Změny nejen parametrů exekučních srážek pro rok 2026
Článek je přehledem změn v oboru exekučních srážek ze mzdy nejen účinných od 1. 1. 2026, ale též i skutečně v praxi uplatňovaných od 1. 1. 2026, což dříve nebylo totéž.
Aktuální změny nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy (tj. jejich proporcí - ohledně toho, kolik je možno srazit ve prospěch věřitelů a co naopak zůstává dlužníkovi čili ohledně limitů chránících dlužníka a jeho rodinu) se týkají jak
1. jejich zcela nového způsobu určení čili výpočtu (konstrukce) podle nově používaných sociálně-ekonomických veličin v oboru práva sociálního zabezpečení, tak
i 2. jejich navýšení (valorizace dle inflačního nárůstu životních nákladů), jež platí již pro lednovou výplatu mzdy v r. 2026 za prosinec 2025!
Nová pravidla tedy nastupují do praxe v podstatě okamžitě.
Co rozhoduje o míře srážek
Jako tomu bylo a je každoročně, tak dochází tedy i k 1. lednu 2026 ke změně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů ("rozhodujících čísel", limitů) exekučních srážek ze mzdy jako jsou:
1. výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy (které zbudou po odečtení nezabavitelných částek) určujících, kolik lze srazit povinnému dlužníkovi z příjmu pro uspokojení (uhrazení) přednostních a kolik pro nepřednostních pohledávek (dluhů) jeho oprávněných věřitelů,
a 2. jako je částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.
Aktuální změny však nespočívají, jak už jsme naznačili, jen ve valorizaci nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy. Změn je více v různých souvislostech. Předně se zcela mění konstrukce nezabavitelných částek a dalších parametrů.
Co všechno a proč a podle čeho se mění
Vzhledem k tomu, že (pro výpočet nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy dosud používaný) institut normativních nákladů na bydlení (zakotvený v zákoně o státní sociální podpoře) byl zrušen zákonem č. 152/2025 Sb. v souvislosti s přijetím zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci - čili o nové tzv., jak se vžilo: "super-dávce") nahrazuje se částka normativních nákladů na bydlení:
1. částkou normativního nájemného a
2. částkou energetického paušálu,
přičemž obojí vychází z právních předpisů upravujících dávku státní sociální pomoci (onu tzv. super-dávku).
Nové veličiny pro určení (výpočet) nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy
Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) se nově počítá (odvozuje):
1. z částky normativního nájemného podle ust. § 28 ust. odst. 1 zákona č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci, a to částky pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli,
2. z energetického paušálu podle ust. § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (též z částky pro jednočlennou domácnost), v němž jsou podle ust. § 32 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci zohledněny náklady na elektrickou energii, plyn, tuhá paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody
a stejně jako dosud (to je tedy beze změny)
3. z částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu.
Novinka 1.: normativní nájemné
Normativní nájemné vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů vždy pro období kalendářního roku. Částka normativního nájemného pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli činí aktuálně pro rok 2026 podle Sdělení (MPSV) č. 526/2025 9430 Kč.[1]
Novinka 2.: Energetický paušál
Výše energetického paušálu pro jednočlennou domácnost činí aktuálně 2 300 Kč.
Životní minimum jednotlivce dle dosavadní výše
Částka životního minima jednotlivce aktuálně činí podle zákona o životním minimu 4 860 Kč.
Nezabavitelné částky
Základní nezabavitelná částka, která nesmí být sražena povinnému dlužníkovi z měsíční mzdy (nebo z jiného příjmu, s nímž se při exekuci zachází jako se mzdou, zejména tedy z platu nebo z důchodu), je úhrnem (součtem) nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka a nezabavitelných částek na vyživovanou osobu.
Nezabavitelná částka na povinného dlužníka
Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka je rovna 85 % součtu
1. částky životního minima jednotlivce,
2. částky normativního nájemného a
3. částky energetického paušálu.
Nezabavitelná částka na povinného dlužníka tak činí 85 % součtu částek 9430 Kč + 2300 Kč + 4860 Kč čili 85 % ze 16 590 Kč, což je 14 101,50 Kč.
