epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Nové přestupkové právo 2021
18. 1. 2018
ID: 106938upozornění pro uživatele

Musí státní zaměstnanci refundovat svému zaměstnavateli pokuty uložené za jejich pochybení?

V tomto článku bych rád upozornil na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017, kterým Nejvyšší soud rozhodl „zjednodušeně řečeno“, že státní zaměstnanci nejsou povinni refundovat svému zaměstnavateli-státu pokuty, které musí jejich organizační složka hradit jiné organizační složce státu v důsledku pochybení takových zaměstnanců.

Nomika logo

Konkrétně šlo v daném případě o to, že zaměstnanec pracující coby vedoucí oddělení stavebních prací odboru nemovité infrastruktury Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany pochybil při zadávání veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak Ministerstvu obrany uložil pokutu ve výši 30.000,- Kč. Ministerstvo obrany tuto pokutu vymáhalo po zaměstnanci, v důsledku jehož pochybení byla pokuta ministerstvu udělena.

Nejvyšší soud pak rozhodnutím sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. 4. 2017 potvrdil předcházejí rozhodnutí nižších soudů, kterými byla žaloba zamítnuta. Dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby je dle Nejvyššího soudu skutečnost, že nemohla být zaměstnavateli způsobena škoda „Organizační složky státu vykonávající za stát práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pouze obhospodařují majetek, který vlastní stát, a proto v důsledku zaviněného porušení povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním může vzniknout újma na majetku (zmenšení majetku nebo zmaření očekávatelného zvýšení majetku) pouze státu a nikoliv organizační složce státu. Ke škodě, kterou by byl zaměstnanec povinen nahradit podle ustanovení § 250 zák. práce, proto může dojít pouze u státu, jestliže nastalo zmenšení jeho majetku nebo jestliže u něj nedošlo ke zvýšení (rozmnožení) majetku, které bylo možné - nebýt škodné události - s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat.“

Jinými slovy, Nejvyšší soud to vnímá tak, že skutečnost, že jedna organizační složka státu (Ministerstvo obrany) musí uhradit druhé organizační složce státu (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) pokutu, je pouhým přesunem peněz v rámci jednoho subjektu, kterému tak žádná škoda nevznikla.

Na jednu stranu se jedná nepochybně o zcela logický závěr, státu jako takovému skutečně žádná škoda nevznikla a nelze se žalovanému zaměstnanci divit, že takovou námitku uplatnil.

Na druhou stranu jsou zde však i důvody pro opačné posouzení. Předně je nutno upozornit na to, že organizační složky státu sice nemají vlastní právní subjektivitu, ale fakticky se jedná o složky se značnou mírou samostatnosti. Pokud jedna organizační složka státu (Ministerstvo obrany) musela uhradit pokutu druhé organizační složce (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), je nepochybné, že organizační složce Ministerstvu obranu takové peníze chybí a nemůže je použít pro svůj účel, v daném případě pak patrně zajištění obranyschopnosti státu. Z právního hlediska lze pak podpůrně upozornit na to, že například ustanovení  § 16 odst. 5 vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, předpokládá, že organizační složky mohou vůči sobě vymáhat své peněžité závazky.

Dalším námitkou proti rozsudku je obecná nerovnost mezi zaměstnanci. Vysvětlujte neprávníkovi, že státní zaměstnanec nemusí hradit svému zaměstnavateli pokutu způsobenou jeho pochybením, zatímco zaměstnanec samosprávy nebo soukromé společnosti za totéž pochybení musí pokutu svém zaměstnavateli uhradit. Rozhodnutí, zda zaměstnanec musí hradit škodu způsobenou svým pochybením, pak záleží do značné míry na zdánlivě nepodstatné okolnosti, a to kam je takový zaměstnanec zařazen. Zaměstnanec samosprávného celku nebo zaměstnanec státem vlastněné organizace se samostatnou právní subjektivitou totiž takovou pokutu bude muset svému zaměstnavateli refundovat.

Samotný text judikátu pak napovídá, že i soudci Nejvyššího soudu nebyli jednotní, když rozhodnutí přijímal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, neboť došlo k posunu oproti předchozímu judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. 33 Cdo 181/2011, ve kterém byl naopak zdůrazněn princip dělené subjektivity státu „konstrukce dělené subjektivity státu vylučuje, aby na stát bylo v právních vztazích týkajících se hospodaření (nakládání) s jeho majetkem prostřednictvím organizačních složek státu nahlíženo jako na kompaktní a vnitřně splývající celek“. Je tak pravděpodobné, že i sami soudci Nejvyššího soudu ve velkém senátu mnou předestřené námitky diskutovali a zvažovali. Je jen škoda, že se více z diskuse soudců nedostalo do odůvodnění rozsudku, který jen stroze konstatuje, zjednodušeně řečeno, že stát je jeden právní subjekt a tak přesunem peněz v jeho rámci nemůže dojít ke škodě, a nijak se k věci nevyjadřuje z hlediska účelu normy a výše uvedených námitek.

Petr Veselý

Petr Veselý,
advokát

Nomika, advokátní kancelář

Nerudova 348
432 01 Kadaň

Tel:    + 420 478 048 595
e-mail:    petr.vesely@nomika.cz



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Petr Veselý (AK Nomika)
18. 1. 2018
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Současné možnosti zaměstnání třetizemců v ČR
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 5.
  • Výpověď odborovému funkcionáři z organizačních důvodů a komplikace pro zaměstnavatele při výběru propouštěného zaměstnance
  • Zákoník práce nelze porušovat ani v době pandemie
  • Kritika zaměstnavatele: Kdy je přípustná? Kdy naopak opravňuje k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem?
  • Rizika vlastní definice konkurenční doložky
  • Jak správně sjednat pracovní smlouvu
  • Zaměstnanec „významně“ porušil „pravidla hry“: „Vyhodit jej na hodinu“ nebo mu dát výpověď, anebo obojí? A v jakém pak pořadí?
  • Výkon práce ve svátek ve světle zákonné úpravy
  • Manželé na jednom pracovišti a jejich společné podnikání.

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o zaměstnanosti 2017
  • Pracovní smlouva a dohody DPP a DPČ
  • Skončení pracovního poměru
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Soudní ochrana při neposkytnutí kopií osobních údajů
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Princip polluter pays a jeho uplatnění v rámci odpovědnosti za škodu na životním prostředí
  • Náklady řízení
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 5.
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů