epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 8. 2013
    ID: 92072upozornění pro uživatele

    K (ne)platnosti pracovněprávních úkonů z procesního hlediska

    Účelem tohoto článku není zamyšlení nad neplatností právních úkonů dle zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), z hmotněprávního hlediska, resp. nad situacemi, kdy se strany pracovněprávního vztahu mohou neplatnosti dovolávat, ale poukázání na rozdíly procesního charakteru, kdy se spor o platnost či neplatnost právního úkonu dostává před soud. Zákoník práce je postaven na principu relativní neplatnosti (viz § 18 zákoníku práce), přičemž absolutní neplatnost připouští pouze v některých, taxativně vymezených, případech. Nejčastějšími žalobami, prostřednictvím kterých se strany domáhají vyslovení neplatnosti právního úkonu dle zákoníku práce, jsou potom žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru, které jsou řešeny speciálně v § 69 a násl. zákoníku práce.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Ve smyslu § 72 zákoníku práce se mohou jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel soudní cestou domáhat neplatnosti „rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou (…) nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.“ Zákoník práce v § 330 výslovně zakotvuje, že lhůta uvedená v § 72 je lhůtou prekluzivní, nadto je třeba upozornit, že uvedená lhůta je lhůtou hmotněprávní. Proto, aby se mohl účastník právního vztahu úspěšně domáhat neplatnosti rozvázání pracovního poměru, musí nejpozději poslední den lhůty žalobu doručit soudu. Pokud tak neučiní, právo domáhat se neplatnosti rozvázání pracovního poměru zanikne a rozvázání pracovního poměru je právně účinné, i kdyby (objektivně vzato) šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Ustanovení § 72 zákoníku práce kromě výše zmiňované lhůty vymezuje i případy, ve kterých lze žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru dle citovaného ustanovení podat. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1951/2009, např. posuzoval případ neplatnosti výpovědi dané zaměstnanci osobou rozdílnou od zaměstnavatele. V posuzovaném případě dala zaměstnanci výpověď společnost v době, kdy již nebyla jeho zaměstnavatelem, neboť část svého podniku, v níž zaměstnanec pracoval, prodala jiné společnosti, v důsledku čehož došlo ještě před podáním výpovědi k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů; cit.: „Rozvázal-li pracovní poměr se zaměstnancem někdo, kdo nebyl jeho zaměstnavatelem, může se zaměstnanec žalobou podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. domáhat, aby bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru je neplatné, má-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Nejde o žalobu podle ustanovení § 64 zákona 65/1965 Sb., zák. práce, účinného do 31. prosince 2006 [pozn.: nyní podle ustanovení § 72 zákona 262/2006 Sb., zák. práce], otázkou platnosti rozvazovacího právního úkonu se soud může zabývat též jako otázkou předběžnou.“[1] V odůvodnění zmiňovaného rozsudku Nejvyšší soud dále uvádí: „V řízení zahájeném žalobou zaměstnance nebo zaměstnavatele o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou podle ustanovení § 64 zák. práce [pozn.: nyní podle ustanovení § 72 zákona 262/2006 Sb., zák. práce] je pasivně věcně legitimován druhý účastník pracovního poměru, který přistoupil k napadenému právnímu úkonu směřujícímu k rozvázání pracovního poměru. Žaloba proto může být úspěšná jen tehdy, směřuje-li proti zaměstnavateli (zaměstnanci), který rozvázal pracovní poměr mezi účastníky (...) Neplatnost rozvázání pracovního poměru, které učinil (svým jménem) někdo jiný než účastník pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůže být předmětem sporu ve smyslu ustanovení § 64 zák. práce [pozn.: nyní podle ustanovení § 72 zákona 262/2006 Sb., zák. práce]. Skutečnost, že neplatnost rozvázání pracovního poměru provedeného někým jiným než účastníkem pracovního poměru nemůže zaměstnanec (zaměstnavatel) uplatnit u soudu žalobou podle ustanovení § 64 zák. práce [pozn.: nyní podle ustanovení § 72 zákona 262/2006 Sb., zák. práce], ovšem neznamená, že by účastník pracovního poměru, kterému bylo takové rozvázání pracovního poměru adresováno, neměl ve vztahu k tomuto právnímu úkonu právo na soudní ochranu. Rozvázal-li pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právního vztahu, může se zaměstnanec (zaměstnavatel) žalobou podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. domáhat, aby bylo určeno, že toto rozvázání pracovního poměru je neplatné, má-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Podání této žaloby není omezeno žádnou lhůtou.“

    Ve světle výše uvedeného lze konstatovat, že rozdílem mezi žalobou dle § 72 zákoníku práce a žalobou dle § 80 písm. c) o. s. ř. je především jejich zákonem předvídaný předmět, když

    • 1) účelem žaloby dle § 72 zákoníku práce je zjištění existence určité právní skutečnosti (platnosti právního úkonu, jímž mělo dojít k rozvázání pracovního poměru některým ze způsobů vyjmenovaných v tomto ustanovení – tedy výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo zrušením dohodou), kdežto
    • 2) účelem žaloby dle § 80 písm. c) o. s. ř. je určení, zda tu právní vztah je či není, přičemž u žalob podaných dle § 80 písm. c) o. s. ř. je třeba tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem.

    Právě nezbytnost existence naléhavého právního zájmu a jeho prokázání jsou z hlediska úspěšnosti žalob dle § 80 písm. c) o. s. ř. klíčové. Nezbytnost prokázání naléhavého právního zájmu vyplývá z preventivního charakteru určovací žaloby dle § 80 písm. c) o. s. ř., když jejím prostřednictvím se lze ochrany domáhat pouze tam, kde k nápravě nelze dospět prostřednictvím jiných právních prostředků. Prokázání naléhavého právního zájmu však podmínkou úspěšnosti žalob dle § 72 zákoníku práce (či dle jeho dalších ustanovení[2]) není, resp. zájem na požadovaném určení vyplývá přímo ze zákoníku práce a žalobce jej tedy nemusí speciálně prokazovat[3]. V této skutečnosti lze spatřovat určité znevýhodnění osob, které se domáhají neplatnosti pracovněprávního úkonu, avšak jejich případ nelze opřít o žádné speciální ustanovení zákoníku práce. Takové osoby mohou být např. nuceny podat žalobu na plnění, v jejímž rámci bude platnost pracovněprávního úkonu řešena jako prejudiciální otázka, tato skutečnost se může samozřejmě odrazit i na výši soudního poplatku. Určitou výhodou se naopak jeví lhůta k podání žaloby na určení dle § 80 písm. c) o. s. ř. ve srovnání s relativně krátkými lhůtami zakotvenými v zákoníku práce. 


    Mgr. Jana Vlková

    Mgr. Jana Vlková


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.  

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax:  +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz  


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] zdroj: ASPI; ASPI ID: JUD182348CZ
    [2] Viz např. § 39 odst. 4 zákoníku práce, který zakotvuje v podstatě stejný princip.
    [3] Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2923/2008.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jana Vlková ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    15. 8. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele
    • NS: I po přechodu zaměstnanců platí povinnost zajistit rovné zacházení
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 7.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 6.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 5.

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.