O neplatné rozvázání pracovního poměru se jedná v případech, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti předepsané právními předpisy (zákoníkem práce a občanským zákoníkem) nebo při kterém nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro platnost tohoto úkonu.
Při odměňování práce přesčas[1] je třeba rozlišit, jestli jde o zaměstnance privátního – podnikatelského sektoru, kteří dostávají za vykonanou práci v pracovním poměru mzdu, anebo o zaměstnance státní a veřejné správy a služeb (rozpočtové sféry), tedy pracovníky zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce; tito zaměstnavatelé…
Při skončení pracovního poměru a též při skončení dohody o pracovní činnosti (resp. pracovněprávního vztahu vykonávaného na jejím základě) je zaměstnavatel povinen, a to automaticky, bez jakékoliv žádosti zaměstnance, vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi tzv. zápočtový list) a uvést v něm (dle ust. § 313 odst. 1 zákoníku…
Jako reakce na nález Ústavního soudu z roku 2008, který zrušil některá ustanovení zákoníku práce a v návaznosti na Programové prohlášení vlády připravilo MPSV věcnou novelu zákoníku práce. Návrh novely odešel 4. března 2011 do vnějšího připomínkového řízení, jeho účinnost se plánuje na 1. 1. 2012. Přehled nejdůležitějších praktických změn (tedy s…
Občas zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanci pracovali v některých dnech nebo obdobích více (déle), než je dáno rozvržením týdenní pracovní doby. Takovou situaci může zaměstnavatel v podnikatelské sféře řešit uplatněním konta pracovní doby (konto pracovní doby zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb – specifikovaní v ust. § 109 odst. 3…
Vzhledem k tomu, že zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, platí ode dne 1. 1. 2007 - jak se uvádí v jeho ust. § 364 odst. 1 - nejen pro nově vzniklé pracovněprávní vztahy, ale také zásadně (není-li stanoveno jinak) pro pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem, v němž nabyl účinnosti, má tento právní předpis též zpětnou účinnost (retroaktivitu), a…
Na rozdíl od jednoho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále i jen „NSS“) – zde čtenáři jistě tuší, že narážíme na problematiku tzv. souběhu pracovněprávního poměru a funkce člena statutárního orgánu[1] – se jiné rozhodnutí téhož soudu, vydané v listopadu 2010, nesetkalo s takovým ohlasem, který by si podle autora tohoto příspěvku zasloužilo.
Nejvyšší soud České republiky se v několika svých aktuálních rozhodnutích vyslovil k otázce relativní neplatnosti právních úkonů podle zákoníku práce (zákona 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Na webových stránkách Hospodářských novin IHNed.cz byl 18.2. zveřejněn příspěvek Petra Chrenka Daňová politika a souběh funkcí, ve kterém rozebírá aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pro připomenutí - Nejvyšší správní soud konstatoval, že jednatel společnosti s ručením omezeným se nemůže domáhat nemocenského pojištění zaměstnance…
Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty[1] ještě před začátkem pracovní směny[2] a vracejí se z nich až po skončení pracovní směny. Ovšem ne každý čas trvání (během) pracovní cesty, jež přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, jak se mnozí zaměstnanci mylně domnívají. V průběhu (po dobu trvání) pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci…
Ústavní soud svým nálezem ze dne 23. března 2010, spis zn. I. ÚS 1990/08 vyhověl stížnosti zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením, a to kvůli kritice poměrů v zaměstnání.
Už jsme si asi všichni zvykli, že náš každodenní život na veřejných prostranstvích je nepřetržitě sledován, a to prostřednictvím kamer policie, obcí, ale i soukromých subjektů. Kamerové systémy jsou rovněž často využívány zaměstnavateli k videomonitoringu svých zaměstnanců na pracovišti. Za jakých podmínek je možné zaměstnance sledovat…
V konstantní judikatuře Nejvyššího soudu ČR již od poloviny 90. let není sporu o tom, že nelze souběžně působit ve společnosti jako její statutární orgán a tytéž činnosti vykonávat na základě pracovního poměru ke společnosti. Taková pracovní smlouva je stižena absolutní neplatností. Všechna dosavadní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se však týkala…
S ohledem na současné mediální pozdvižení snad není ani třeba připomínat, že konstelace, kdy zaměstnanec na vedoucí pozici je současně statutárním zástupcem dané společnosti, není úplně ideální. Dochází zde totiž k souběhu jeho pracovněprávního a obchodněprávního vztahu ke společnosti, což může mít řadu neblahých důsledků jak pro dotyčného, tak…
Zákoník práce upravuje v ust. § 68 vracení odstupného. Aktuálně, kdy se zaměstnanci mnohdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn ke svému původnímu zaměstnavateli, jemuž se podařilo oživit utlumenou činnost, nabývá příslušná úprava na významu. Po odeznění následků hospodářské recese takové případy, zvláště…
Již řadu let upozorňujeme klienty na nezákonnost souběhu výkonu funkce jednatele a člena statutárního orgánu a pracovně-právního vztahu, je-li sjednaným druhem práce funkce obdobného obsahuj, jakou je funkce statutárního orgánu. V poslední doě média informovala o průlomovém rozsudku Nejvyššího správního soudu, který danou zásadu vztáhl i na otázku…
Zajistit uspokojení pohledávky (splacení peněžitého dluhu) lze mimo jiné dohodou o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (z pracovněprávního vztahu), a to dohodou uzavřenou dle zákoníku práce (zákon 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; dále jen zákoník práce) nebo dle občanského zákoníku (zákon 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů;…
Probíhá-li v rámci úsporných opatření a organizačních změn u zaměstnavatele propouštění, je třeba dbát na správné rozlišení výpovědních důvodů uplatněných vůči jednotlivým zaměstnancům. [1]) Útlumovým organizačním opatřením zaměstnavatele jako – v úvahu přicházejícím a v dané sporné věci použitým - důvodem k výpovědi podle ust. § 52 písm. a)…
Již dne 18. 6. 2009 byla na půdě Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. sankční směrnice). Tato směrnice je součástí koncepčního boje Evropské unie proti nedovolenému přistěhovalectví, se…
Od 1. ledna 2011 byla zrušena možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání.[1] Uchazeči o zaměstnání si dosud mohli k sociálním dávkám přivydělávat v pracovním, popř. služebním poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
