou na dobu neurčitou.

L. Jouza publikoval 30. 8. 2017 příspěvek o zaměstnávání na kratší pracovní dobu.[1] Uvedl několik zajímavostí - ztotožnit se mohu např. s jeho úvahami de lege ferenda, avšak jeho článek obsahoval spoustu statistických a sociologických dat na úkor praktických informací o právní úpravě a judikatuře, kterou právníci – specialisté na pracovní právo…

S rozvojem informačních technologií roste i škála způsobů sledování a monitoringu činností a komunikace zaměstnanců i jejich dostupnost, a to nejen na pracovišti, ale i mimo něj. S tím souvisí i určení hranice soukromí zaměstnanců a dovolenosti zásahů do jejich soukromí. Není tedy překvapením, že otázka dovolenosti či nedovolenosti jednotlivých…