pracovní právo

Soudy řešily otázku vztahu obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce a obecné pracovněprávní prevence ve smyslu ust. § 249 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec je povinen zachovávat vždy takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit…

Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…

Rovněž k 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti ve smyslu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.[1]

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že úrazy jsou staré jako lidstvo samo. Zvláštního významu pak nabývá úraz v pracovněprávních vztazích coby právní událost, která má vliv na vznik, změnu a zánik práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava přitom rozlišuje úraz pracovní a úraz mimopracovní. Tento článek se…

Již od 1. 1. 2007, tj. od počátku účinnosti „nového“ zákoníku práce (zákona 262/2006 Sb.) zaměstnavatelé bojují s obtížně splnitelnými podmínkami doručování písemností povinně doručovaných zaměstnanci do vlastních rukou podle § 334 a násl. zákoníku práce, zejména podmínkami pro doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Právo občanů odborově se organizovat je základním právem každého občana a je zakotveno již na ústavní úrovni, nicméně tak jako každé jiné právo, i toto může být vykonáváno zcela v rozporu s cílem a smyslem zákonné právní úpravy.

Řada zaměstnanců si zpříjemní v následujících týdnech pracovní dobu sledováním hokejového mistrovství světa. Ne vždy to však znamená porušení jejich pracovních povinností.

Překážky v práci jsou skutečnosti, které brání zaměstnanci ve výkonu práce v pracovní době po časově omezenou dobu.[1]Tyto překážky se mohou vyskytnout jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Překážkami v práci na straně zaměstnance jsou osobní překážky a překážky z důvodu obecného zájmu. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu…

Odborové organizace jsou partnery zaměstnavatelů. Co když ale slouží pouze k účelovému nátlaku na zaměstnavatele? Existují určité možnosti obrany, o nichž pojednává tento článek.

Nařídit lze nejvýše 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok; odpracování dalších maximálně 266 hodin může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto. Úprava přesčasové práce je v posledních letech stabilní, poslední změny práce přesčas v zákoníku práce byly provedeny s účinností od 1. 1. 2012, týkaly se sjednání mzdy a stanovení platu…

Situace na trhu nutí společnosti stále častěji k provedení různých restrukturalizací, fúzí či jiných přeměn společností. Další možností jak flexibilně reagovat na jeho vývoj je uskutečňování vnitropodnikových organizačních změn. Společnosti tak mohou zohlednit aktuální pokles či naopak nárůst poptávky na stavu a rozložení zaměstnanců. Právě…

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak…

Obsahem příspěvku je polemika s návrhem, obsaženým v tzv. malé novele občanského zákoníku, na jehož základě by měla být zrušena možnost rodiče (nebo poručníka) rozvázat neuváženě dítětem uzavřený pracovněprávní vztah.

Určité výpovědní důvody může zaměstnavatel uplatnit (vůči zaměstnanci použít) jen tehdy, jestliže byl zaměstnanec na možnost výpovědi zaměstnavatelem předepsaným způsobem předem upozorněn, resp. jestliže byl nejprve vyzván k odstranění nedostatků ve své práci, a to v tzv. vytýkacím dopisu.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. I když nepracuje, musí být jeho připravenost k práci odměněna.

Tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru je přípustné, pokud je součástí obrany výrazně slabší strany významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu.

V souvislosti s nedávnou rekodifikací soukromého práva (tzn. především vstoupením zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) v účinnost) došlo také ke změně právní úpravy pracovněprávní subjektivity zaměstnavatele. Zaměstnavatelem může být fyzická osoba, právnická osoba nebo stát, přičemž tento článek se bude věnovat pouze…

V souvislosti s přijetím zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník, NOZ“), byl nově do soukromého práva zaveden institut zdánlivého právního jednání. V souvislosti s touto změnou vyvstává otázka, zdali je i nadále použitelné ustanovení § 72 zákoník práce pojednávající o žalobě při neplatném…

Pracovní pohotovost, upravena v ustanovení § 95 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), je doba, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele podle své pracovní smlouvy. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci odměna podle ustanovení § 140 ZP, tedy odměna nejméně ve výši 10%…

Dne 18. 12. 2014 vydal soudní dvůr Evropské unie pod spisovou značkou C-354/13 velmi zajímavý judikát týkající se obezity, jakožto možného diskriminačního důvodu. Ačkoli v současné době je tento judikát spíše kuriozitou, do budoucna lze s ohledem na rozmáhající se potíže s obezitou v evropské populaci očekávat, že toto rozhodnutí nabude na…