Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
Zvažujete účast ve veřejné zakázce na Slovensku, nebo již zastupujete klienta v přeshraničním zadávacím řízení? Slovenský právní rámec sice v řadě ohledů kopíruje unijní standardy známé z českého prostředí, nicméně v klíčových procesních bodech přináší významné odlišnosti, které mohou mít zásadní dopad na strategii dodavatele. V tomto přehledu se zaměříme na praktické rozdíly v rámci otevřeného nadlimitního řízení – od specifik elektronických nástrojů až po nápravná opatření. Upozorníme rovněž na méně známé povinnosti, jako specifika zápisu do Registru partnerů veřejného sektoru, a poskytneme praktická doporučení pro úspěšné zvládnutí slovenského zadávacího procesu.
Elektronické prostředky
Podobně jako v České republice i na Slovensku je právní rámec zadávání veřejných zakázek koncipován primárně na bázi využívání elektronických prostředků. V souladu s ustanovením § 158b zákona č. 343/2015 Z. z., o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov (dále jen „ZVO“), ve spojení s vyhláškou č. 73/2022 Z. z., může být k realizaci zadávacího řízení využit pouze takový elektronický nástroj, který je zapsán v oficiálním Seznamu elektronických prostředků vedeném Úradom pre verejné obstarávanie (dále jen „ÚVO“).
Výběr elektronického nástroje
V současnosti tento seznam zahrnuje čtrnáct autorizovaných elektronických systémů, mezi něž náleží mimo jiné státem provozovaná Elektronická platforma verejného obstarávania (k dispozici >>> zde), a dále rozšířené komerční nástroje jako TENDERnet, eZakazky, či JOSEPHINE. Výběr konkrétního prostředí, v němž zadavatel příslušnou zakázku administruje, je v obecné rovině výsledkem jeho autonomního rozhodnutí v mezích zákona.
Registrace a autentizace
Poté, co dodavatel identifikuje relevantní veřejnou zakázku – ať již prostřednictvím Úředního věstníku Evropské unie (TED), či ve slovenském Vestníku verejného obstarávania – může přistoupit k registraci v konkrétním elektronickém nástroji, který zadavatel pro vedení daného zadávacího řízení zvolil. Registrace přitom musí být provedena v souladu s provozními pravidly příslušného systému a zahrnuje rovněž fázi autentizace, jež je nezbytným předpokladem pro aktivní účast dodavatele v řízení.
V praktické rovině je dodavatel obvykle povinen předložit aktuální výpis z obchodního rejstříku a – není-li registrace prováděna statutárním orgánem společnosti – také plnou moc, a to ideálně v elektronické podobě. Proces autentizace následně vyžaduje buď přímé přiložení kvalifikovaného elektronického podpisu, nebo doložení plné moci opatřené tímto podpisem, případně její konverzi do elektronické formy, v souladu s požadavky slovenského právního řádu.
Zahraniční subjekty
Pro zahraniční hospodářské subjekty, které nedisponují slovenskými národními prostředky elektronické identifikace (například prostřednictvím systému eID), se jako nejvhodnější nástroj jeví využití kvalifikovaného certifikátu vydaného v režimu eIDAS, který je běžně akceptován.
Zadávací podmínky a možnost jejich napadení
Jednou z hlavních odlišností z hlediska dodavatele mezi právní úpravou České republiky a Slovenské republiky je otázka procesní obrany proti nesprávně stanoveným zadávacím podmínkám. Zatímco česká právní úprava umožňuje (až na výjimky) podat námitky proti obsahu zadávacích podmínek až do uplynutí lhůty pro podání nabídek, jak vyplývá z § 242 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), slovenský zákonodárce zvolil v této otázce daleko restriktivnější přístup.
