pracovní právo

Povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadům práce

Výčet povinností zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, sociálním a zdravotním pojišťovnám či vůči finančním úřadům je častou otázkou mnoha diskuzí a článků a lze říci, že jde alespoň v základních bodech o všeobecně známé téma. Povinnosti zaměstnavatelů se však neomezují pouze na výše zmíněné subjekty, ale velká část povinností zaměstnavatelů je…

Podmínky pro výkon noční práce

Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.

Rozlišení rovnoměrné a nerovnoměrné pracovní doby

Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Zkrácená délka pracovní doby je stanovena u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích …

Maximální doba práce konané přesčas

Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.

Pracovní posudky a potvrzení o zaměstnání

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci na jeho požádání posudek o pracovní činnosti a při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.

Podmínky pro výkon noční práce

Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.

Rozlišení rovnoměrné a nerovnoměrné pracovní doby

Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně.

Maximální doba práce konané přesčas

Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.

Povolení k zaměstnání

Pro potřeby zákona o zaměstnanosti (dále jen zákon) mají cizinci stejné právní postavení jako občané České republiky. Výjimkou je však situace, kdy cizinec chce na území České republiky vykonávat zaměstnaní. Podle zákona mohou cizinci na území České republiky zaměstnání vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a…

Evropský trh práce a systém EURES

V rámci volného pohybu pracovníků v zemích Evroské unie má velký význam tzv. systém EURES, který funguje na principu jakési veřejné „zprostředkovatelny práce“ (obdoba úřadu práce na komunitární úrovni) a zároveň informuje občany EU o možnostech jejich pracovního uplatnění v kterékoli členské zemi. Jedná se o složitou síť lidí (euro-managerů a…

Vymezení rozdílu mezi pojmy odstupné a odchodné

Současný zákoník práce obsahuje právní pojmy odstupné a odchodné, které se často v běžné řeči zaměňují a dochází tak k jejich nesprávnému splynutí. Ač se oba tyto právní instituty váží na pracovní poměr resp. na jeho skončení, je jejich funkce odlišná a aplikují se na zcela jiné případy.

Má zaměstnavatel povinnost poskytovat svým zaměstnancům nápoje zdarma?

Zákoník práce stanoví ve svém ustanovení§ 133a povinnost zaměstnavatele poskytovat bezplatně svým zaměstnancům tzv. ochranné nápoje, v tomtéž ustanovení však vzápětí dodává, že tato povinnost se vztahuje pouze na některé zaměstnavatele. Povinnost bezplatně poskytovat nápoje svým zaměstnancům se tedy vztahuje zejména na pracoviště se zaměstnanci, u…

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat ochranu a bezpečnost zdraví svých zaměstnanců pracujících s počítačem

Jednou z nejdůležitějších povinností každého zaměstnavatele je povinnost zajišťovat svým zaměstnancům vhodné a příznivé pracovní prostředí a dodržovat tak pravidla ochrany a bezpečnosti při práci. V rámci dodržování těchto pravidel musí zaměstnavatel dbát také o zdraví a pohodu zaměstnanců pracujících s počítačem. Tato povinnost vychází z obecných…

Pomocná zařízení jako povinné vybavení pracoviště

K povinnostem zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří také povinnost vybavit pracoviště odpovídajícími pomocnými zařízeními. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanoví, že pomocným zařízením se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na…

Sanitární zařízení jako povinné vybavení pracoviště

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb. („nařízení“), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanovuje povinnost pro zaměstnavatele vybavit pracoviště sanitárními zařízeními (tedy šatnami, umývárnami, sprchami a záchody) a pomocnými zařízeními (kterými se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních…

Nejčastější chyby při uzavírání pracovní smlouvy

Víte o tom, že některá ustanovení a postupy pří uzavírání pracovní smlouvy se zaměstnancem mohou způsobit její neplatnost? Například smlouva se stává neplatnou, jestliže k podpisu nedojde nejpozději v první den pracovního poměru či je uzavírána se zaměstnancem, jemuž pracovní poměr vzniká jmenováním. Kompletní seznam rad a tipů naleznete v…

Správná výplata mzdy

Stejně jako problematika splatnosti mzdy i výplata mzdy je v právních předpisech upravena velmi podrobně. Podle zákoníku práce se mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích, kterými jsou platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou.

Podmínky vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok a co se rozumí výkonem práce

Dovolená za kalendářní rok je jedním z druhů dovolené na zotavenou, a to jejím druhem základním. Jako nejdelší doba odpočinku je jejím hlavním účelem nabídnout zaměstnanci čas k tomu, aby dostatečně zregeneroval své psychické s fyzické síly, a aby po skončení dovolené byl schopen dostát svým povinnostem vyplývajícím pro něho z pracovněprávního…

Mladiství v práci

Za mladistvého považuje zákoník práce zaměstnance ve věku od 15 do 18 let. Vzhledem k tomu, že zákonodárce si uvědomuje specifičnost této skupiny zaměstnanců, zejména z hlediska jejich možné psychické i biologické nezralosti, obsahuje zákoník práce zvláštní oddíl, jež upravuje pracovní podmínky mladistvých. Tato úprava se v určitých aspektech…

Mzda a základní mzdové formy

Nejvýznamnější povinností zaměstnance, která pro něj z pracovní smlouvy vyplývá, je konat sjednanou práci, a to co nejkvalitněji a v požadovaném rozsahu. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro který zaměstnanec vůbec vstupuje do pracovního poměru, je odměna za práci, využívá této skutečnosti zaměstnavatel k tomu, aby zaměstnance stimuloval k…