Významné změny v určování výživného účinné od 01.01.2026

Budoucí změna poměrů oprávněného

První významná novinka v oblasti výživného se týká odůvodněných potřeb oprávněného, kdy soud dle novely přihlédne k jejich budoucí změně. Konkrétně se jedná o ust. § 913 odst. 2 občanského zákoníku, které nově zní následovně: Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit. Soudy se obecně, co se týče rozhodujícího stavu pro rozhodnutí, opírají o ust. § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“), ve kterém je stanoveno, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.[1] Dle názoru některých právníků již citované ustanovení § 154 odst. 1 OSŘ bylo možné vyložit tak, že pokud je v době vyhlášení rozsudku známá budoucí změna poměrů, mělo by se k ní přihlédnout. Od 1.1.2026 se jedná o zákonem stanovenou povinnost soudů v otázkách výživného budoucí změnu poměrů na straně oprávněného v rozhodnutích zohlednit. Je nezbytné, aby budoucí změna byla rozumně určitelná, musí být tedy před soudem prokázána důkazy a vysoce pravděpodobná. V praxi půjde zejména o případy, kdy dítě bude nastupovat do vyšších ročníků školy, ať už základní, střední či vysoké. Toto ustanovení však nesmí být aplikováno šablonovitě, což ostatně platí obecně o všech otázkách opatrovnických řízení. Budoucí navýšení výživného se ani nemusí striktně opírat o podpůrnou tabulku výživného Ministerstva spravedlnosti ČR.

Potencionalita příjmu povinného

Novinky ve výživném se týkají nejen oprávněného, nýbrž i povinného. V případě povinného mají soudy nově zakotvenou pomůcku pro stanovení výživného, která je upravena v ust. § 913 odst. 3 OZ a která zní: Při hodnocení schopností a možností povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.[2]

Výše citované ustanovení zpřesňuje, jak má soud přistupovat k majetkovým poměrům a příjmům povinného. Ustanovení cílí zejména na určení výživného pro rodiče pracující jako OSVČ a pro podnikatele pracující v rámci obchodních korporací. Otázkou pak zůstává, do jaké míry bude soud zohledňovat možnosti vyšších příjmů např. u právníků nebo IT zaměstnanců zaměstnaných ve státní správě nebo na univerzitách, kdy (nejen) v hlavním městě by tito zaměstnanci (vysokoškolsky vzdělaní, jazykově vybavení, bez zdravotních omezení) v soukromých firmách velice pravděpodobně dosáhli na příjmy daleko vyšší. Autorka tohoto článku je toho názoru, že pokud je příjem povinného neadekvátně nízký (ačkoli se jedná o řádné dokonce i o uznávané povolání), pak by soud měl při určování výše výživného přihlédnout k tomu, že na trhu práce by povinný nalezl práci s vyšším příjmem (s přihlédnutím ke všem dalším zákonem stanoveným skutečnostem).  

Spotřebované výživné

Soud nově zohlední přeplacení částky na výživném. Budoucí platby pak soud povinnému poníží, dokud se přeplacená částka nedorovná. Jedná se o velice užitečnou novinku, která je upravena v ust. § 923 odst. 2 OZ, kde je stanoveno, že dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. V rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

Reklama

AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026

16.7.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Zohledněním přeplaceného výživného však nesmí být za žádných okolností ohrožena výživa nezletilého dítěte. Cílem tohoto ustanovení je korigovat nespravedlnost vznikající v situacích, kdy se povinný dostane do finančních potíží, podá návrh na snížení výživného na soud, avšak než soud pravomocně rozhodne o snížení výživného, uplyne poměrně dlouhá doba (která může být prodlužována záměrně i ze strany inkasujícího rodiče např. procesními námitkami nebo námitkou místní nepříslušnosti).[3] Do doby pravomocného rozhodnutí je placeno výživné v původní plné výši a vzhledem k tomu, že spotřebované výživné se nevrací, může tato situace povinného finančně zruinovat. Dle ustálené judikatury není možné snížit výživné na základě předběžného opatření[4]. Novela rodinného práva č. 268/2025 Sb. však zavedla tzv. prozatímní rozhodnutí (§ 465a zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních), je tedy otázka, zda bude mít povinný možnost domáhat se snížení výživného prostřednictvím tohoto nového prozatímního rozhodnutí.

Závěr

Změny v určování výživného, které přinesla novela č. 268/2025 Sb. s účinností od 1.1.2026, představují významný posun směrem k větší spravedlnosti a praktičnosti v opatrovnických řízeních. Soudy nově zohledňují budoucnost dítěte ve svých rozhodnutích. V případě povinného soudy zohledňují, zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by povinný mohl dosáhnout vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce. Soudy mají nově možnost korigovat přeplacené výživné, a to ponížením budoucích plateb na výživném. Změny popsané v článku reagují na aktuální potřeby praxe, jsou tedy vítanou novelizací rodinného práva. Celkově tyto úpravy směřují k tomu, aby stanovené výživné lépe odráželo reálné ekonomické možnosti rodičů i skutečné potřeby dětí v čase.

Mgr. Petra Marková,
advokát