epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
27. 1. 2015
ID: 96805upozornění pro uživatele

Ochrana zaměstnance a zásada smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích

Jedním ze základních právních principů je zásada smluvní volnosti a zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Nejvyšší soud ČR ovšem ve své rozhodovací praxi občas ukazuje, že pokud si někdo počíná ve smluvních vztazích dostatečně neobratně, nemusí se tyto zásady uplatnit, resp. mohou být přebity zásadou dobrých mravů.

 
 Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
 
Spor o platnost zrušení pracovního poměru

V nedávné době se Nejvyšší soud ČR zabýval pracovněprávní kauzou, v níž se pracovnice v kosmetickém salonu domáhala určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Konkrétně šlo o to, že kosmetický salon byl provozován původním zaměstnavatelem žalobkyně na základě franchisingové smlouvy, která byla následně ukončena, a provoz salonu fakticky převzal přímo poskytovatel licence. Ještě před tím, než k převzetí provozu došlo, uzavřela zaměstnankyně se svým původním zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru a zhruba o dva týdny později uzavřela s novým provozovatelem novou pracovní smlouvu, v níž byla sjednána mimo jiné zkušební doba. Ke konci této zkušební doby přitom nový zaměstnavatel pracovní poměr zrušil.

Jak již vyplývá z výše uvedeného, zaměstnankyně se s takovým výsledkem nehodlala smířit a platnost jednostranného ukončení pracovního poměru napadnula u soudu.

Na první pohled se přitom případ jeví poměrně jednoduše, neboť zaměstnankyně svůj původní pracovní poměr dobrovolně ukončila a vstoupila do pracovního poměru nového s tím, že absolvuje též zkušební dobu. V té jí byl bohužel pro ni pracovní poměr ze strany zaměstnavatele zrušen. Nelze však rozhodně tvrdit, že by se tak stalo v rozporu se smluvní dokumentací, kterou zaměstnankyně dobrovolně podepsala. Naopak – zaměstnavatel postupoval v intencích smlouvy, s jejímž obsahem zaměstnankyně svým podpisem vyslovila souhlas.

Pokud bychom tedy respektovali zásadu, že smluvní strany si mohou sjednat v podstatě cokoli a tato svá smluvní ujednání pak mají dodržovat a ctít, i když se jim to někdy nemusí zcela líbit a hodit, bylo by třeba považovat skončení pracovního poměru za platné.

Ostatně určitého zastání se žalobkyně dočkala právě až u Nejvyššího soudu ČR, neboť soud prvního stupně žalobu zamítl a odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil. Argumentace, kterou Nejvyšší soud ČR vrátil kauzu zpět „do prvního kola“ (tj. soudu prvního stupně), však působí v určitých ohledech až příliš krkolomně a nelze se ubránit dojmu, že dovolací soud měl primárně snahu žalobkyni pomoci a až v druhém sledu řešil právní stránku věci a možné konsekvence svého rozhodnutí.

Co by bylo, kdyby...

Základ argumentace, kterou Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ve věci spis. zn. 21 Cdo 3046/2013 použil, je založen na tom, že samotné převzetí provozu kosmetického salonu původním poskytovatelem franchisingové licence představuje skutečnost, na základě které by ve smyslu § 338 odst. 2 zákoníku práce došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Jinými slovy tedy Nejvyšší soud ČR na rozdíl od soudu prvního stupně i soudu odvolacího dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobkyně založený smlouvou s původním provozovatelem kosmetického salonu by v důsledku převzetí jeho provozu automaticky přešel na provozovatele nového.

Pak se ovšem logicky musel vypořádat s tím, že k tomuto přechodu již nemohlo dojít, neboť žalobkyně svůj původní pracovní poměr ještě před převzetím provozu kosmetického salonu ukončila dohodou. Připustil přitom sice, že v pracovní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a novým provozovatelem mohly být nově sjednány podmínky pracovního poměru, a tedy i zkušební doba. Současně však dodal, že pokud by účelem uvedeného postupu ze strany nového provozovatele bylo vyhnout se přechodu práv a povinností z pracovního poměru mezi zaměstnancem a dosavadním zaměstnavatelem na přejímajícího zaměstnavatele proto, aby přejímající zaměstnavatel mohl zrušit pracovní poměr se zaměstnancem ve zkušební době, kterou při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nelze sjednat, bylo by ujednání o zkušební době neplatné, neboť by se za těchto okolností příčilo dobrým mravům.