Do 26. června 2024 byla v právním řádu Slovenské republiky zakotvena možnost podání Žádosti o nápravu dle § 164 ZVO a následně námitky na ÚVO. Tato úprava byla zrušena na základě novely zákonem č. 142/2024 Z. z., a právní institut obrany dodavatele byl sjednocen pod námitkové řízení upravené v § 170 a násl. ZVO.
Podání námitky
Zásadním rysem slovenské úpravy je, že námitka se nepodává toliko zadavateli, ale současně také ÚVO. Zadavatel má podle § 171 odst. 2 ZVO možnost na základě podané námitky vykonat nápravu z vlastní iniciativy. Neuplatní-li však tuto možnost, rozhodne ve věci meritorně přímo ÚVO.
Kauce
Samotné podání námitky je spojeno s povinností složení kauce ve výši 0,1 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak nejméně 2 000 EUR a nejvýše 10 000 EUR, resp. 50 000 EUR v závislosti na druhu a hodnotě zakázky, jak stanoví § 172 odst. 2 ZVO. Slovenský zákonodárce navíc výslovně postihuje zneužívající (šikanózní) námitky, jak vyplývá z § 170 odst. 8 ZVO.
Lhůta pro podání
Zcela zásadní je pak ustanovení § 170 odst. 4 ZVO, ze kterého vyplývá stanovení pevné lhůty k podání námitky proti zadávacím podmínkám – a to pouze do deseti kalendářních dnů ode dne jejich zpřístupnění, tedy fakticky zveřejnění. Dodavatel, který se o existenci zadávacího řízení dozví až po uplynutí této lhůty, nemá již reálně k dispozici žádný efektivní procesní nástroj k tomu, aby se proti případně diskriminačním nebo nesplnitelným zadávacím podmínkám mohl v rámci zadávacího řízení bránit.
Tento model na jedné straně urychluje průběh řízení, avšak zároveň klade vysoké nároky na bdělost a procesní připravenost dodavatelů, zejména těch zahraničních, kteří nemusejí být bezprostředně obeznámeni se zahájením řízení či specifiky slovenského právního rámce.
Vysvětlení zadávacích podmínek
Dalším důležitým rozdílem je institut žádosti o vysvětlení zadávacích podmínek, jenž představuje klíčový nástroj pro předběžné objasnění nejasných či sporných aspektů zadávací dokumentace.
Podle § 98 ZZVZ má dodavatel právo požádat o vysvětlení zadávacích podmínek nejpozději 8 pracovních dnů před koncem lhůty pro podání nabídek. Zadavateli pak vzniká povinnost reagovat na takovou žádost do 3 pracovních dnů od jejího obdržení.
Slovenská právní úprava zakotvená v § 48 ZVO poskytuje rovněž možnost podat žádost o vysvětlení, avšak s poněkud odlišným nastavením časového rámce. Jedinou výslovně stanovenou lhůtou je povinnost zadavatele poskytnout vysvětlení tak, aby bylo uveřejněno nejméně 6 kalendářních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Tato úprava v praxi umožňuje zadavateli akumulovat dotazy od více dodavatelů a poskytnout souhrnnou odpověď v jednotném termínu, což může mít dopad na časovou predikovatelnost jednotlivých procesních kroků. Povinnost přiměřeného prodloužení lhůty pro podání nabídek se uplatní i zde.
Vzhledem k tomu, že slovenský režim podávání námitek je oproti české právní úpravě formálně přísnější a zároveň zatížen kauční povinností, představuje žádost o vysvětlení v praxi rovněž efektivní nástroj pro předběžnou komunikaci se zadavatelem. Dodavatelé jej často využívají i k formulaci návrhů na úpravu zadávacích podmínek, byť bez přímé právní závaznosti pro zadavatele.
