pracovní právo

Sedmým dílem pokračuje monitor pracovně-právní judikatury za loňský rok resp. výběr nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v tomto oboru za rok 2017.

Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5285/2016, ze dne 31. 10. 2017, otázku, kdy začíná běžet lhůta, ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které bylo odstupné zaměstnanci vyplaceno, určena soudem neplatnou. Je to ode dne následujícího po vyplacení odstupného…

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozsudku výslovně potvrdil možnou existenci přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele úklidových služeb. Současně s odkazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie soud uzavřel, že k přechodu práv a povinností může za této situace dojít i bez převzetí hmotných či nehmotných složek…

Nejvyšší soud České republiky nedávno uveřejnil rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2746/2017 ze dne 14. listopadu 2017, ve kterém se zabýval přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě změny dodavatele. V rozhodnutí dospěl k závěru, že k přechodu podle ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce může dojít při převzetí zakázky zaměstnavatele…

Pracovní úraz definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů a to pouze při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s…

Šestou částí pokračuje přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

Pracovní právo je známé svým ochranářským přístupem k zaměstnancům jako slabší straně pracovněprávních vztahů. Jinak tomu nebývá ani u rozhodovací praxe pracovněprávních soudů, kdy převažují rozhodnutí ve prospěch zaměstnanců. Nejnovější judikatura Nejvyššího soudu ČR však zdá se „nabrala“ spíše opačný směr, když se začala objevovat také…

Přinášíme pátý díl monitoru nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

Současná situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat, resp. spíše udržet své zaměstnance. Jedním z takových zajímavých benefitů nad rámec zákoníku práce jsou tzv. sick days – placené zdravotní volno na vyléčení, které zaměstnanec může čerpat bez lékařského…

Jak je obecně známo, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Co je však možné zahrnout pod náhradu škody a jaké náklady spojené s odstraněním následků škodní události může zaměstnavatel vůči zaměstnanci…

Pokud zaměstnanec, který se domnívá, že s ním byl neplatně rozvázán pracovní poměr, neoznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, a to bez zbytečného odkladu - tak, jak předpokládá ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, pak tato skutečnost nemá za následek zánik nároku na náhradu mzdy.

Čtvrtou částí pokračuje přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva za loňský rok.

V předchozích pojednáních jsme si přiblížili valorizaci nezabavitelného minima pro rok 2018 a postupy při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy. Tentokrát naposledy, a to k některým specifickým otázkám: Jak postupovat při pracovní neschopnosti povinného zaměstnance přesahující 14 dnů.

Ve dvou aktuálních rozhodnutích z října 2017 se Nejvyšší soud ČR zabýval nároky zaměstnance na odškodnění z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, které jdou nad rámec úpravy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele resp. předchozích systémů „úrazového pojištění“.[1]

Lze se domáhat postupem dle ust. § 315 zákoníku práce úpravy interního hodnocení práce zaměstnance, které není pracovním posudkem, ale slouží např. jako podklad pro případné vyplacení odměny, manažerského bonusu apod.?

Proti některým dlužníkům je nařízeno i vícero exekucí srážkami ze mzdy, s nimiž si musí umět zaměstnavatel poradit, a prosto bude jistě užitečné přiblížit i problematiku realizace složitějších exekucí, při souběhu více pohledávek, ačkoliv v praxi se vyskytují ještě mnohem komplikovanější případy než ty, na kterých ilustrujeme změny v oblasti…

Třetím dílem pokračujeme v přehledu zatím zveřejněných nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva a souvisejících oborů.

V souvislosti se změnou právní úpravy je třeba vždy bedlivě zvažovat, zdali se uplatní dosud formulované judikatorní závěry i na právní případy řídící se recentní právní úpravou. Tak např. v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2/2012, ze dne 28. 11. 2012 Nejvyšší soud vysvětlil, že konkurenční doložku nelze platně sjednat v případě, že obsahem dohody je…

S rozšířením podnikatelských aktivit českých firem do zemí Evropské unie a třetích zemí je běžné, že jsou jejich zaměstnanci vysílání do zahraničí na pracovní cesty. S takovýmto vysláním vzniká zaměstnavateli řada povinností vůči zaměstnanci, kdy jednou z nich je povinnost hradit zaměstnanci stravné. Dovoluji si k této tématice připojit několik…

Jako každý rok, i od 1. 1. 2018, došlo k úpravě nezabavitelného minima,[1] které pozměňuje výši srážek ze mzdy a dalších příjmů, se kterými se zachází jako se mzdou. [2] Provádění srážek mimo exekuci (mimoexekučních srážek) i srážek při výkonu rozhodnutí (exekučních srážek) je nedílnou součástí mzdové agendy (každého) zaměstnavatele, proto by…