Nezabavitelná částka na povinným dlužníkem vyživovanou osobu
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu (tj. na osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné) činí jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na samotného dlužníka. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu proto činí 3525,38 Kč.
Manžel či partner (manželka či partnerka) se zásadně za vyživovanou osobu nepočítá
Přitom se však manžel (či manželka) povinného dlužníka (či povinné dlužnice) nebo partner (či partnerka) povinného dlužníka (či povinné dlužnice) podle občanského zákoníku nebo registrovaný partner (partnerka) povinného dlužníka (povinné dlužnice) podle zákona o registrovaném partnerství zásadně pro účely stanovení nezabavitelných částek za vyživované osoby nepovažují. Nezabavitelná částka na manžela či manželku nebo partnera či partnerku se zohledňuje jen ve speciálních případech.
Odlišná pravidla, pokud je povinný dlužník nebo jeho manžel (manželka) či partner (partnerka) poživatelem důchodu
Ony speciální případy jsou následující: Na manžela (manželku) povinného (povinné) nebo partnera (partnerku) povinného (povinné) podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se započítává nezabavitelná částka (ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného dlužníka), a to i když má samostatný příjem, doloží-li povinný plátci mzdy (zaměstnavateli), že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně (ne pro invaliditu v prvním stupni) nebo sirotčí důchod.[2] Zjistí-li plátce důchodu (ČSSZ) ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán některý z uvedených důchodů, započte na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství nezabavitelná částka na vyživovanou osobu, a to i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží.
Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se však nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.[3]
Jak počítat a zaokrouhlovat
Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (tj. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného dlužníka, tedy až celková (základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné - případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné - zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.
Od jaké částky jsou srážky nově prováděny bez omezení
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) sráží bez omezení, činí nově 1,9násobek součtu částky životního minima jednotlivce (4860 Kč), částky normativního nájemného (9430 Kč) a částky energetického paušálu (2300 Kč). Tato částka tedy činí 1,9 x 16 890 Kč, což je 31 521 Kč.
Rozdělení limitovaného zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek na třetiny
Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) - po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky - je rovna nebo nižší než 31 521 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 31 521 Kč je 10 507 Kč. Zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.) Nad částku 31 521 Kč se sráží již bez omezení (vše tedy připadá na úhradu dluhů povinného dlužníka), jak již bylo uvedeno.
Přitom máme-li pro účely tohoto článku zjednodušeně uvést základní pravidla pro provádění srážek, tak:
1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob - věřitelů (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Pokud 2. třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1., aby z ní byly uspokojeny.
Tabulka: Meziroční porovnání parametrů exekučních srážek a jejich uplatnění
.png)
Okamžitá aplikace změn!
Dosud (do r. 2024) jsme byli zvyklí na to, že nové nezabavitelné částky a další parametry exekučních srážek pro daný (nový) kalendářní rok ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden daného roku, zúčtovanou a vyplácenou v únoru daného kalendářního roku, zatímco mzda za měsíc prosinec roku předchozího vyplácená v lednu následujícího (nového) kalendářního roku je (ještě) zúčtována podle nezabavitelných částek pro předchozí kalendářní rok.[4] V roce 2025 tomu tomu však bylo jinak, nové parametry srážek ze mzdy se uplatnily již při zúčtování a výplatě mzdy za prosinec 2024 v lednu 2025.[5] A obdobně tomu tak je i tentokrát v r. 2026 a bude tomu tak i nadále.
Platnost parametrů po celý kalendářní rok
Nově uplatňovaný princip (víceméně okamžité aplikace meziročně nových parametrů) zakotvený v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách nově od 1. 1. 2025 je nyní od 1. 1. 2026 upraven novou formulací: Při výpočtu nezabavitelných částek a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se použije částka životního minima jednotlivce, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy.[6] (Od 1. 1. 2026 proto nelze použít při výpočtu nezabavitelných částek a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, částku normativních nákladů na bydlení, ale veličiny, které ji nahradily.)[7] Znamená to však i to, že zvýšení životního minima jednotlivce na 5500 Kč od 1. 5. 2026[8] se na srážkách ze mzdy neprojeví, k valorizaci nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy se to v r. 2026 neprojeví.
