epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
18. 1. 2018
ID: 106938upozornění pro uživatele

Musí státní zaměstnanci refundovat svému zaměstnavateli pokuty uložené za jejich pochybení?

V tomto článku bych rád upozornil na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017, kterým Nejvyšší soud rozhodl „zjednodušeně řečeno“, že státní zaměstnanci nejsou povinni refundovat svému zaměstnavateli-státu pokuty, které musí jejich organizační složka hradit jiné organizační složce státu v důsledku pochybení takových zaměstnanců.

Nomika logo

Konkrétně šlo v daném případě o to, že zaměstnanec pracující coby vedoucí oddělení stavebních prací odboru nemovité infrastruktury Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany pochybil při zadávání veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak Ministerstvu obrany uložil pokutu ve výši 30.000,- Kč. Ministerstvo obrany tuto pokutu vymáhalo po zaměstnanci, v důsledku jehož pochybení byla pokuta ministerstvu udělena.

Nejvyšší soud pak rozhodnutím sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017 potvrdil předcházejí rozhodnutí nižších soudů, kterými byla žaloba zamítnuta. Dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby je dle Nejvyššího soudu skutečnost, že nemohla být zaměstnavateli způsobena škoda „Organizační složky státu vykonávající za stát práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pouze obhospodařují majetek, který vlastní stát, a proto v důsledku zaviněného porušení povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním může vzniknout újma na majetku (zmenšení majetku nebo zmaření očekávatelného zvýšení majetku) pouze státu a nikoliv organizační složce státu. Ke škodě, kterou by byl zaměstnanec povinen nahradit podle ustanovení § 250 zák. práce, proto může dojít pouze u státu, jestliže nastalo zmenšení jeho majetku nebo jestliže u něj nedošlo ke zvýšení (rozmnožení) majetku, které bylo možné - nebýt škodné události - s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat.“

Jinými slovy, Nejvyšší soud to vnímá tak, že skutečnost, že jedna organizační složka státu (Ministerstvo obrany) musí uhradit druhé organizační složce státu (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) pokutu, je pouhým přesunem peněz v rámci jednoho subjektu, kterému tak žádná škoda nevznikla.

Na jednu stranu se jedná nepochybně o zcela logický závěr, státu jako takovému skutečně žádná škoda nevznikla a nelze se žalovanému zaměstnanci divit, že takovou námitku uplatnil.

Na druhou stranu jsou zde však i důvody pro opačné posouzení. Předně je nutno upozornit na to, že organizační složky státu sice nemají vlastní právní subjektivitu, ale fakticky se jedná o složky se značnou mírou samostatnosti. Pokud jedna organizační složka státu (Ministerstvo obrany) musela uhradit pokutu druhé organizační složce (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), je nepochybné, že organizační složce Ministerstvu obranu takové peníze chybí a nemůže je použít pro svůj účel, v daném případě pak patrně zajištění obranyschopnosti státu. Z právního hlediska lze pak podpůrně upozornit na to, že například ustanovení  § 16 odst. 5 vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, předpokládá, že organizační složky mohou vůči sobě vymáhat své peněžité závazky.

Dalším námitkou proti rozsudku je obecná nerovnost mezi zaměstnanci. Vysvětlujte neprávníkovi, že státní zaměstnanec nemusí hradit svému zaměstnavateli pokutu způsobenou jeho pochybením, zatímco zaměstnanec samosprávy nebo soukromé společnosti za totéž pochybení musí pokutu svém zaměstnavateli uhradit. Rozhodnutí, zda zaměstnanec musí hradit škodu způsobenou svým pochybením, pak záleží do značné míry na zdánlivě nepodstatné okolnosti, a to kam je takový zaměstnanec zařazen. Zaměstnanec samosprávného celku nebo zaměstnanec státem vlastněné organizace se samostatnou právní subjektivitou totiž takovou pokutu bude muset svému zaměstnavateli refundovat.

Samotný text judikátu pak napovídá, že i soudci Nejvyššího soudu nebyli jednotní, když rozhodnutí přijímal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, neboť došlo k posunu oproti předchozímu judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. 33 Cdo 181/2011, ve kterém byl naopak zdůrazněn princip dělené subjektivity státu „konstrukce dělené subjektivity státu vylučuje, aby na stát bylo v právních vztazích týkajících se hospodaření (nakládání) s jeho majetkem prostřednictvím organizačních složek státu nahlíženo jako na kompaktní a vnitřně splývající celek“. Je tak pravděpodobné, že i sami soudci Nejvyššího soudu ve velkém senátu mnou předestřené námitky diskutovali a zvažovali. Je jen škoda, že se více z diskuse soudců nedostalo do odůvodnění rozsudku, který jen stroze konstatuje, zjednodušeně řečeno, že stát je jeden právní subjekt a tak přesunem peněz v jeho rámci nemůže dojít ke škodě, a nijak se k věci nevyjadřuje z hlediska účelu normy a výše uvedených námitek.

Petr Veselý

Petr Veselý,
advokát

Nomika, advokátní kancelář

Nerudova 348
432 01 Kadaň

Tel:    + 420 478 048 595
e-mail:    petr.vesely@nomika.cz



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Petr Veselý (AK Nomika)
18. 1. 2018
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2021 - část 11.
  • Odškodňování zaopatřeného dítěte zemřelého zaměstnance v právní úpravě platné do 31. 12. 2020
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
  • Kdy a jakou náhradu škody za nemoc covid 19 a úrazy při home office?
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?
  • Nekalá soutěž: Znalosti a bývalí zaměstnanci v pohybu aneb kde jsou hranice dovoleného jednání
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Útok na majetek zaměstnavatele jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru

Související produkty

Online kurzy

  • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
  • Pracovní smlouva a její náležitosti
  • Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů
  • Jak na home office (s)právně
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2021 - část 11.
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Náhrada škody
  • Doručování
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Kdy a jakou náhradu škody za nemoc covid 19 a úrazy při home office?
  • K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Jak s dovolenou za rok 2021
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Náhrada škody

Cena nových přepravních obalů je skutečnou škodou na odcizených, zčásti opotřebených obalech, které jsou využívány v uzavřeném systému více dodavateli k přepravě výrobků...

Doručování

Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě,...

Diskriminace (exkluzivně pro předplatitele)

Služby určené veřejnosti v sobě zahrnují nejen služby dostupné (nabízené) veřejnosti jako je přístup ke zboží a službám typu péče o tělo (např. kadeřnictví, pedikúra), o...

Právní jednání

Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá...

Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah,...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.