epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 11. 2013
    ID: 92802upozornění pro uživatele

    Výjimka z omezení uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou

    Zákoník práce[1] dlouhá léta obsahoval výjimku z omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, a to z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Po krátké přestávce způsobené velkou novelou zákoníku práce[2] účinnou od 1. 1. 2012 se tato výjimka do zákoníku práce opět vrací. Nejvyšší soud se přitom ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1611/2012 nedávno vyjádřil k otázce, jaké důvody lze považovat za důvody spočívající ve zvláštní povaze práce.

     
     RANDL PARTNERS
     
    Pracovní poměr na dobu určitou

    Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku pracovního poměru může být prodloužena/opakována nejvýše dvakrát. Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak může trvat maximálně 9 let rozdělených do 3 úseků po 3 letech.

    Novela zákoníku práce[3] však s účinností od 1. 8. 2013 opět vrátila do § 39 zákoníku práce výjimku, podle které se výše uvedená pravidla neuplatní v případě, že jsou u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který takovou práci vykonává, navrhl uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou.

    Oproti úpravě platné do konce roku 2011 je však seznam výjimek stále chudší. Nadále není možné prolomit omezení délky pracovního poměru na dobu určitou z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance.

    Důvody pro aplikaci výjimky

    Zákoník práce nijak blíže nespecifikuje vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Jejich bližší vymezení však musí být uvedeno v písemné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, která musí navíc obsahovat:

    • pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou;
    • okruh zaměstnanců, kterých se bude tento postup týkat;
    • dobu, na kterou se dohoda uzavírá.

    Zaměstnavatelé, u kterých nepůsobí odborová organizace, mohou tuto dohodu nahradit vnitřním předpisem.

    S ohledem na rozmanitost zaměstnavatelů a různou povahu jejich činností zákonodárce opět využil pouze obecné vymezení vážných provozních důvodů a důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Na druhou stranu tato relativně neurčitá úprava nám nedává příliš vodítek, jaké důvody je možné považovat za tak závažné, aby odůvodnily výjimku z jinak kogentního ustanovení o pracovním poměru na dobu určitou.

    Rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1611/2012

    Vodítko pro výklad a posouzení pojmů vážné provozní důvody a důvody spočívající ve zvláštní povaze práce nám však dal v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud. Skutkově se v tomto případě jednalo o spor vědeckého pracovníka, s nímž jeho zaměstnavatel od roku 2000 opakovaně uzavíral pracovní smlouvy na dobu určitou. To bylo možné na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi, které u něj působily. Podle této dohody byla za důvody spočívající ve zvláštní povaze práce považována práce na výzkumech financovaných z grantů, které byly zaměstnavateli přiznávány vždy na určitou omezenou dobu.

    V roce 2008 těsně před koncem již několikrát prodlužovaného pracovního poměru na dobu určitou zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby jej i nadále zaměstnával, s tím, že dle § 39 odst. 5 zákoníku platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Zaměstnanec následně podal žalobu na určení, že pracovní poměr stále trvá. Ve své argumentaci zaměstnanec vycházel z předpokladu, že financování části výzkumu prováděného zaměstnavatelem formou účelových grantů nelze považovat ve smyslu zákoníku práce za důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat.

    Soud prvního stupně i odvolací soud shodně přisvědčily zaměstnanci a rozhodly, že pracovní poměr zaměstnance nadále trvá. Odvolací soud přitom vyslovil názor, že okolnosti spočívající v povaze práce musí spočívat v samotné podstatě práce vykonávané konkrétním zaměstnancem. Označení nejistého financování mezi důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, však podle názoru odvolacího soudu představovalo nepřípustné překročení zákonné možnosti vymezit tyto důvody.

    Nejvyšší soud se však s tímto názorem neztotožnil, když uvedl, že právní úprava nestanoví žádné podmínky týkající se obsahu dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací o vymezení okolností spočívajících ve zvláštní povaze práce (kterou je nutné považovat v širším smyslu za pramen práva). Jejím obsahem proto nemusí být pouze okolnosti týkající se pouze práce jediného zaměstnance, nýbrž i okolnosti týkající se blíže neurčeného počtu zaměstnanců. Tyto okolnosti pak podle Nejvyššího soudu mohou spočívat jak přímo v konkrétních činnostech (jejich charakteru, četnosti, sezónnosti apod.), tak také ve vnějších okolnostech určujících podmínky, za nichž vůbec přichází v úvahu uzavřít pracovní poměr a vykonávat pracovní činnosti jako takové. Možnost financování je přitom z tohoto hlediska neopominutelná.

    Závěr

    Výše uvedený judikát  výstižně vymezuje, jaké okolnosti spočívající ve zvláštní povaze práce je možné považovat za takové, které odůvodní postup zaměstnavatele podle § 39 odst. 4 zákoníku práce. Vyplývá z něj, že okruh těchto okolností může být velmi široký a může například zahrnovat i financování provozu.

    Pokud u zaměstnavatele působí odbory, představuje nutnost dohody s nimi určité omezení. Jen těžko si totiž lze představit, že by odbory souhlasili s tak širokým vymezením zvláštních okolností spočívajících v povaze práce, že by zaměstnavatel mohl prakticky bez omezení uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou. V případě zaměstnavatelů, u kterých odbory nepůsobí, si zaměstnavatel může na první pohled vymezit tyto okolnosti v podstatě dle libosti. Je však otázkou, jaké stanovisko Nejvyšší soud v takovém případě zaujme.

    Domníváme se proto, že zaměstnavatelé by měli k tomuto institutu přistupovat opatrně a užívat jej obezřetně. Vždy je možné, že judikatura ještě dozná určitých korekcí, a navíc zaměstnavatelé musí vždy postupovat tak, aby nezneužívali svého práva vymezit okolnosti spočívající ve zvláštní povaze práce.


    Tomáš Neuvirt

    Tomáš Neuvirt

    Michal Peškar

    Michal Peškar


    Randl Partners 
    advokátní kancelář, člen ius laboris

    City Tower
    Hvězdova 1716/2b
    140 78 Praha 4

    Tel.: +420 222 755 311       
    Fax:  +420 239 017 574
    e-mail: office@randls.com

    PFR 2012
     
    ius laboris

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon č. 262/2006 Sb.
    [2] Provedená zákonem č. 365/2011 Sb.
    [3] Provedená zákonem č. 155/2013 Sb.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tomáš Neuvirt, Michal Peškar ( Randl Partners )
    5. 11. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Dva problémy s pracovní pohotovostí
    • Příkaz a příkaz na místě v přestupkovém řízení vedeném orgány inspekce práce
    • Nová úprava kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí
    • Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele vstupuje v účinnost
    • Souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu – judikaturní vývoj
    • Nejvyšší soud: Příspěvek na penzijní připojištění se řadí mezi pracovní a mzdové podmínky
    • Změny nejen parametrů exekučních srážek pro rok 2026
    • Transparentní odměňování
    • K osobnímu příplatku v platové sféře
    • Odvolání vedoucího zaměstnance z funkce a některé související otázky z HR praxe

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Promlčení, insolvence
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Nový daňový režim ESOP v České republice od roku 2026. Posun k ekonomické realitě a mezinárodním standardům?
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR

    Soudní rozhodnutí

    Promlčení, insolvence

    Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.