Je pak otázkou, zda se již nejedná o přílišné spekulace a Nejvyšší soud ČR nejde za hranici, která leží mezi principem ochrany zaměstnance jako presumované slabší smluvní strany a zásadou smluvní volnosti a povinnosti dodržovat smluvní ujednání.

Přehlížet nelze ani to, že se dovolací soud při výše popsaných úvahách možná poněkud nedostatečně zabýval skutkovými okolnostmi případu a do důsledku ani nepromýšlel, jaké dopady by mohlo mít rozhodnutí vycházející z jeho úvah o možné neplatnosti ujednání o zkušební době.

Z popisu případu totiž vyplývá, že žalobkyně nejprve ukončila původní pracovní poměr a teprve po necelých dvou týdnech uzavřela novou pracovní smlouvu s novým provozovatelem. Pracovní poměr založený touto novou smlouvou byl pak zrušen až na konci zkušební doby, tj. po uplynutí zhruba třech měsíců jeho trvání.

Pokud by ovšem bylo skutečně jediným cílem nového zaměstnavatele se žalobkyně zbavit, nemusel s ní teoreticky novou smlouvu vůbec uzavírat, případně mohl pracovní poměr zrušit hned na začátku zkušební doby a nevyčkávat další tři měsíce. V tomto kontextu se případné zlé úmysly nového zaměstnavatele jeví spíše jako nepravděpodobné.

Co se pak týče možného nedotažení úvah Nejvyššího soudu ČR o dopadech neplatnosti ujednání o zkušební době, je třeba zmínit, že původní smlouva žalobkyně byla uzavřena na dobu určitou, a to konkrétně na dobu jednoho roku. Shodou okolností přitom konec této smlouvy vycházel zhruba na dobu, kdy končila i zkušební doba dle nové smlouvy. Ta již ovšem byla uzavřena na dobu neurčitou.

Pokud by tedy byla nová smlouva považována za platnou, přičemž neplatné by bylo pouze ujednání o zkušební době, byl by naopak znevýhodněn nový zaměstnavatel. Za takové situace by pro něj totiž bylo výhodnější, aby na sebe nechal přejít původní smlouvu a vyčkal, až uplyne sjednaná doba trvání pracovního poměru. Zaměstnankyně by se zbavil i tak, a to navíc způsobem, který je prakticky nenapadnutelný.

V neposlední řadě pak nelze souhlasit ani s pojetím, kdy se „mezi řádky“ pracuje s premisou, že ujednání o zkušební době je ujednáním výhodným toliko pro zaměstnavatele. Přinejmenším soudy by jej totiž měly vnímat neutrálně, tedy že oběma stranám umožňuje v případě nespokojenosti okamžité ukončení pracovního poměru. To, že jedna strana takovou možnost využije, pak jistě automaticky neznamená, že se jednalo o ujednání druhou stranu poškozující.

Výše uvedené skutečnosti by mohly napovídat, že se Nejvyšší soud ČR možná více soustředil na výstup dovolacího přezkumu, než na cestu, kterou k tomuto výstupu dospěl. Ukládá totiž obecnému soudu, aby se zabýval tím, zda nový zaměstnavatel teoreticky nepostupoval při sjednání zkušební doby v rozporu s dobrými mravy. Skutečnosti, které ukazují, že by měl zaměstnavatel i jiné a jednodušší způsoby, jak se zaměstnankyní pracovní poměr ukončit, resp. jej vůbec nenavazovat, však zůstávají při těchto úvahách poněkud stranou.

Určitou nevyváženost argumentace pak umocňuje i stavění zásady dobrých mravů nad zásadu smluvní volnosti a princip pacta sunt servanda. Stále je totiž třeba mít na paměti, že žalobkyně nejprve ukončila dosavadní pracovní poměr a teprve s určitým odstupem uzavírala smlouvu novou, v níž byla navíc sjednána zkušební doba, přestože se jednalo o prakticky totožnou práci. Pokud by ovšem postupovala alespoň s průměrnou obezřetností, mohla přinejmenším požadovat, aby nová pracovní smlouva byla podepsána nejpozději s dohodou o ukončení dosavadního pracovního poměru a aby se tedy neoctila v období určité nejistoty, kdy již pochopitelně jakákoli vyjednávací pozice výrazně slábne. Je pak otázkou, zda si takové jednání zasluhuje, aby bylo chráněno korektivem dobrých mravů, který relativizuje jinak platné smluvní závazky.

