Dne 1. prosince 2016 vstoupil v účinnost nový zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“). Již bylo mnoho řečeno o skutečnosti, že nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru nebudou nadále moci poskytovat spotřebitelské úvěry pouze na základě živnostenského oprávnění, ale napříště tak budou moci činit pouze na základě…
Nenápadný a mezi ostatní námitky schovaný argument žalovaného zaměstnavatele v rámci řízení o plnění z konkurenční doložky, ve kterém zastupujeme zaměstnance, nás přiměl k zamyšlení se nad možnou aplikací § 1766 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) na závazky z konkurenční doložky. V daném sporu…
Nejvyšší soud ČR se vyslovil k výkladu a aplikaci ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku…
Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).
Konto pracovní doby je institutem umožňujícím rozvržení pracovní doby zavedeným do právního řádu zákonem 262/2006 Sb. v roce 2006. Od té doby ale navzdory své atraktivitě pro zaměstnavatele s flexibilními potřebami na své zaměstnance zůstává spíše nepochopeným a zřídkavě využívaným institutem vzhledem k tomu, že v praxi se jedná o poměrně…
V první části jsme se věnovali právní úpravě nároku, resp. možnosti osoby se zdravotním postižením na kratší pracovní dobu a výkladu zákonných ustanovení v souvislosti s vymezením invalidity, zejména ve vztahu k možné kolizi invalidity třetího stupně s výkonem závislé práce nebo jiné výdělečné činnosti. Ve druhé části se podrobněji zaměříme na…
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2569/2015, ze dne 4. 5. 2016, vyslovil k otázce jaké jsou předpoklady pro závěr, že neplatnost dvoustranného právního jednání (úkonu) způsobila jen jedna strana (účastník) pracovního poměru a rovněž k otázce kdy začíná běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění neplatnosti konkurenční…
Splatnost odstupného se odvíjí ode dne dohodnutého mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a není-li takové dohody, odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším obvyklém - pravidelném termínu výplaty mzdy.
Mezi personalisty, vyššími manažery a dalšími pracovníky, kteří se věnují náboru zaměstnanců, ale bohužel i mezi právní odbornou veřejností, je stále ještě rozšířena řada polopravd, omylů a mýtů o úpravě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Bohužel, někteří se jimi řídí, a tak de facto ztěžují nebo zcela zabraňují zaměstnávání těchto osob u…
Dohoda je nejjednodušší způsob skončení (rozvázání) pracovního poměru, v praxi však dokáží nejen zaměstnanci, řekněme obvykle slabší a méně kvalifikovaná strana, ale i zaměstnavatelé, věci až neskutečně zkomplikovat, doslova „zašmodrchat“ tak, že je musejí složitě rozplétat soudy v následných sporech mezi účastníky pracovního poměru. Zdálo by se…
Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené). To platí i přes to, že v současné době se ve sněmovních výborech vedou rozsáhlé debaty o více než padesáti pozměňovacích návrzích…
Nedosahuje-li poškozený výdělku z důvodu situace na trhu práce, a nikoliv z důvodu poklesu jeho pracovní způsobilosti následkem úrazu způsobeného škůdcem, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemá příjem z vlastní výdělečné činnosti, a to ani jako náhrada za ztrátu na výdělku podle § 447…
Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma (zda šlo o jednostranné nebo dvoustranné právní jednání) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve…
Nařízením vlády 433/2016 Sb. se jako každý rok zvyšují renty (náhrady za ztrátu na výdělku) z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - jednak pro samotného poškozeného bývalého nebo i současného zaměstnance a také pro jeho případné pozůstalé, a to analogicky ke zvýšení důchodů.[1]
Úrazová pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn, má vůči zaměstnavateli právo na náhradu plnění (odškodnění), které za zaměstnavatele vyplatí zaměstnanci, jenž utrpěl pracovní úraz, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance (avšak nikoliv samotného poškozeného, tedy ze strany jiného zaměstnance) k zvláště závažnému…
Určuje místo výkonu práce, když je v pracovní smlouvě sjednáno alternativně, zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje a začínají se objevovat i první pozměňovací návrhy. Zatím se jedná pouze o několik málo drobných změn navrhovaných individuálními poslanci.
Nedávným nálezem sp. zn. III. ÚS 2703/15 Ústavní soud České republiky objasnil a zpřesnil interpretaci ustanovení § 39 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Zákoník práce“).
Rozvázat jeden a tentýž pracovní poměr lze i více právními úkony - okamžitým zrušením pracovního poměru a výpovědí z něj, musí však být na sobě nezávislé, samostatné a nepodmíněné.
Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…
Jestliže odvolací soud na základě odvolání podaného dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a (současně) o zastavení insolvenčního...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Náklady na zajištění náhradního vozidla lze podle konkrétních okolností pokládat za účelně vynaložené i v případě, že náhradní vozidlo bylo poškozeným použito k jízdě jen po...
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...
Účelem zákona č. 301/2020 Sb. bylo zajistit poskytovateli zdravotních služeb kompenzaci zvýšených personálních nákladů a zabránit tak propouštění zdravotníků a snižování...
