Souhrn významných událostí ze světa práva
Vláda na pondělním jednání schválila klíčové legislativní předlohy | Ústavní soud rozhodoval v několika kauzách na přelomu března | Kontroverzní novela stavebního zákona v parlamentním projednávání | Jednání představenstva České advokátní komory | Nová pravidla exekucí a důležitá judikatura Nejvyššího soudu | Česká republika musí přijmout 48 zákonů k naplnění transpoziční povinnosti | Summit Evropské rady přinesl dohodu na revizi emisních povolenek | Příprava české implementace nařízení o umělé inteligenci vstupuje do rozhodující fáze
Prezident Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026
Prezident Petr Pavel v pátek 20. března podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun, příjmy ve výši 2 117,8 miliardy korun a výdaji 2 427,8 miliardy korun. Rozpočet schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení 11. března poměrem 103 hlasů pro a 88 proti, čímž skončilo rozpočtové provizorium, v němž stát hospodařil od začátku roku. Prezident nicméně vyjádřil kritické výhrady a upozornil zejména na nedostatečné financování obrany a nedodržení zákona o rozpočtové odpovědnosti, neboť Národní rozpočtová rada považuje schválený schodek za překračující zákonný limit 247 miliard korun. Pavel zároveň varoval, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům vůči NATO, zváží uplatnění práva veta.
Vláda na pondělním jednání schválila klíčové legislativní předlohy
Vláda Andreje Babiše na pravidelné pondělní schůzi 23. března přijala řadu legislativních rozhodnutí. Kabinet schválil novelu občanského soudního řádu reagující na změny v unijní legislativě, která současně mění zákon o soudních poplatcích a zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Schválena byla rovněž novela zákona o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách předložená premiérem a ředitelem Digitální a informační agentury. Dva poslanecké návrhy ministra Juchelky týkající se sociálních dávek byly přerušeny, stejně jako bod o výměně českých území v přístavu Hamburk.
Schválen plán legislativních prací vlády na rok 2026
Kabinet na témže jednání 23. března schválil plán legislativních prací vlády na rok 2026 a výhled na léta 2027–2029. Jde o strategický dokument stanovující legislativní priority vlády pro nadcházející období, který reflektuje mj. závazky vyplývající z programového prohlášení a povinnosti transpozice evropského práva. Dokument byl předložen ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády Jeronymem Tejcem. Na jeho základě budou jednotlivá ministerstva předkládat návrhy zákonů v konkrétních termínech.
Sto dní vlády Andreje Babiše – bilance a výzvy
V pondělí 24. března uplynulo sto dní od jmenování vlády Andreje Babiše, koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů. Vicepremiér Karel Havlíček na tiskové konferenci shrnul klíčové výsledky kabinetu, mezi něž zařadil schválení rozpočtu, legislativní aktivity v oblasti stavebního práva, cizineckého zákona a digitalizace, aktivní postup v EU ohledně emisních povolenek a navýšení výdajů na obranu o 24 miliard korun meziročně. Na tiskové konferenci se rovněž diskutovalo o dopadech konfliktu na Blízkém východě na ceny energií a hospodářský růst České republiky. Opozice hodnotila dosavadní výsledky vlády kriticky, zejména pokud jde o nesplněné předvolební sliby.
Zahájena 13. schůze Poslanecké sněmovny
V úterý 24. března ve 14 hodin byla zahájena 13. schůze Poslanecké sněmovny v jejím 10. volebním období. V úvodu schůze složil poslanecký slib nový poslanec Josef Nerušil, který nahradil poslankyni Markétu Šichtařovou, jež se svého mandátu vzdala. Slib složil do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Na pořadu jednání byly mimo jiné mezinárodní smlouvy, zákon o digitální ekonomice a další legislativní předlohy, rozpočtový výbor rovněž jednal v průběhu celého týdne.
