Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v novém ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), [1] který může zaměstnavatel uplatnit, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v (rovněž zbrusu novém)…
Donedávna, do 31. 12. 2011, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského, a ani důchodového, pojištění za žádných okolností účastni nebyli. [1] Ke změně došlo s účinností od 1. 1. 2012 na základě zákona 365/2011 Sb. [2]
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovnímu úrazu), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovním úrazem však není úraz…
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.[1] Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu (např. svého zřizovatele) o změně jeho úkolů…
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti nový zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče) a posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání. Prováděcí právní předpis, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy…
Je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, pak jeho pracovní poměr nekončí; [1] zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro…
Dopisem ze dne 5. 5. 2008 žalovaný zaměstnavatel (Statutární město Ostrava se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě a Přívoze) sdělil žalobkyni, že jí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce dává výpověď z pracovního poměru. Zároveň ji stejným dopisem pro porušení uvedených povinností odvolal se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy z…
Zákoník práce [1] již nezná a neobsahuje povinnost zaměstnavatele, který chce dát resp. dal svému zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, nabídnout mu jinou vhodnou práci či mu účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání u jiného zaměstnavatele nebo mu je zajistit v rozsahu, v jakém ji upravoval předchozí – zrušený zákoník práce. [2]…
Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [1] má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od Úřadu práce ČR resp. jeho organizačních…
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento…
Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. března 2012 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4586/2010, v němž vyslovil názor, že za diskriminační nelze označit jednání, kdy zaměstnavatel pozve uchazeče o zaměstnání k osobnímu pohovoru elektronickou formou v nestandardně krátkém čase před termínem osobního pohovoru, pokud nebylo cílem tohoto jednání znevýhodnit některého…
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
Novela zákoníku práce – zákon 365/2011 Sb. - přinesla s účinností od 1. 1. 2012 významné změny ohledně limitů pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho prodlužování nebo opakovaného sjednávání, tzv. řetězení. Zákoník práce nově v ust. § 39 odst. 2 uvádí, že „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními…
I. část tohoto článku jsme věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.12.2011[1], kterým byl nastaven významný aplikační limit práva zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy v případech, kdy je nevyplacená mzda (či její část) mezi účastníky pracovního vztahu sporná. Nejvyšší soud ČR nenechal na sebe dlouho čekat…
Smrtí zaměstnance pochopitelně zaniká samotný pracovně-právní vztah.[1] Peněžitá práva zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem) podle ust. § 328 odst. 2 zákoníku práce smrtí zaměstnance zanikají s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně…
Některá majetková aktiva přecházejí ze zesnulého zůstavitele na pozůstalé dědice podle jiných - speciálních pravidel, než pravidel dědění stanovených občanským zákoníkem (ve smyslu ust. § 460 a násl. zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Samostatnou (vlastní) úpravu přechodu peněžitých práv zesnulého zaměstnance…
Nejvyšší soud vydal na přelomu roku 2011 dva rozsudky uveřejněné pod sp. zn. 21 Cdo 4042/2010 a 21 Cdo 3676/2010, v nichž se vyjádřil ke stále častější tendenci zaměstnanců řešit mzdové spory se zaměstnavatelem prostřednictvím institutu okamžitého zrušení pracovního poměru či dokonce tímto způsobem zaměstnavatele postihovat v případech zjevných…
Zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou si obvykle dobře vědomi toho, že v pracovní smlouvě nesmí chybět žádná z jejích tří podstatných náležitostí, totiž ujednání o druhu práce, místu či místech výkonu práce a dni nástupu do práce[1]. Zaměstnavatel, v naprosté většině případů předkládající návrh pracovní smlouvy, má obvykle zájem, aby místo výkonu…
Zákoník práce zaměstnancům v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje[1] na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.[2]
Zákoník práce ukládá (v ust. § 106 odst. 4 písm. e) zaměstnancům povinnost nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel je pak (podle ust. § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce) povinen zajistit dodržování zákazu kouření [1] na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou...
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm....
