pracovní právo

Organizační změna rušící místo s kratší pracovní dobou s ohledem na potřebu plné pracovní doby: Je zaměstnanec nadbytečný?

Případ zaměstnance, který se podle judikatorního názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2596/2011, ze dne 17. 10. 2012, dopustil útoku na majetek zaměstnavatele spočívajícího v tom, že se předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou…

Mohlo se Vám stát, že jste cestovali na dovolenou letecky, přičemž letadlo mělo při svém odletu zpoždění. Jaké jsou Vaše práva v tomto směru, a máte vůbec možnost požadovat náhradu škody po leteckém dopravci?

Je obecně známé, že k pracovnímu úrazu zaměstnance nemusí dojít pouze při výkonu práce, ale také například v rámci aktivit organizovaných zaměstnavatelem na tzv. teambuildingu. Zaměstnavatel však může být odpovědný za újmu na zdraví zaměstnance i v případě, kdy zaměstnanec poškození zdraví utrpí při činnosti pro zaměstnavatele, kterou konal na…

Ve Sbírce zákonů byla dne 14. 7. 2017 pod 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o inspekci práce a dalších právních předpisů, která přináší změny zejména v oblasti diskriminace, agenturního zaměstnávání, výdělečné činnosti a pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, náhradního plnění a zavádí také nové…

V minulém roce vydal Nejvyšší soud kontroverzní rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015) týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně nájemce. Uvedené rozhodnutí vyvolalo mezi odbornou i laickou veřejností vlnu negativních reakcí, i přesto, že se nejednalo o rozhodnutí nijak překvapivé, neboť Soudní dvůr Evropské Unie…

NS ČR formuloval na pozadí řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele kriteria, která má splňovat oprávněná (přípustná) kritika zaměstnavatele ze strany zaměstnance.

S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální pracovní smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Zaměstnavateli tak odpadají administrativní náklady na výpočet a poskytování příplatků za práci přesčas, což se jeví jako praktické zejména tam, kde zaměstnanci vykonávají…

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k přípustnosti postupu dle ust. 114b, potažmo ust. § 153a odst. 3 občanského soudního řádu, tedy použití kvalifikované výzvy soudu a vydání rozsudku pro uznání ve sporu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.

Zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele – to by mělo vyplývat obecně ze vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel, konkrétně je to pak zakotveno v § 301 písm. d) zákoníku práce, 262/2006 Sb. Otázkou však je, jak lze stanovit hranici mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele a jinými právy zaměstnanců a dále jaké má případně…

Dohoda o srážkách ze mzdy je jedním z důvodů, proč může zaměstnavatel srážky ze mzdy svému zaměstnanci provádět. Obecnou úpravu nalezneme v § 146 a násl. zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a v § 2045 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).

Nekalá soutěž vedle demonstrativně vymezených skutkových podstat v paragrafech 2976 až 2987 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (OZ), nabízí celou řadu dalších, tzv. soudcovských (nepojmenovaných) skutkových podstat. Tyto podstaty blíže rozvádějí tzv. generální klauzuli, tj. § 2975 OZ. Nelze opomenout, že kromě…

Jak mají uchazeč o zaměstnání, tedy budoucí zaměstnanec, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, a jeho zaměstnavatel správně postupovat při sjednávání dohody o práci konané mimo pracovní poměr, aby nebyl problém s úřadem práce - aby uchazeč neztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti?

V praxi se často vyskytují případy, kdy součástí pracovní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele je klauzule, která přímo zakazuje zaměstnanci, aby zveřejňoval údaje o výši a složkách své mzdy. Tato klauzule pak bývá často doplněna souvisejícími sankcemi. Je však takový požadavek zaměstnavatele v souladu se zákoníkem…

Pátou částí končí přehled loňských judikátů k zákoníku práce.

Povinnosti zaměstnance (loajalita, zákaz účastnit se jím zadávaných veřejných zakázek na straně zájemce o veřejnou zakázku) a korespondující oprávnění zaměstnanavatele (ochrana soukromí zaměstnance)

Přelomové rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vnášející více světla do ne-zcela vyjasněné problematiky GPS monitoringu zaměstnanců muselo v nedávné době projít náročným testem ve formě rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 6A 42/2013-48[1]. Jak obstálo, se dozvíte níže v tomto textu. "Přelomovost" spatřují autoři v tom, že…

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2345/2015, ze dne 23. 1. 2017, vyjádřil k právním otázkám předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci na odloženém dopravním prostředku použitém pro cestu do zaměstnání a zpět.

V tomto článku bych se rád rozdělil o své zkušenosti z oblasti kontroly zaměstnance se zaměřením na kamerové systémy. Článek jsem rozdělil na několik kapitol, předně je to právní úprava, a to Listina základních práv a svobod, zákoník práce a zákon na ochranu osobních údajů, dále jsem pak shrnul poznatky z několika málo dosud vydaných…

Předchozí tři části přehledu pracovněprávní judikatury za loňský rok se zabývaly judikáty k všeobecným ustanovením zákoníku práce a jeho ustanovením o pracovním poměru, zvláště pak problematikou skončení pracovního poměru, která patří mezi často řešené otázky, kdy soudy a soudci svými rozhodnutími ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli…

Nejvyšší soud ČR vydal v březnu letošního roku rozhodnutí, v němž se věnoval výkladu některých otázek spojených s okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), tedy problematikou zrušení pracovního poměru v případech, kdy zaměstnanec zvlášť hrubým…