Senát vrátil novelu o Dnu české vlajky s pozměňovacími návrhy
Na 22. schůzi Senátu zahájené 25. března projednala horní komora parlamentu novelu zákona o státních svátcích, konkrétně návrh na uzákonění 30. března jako Dne české vlajky. Senát odmítl návrh v původní podobě, pro schválení beze změn hlasovalo pouhých 13 z 65 přítomných senátorů. Místo toho senátoři, zejména z klubu ODS a TOP 09, prosadili pozměňovací návrh senátora Stanislava Balíka na úpravu názvu státního svátku 28. září na „Den české státnosti a státních symbolů". Ústavně-právní i kulturní výbor Senátu návrh na Den české vlajky rovněž nepodpořily a předloha se nyní vrací do Sněmovny.
Příprava společného zasedání vlád České a Slovenské republiky
Vláda 23. března schválila Memorandum o prohloubené spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky. Na 31. března bylo naplánováno společné zasedání obou vlád na zámku Nová Horka ve Studénce, kde měli premiéři Babiš a Fico podepsat memorandum a jednat o podpoře konkurenceschopnosti, dopravní infrastruktuře a energetické bezpečnosti. Jde o deváté společné zasedání vlád obou zemí v tradici trvající od roku 2012, přičemž poslední se konalo v roce 2023 v Trenčíně.
Teroristický útok v Pardubicích – obvinění a uvalení vazby
V návaznosti na žhářský útok na sklad zbrojní společnosti LPP Holding v Pardubicích z 20. března, který způsobil škody v řádu stovek milionů korun, policie 24. března zadržela tři podezřelé osoby – občany České republiky a Spojených států. Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě je obvinila z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině, k útoku se přihlásila dosud neznámá skupina nazývající se „The Earthquake Faction". Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo návrhy na vzetí do vazby a soudce Okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac uvalil na dva obviněné vazbu ze všech tří důvodů. Obviněným hrozí až dvacet let odnětí svobody nebo výjimečný trest, vyšetřovatelé pokračují v pátrání po dalších podezřelých v zahraničí.
Nejvyšší soud potvrdil právo médií informovat o proruských postojích učitelky
Nejvyšší soud České republiky 26. března zamítl dovolání pražské učitelky Martiny Bednářové a potvrdil, že média měla právo zveřejnit informace o jejím působení ve třídě v souvislosti s válkou na Ukrajině. Učitelka žalovala redakci, která v roce 2022 na základě tajně pořízeného záznamu publikovala článek o tom, jak ve výuce zpochybňovala zpravodajství České televize a ospravedlňovala ruské vojenské akce. Nejvyšší soud zdůraznil, že učitel je při výkonu své profese osobou veřejného zájmu a podléhá zvýšené veřejné kontrole. Bednářová byla v samostatném řízení pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu sedmi měsíců, tříletému zákazu výkonu učitelské profese a povinnosti absolvovat kurz mediální gramotnosti.
Ústavní soud rozhodoval v několika kauzách na přelomu března
Ústavní soud v průběhu 13. kalendářního týdne vyhlásil několik nálezů. Dne 25. března I. senát vyhlásil nález ve věci sp. zn. I. ÚS 870/25 týkající se práva na soudní a jinou právní ochranu se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou. Dne 26. března následovala dvě rozhodnutí III. senátu – ve věcech III. ÚS 333/25 a III. ÚS 1021/25, přičemž zpravodaji byli Daniela Zemanová a Milan Hulmák. Na nadcházející týden bylo naplánováno jednání pléna o nálezu Pl. ÚS 8/25, který se týká souladu mezinárodní smlouvy s Ústavou a byl iniciován skupinou senátorů.
