pracovní právo

Zaměstnavatelé, zpravidla podnikatelské subjekty, ale mnohdy i zaměstnavatelé státní a veřejné správy, organizují pro své zaměstnance takzvané team-buildingové akce, při nichž se má zejména stmelit pracovní kolektiv a zlepšit komunikace mezi zaměstnanci navzájem, jakož i s vedením. Může zaměstnanec odmítnout účast na team-buildingu pořádaném…

Jestliže soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je neplatné, [1] bude zaměstnavatel povinen poskytnout (doplatit) zaměstnanci náhradu mzdy [2] za celou dobu, jak specifikována v ust. § 69 odst. 1 věty druhé zákoníku práce, tedy ode dne, kdy po neplatném rozvázání pracovního poměru oznámil zaměstnavateli, že trvá na…

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec podle ust. § 72 zákoníku práce uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

K tématu souběhu funkcí statutárních orgánů ve společnosti s ručením omezených bylo v průběhu uplynulého roku řečeno laickou i odbornou veřejností skutečně mnohé. Tyto bouřlivé reakce vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2010, sp. zn. 3 Ads 119/2010-58. Vzhledem k tomu, že se k této problematice sešla řada stanovisek…

I v rámci rozvazování pracovních poměrů z důvodů organizačních změn [1] je třeba dbát na správné rozlišení (odlišení) vůči jednotlivým propouštěným zaměstnancům uplatněných organizačních výpovědních důvodů. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi…

Dne 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Kromě nové úpravy zajištění pracovně-lékařských služeb ze strany zaměstnavatele stanovil nové podmínky i pro provádění lékařských prohlídek v souvislosti s nástupem zaměstnanců do zaměstnání.

Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, je jednou z podstatných (povinných) náležitostí (ujednání), které musí obsahovat pracovní smlouva. Druh práce je zřejmě nejdůležitějším pojmovým znakem, který charakterizuje pracovní smlouvu.

V odborné literatuře nepříliš častým a v judikatuře skoro neviditelným, na rozdíl například od rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, je téma rozhodčího řízení v pracovněprávních vztazích. Byť má historicky rozhodčí řízení v oblasti pracovního práva své nezastupitelné místo [1], tak je za současné právní úpravy (jak v oblasti rozhodčího…

Zaměstnanci se při výkonu práce strojního zámečníka stal pracovní úraz, v důsledku kterého byl uznán dočasně práce neschopným a posléze plně invalidním. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti oznámil zaměstnavateli, že je invalidní a navrhl mu rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu uvedeného v ust. 52 písm. d) zákoníku práce.

Zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnancům zajistit stravování, je však povinen zaměstnancům ve všech směnách, s výjimkou zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu, stravování umožnit, současně je povinen poskytnout za stanovených podmínek, které si přiblížíme, zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech, popř. jen přiměřenou dobu na oddech a…

V souvislosti s novou právní úpravou administrativněprávního postihu nelegálního zaměstnávání formou zastřeného faktického pracovněprávního vztahu (tzv. švarcsystému) a s formou jejího prosazování se mj. nabízí možnost širšího zhodnocení této rozporuplné problematiky v rámci celkového kontextu úpravy a faktického stavu správního trestání v České…

Zaměstnanci, jenž vykonává práce, které (prokazatelně) nemohou být přerušeny, a proto mu nemůže být poskytnuta řádná přestávka v práci na jídlo a oddech, musí být zajištěna (aspoň) přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby, zatímco doba (standardní) přestávky v práci na jídlo a oddech se do pracovní doby…

Společně s rozsáhlou novelou zákoníku práce byl od 1.1.2012 novelizován i zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který zavedl novou definici nelegální práce, do níž byl zahrnut i výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tedy tzv. švarcsystém čili najímání osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“) na pozice, ve…

Diskuze nad možností odstoupení od konkurenční doložky přímou aplikací ustanovení § 310 odst. 4 zákoníku práce vyřešil judikát Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 4986/2010 ze dne 20. 9. 2011, který shodně s názory většinové odborné veřejnosti potvrdil, že není možné odstoupit od konkurenční doložky, pokud tato možnost nebyla mezi stranami výslovně…

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je mimo pracoviště – např. ve svém bydlišti připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. Avšak přestože nepracuje, musí být jeho připravenost k práci odměněna. Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v ust. § 78 odst. 1 písm. h) jako dobu, v níž je zaměstnanec připraven k…

O tom, co obsahuje a přináší nová úprava zdravotní preventivní péče zaměstnanců, bylo již napsáno mnohé.[1] Cílem tohoto příspěvku proto není novou úpravu komplexně popsat, nýbrž blíže rozebrat některé dílčí otázky, které vyvolává. Pro obecné seznámení s problematikou doporučuji některý z citovaných článků. Ministerstvem zdravotnictví připravovaná…

Předčasem bylo konstatováno na této stránce, že trendem poslední doby je, že se mezi pracovněprávními spory začala poměrně často objevovat otázka diskriminace. [1] Tomu lze přisvědčit a dodat, že žalobci nejsou se svým tvrzením, že byli diskriminováni, v těchto či podobných – skutkově příbuzných – případech, a to i přes jejich procesní zvýhodnění…

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vyplývající pro něho z pracovního poměru na straně jedné a koneckonců i jedním z nejdůležitějších motivů (když ne přímo tím určujícím – nejhlavnějším), proč na straně druhé fyzická osoba - zaměstnanec vstupuje do zaměstnání, je platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (resp. plat). [1] Výše mzdy je…

Prací přesčas se rozumí práce, jejíž výkon musí současně splňovat v následujícím textu blíže diskutované tři definiční znaky vyplývající konkrétně z ustanovení § 93 a dále § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Prací přesčas je tak práce konaná zaměstnancem: a) na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, b) nad stanovenou týdenní pracovní dobu…

Zákoník práce vychází z toho, že práce v sobotu a v neděli představuje pro zaměstnance, podobně jako práce přesčas nebo práce v noci, zásah do osobního života, [1] a proto ji zvýhodňuje.