Podmínkou platného zrušení pracovního poměru ve zkušební době je samosebou předchozí platné sjednání zkušební doby a správné stanovení její délky, došlo-li k jejímu prodloužení o celodenní překážky v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, nebo celodenní dovolenou zaměstnance, jež jsme přiblížili v předchozí – 1. části…
Ústavní soud se na základě ústavní stížnosti z pracovního poměru při organizačních změnách pro nadbytečnost propuštěného zaměstnance zabýval otázkou výběru nadbytečných zaměstnanců a poměřoval ji antidiskriminačními kriterii ve svém nálezu spis. zn. II ÚS 1609/08 ze dne 30. dubna 2009.[1] Předmětem sporu v daném případě bylo, zda při výběru údajně…
Jestliže zaměstnanec v pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou, jedná se o neomluvené zameškání práce [1] – tedy…
Zkušební doba je jednou z podmínek, nikoliv však podstatných (povinných) náležitostí, které mohou být sjednány v pracovní smlouvě, ale nejen v ní, před nástupem nebo při nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Zkušební doba nevzniká automaticky (ze zákona) se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní účastníci pracovního poměru zájem, musejí ji…
Právo na dovolenou, jakožto jednu z forem odpočinku zaměstnance po práci, sloužící k regeneraci jeho pracovní síly, patří k základním a nejdůležitějším sociálním právům zaměstnance, přesto je v praxi třeba poměrně často řešit problémy spojené s nikoliv včasným vyčerpáním dovolené jako placeného pracovního volna, tedy její převod k odloženému…
V posledních měsících jsou vedeny více či méně bouřlivé debaty o tzv. velké novele zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), jejímž smyslem má být zejména posílení transparentnosti veřejného zadávání. Stranou pozornosti by však neměly zůstat dvě aktuální a svým rozsahem poměrně drobné novely, které zasahují do úpravy kvalifikačních…
Dohoda o provedení práce je jedním ze třech základních pracovně-právních vztahů, v nichž může být vykonávána závislá práce. Sjednávání dohody o provedení práce a podmínky výkonu práce v tomto pracovně-právním vztahu významně pozměnila s účinností od 1. 1. 2012 novela zákoníku práce – zákon 365/2011 Sb.
Od prvního ledna tohoto roku došlo k řadě legislativních změn. A to i na úseku pracovního práva a zaměstnanosti, které se ze své podstaty dotýkají takřka každého člověka.[1] Stručně si připomeňme, že od Nového roku dochází ke změnám právní úpravy např.zkušební doby, odstupného, společníci a jednatelé mj. musí nyní platit celé sociální pojištění…
O neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele se jedná v případech, kdy zaměstnavatel učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti předepsané právními předpisy (zákoníkem práce a občanským zákoníkem) nebo při kterém nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro platnost tohoto…
Dohoda je zřejmě nejjednodušším způsobem rozvázání pracovního poměru. Přesto v praxi dochází k dohadům, omylům, zmatkům a problémům, když má na jejím základě skončit pracovní poměr. Vždyť nic není tak jednoduché, aby se to nedalo zkazit.
Nejvyšší správní soud vydal dne 29. listopadu 2011 rozsudek sp. zn. 2 Afs 16/2011,v němž říká, že činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem „závislá práce“ ve smyslu zákoníku práce. Nelze proto považovat za protiprávní uzavírání i jiných smluv mezi sportovci a jejich kluby.
Zaměstnanec, který si v důsledku rozvázání (skončení) pracovního poměru nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu v tomto pracovním poměru vznikl nárok, má ve smyslu ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce, právo na tzv. proplacení dovolené, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Zákoník práce však v ust. § 221 umožňuje, aby si i…
Právní poradci i manažeři obchodních společností se již několik let zabývají otázkou souběhu funkcí, tedy situací, kdy člen statutárního orgánu či osoba, která je přímo statutárním orgánem (dále v textu uvádíme jen „člen statutárního orgánu“), vykonává zároveň obdobnou činnost v pracovněprávním vztahu. Tento model je zcela běžnou praxí většiny…
Do zákoníku práce[1] se s účinností od 1. 1. 2012 v novém ust. § 69 odst. 2 vrací částečné moderační právo soudu ohledně náhrady mzdy nebo platu, která náleží zaměstnanci za podmínek stanovených § 69 odst. 1 zákoníku práce při neplatném rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, tedy možnost, aby soud na návrh zaměstnavatele snížil jeho…
Zákoník práce upravuje s účinností od 1. 1. 2012 pro zaměstnance zajímavé novinky v souvislosti s případným přechodem (převodem) práv a povinností z pracovně-právních vztahů. [1] Zaměstnanec, který si nepřeje přejít k (novému) zaměstnavateli, na kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu, může jednostranně rozvázat pracovní…
Zaměstnavatel nesmí ve smyslu ust. § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 [1] do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. [2]
Drobné avšak soustavné porušování povinností ze strany zaměstnanců je v praxi relativně častým nešvarem, tento příspěvek by proto měl nastínit možnosti a pravidla jeho postihu směřujícího k rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce rozlišuje celkem tři stupně intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k…
Poslanecká sněmovna přehlasovala 6. listopadu 2011 senátní veto týkající se vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který nově rozšiřuje definici nelegální práce o závislou práci konanou mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém. Novela nabude účinnosti již k 1. 1. 2012.
Dohoda o pracovní činnosti (normativně upravená v ust. § 76 a ustanoveních následujících a souvisejících zákoníku práce) je jedním ze tří základních pracovně-právních vztahů, v nichž je vykonávána závislá činnost – závislá práce. V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější - déletrvající pracovněprávní…
Zaměstnavatel je povinen některé případy rozvázání pracovního poměru projednat a jiné oznámit odborům, pokud u něj působí. Nesplnění povinnosti sice nezpůsobí neplatnost rozvázání pracovního poměru, [1] ale zaměstnavateli hrozí pokuty od inspekčních orgánů. [2] S účinností od 1. 1. 2012 určuje zákoník práce minimální počet členů zaměstnaných u…
Přizná-li soud poškozené nárok na náhradu nákladů podle § 154 odst. 2 trestního řádu, protože jí nebyl přiznán nárok na náhradu škody, a zároveň výši přiznaných nákladů...
Proti rozhodnutím o částkách svou výší bagatelních, u nichž zákon nepřipouští dovolání, je důvodnost ústavní stížnosti s výjimkou extrémních rozhodnutí vyloučena. Stejně tak...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž...
Odvolací soud poruší právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže vyhodnotí důkazy provedené soudem prvního stupně jinak, než jak...
Uzavře-li soud, že stěžovatel dostatečně netvrdil a nedoložil své celkové aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry, přesto, že je tento závěr ve zjevném rozporu s obsahem...