Bitcoinová kauza – přesun dozoru do Prahy a potvrzení vazby
V březnu došlo k zásadnímu procesnímu posunu v mediálně sledované bitcoinové kauze související s darováním kryptoměny Ministerstvu spravedlnosti. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci převedlo dozorovou příslušnost na Městské státní zastupitelství v Praze poté, co vyšetřovatelé v únoru odložili část případu týkající se vrácení zajištěné výpočetní techniky z dřívějšího odsouzení Tomáše Jiřikovského. Ústavní soud zároveň zamítl ústavní stížnost Jiřikovského a potvrdil zákonnost jeho vazby s odkazem na reálné riziko útěku podložené zahraničními vazbami obviněného, nálezem desítek milionů korun v hotovosti u jeho rodičů a možností dosud neobjevených kryptoměnových aktiv. Kauza, která v roce 2025 vedla k rezignaci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nadále vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Kontroverzní novela stavebního zákona v parlamentním projednávání
Zásadní novela stavebního zákona, která má vytvořit centralizovanou státní stavební správu podle principu „jeden úřad, jedno řízení, jedno povolení", pokračovala v kontroverzním parlamentním projednávání. Kancelář Poslanecké sněmovny 19. března odmítla žádost environmentální organizace Arnika o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, která se týkala autorství novely předložené jako poslanecká iniciativa bez standardního legislativního procesu, hodnocení dopadů a veřejné konzultace. Novela počítá s nahrazením stávajících více než 600 stavebních úřadů jednotnou soustavou s jedním ústředním úřadem, 14 krajskými pobočkami a 205 územními pracovišti. Kritici varují, že zákon může vytvořit právní nejistotu a oslabit ochranu životního prostředí.
Vyšetřování podvodů charity Skupina D v souvislosti s nákupem dronů pro Ukrajinu
Média 24. března informovala o soudních a policejních dokumentech odhalujících vyšetřování podvodu v charitativní organizaci Skupina D, spojované s hercem Ondřejem Vetchým a vojenským důstojníkem Janem Veverkou, která sbírala prostředky na drony pro Ukrajinu. Podle usnesení Městského soudu v Praze z ledna 2026 existuje důvodné podezření, že Veverka záměrně založil spolek a směřoval k odklonění darovaných prostředků. Analýza hospodaření za rok 2024 ukázala hrubé příjmy ze sbírek ve výši 209 milionů korun oproti 131 milionům korun skutečných nákladů na drony, policie zajistila 78 milionů korun a identifikovala výdaje přes 111 milionů korun nesouvisející s nákupem dronů. Vojenská policie případ nadále vyšetřuje, spolek obvinění odmítá.
Jednání představenstva České advokátní komory
Představenstvo České advokátní komory zasedalo v březnu k pravidelnému jednání, na němž se zabývalo řadou aktuálních témat. Mezi klíčové body patřila strategie ČAK v oblasti umělé inteligence, příprava spuštění nového Elektronického registru úschov plánovaného na 1. dubna 2026 a činnost pracovní skupiny pro rekodifikaci trestního řádu vedené profesorem Tomášem Gřivnou. Komora rovněž projednávala svou intervenci v řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci nucené obhajoby a jednání se Vězeňskou službou České republiky. Na únorovém jednání představenstvo schválilo strategii pro využívání umělé inteligence v advokacii a metodiku řešení kolizí termínů soudních jednání.
Nová pravidla exekucí a důležitá judikatura Nejvyššího soudu
Od 1. ledna 2026 platí nová pravidla pro srážky ze mzdy v exekučním řízení, kdy základní nezabavitelná částka vzrostla na 14 101,50 korun a minimální odměna exekutora činí nově 3 000 korun u pohledávek nad 5 000 korun. Od 1. dubna 2026 vstupují v účinnost nové povinnosti zaměstnavatelů ohledně registrace zaměstnanců na dohody o pracovní činnosti u ČSSZ, což exekutorům umožní identifikovat dosud nezjištěné příjmové zdroje dlužníků. Nejvyšší soud v březnu 2026 rovněž publikoval druhou letošní Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, v níž přinesl důležitý právní názor potvrzující, že věřitelé mohou opakovaně podávat exekuční návrhy i po zastavení marných exekucí, což je významné zejména pro obce a institucionální věřitele.
