Právní řády různých zemí chrání zaměstnance v případě pracovních úrazů, k nimž dochází i na pracovní cestě. Zajímavý případ musel v nedávné době řešit Australský federální soud (Federal Court of Australia), který dne 19. května 2012 vydal své rozhodnutí o tom, zda lze za pracovní úraz považovat i zranění, které zaměstnanec utrpí při sexu na…
V praxi mohou nastat pochybnosti, zda se jedná o výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. f) nebo § 52 písm. g) zák. práce, přestože jsou oba výpovědní důvody jasně vymezeny. Pro správnou kvalifikaci výpovědního důvodu a volbu mezi výše uvedenými dvěma ustanoveními je dle Nejvyššího soudu ČR nezbytné v první řadě zkoumat otázku…
Nejvyšší soud ČR řešil, a to ve svém rozsudku ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4837/2010, mimo jiné otázku, zda zaměstnavatel smí s ohledem na zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na rodičovské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou (ve smyslu ust. § 55 odst. 2…
Každý jen trochu zkušený personalista či dokonce i ten, kdo se solidně orientuje v základních věcech pracovního práva – a to by, s jistou nadsázkou, měl být každý zaměstnavatel a každý zaměstnanec – , by na otázku, jaká je výpovědní doba při ukončení pracovněprávního vztahu, odpověděl bez váhání, že jsou to dva měsíce. Možná by také doplnil, že…
Pracovní podmínky zaměstnanců jsou utvářeny nejen individuálním ujednáním mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v pracovní smlouvě. Na prosazení příjemnějších pracovních podmínek se totiž podílí i zástupci zaměstnanců, v našem případě odborové organizace. Sjednané podmínky pak zakotvují kolektivní smlouvy. Obdobný princip úpravy pracovních podmínek…
V nedávné době vydal Nejvyšší soud České republiky dva rozsudky týkající se výpovědi z pracovního poměru z pracovních důvodů na straně zaměstnance. Jde o rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4928/2010 a o rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 977/2011. V obou případech NS rozhodoval o platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52…
Zaměstnanec i přes zaměstnavatelův zákaz využíval o pracovní době služební počítač připojený na internet k mimopracovním aktivitám. Jen v září 2009 strávil neefektivním surfováním 103 hodin, takže vlastně odpracoval jen 8 z 21 pracovních dnů. Byl s ním proto rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením, které napadl žalobou, jíž nebylo…
Souběh funkcí jednatele a vedoucího zaměstnance (např. ředitele) měla vyřešit novela obchodního zákoníku účinná od 1. ledna 2012. Hlavní problém dosavadní úpravy novela provedená zákonem odstranila už tím, že souběh vůbec umožnila. Úplně bez problémů však není ani nová úprava. Novela provedená zákonem odstranila hlavní problém dosavadní úpravy…
V zaměstnavatelské praxi může být řešena otázka, zda a nakolik je zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, avšak jeho zdravotní stav, protože není např. hospitalizován, to dovoluje, povinen se postarat o dokončení rozpracovaných pracovních úkolů resp. informovat zaměstnavatele o potřebě určité úkoly a úkony provést, a to během…
V rámci pracovněprávních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli se objevují spory týkající se prohlížení internetových stránek zaměstnance v pracovní době. Zaměstnavatelé mají přirozeně zájem na tom, aby se jejich zaměstnanci v pracovní době naplno věnovali plnění pracovních úkolů. Obvykle také není v jejich zájmu, aby jejich majetek a vybavení…
Jestliže zaměstnanci vznikne po obdržení (doručení) výpovědi pracovní neschopnost (nebo jiná skutečnost zakládající ochrannou dobu), je rozhodující, zda:
Nejvyšší soud ČR vydal dne 16. srpna 2012 rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, ve kterém vyslovil názor, že přiměřenou kontrolu zaměstnavatele, zda zaměstnanec bez jeho souhlasu neužívá jeho výpočetní techniku pro své osobní potřeby, není možné považovat za sledování soukromých aktivit zaměstnance. Podle názoru soudu může zasáhnout taková kontrola…
V řízení, které Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. 21 Cdo 386/2011 uzavřel svým rozsudkem ze dne 3. 7. 2012, byla řešena otázka zásadního právního významu (dosud neřešená v praxi dovolacího soudu), a to zda převedení zaměstnance na jinou práci podle ust. § 37 odst. 2 písm. a) zrušeného zákoníku práce – zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších…
Minimální mzda představuje či spíše měla by představovat ochranu před poskytováním (vyplácením) nepřiměřeně nízkých mezd, platů a odměn za práci zaměstnancům. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8.000 Kč za měsíc (pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou) nebo 48,10 Kč za hodinu (pro pracovníky…
Ohledně nároku na dovolenou z několika na sebe u téhož zaměstnavatele navazujících, opakovaně sjednávaných pracovních poměrů na dobu určitou, [1] se uplatňují obdobná pravidla jako při změně zaměstnání a převodu dovolené od dosavadního zaměstnavatele k čerpání u nového zaměstnavatele. [2] Podle ust. § 212 odst. 1 zákoníku práce platí, že…
Začátkem letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která rozpoutala boj oblastních inspektorátů práce s nelegálním zaměstnáváním. V naší advokátní praxi se ale setkáváme i s případy, kdy inspektoráty práce označí za nelegální práci činnost, která se za nelegální práci skutečně považovat nedá. Jedná se například o…
Dvouměsíční lhůta, během které musí zaměstnavatel přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru (aby šlo o platný právní úkon), začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru prokazatelně (skutečně) dověděl (získal o něm vědomost).
Zaměstnavatelé, zpravidla podnikatelské subjekty, ale mnohdy i zaměstnavatelé státní a veřejné správy, organizují pro své zaměstnance takzvané team-buildingové akce, při nichž se má zejména stmelit pracovní kolektiv a zlepšit komunikace mezi zaměstnanci navzájem, jakož i s vedením. Může zaměstnanec odmítnout účast na team-buildingu pořádaném…
Jestliže soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je neplatné, [1] bude zaměstnavatel povinen poskytnout (doplatit) zaměstnanci náhradu mzdy [2] za celou dobu, jak specifikována v ust. § 69 odst. 1 věty druhé zákoníku práce, tedy ode dne, kdy po neplatném rozvázání pracovního poměru oznámil zaměstnavateli, že trvá na…
Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec podle ust. § 72 zákoníku práce uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování,...
Okolností (skutečností) odůvodňující „předpoklad“, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení „nepoctivý záměr“, není (nemůže být) to, že přihlášená...
Opatrovníkovi (zmocněnci) poškozeného nelze přiznat podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. odměnu za sepsání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech...