Možné negativní dopady obdobných rozhodnutí

Primárním cílem tohoto článku ovšem není zpochybňovat závěry Nejvyššího soudu ČR v jedné konkrétní věci, ale spíše poukázat na možné negativní dopady obdobných rozhodnutí v obecné rovině.

Je samozřejmě vhodné, aby právní předpisy a navazující rozhodovací praxe v přiměřené míře chránily slabší stranu závazkových právních vztahů. Bude-li se však pomyslná ochranná ruka vztahovat na účastníky právních vztahů příliš často a razantně, může to vést k určitému zakrnění obecné právní obezřetnosti, která již tak není v našich poměrech zvláště rozvinutá. Stále se totiž setkáváme s případy, kdy občané vstupují do složitých smluvních vztahů, aniž by si vůbec přečetli, co podepisují, či se dokonce poradili s odborníkem. Proto by se v každém mělo prohlubovat vědomí, že pokud jsem se k něčemu již zavázal, budu to muset splnit, i když se mi to později přestane líbit. Popisované rozhodnutí a jemu podobné však v tomto ohledu moc výchovně nepůsobí.

Druhým aspektem, který lze v souvislosti s výše citovaným rozhodnutím zmínit, je zobecňování přijatých judikatorních závěrů. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR občas působí dojmem, že si soud s ohledem na určitý lidský rozměr případu ve snaze pomoci konkrétnímu účastníkovi nejprve stanoví, jaký bude verdikt, a teprve poté se vytváří příslušná právní argumentace. Jelikož však panuje obecná tendence závěry autoritativní judikatury generalizovat a odtrhávat od konkrétních skutkových okolností, může takto „na míru šitá“ a mnohdy méně přesvědčivá argumentace deformovat právní praxi. Tak si lze například představit, že výstup shora citovaného rozsudku se zjednoduší do té podoby, že ujednání o zkušební době může být neplatné pro rozpor s dobrými mravy. O tom, zda je takový závěr vhodný, lze pak vážně pochybovat.


JUDr. Jakub Celerýn

JUDr. Jakub Celerýn,
advokát


Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

Longin Business Center
Na Rybníčku 1329/5
120 00 Praha 2

Tel.: +420 296 368 350
Fax: +420 296 368 351
e-mail: law.office@mn-legal.eu


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
27. 1. 2015
pošli emailem
vytiskni článek

Poslat článek emailem

*) povinné položky

  • Tweet

Další články:

  • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
  • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
  • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
  • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
  • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
  • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
  • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
  • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele
  • NS: I po přechodu zaměstnanců platí povinnost zajistit rovné zacházení

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
  • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
  • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025
  • 12.06.2025Praktické využití AI nástrojů (ChatGPT, MS Copilot) při analýze a tvorbě smluv (online - živé vysílání) - 12.6.2025
  • 13.06.2025Claimy zhotovitele dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 13.6.2025

Online kurzy

  • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
  • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Jak na návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neboli „EPR“?
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • Klíčová reforma ochrany průmyslových vzorů Evropské unie: Co se změní?
  • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
  • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
  • Byznys a paragrafy, díl 10.: (Staro)nová cesta k rychlejšímu vyklizení nemovitosti
  • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
  • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
  • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
  • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
  • 10 otázek pro ... Michala Jaška
  • Povinnosti českých s.r.o. a a.s. vůči zahraničním mateřským firmám: praktický přehled
  • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
  • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
  • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
  • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
  • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
  • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
  • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu

Soudní rozhodnutí

Náhrada nákladů poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)

Přizná-li soud poškozené nárok na náhradu nákladů podle § 154 odst. 2 trestního řádu, protože jí nebyl přiznán nárok na náhradu škody, a zároveň výši přiznaných nákladů...

Náhrada nákladů řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Proti rozhodnutím o částkách svou výší bagatelních, u nichž zákon nepřipouští dovolání, je důvodnost ústavní stížnosti s výjimkou extrémních rozhodnutí vyloučena. Stejně tak...

Náklady řízení – překvapivé rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž...

Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

Odvolací soud poruší právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže vyhodnotí důkazy provedené soudem prvního stupně jinak, než jak...

Osobní, majetkové a výdělkové poměry

Uzavře-li soud, že stěžovatel dostatečně netvrdil a nedoložil své celkové aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry, přesto, že je tento závěr ve zjevném rozporu s obsahem...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.