Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou od 1. 8. 2013 vyšší a znovu diferencovány

Nejnižší, úředně stanovená, cena práce (minimální mzda) v ČR činí nově od 1. 8. 2013 8500 Kč namísto dosavadních 8000 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou, s čímž koresponduje minimální mzda 50,60 Kč namísto dosavadních 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu pro pracovníky odměňované mzdou hodinovou. To však neplatí pro každého - pro poživatele invalidních důchodů zůstává minimální mzda na dosavadní úrovni, nezvyšuje se – nařízení vlády 567/2006 Sb. (o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí) se na základě novely 210/2013 Sb. znovu vrací k diferencovaným sazbám, tedy nižším sazbám minimální mzdy i nejnižších úrovní zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, které byly od 1. 1. 2013 opuštěny. [1]

Uvedená výše minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Výše hrubé minimální mzdy

v základní sazbě minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin tedy činí 8 500 Kč za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu,
v sazbě minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, tedy činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.

Zaměstnanci však mohou mít stanovenu i jinou (zkrácenou) týdenní pracovní dobu. [2] Příslušná úprava (navýšení sazby minimální mzdy) pro tyto případy se týká pouze hodinové minimální mzdy, neboť minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době.

Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby

Tabulka č. 1

Zdroj: MPSV

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má (individuálně) sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se však úroveň minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Například zaměstnanci firmy uplatňující 40-ti hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží minimální mzda ve výši 8.500 Kč, ale pouze ve výši 4.250 Kč za měsíc.

Zaručená mzda

Minimální mzda platí jako jediná státem předepsaná mzdová veličina pro zaměstnance a jejich zaměstnavatele z podnikatelské (nestátní, mimorozpočtové) sféry, u nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než stanovuje příslušné nařízení vlády o minimální mzdě. V nepodnikatelském sektoru (státní a veřejná správa a služby) a u zaměstnavatelů podnikatelské (nestátní) sféry, u nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy. (V nepodnikatelské sféře se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.) Minimální mzda tedy vlastně může být v praxi legálně uplatňována jen vůči velmi úzké skupině pracovníků vykonávající nejméně kvalifikované práce zařazené do 1. skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Na rozdíl od minimální mzdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy definovat jako nejnižší cenu práce stanovenou ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti, namáhavosti vykonávané práce (jedná se o hlediska uvedená v ust. § 109 odst. 4 zákoníku práce). Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je na základě těchto hledisek odstupňována do osmi skupin, a to opět jako u minimální mzdy při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Obecné charakteristiky prací pro účely zařazení práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády 567/2006 Sb., v platném znění. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů.

Nedosáhne-li mzda (bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli) příslušné úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek ke mzdě ve smyslu ust. § 112 odst. 3 písm. a) zákoníku práce; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže není předem sjednáno, stanoveno nebo určeno použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:

Tabulka č. 2

Rovněž pro nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance stanoveny nižší sazby. Nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:

Tabulka č. 3

Richard W. Fetter

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Viz ust. § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce.

Richard W. Fetter

9. 8. 2013