pracovní právo

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [1] má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od Úřadu práce ČR resp. jeho organizačních…

Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento…

Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. března 2012 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4586/2010, v němž vyslovil názor, že za diskriminační nelze označit jednání, kdy zaměstnavatel pozve uchazeče o zaměstnání k osobnímu pohovoru elektronickou formou v nestandardně krátkém čase před termínem osobního pohovoru, pokud nebylo cílem tohoto jednání znevýhodnit některého…

Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?

Novela zákoníku práce – zákon 365/2011 Sb. - přinesla s účinností od 1. 1. 2012 významné změny ohledně limitů pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho prodlužování nebo opakovaného sjednávání, tzv. řetězení. Zákoník práce nově v ust. § 39 odst. 2 uvádí, že „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními…

I. část tohoto článku jsme věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.12.2011[1], kterým byl nastaven významný aplikační limit práva zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy v případech, kdy je nevyplacená mzda (či její část) mezi účastníky pracovního vztahu sporná. Nejvyšší soud ČR nenechal na sebe dlouho čekat…

Smrtí zaměstnance pochopitelně zaniká samotný pracovně-právní vztah.[1] Peněžitá práva zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem) podle ust. § 328 odst. 2 zákoníku práce smrtí zaměstnance zanikají s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně…

Některá majetková aktiva přecházejí ze zesnulého zůstavitele na pozůstalé dědice podle jiných - speciálních pravidel, než pravidel dědění stanovených občanským zákoníkem (ve smyslu ust. § 460 a násl. zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Samostatnou (vlastní) úpravu přechodu peněžitých práv zesnulého zaměstnance…

Nejvyšší soud vydal na přelomu roku 2011 dva rozsudky uveřejněné pod sp. zn. 21 Cdo 4042/2010 a 21 Cdo 3676/2010, v nichž se vyjádřil ke stále častější tendenci zaměstnanců řešit mzdové spory se zaměstnavatelem prostřednictvím institutu okamžitého zrušení pracovního poměru či dokonce tímto způsobem zaměstnavatele postihovat v případech zjevných…

Zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou si obvykle dobře vědomi toho, že v pracovní smlouvě nesmí chybět žádná z jejích tří podstatných náležitostí, totiž ujednání o druhu práce, místu či místech výkonu práce a dni nástupu do práce[1]. Zaměstnavatel, v naprosté většině případů předkládající návrh pracovní smlouvy, má obvykle zájem, aby místo výkonu…

Zákoník práce zaměstnancům v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje[1] na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.[2]

Zákoník práce ukládá (v ust. § 106 odst. 4 písm. e) zaměstnancům povinnost nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel je pak (podle ust. § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce) povinen zajistit dodržování zákazu kouření [1] na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.

Mohlo by se zdát, že právo zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce je bezbřehé a zaměstnavatel nemá proti tomuto způsobu rozvázání pracovního poměru zaměstnancem, resp. nevyplacení mzdy v zákonném termínu, v podstatě žádnou účinnou obranu. Poslední dvě rozhodnutí Nejvyšší…

V návaznosti na novelu zákoníku práce došlo s účinností k 1.1.2012 také ke změnám v souvislosti s výpočtem stravného při poskytování cestovních náhrad v tuzemsku a v zahraničí.

Velká změna zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, implementovaná na základě zákona 365/2011 Sb. účinného od 1. 1. 2012, zavedla nový výpovědní důvod upravený v § 52 písm. h) zákoníku práce – porušení povinnosti zaměstnance uvedené v § 301a zákoníku práce zvláště hrubým způsobem.

Based on the employer's needs working hours may be distributed unevenly. By such uneven distribution the employer may cover, for example, the circumstance that on Friday afternoons, Saturday mornings and Saturday evenings he needs more people in its shore in a shopping centre than on Monday morning. In the same way it may take into consideration…

Jednou z významnějších změn, kterou přinesla novela zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce, provedená zákonem 365/2011 Sb., s účinností od 1. ledna 2012 je právní úprava pracovního poměru na dobu určitou. Jedním z hlavních důvodů pro změnu právní úpravy bylo mimo jiné upozornění Evropské komise, kterým vytkla České republice, že český právní řád…

Nejvyšší soud vydal dne 24. listopadu 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3278/2010, v němž vyslovil názor, že rozvázání pracovního poměru předáním fotokopie výpovědi do vlastních rukou zaměstnance nemůže být podkladem pro platné rozvázání pracovního poměru, jelikož pouze originální vyhotovení je způsobilé naplnit požadavky kladené na takový projev vůle…

O komplexní, či chcete-li velké, novele zákoníku práce, která je účinná od 1. ledna 2012, již byly popsány stovky stran. Tento článek však k novele přistupuje výhradně z pohledu zaměstnavatelů, pro které v kostce interpretuje některá novelizovaná a nová ustanovení zákoníku práce, jimž by zaměstnavatelé měli věnovat zvýšenou…

Jedná se o zejména v minulém roce velice diskutovanou problematiku souběhu mandátní a pracovní smlouvy statutárních orgánů, resp. jejich členů v souvislosti s medializací rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (3 Ads 119/2010 – 58 z 09.12.2010).