pracovní právo

Náhrada příjmu vyplácená zaměstnavatelem i nemocenské hrazené státem budou od 1. ledna 2018 vyšší, a to v důsledku pravidelné každoroční valorizace redukčních hranic započitatelného průměrného výdělku, z něhož se obě plnění stanovují. Nadto dochází ke zvýšení nemocenského u delších pracovních neschopností, přesahujících 30 resp. 60 dnů. Místo…

V polovině srpna nabyla účinnosti rozsáhlá novela, která se dotýká zákona o pobytu cizinců[1] a zákona o zaměstnanosti[2]. Ačkoliv při projednávání zákona byl proklamován zájem na ekonomické migraci,[3] novela zaměstnávání cizinců nijak neusnadňuje (s výjimkou vládou koordinovaných státních programů). Níže upozorňujeme na hlavní dopady nové úpravy…

Byť zákoník práce nepatří co do obsahu k nejrozsáhlejším právním předpisům, často v praxi dochází právě k tomu, že druhá polovina tohoto zákona je více či méně opomíjena a její znalostí disponují pouze ostřílení personalisté a pracovněprávní právníci.

Problematika faktického pracovního poměru a nároků z něj vyplývajících nebývá správně chápána ani ze strany odborníků, jinak by nedocházelo ke složitým a zdlouhavým soudním sporům, připomeňme si tedy stručně základní judikatorní závěry v této oblasti.

Pracovní poměr na dobu určitou se může změnit v pracovní poměr na dobu určitou nejen, protože nebyly splněny podmínky pro jeho sjednání, jak bylo vyloženo ve 2. části, ale i tehdy, když zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby určité ve sjednané práci.

Nejvyšší soud a Ústavní soud mají koncepčně odlišný názor na uplatnění fikce dle ust. § 39 odst. 5 zákoníku práce. Účastníkům pracovněprávních sporů týkajících se této otázky to zajisté přinese značné problémy.

Současná nepříznivá situace na trhu práce vede mnoho českých společností ke snaze najímat pracovní sily ze zahraničí. V tomto příspěvku se zaměřujeme na praktické možnosti a právní úpravu najímání pracovních sil z této země.

S pracovním poměrem na dobu určitou jsou v praxi značné problémy, připomeneme v 1. a 3. části příspěvku ty již déle známé, jakož i ve 2. části ten nejnovější v důsledku názorového střetu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ohledně fikce změny pracovního poměru na dobu určitou na dobu neurčitou.

L. Jouza publikoval 30. 8. 2017 příspěvek o zaměstnávání na kratší pracovní dobu.[1] Uvedl několik zajímavostí - ztotožnit se mohu např. s jeho úvahami de lege ferenda, avšak jeho článek obsahoval spoustu statistických a sociologických dat na úkor praktických informací o právní úpravě a judikatuře, kterou právníci – specialisté na pracovní právo…

S rozvojem informačních technologií roste i škála způsobů sledování a monitoringu činností a komunikace zaměstnanců i jejich dostupnost, a to nejen na pracovišti, ale i mimo něj. S tím souvisí i určení hranice soukromí zaměstnanců a dovolenosti zásahů do jejich soukromí. Není tedy překvapením, že otázka dovolenosti či nedovolenosti jednotlivých…

Nastávají situace, kdy zaměstnanec nepotřebuje od zaměstnavatele výdělek, ale pracovní volno. Můžeme rozlišit několik typů neplaceného volna: je na ně nárok ze zákona, a to ať již z důvodů na straně zaměstnance, nebo z celospolečenského zájmu; je na ně nárok ze zákona, je ve prospěch obecného zájmu, ale zaměstnavatel ho může odmítnout udělit z…

Osoba ředitele školy a školského zařízení je určujícím prvkem nejen pro správu školství. Ředitel školy a školského zařízení zastává ve své funkci více než jednu roli. Jde tak o manažera, pedagogického pracovníka či vedoucího pracovníka, který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Postavení ředitele školy, rozsah jeho…

Snížení mzdy je citlivou záležitostí, která vede ke sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak pohlíží judikatura Nejvyššího soudu na problematiku odnímání motivačních, výkonových, hodnotících složek mzdy zaměstnanci zaměstnavatelem?

Dne 15. srpna 2017 nabyla účinnosti novela 222/2017 Sb. (dále jen „Novela“)[1], jejímž prostřednictvím dochází především ke změně zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o pobytu cizinců“). Novelizace se však dotýká i dalších, souvisejících…

Otázky spojené s prací přesčas, jejím nařízením, přípustným rozsahem a v neposlední řadě odměňováním za práci přesčas patří mezi evergreeny pracovního práva. Bude tedy jistě namístě připomenout si alespoň některé zásady, na které je třeba v této oblasti z pohledu zaměstnavatele pamatovat. Vzhledem k omezenému rozsahu textu nemůže jít o více než…

Rizikovosti dlouhodobému výkonu práce v noci odpovídá zákonem vyžadovaná četnost preventivních prohlídek. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením k výkonu noční práce a pravidelně podle potřeby, i bez své žádosti. Případné náklady spojené s takto…

Výpovědní doba může být dohodnuta i delší než v zákonné délce 2 měsíců, musí se tak ale stát předem, před jejím započetím, s ohledem na judikaturu nikoliv až v době, kdy výpovědní doba začala běžet.

Z praxe podnikového právníka vím, že počítání dob a lhůt činí značné problémy zaměstnavatelům a jejich personalistům a což teprve zaměstnancům. Z odborné literatury pak, že dokonce i právníkům specializujícím se na pracovní právo. Mají potíže rozlišit, kdy má právní úprava na mysli dny kalendářní a dny…

Počínaje lednem roku 2018 nabývá účinnosti zákon, který zavádí nový institut otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“). Zákon 148/2017 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „zákon“) byl vyhlášen ve sbírce předpisů dne 22. května 2017. Zákon vedl…

Jednou z povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru je vydání potvrzení o zaměstnání. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance (pracovní poměr i dohody) a to bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru.