Může sjednat zaměstnanec a zaměstnavatel odstupné ve smyslu §67 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (zákoník práce) i pro případ ukončení pracovního poměru z jiných důvodů, než z jakých jej právě §67 zákoníku práce zaměstnanci přiznává? To je jedna z nových otázek dnešního pracovního práva, která se objevila po vyhlášení rozsudku Nejvyššího…
Od 1. 1. 2013 dojde k poměrně významnému zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy a obdobných příjmů,[1] což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku hospodářské recese a z ní vyplývajících nejrůznějších úsporných…
Od účinnosti novely zákoníku práce, zákona 365/2011 Sb., od 1. ledna 2012 tento zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění stanoví, že „doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát“ s tím, že „za opakování…
Předmětem sporu projednávaného Nejvyšším soudem ČR pod spis. zn. 21 Cdo 2702/2011 a uzavřeného rozsudkem ze dne 31. 8. 2012 byla otázka platnosti výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci z důvodu jeho nadbytečnosti v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně (o zrušení pracovního místa zaměstnance) a vliv závěru…
Zkušební doba je pravidelnou součástí pracovních smluv - jednou z podmínek, nikoliv však podstatných (povinných) náležitostí, které mohou být sjednány v pracovní smlouvě, ale nejen v ní, před nástupem nebo při nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Zkušební doba nevzniká automaticky (ze zákona) se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní…
Jak už to na Slovensku bývá posledních pár let zvykem, s novou vládou přišla i novela Zákoníku práce. Novela přináší do Zákoníku práce řadu významných změn. Níže v článku uvádíme přehled těch nejdůležitějších. Zákoník práce se znovu přesouvá z pravé strany na levou. Parlament Slovenské republiky s cílem „prosazování rovnováhy uplatňování práv a…
Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Zaměstnanec celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nesmí způsobovat zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou nebo morální. Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý…
Obliba využívání sociálních sítí k uveřejnění firemních novinek, komunikaci se zákazníky či propagaci výrobků roste každým dnem. Firemní profily tak nemalou měrou přispívají k budování image. Nesmíme ale zapomínat na to, že zaměstnavatele reprezentují navenek také zaměstnanci a jejich osobní stránky. Poslední dobou se proto množí dotazy, za jakých…
Zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům přístup ke svému majetku. Proto je v rámci jejich vztahů potřebný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Povinnost nezpůsobit zaměstnavateli škodu výslovně ukládá i ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti poruší, je na zaměstnavateli, aby zhodnotil…
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy…
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1520/2011, ze dne 26. 9. 2012, zodpověděl, dosud v judikatuře ve všech souvislostech nevyřešenou, otázku, zda se zaměstnanec stává ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce nadbytečným i tehdy, má-li zaměstnavatel volná pracovní místa odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, která…
Dosud nebylo zcela jasné, zda si lze platně dohodnout odstupné i pro případ skončení pracovního poměru i z jiných než organizačních důvodů - zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části či nadbytečnosti zaměstnance v důsledku u zaměstnavatele probíhajících organizačních změn (ust. § 52 písm. a), b), c) ve spojení s ust. § 67 odst. 1…
Zkušební doba v pracovním poměru nesmí být podle ust. § 35 odst. 5 zákoníku práce sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. (Zkušební dobu lze samozřejmě dohodnout jak při uzavírání pracovního poměru na dobu neurčitou, tak při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou.) Může vyvstat otázka, jak onu polovinu správně…
Právní řády různých zemí chrání zaměstnance v případě pracovních úrazů, k nimž dochází i na pracovní cestě. Zajímavý případ musel v nedávné době řešit Australský federální soud (Federal Court of Australia), který dne 19. května 2012 vydal své rozhodnutí o tom, zda lze za pracovní úraz považovat i zranění, které zaměstnanec utrpí při sexu na…
V praxi mohou nastat pochybnosti, zda se jedná o výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. f) nebo § 52 písm. g) zák. práce, přestože jsou oba výpovědní důvody jasně vymezeny. Pro správnou kvalifikaci výpovědního důvodu a volbu mezi výše uvedenými dvěma ustanoveními je dle Nejvyššího soudu ČR nezbytné v první řadě zkoumat otázku…
Nejvyšší soud ČR řešil, a to ve svém rozsudku ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4837/2010, mimo jiné otázku, zda zaměstnavatel smí s ohledem na zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na rodičovské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou (ve smyslu ust. § 55 odst. 2…
Každý jen trochu zkušený personalista či dokonce i ten, kdo se solidně orientuje v základních věcech pracovního práva – a to by, s jistou nadsázkou, měl být každý zaměstnavatel a každý zaměstnanec – , by na otázku, jaká je výpovědní doba při ukončení pracovněprávního vztahu, odpověděl bez váhání, že jsou to dva měsíce. Možná by také doplnil, že…
Pracovní podmínky zaměstnanců jsou utvářeny nejen individuálním ujednáním mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v pracovní smlouvě. Na prosazení příjemnějších pracovních podmínek se totiž podílí i zástupci zaměstnanců, v našem případě odborové organizace. Sjednané podmínky pak zakotvují kolektivní smlouvy. Obdobný princip úpravy pracovních podmínek…
V nedávné době vydal Nejvyšší soud České republiky dva rozsudky týkající se výpovědi z pracovního poměru z pracovních důvodů na straně zaměstnance. Jde o rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4928/2010 a o rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 977/2011. V obou případech NS rozhodoval o platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52…
Zaměstnanec i přes zaměstnavatelův zákaz využíval o pracovní době služební počítač připojený na internet k mimopracovním aktivitám. Jen v září 2009 strávil neefektivním surfováním 103 hodin, takže vlastně odpracoval jen 8 z 21 pracovních dnů. Byl s ním proto rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením, které napadl žalobou, jíž nebylo…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
