Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…
Na webových stránkách epravo.cz byl 14. července 2015 publikován zajímavý článek Mgr. Miroslava Mráze Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem[1]. Článek se zabývá vyžadováním a dalším využíváním údaje o trestní minulosti (bezúhonnosti či naopak o tom, že daný člověk byl v minulosti soudně trestán) v pracovněprávních vztazích a to…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 3.3.2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014, řešil otázku intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance, který dopravní zakázku, kterou si zákazník u jeho zaměstnavatele objednal, předal jiné obchodní společnosti a tím jeho zaměstnavateli ušel zisk.
Od 1. 9. 2015 jsou přípustné exekuční srážky i z odměny z dohody o provedení práce.
Základ právní úpravy vzniku a existence odborových organizací je položen v ustanovení § 286 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP).
Poslední informace z parlamentu České republiky hovoří, že sněmovna i vláda schválili novelizaci zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která by měla pojmout nový institut v pracovním právu, tzv. kurzarbeit. V případě, že novelu schválí i senát, bude záležet už jen na vyjádření prezidenta Zemana. Tento institut je hojně využívaný v západních…
Tato stručná analýza se věnuje povinnosti zaměstnavatelů prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje, jak ji stanoví ust. § 12 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále pouze „zákon o zaměstnanosti“). Pro účely projektu Chceme pracovat se zaměříme specielně na osobní údaj trestněprávní bezúhonnosti uchazeče o…
Stěží dnes najdeme společnost nebo obor podnikání, v rámci v kterém nevznikají zaměstnanecká díla. Zaměstnaneckým dílem může být mimo jiné počítačový program, manuál, kniha apod. S ohledem na výše uvedené je vhodné o tomto institutu znát alespoň základní fakta. V rámci tohoto článku bude dále předloženo doporučení, které záležitosti se…
Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit, může ji také převést k čerpání k novému zaměstnavateli, ale také ji ihned určit k čerpání, a to i během výpovědní doby.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Smyslem tohoto příspěvku je poukázat na základní kritéria, která soudy berou v úvahu při posuzování pracovních úrazů, jakož i při posuzování částečné či úplné liberace…
Právo na svobodnou volbu povolání,[1] svobodu podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti je ústavně zaručeným právem garantovaným v čl. 26 Listiny. V této rovině je možné jej proporcionálně omezit[2] pouze ve prospěch jiného ústavně zaručeného práva a pouze zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo…
Do mezirezortního připomínkového řízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svůj záměr zpřísnění podmínek pro agenturní zaměstnávání. Vyšlo tím dle svých slov vstříc odborovým organizacím, které u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových…
Soudy řešily otázku vztahu obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce a obecné pracovněprávní prevence ve smyslu ust. § 249 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec je povinen zachovávat vždy takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit…
Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…
Rovněž k 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti ve smyslu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.[1]
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že úrazy jsou staré jako lidstvo samo. Zvláštního významu pak nabývá úraz v pracovněprávních vztazích coby právní událost, která má vliv na vznik, změnu a zánik práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava přitom rozlišuje úraz pracovní a úraz mimopracovní. Tento článek se…
Již od 1. 1. 2007, tj. od počátku účinnosti „nového“ zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) zaměstnavatelé bojují s obtížně splnitelnými podmínkami doručování písemností povinně doručovaných zaměstnanci do vlastních rukou podle § 334 a násl. zákoníku práce, zejména podmínkami pro doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Právo občanů odborově se organizovat je základním právem každého občana a je zakotveno již na ústavní úrovni, nicméně tak jako každé jiné právo, i toto může být vykonáváno zcela v rozporu s cílem a smyslem zákonné právní úpravy.
Řada zaměstnanců si zpříjemní v následujících týdnech pracovní dobu sledováním hokejového mistrovství světa. Ne vždy to však znamená porušení jejich pracovních povinností.
Překážky v práci jsou skutečnosti, které brání zaměstnanci ve výkonu práce v pracovní době po časově omezenou dobu.[1]Tyto překážky se mohou vyskytnout jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Překážkami v práci na straně zaměstnance jsou osobní překážky a překážky z důvodu obecného zájmu. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu…
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