Požadavky na obsah nabídky a kvalifikace
Základní rámec kvalifikace dodavatelů je na Slovensku upraven v § 32 ZVO. Zadavatel je povinen požadovat prokázání tzv. osobného postavenia, které v české terminologii odpovídá základním kvalifikačním předpokladům. Ostatní kvalifikační kritéria – tedy odborné, ekonomické nebo technické předpoklady – jsou v plném rozsahu ponechána na uvážení zadavatele a jejich požadování není obligatorní.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat postavení zahraničního dodavatele, který hodlá podat nabídku v rámci zadávacího řízení ve Slovenské republice. V souladu s § 32 ZVO je totiž povinen prokázat splnění většiny základních kvalifikačních předpokladů nejen ve vztahu k právnímu řádu státu svého sídla, nýbrž rovněž ve vztahu k území Slovenské republiky.
Na základě několika metodických usměrnění ÚVO (např. č. 5420-5000/2020, č. 8414-5000/2023, č. 13823-5000/2022, č. 14338-5000/2020 a č. 14600-5000/2022) však lze mít za to, že v případě, kdy zahraniční dodavatel na Slovensku dosud nepůsobil a nemá zde žádné relevantní aktivity, mělo by být postačující prokázání základních kvalifikačních předpokladů pouze ve vztahu ke státu svého sídla. Přesto lze doporučit, aby si dodavatel ověřil postoj konkrétního zadavatele, a to zejména v případech, kdy zadávací dokumentace výslovně neřeší způsob dokladování ze strany zahraničních subjektů.
Jazyk
Dle § 20 odst. 20 ZVO je přípustné, aby byly doklady předkládané v rámci nabídky, včetně těch prokazujících kvalifikaci, předloženy v českém jazyce bez nutnosti jejich překladu. Pokud by však nabídka obsahovala dokument v jiném než slovenském či českém jazyce, je nutné zajistit jeho úřední překlad – pouhý neověřený překlad není postačující, pokud zadavatel v souladu s § 20 odst. 21 ZVO nestanoví jinak. Tato skutečnost může výrazně navýšit náklady spojené s přípravou nabídky, zejména v případech, kdy jsou vyžadovány technické listy či odborné certifikace, které jsou dostupné pouze v jiných jazykových verzích.
Jako alternativu k jednotlivým dokladům lze v souladu s § 152 ZVO předložit výpis ze Zoznamu hospodárskych subjektov vedeného ÚVO, který je funkčním ekvivalentem Seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 226 a násl. ZZVZ. Obdobně je možné využít i Jednotný evropský dokument (ESPD), jehož užití je v praxi plně srovnatelné s českou úpravou.
V případě, že předkládané doklady nejsou vystaveny v elektronickém originále, akceptují slovenští zadavatelé – není-li stanoveno jinak – i prosté elektronické skeny těchto dokumentů. Nabídka jako celek, podávaná prostřednictvím příslušného elektronického nástroje, pak nemusí být opatřena kvalifikovaným elektronickým podpisem, pokud to zadávací podmínky výslovně nevyžadují. Stejně tak nemusí být součástí nabídky návrh smlouvy – a to ani v podepsané, ani v nepodepsané podobě – pokud si zadavatel tuto povinnost výslovně nestanoví.
Otevírání, posuzování a hodnocení nabídek
Jednou z výhod slovenské právní úpravy z hlediska dodavatele je vyšší míra transparentnosti při otevírání nabídek. V souladu s § 52 odst. 2 ZVO má každý účastník zadávacího řízení, který podal nabídku, právo se účastnit fáze otevírání nabídek. Toto právo je realizováno prostřednictvím elektronického nástroje, a to tak, že po otevření nabídek zadavatelem se všem účastníkům automaticky zobrazí anonymizované číselné údaje o hodnotách všech podaných nabídek, které jsou předmětem hodnocení. Z této úpravy pak vyplývá nepřímo i povinnost dodavatele uvádět klíčové číselné údaje nabídky nejen v samotné nabídce, ale též v rámci elektronického formuláře nástroje, aby mohly být takto zpřístupněny. Obdobně to platí i pro nabídky podané v listinné podobě, s mírně odlišným procesním postupem.