Pozitiva i rizika nových pravidel
Pozitivem nových pravidel je příspěvek k přehlednosti, protože se parametry (proporce) exekučních srážek ze mzdy nebudou měnit v průběhu kalendářního roku, jako tomu v některých minulých letech bylo. Na druhou stranu okamžitá aplikace nových parametrů srážek ze mzdy již při zúčtování a výplatě mzdy v lednu nového kalendářního roku (a ne až v únoru daného roku) zvyšuje nároky na práci mzdových účetních (i na tvůrce mzdového softwaru). Je pravda, že se už málokdo z účetních spoléhá na vlastní znalosti a schopnosti a provádí výpočty nebo aspoň kontrolní výpočty k ověření správnosti programů tzv. "ručně" čili na papíře s tužkou v ruce a případně kalkulačkou. Je však na tomto místě vhodné připomenout, že odpovědnost za bezchybné provedení srážek nese nikoliv tvůrce nebo prodejce programu, nýbrž ji má vůči příjemci mzdy - zaměstnanci, ale i dalším subjektům (např. oprávněným věřitelům) plátce mzdy - zaměstnavatel a vůči zaměstnavateli příslušný účetní nebo příslušná účetní.
Richard W. Fetter,
právník specializující se na pracovní právo
[1] Tady musíme upozornit (ba přímo varovat), že ve spoustě sdělovacích prostředků je ke konci r. 2025 v souvislosti s novými nezabavitelnými částkami a exekučními srážkami ze mzdy vůbec chybně uváděna nižší částka normativního nájemného 8369 Kč, která vychází ze Sdělení č. 367/2025 Sb. Jenomže částka 8369 Kč neplatí pro rok 2026, ale pro rok 2025 a při výpočtu nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy je třeba pracovat s nařízením vlády aktuálním pro daný kalendářní rok. Tím je pro rok 2026 již zmíněné Sdělení č. 526/2025 Sb. Jenomže starší Sdělení č. 367/2025 Sb. a v něm uvedená výše normativního nájemného jsou uvedeny v důvodové zprávě k návrhu novely nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, ale to jen pro účely ilustrace jejich nového výpočtu. (V době zpracování návrhu nejspíš neměli legislativci aktuální sdělení resp. jeho údaje k dispozici.)
A tak se hojně rozšířily nesprávné údaje - o výši normativního nájemného jako nového podkladu pro výpočet nových nezabavitelných částek, tudíž i o samotné výši nezabavitelných částek. Uváděny jsou tak mnohdy nezabavitelné částky, které nikdy neplatily a platit nebudou.
[2] Připomeňme v této souvislosti, že od 1. října 2024 bylo zavedeno pravidlo, že při 4 a více nařízených exekucích pro uspokojení peněžitých pohledávek je povinnému dlužníkovi ze mzdy sráženo jako při exekuci pro přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku čisté mzdy po odečtení celkové nezabavitelné částky (a ne jen jedné třetiny), a to i když žádné takové prioritní pohledávky exekučně uspokojovány nejsou, přičemž se toto pravidlo neuplatní, je-li povinný dlužník poživatelem právě starobního nebo sirotčího důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně.
[3] Pokud je tedy např. exekučně sráženo ze mzdy pro výživné na dítě z 1. manželství, zatímco povinný rodič má další dítě z 2. manželství, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se započítává jen jednou, a to na dítě z 2. manželství, nikoliv na dítě z 1. manželství, jehož výživné - výživné jemu náležející - je ze mzdy sráženo.
[4] Ust. § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění do 31. 12. 2024: Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.
[5] Ust. § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění od 1. 1. 2025:
(1) Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé v prvním termínu výplaty mzdy následujícím po dni, od něhož se tyto částky zvyšují.
(2) Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, odstavec 1 se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.
[6] Ust. § 4 nařízení vlády č. 595/2026 Sb., ve znění od 1. 1. 2026.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