Česká republika musí přijmout 48 zákonů k naplnění transpoziční povinnosti
Podle vládní zprávy o stavu transpozice legislativních závazků EU musí Česká republika přijmout celkem 48 nových zákonů, aby uvedla svůj právní řád do souladu s evropskými směrnicemi. Počet nevyřízených předpisů dramaticky vzrostl z pouhých pěti na konci listopadu 2025 na téměř padesát na začátku roku 2026. Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc uvedl, že plnou transpozici vyžaduje deset směrnic EU, přičemž Evropská komise vede proti České republice 57 řízení o porušení povinností. Senát měl tuto zprávu projednat na konci března, čímž se téma stalo jedním z klíčových bodů sledovaného týdne.
Evropská komise vyplatila České republice přes miliardu eur z nástroje NextGenerationEU
Evropská komise 20. března oznámila vyplacení platby přesahující 1,16 miliardy eur pro Českou republiku a Nizozemsko v rámci nástroje NextGenerationEU. Pro Českou republiku tato platba zvyšuje celkový objem vyplacených prostředků z Národního plánu obnovy na přibližně 79 procent smluvně dohodnuté alokace, tedy zhruba 6,7 miliardy eur z celkových 8,7 miliardy eur. Česko musí do poloviny roku 2026 splnit zbývajících 90 milníků a cílů, což představuje 29 procent z celkového počtu 307 závazků. V případě nesplnění reforem v oblasti dlouhodobé péče, zákona o podpoře bydlení a zákona o správě dat hrozí krácení prostředků.
Summit Evropské rady přinesl dohodu na revizi emisních povolenek
Summit Evropské rady konaný 19. a 20. března v Bruselu přinesl dohodu na revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do července 2026 předložila přezkum systému s cílem snížit volatilitu cen a zmírnit dopad na ceny elektřiny. Premiér Babiš na summitu prosazoval italský návrh na pozastavení ETS a cenový strop, neprosadil sice okamžité pozastavení, ale dosáhl urychlení přezkumu za podpory koalice deseti členských států včetně Itálie, Polska a Rakouska. Babiš označil stávající systém za „absolutní katastrofu" s dopadem na český průmysl ve výši 159 miliard korun, opozice naopak kritizovala, že nedosáhl zrušení povolenek, jak sliboval před volbami.
Transpozice směrnice o transparentnosti odměňování se blíží
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce transponující směrnici EU 2023/970 o transparentnosti odměňování. Česká republika musí tuto směrnici transponovat do 7. června 2026, avšak návrh zákona počítá s účinností od 1. ledna 2027 a povinnosti reportingu pro zaměstnavatele se stovkou a více zaměstnanců se uplatní až od roku 2028 či 2031. Ministerstvo zvolilo přístup minimalistické transpozice, tedy splnění unijních požadavků bez nadměrné administrativní zátěže. Zaměstnavatelé budou muset uchazečům o zaměstnání poskytovat informace o platovém rozpětí, umožnit zaměstnancům přístup ke srovnávacím údajům o odměňování podle pohlaví a sestavovat pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování.
Příprava české implementace nařízení o umělé inteligenci vstupuje do rozhodující fáze
Česká asociace pro umělou inteligenci uspořádala 25. března v pražském Divadle Hybernia konferenci „Zážeh AI ambice" zaměřenou na implementaci evropského nařízení o umělé inteligenci. Klíčová ustanovení AI Act pro vysoce rizikové systémy a povinnosti transparentnosti nabývají účinnosti 2. srpna 2026, tedy za pouhých pět měsíců. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo minimalistický návrh implementačního zákona o pouhých deseti stranách, který stanoví Český telekomunikační úřad jako hlavní dozorový orgán a vytvoří regulatorní sandboxy pro malé a střední podniky. Česká vláda zároveň na unijní úrovni prosazuje možný odklad pravidel pro vysoce rizikové systémy prostřednictvím balíčku Digital Omnibus.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
