Potvrzení o zaměstnání („zápočtový list“) je pro zaměstnance důležitým dokumentem s celoživotním významem. Je podkladem pro jeho nároky např. v oblasti podpory v nezaměstnanosti, dávek nemocenského pojištění nebo pro dobu tzv. započitatelné praxe. Význam potvrzení o zaměstnání ve vztahu k budoucímu zaměstnavateli je pak mj. v tom, že je v něm…
Dne 31.5.2013 podepsal prezident novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále také jen jako „Zákoník práce“), kterým se do Zákoníku práce opět vrací možnost řetězení pracovních smluv. Uvedená novela Zákoníku práce by měla přispět k napravení situace vzniklé po přijetí dosud nejrozsáhlejší novely Zákoníku práce účinné od 1.1.2012, která…
Podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je…
Jak bylo řečeno již v předchozí publikaci[1], vztah občanského zákoníku a zákoníku práce je založen na principu subsidiarity obecného zákona vůči zákonu speciálnímu. Občanský zákoník se proto použije na pracovněprávní vztahy tehdy, pokud to zákoník práce výslovně nevylučuje, nebo nemá-li zákoník práce vlastní použitelnou…
Zákoník práce ve svém § 52 stanoví možnosti, za nichž je zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď. V praxi se lze velmi často setkat především s ukončením pracovního poměru podle písm. a), resp. c) daného ustanovení. Přitom je nutno podotknout, že tyto dva jmenované způsoby se ne zřídka kdy prolínají.
Právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem je již přes čtyřicet let ve své podstatě neměnná. Rovněž judikatura Nejvyššího soudu zůstává konstantní a vychází z názorů vyřčených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Přesto, nebo možná právě proto, se objevují snahy zaměstnavatelů a…
K rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2558/2011
Dne 16. 3. 2006 převzal žalobce dopis, ve kterém mu žalovaná dala výpověď z pracovního poměru. Důvodem bylo, že zaměstnanec „nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele předpoklady stanovené právními předpisy pro řádný výkon sjednané práce.
Protože rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně je příčinou nadbytečnosti zaměstnance, jestliže na základě výpovědi podané podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce pracovní poměr skončí nejdříve v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost přijatých organizačních změn, může být výpověď zaměstnavatelem podána kdykoli po tomto…
Nejvyšší soud ČR vydal dne 11. června 2013 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1573/2012 , ve kterém vyslovil názor, že jediným omezením pro vznik dalšího základního pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je podmínka, že práce, kterou má zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu vykonávat, je jiného druhu než práce vykonávaná v původním…
Zkoumanou právní úpravu představuje zejména zákon o specifických zdravotních službách, z. č. 373/2011 Sb. v aktuálním znění (dále jen „zákon“), který byl novelizován zákonem č. 47/2013 Sb., právní úprava pracovnělékařských služeb byla dále doplněna zákonem předvídanou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, vyhláška č. 79/2013 Sb. (dále jen…
Zaměstnavatel je ve vztahu k zaměstnancům, kteří čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, zákoníkem práce omezen v možnosti s nimi rozvázat výpovědí pracovní poměr z organizačních důvodů.
Neurčí-li zaměstnavatel zavčasu zaměstnanci čerpání dovolené, získává právo určit termín dovolené (též) zaměstnanec. Již druhým rokem představuje toto nové pravidlo jednu ze dvou výjimek z pravidla, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel.[1] Podle mého názoru však není zcela jasné řešení situace, kdy si konkuruje určení čerpání dovolené…
Tento poněkud obsáhlejší příspěvek se zabývá úpravou místa výkonu práce zaměstnance jako podstatné (povinné) náležitosti každé pracovní smlouvy a především pak případným rozvázáním pracovního poměru z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části z místa, které má zaměstnanec sjednáno jako místo výkonu práce, a upozorňuje na některé ne zcela…
Vztahy mezi Slovenskou a Českou republikou jsou označovány za nadstandardní, což se projevuje i v podnikatelském prostředí. Česká republika je pro slovenské společnosti první volbou při přeshraniční expanzi a mezinárodní korporace obvykle uplatňují v obou zemích stejný režim. V důsledku společného historického vývoje je právní systém obou zemí…
K napsání tohoto krátkého příspěvku mě přiměl poměrně vysoký počet dotazů ohledně možnosti uzavřít rozhodčí doložku v pracovněprávních vztazích, a to zejména s ohledem na účinnost takové rozhodčí doložky po 1. lednu letošního roku.
Právní úprava započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích po nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ke dni 1.1.2007 doznala značné změny od úpravy obsažené v zákonu č. 65/1965, zákoník práce, ve znění účinném do 31.12.2006. Původně nepřípustné započítávání pohledávek pocházejících z pracovněprávních vztahů tak bylo…
Dne 20. 11. 2012 uveřejnil Nejvyšší soud významný rozsudek upravující kompetence jednotlivých statutárních orgánů města.
„Home Office“ představuje flexibilní formu pracovního poměru, kdy zaměstnanec pracuje po celou pracovní dobu z domova či jiného místa, které si sám zvolí, nebo kombinuje práci z domova s prací v prostorách určených zaměstnavatelem.
Jednou ze složek platu[1] je osobní příplatek, který může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové…
Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (zákoník práce). Tato základní teze ustanovení § 2401 NOZ má potvrzovat, jak sama důvodová zpráva uvádí, že nový občanský zákoník nemá ambici zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního…
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování,...
Okolností (skutečností) odůvodňující „předpoklad“, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení „nepoctivý záměr“, není (nemůže být) to, že přihlášená...
Opatrovníkovi (zmocněnci) poškozeného nelze přiznat podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. odměnu za sepsání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech...
