O tom, co obsahuje a přináší nová úprava zdravotní preventivní péče zaměstnanců, bylo již napsáno mnohé.[1] Cílem tohoto příspěvku proto není novou úpravu komplexně popsat, nýbrž blíže rozebrat některé dílčí otázky, které vyvolává. Pro obecné seznámení s problematikou doporučuji některý z citovaných článků. Ministerstvem zdravotnictví připravovaná…
Předčasem bylo konstatováno na této stránce, že trendem poslední doby je, že se mezi pracovněprávními spory začala poměrně často objevovat otázka diskriminace. [1] Tomu lze přisvědčit a dodat, že žalobci nejsou se svým tvrzením, že byli diskriminováni, v těchto či podobných – skutkově příbuzných – případech, a to i přes jejich procesní zvýhodnění…
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vyplývající pro něho z pracovního poměru na straně jedné a koneckonců i jedním z nejdůležitějších motivů (když ne přímo tím určujícím – nejhlavnějším), proč na straně druhé fyzická osoba - zaměstnanec vstupuje do zaměstnání, je platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (resp. plat). [1] Výše mzdy je…
Prací přesčas se rozumí práce, jejíž výkon musí současně splňovat v následujícím textu blíže diskutované tři definiční znaky vyplývající konkrétně z ustanovení § 93 a dále § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Prací přesčas je tak práce konaná zaměstnancem: a) na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, b) nad stanovenou týdenní pracovní dobu…
Zákoník práce vychází z toho, že práce v sobotu a v neděli představuje pro zaměstnance, podobně jako práce přesčas nebo práce v noci, zásah do osobního života, [1] a proto ji zvýhodňuje.
Media před časem informovala o prvních údajích o provedených kontrolách Státního úřadu inspekce práce (SUIP), které byly na začátku roku 2012 avizovány v souvislosti s přijetím novely zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („ZoZ“). Tato novela zásadně zpřísnila zákonnou úpravu výkonu nelegální práce a výši…
Ve věci projednávané Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 21 Cdo 1951/2009 a uzavřené rozsudkem ze dne 14. 7. 2010 byly mimo jiné řešeny právní otázky, kdo je povinen uspokojit nárok zaměstnance na náhradu mzdy, poskytované při neplatném rozvázání pracovního poměru, měla-li práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu zaměstnance přejít na jiného, než…
Ústavní soud rozhodl koncem dubna 2012 o zamítnutí návrhu na zrušení tzv. 3 denní karenční doby, který je v současné době upraven v ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce. Ústavní soud obdržel návrh na zrušení 3 denní karenční doby již koncem roku 2010. Navrhovatelé argumentovali mimo jiné rozporem s právem občana na přiměřené hmotné zabezpečení…
Až do dále uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo zcela zřejmé, za jakých podmínek může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky. Nebylo jasné, jak vyložit ust. § 310 odst. 4 zákoníku práce o tom, že zaměstnavatel může od dohody o konkurenční doložce odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance - zda tímto ustanovením…
Od 1. 1. 2012 byla zpřísněna pravidla zákoníku práce pro krácení stravného v případech, kdy je zaměstnanci během tuzemské pracovní cesty či části zahraniční pracovní cesty na území České republiky poskytnuto bezplatně, tedy bez finančního přispění zaměstnance, jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře.
Nejvyšší soud ČR zjevně zpřísnil svůj přístup v otázkách posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období (do 31. 12. 2011 termínu) [1] splatnosti. Oproti nedávné době vykládá podmínky…
Klíčové pro nárok na opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti a míru tohoto nároku podle ust. § 48 a 49 zákona o zaměstnanosti[1] je, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula, nebo neuplynula celá podpůrčí doba (tedy zda ji nezaměstnaný vyčerpal, nebo nevyčerpal), jakož i doba…
O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje zaměstnavatel. Existují však dvě výjimky, kdy toto právo přísluší samotnému zaměstnanci.
Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce (pacienta) je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ten zahrnuje i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených (ošetřujícím lékařem stanovených) vycházek, samozřejmě za předpokladu, že pojištěnec vůbec nějaké vycházky povoleny má… Až do 1. 1. 2012…
„U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je možné konat práci za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě.“ Zní to lákavě, že? Ale není to pravda. Před takovou informací je třeba varovat a odmítnout ji stejně jako to, že „zaměstnavatel odpovídá pomáhajícímu členovi rodiny za škodu, která mu při této činnosti případně…
Nejvyšší soud České republiky vydal (vynesl) i v uplynulém r. 2011 celou řadu zajímavých a pro personální praxi přínosných rozhodnutí ve věcech pracovně-právních. Bez nároku na úplnost přehledu – autor neřešil otázku, co uvést, nýbrž naopak v zájmu přístupnosti příspěvku a přiměřeného rozsahu článku, co neuvést - následuje výběr judikátů, který…
Hlavním cílem novely zák. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem 1/2012 Sb. s účinností od 5. ledna 2012 je především zabránit zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Úkolem novely je tak (mimo jiné) dostát povinnosti stanovené členským zemím ve směrnici ES 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a…
Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v novém ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), [1] který může zaměstnavatel uplatnit, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v (rovněž zbrusu novém)…
Donedávna, do 31. 12. 2011, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského, a ani důchodového, pojištění za žádných okolností účastni nebyli. [1] Ke změně došlo s účinností od 1. 1. 2012 na základě zákona 365/2011 Sb. [2]
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovnímu úrazu), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovním úrazem však není úraz…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...