Podle § 52 odst. 3 ZVO zadavatel následně vyhotoví zápis z otevírání nabídek a zašle jej všem účastníkům zadávacího řízení. Zápis obsahuje relevantní údaje v anonymizované podobě.
Naopak v českém právním prostředí je fáze otevírání nabídek podle ZZVZ neveřejná a účastníci řízení nemají automaticky přístup k informacím o konkurenčních nabídkách, a to fakticky až do okamžiku oznámení rozhodnutí o výběru. Pokud se účastník řízení domáhá informací o hodnotových parametrech ostatních nabídek, musí podat žádost podle § 109 ZZVZ. Zadavatel je následně povinen tyto informace poskytnout všem účastníkům řízení ve lhůtě pěti pracovních dnů.
Po fázi otevírání přistupuje slovenský zadavatel k posuzování a hodnocení nabídek. V tomto rámci zpřístupňuje přes elektronických nástroj všem účastníkům další dokumenty, mj. informaci o výsledku vyhodnocení nabídek, zprávu o zakázce dle § 24 odst. 2 a 3 ZVO, zápis z vyhodnocení nabídek a podmínek účasti dle § 53 odst. 8 a § 40 ZVO, který obsahuje i posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, a nakonec i samotnou nabídku vybraného dodavatele.
Registr partnerů veřejného sektoru a Centrální rejstřík smluv
Před podpisem smlouvy musí dle ZVO vybraný dodavatel prokázat zápis v Registru partnerov verejného sektora na Slovensku, a to v souladu se zákonem č. 315/2016 Z. z. Zákon o registri partnerov verejného sektora a o zmene a doplnení niektorých zákonov (dále jen „ZRPVS“). Pro tyto účely nestačí výpis z evidence skutečných majitelů dle české právní úpravy.
Registraci provádí na návrh okresní soud v Žilině dle § 3 ZRPVS a v případě, že jsou k dispozici veškeré potřebné doklady, může být zápis vyřízen během jednoho týdne. V některých případech existují výjimky z povinnosti registrace podle ZRPVS.
Podle § 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. c) ZRPVS nemůže podat žádost o zápis sám dodavatel, ale pouze oprávněná osoba, kterou je dle uvedeného ustanovení advokát, notář, banka, auditor nebo daňový poradce se sídlem nebo místem podnikání na Slovensku, přičemž v některých případech se může jednat i o zahraniční subjekt.
Analogicky k právní úpravě platné v České republice, kde je uzavřená smlouva s vybraným dodavatelem uveřejňována v registru smluv, se i na Slovensku smlouva podepsaná na základě zadávacího řízení zveřejňuje v Centrálnom registri zmlúv (k dispozici >>> zde). Smlouva přitom nemůže nabýt účinnosti dříve než dnem její registrace v tomto informačním systému.
Závěr
Zadávací řízení na Slovensku vykazuje ve srovnání s českou právní úpravou řadu praktických odlišností, které mohou pro neznalého dodavatele představovat zásadní procesní úskalí – od přísných lhůt pro podání námitek, přes nutnost kauce, až po formální požadavky na kvalifikaci a zápis do registru partnerů veřejného sektoru. Úspěšná účast v těchto řízeních tak vyžaduje nejen detailní znalost slovenského právního rámce ale i důslednou procesní připravenost. Pro právníky a poradce představuje slovenský režim nejen výzvu, ale zároveň i příležitost nabídnout klientům přidanou hodnotu v podobě přeshraniční expertízy a strategického vedení. V prostředí, kde i drobná procesní chyba může znamenat vyřazení z řízení, se znalost těchto nuancí stává konkurenční výhodou.
JUDr. Bc. Matej Šandor, Ph.D., MBA,
spolupracující advokát
Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.
Lazarská 11/6
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
e-mail: office@ak-vych.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
