epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    15. 7. 2013
    ID: 91728upozornění pro uživatele

    Náhrada škody způsobené pracovním úrazem a relevantnost zdravotního stavu zaměstnance před pracovním úrazem

    Právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem je již přes čtyřicet let ve své podstatě neměnná. Rovněž judikatura Nejvyššího soudu zůstává konstantní a vychází z názorů vyřčených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Přesto, nebo možná právě proto, se objevují snahy zaměstnavatelů a jejich pojišťoven výklad nyní účinné právní úpravy zpřísnit vůči zaměstnancům. Tento článek se zabývá zejména problematikou příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a škodou způsobenou zaměstnanci a relevantností zdravotního stavu zaměstnance před pracovním úrazem.

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Účinná právní úprava

    Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je upravena stále v části čtrnácté v přechodných a závěrečných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Původně byl společně se zákoníkem práce přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úrazovém pojištění“), jehož účinnost však byla již několikrát odložena, naposledy na konci roku 2012 zákonem č. 463/2012 Sb. na 1.1.2015. Není však vůbec jisté, zda v mezidobí nebude přijat jiný zákon, popř. zda nebude stávající úprava v části čtrnácté přesunuta z přechodných ustanovení zákoníku práce do systematicky vhodnější části, jak to učinil původní vládní návrh zákona o zrušení zákona o úrazovém pojištění (Sněmovní tisk 689). S ohledem na výše uvedené lze jen velice těžko odhadovat další legislativní vývoj v této oblasti a tento článek se tak nezabývá možnou budoucí právní úpravou, neboť není jasné, v jaké podobě nakonec bude přijata a nabude účinnosti.

    Dle § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 366 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, to vše za předpokladu, že se odpovědnosti nezprostí. Podmínky, za nichž se může zaměstnavatel zprostit odpovědnosti za škodu, a to zcela nebo alespoň částečně, jsou stanoveny v ust. § 367 zákoníku práce.

    Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, je oprávněn dle ust. § 369 odst. 1 zákoníku práce požadovat po zaměstnavateli náhradu za:

              a) ztrátu na výdělku,
              b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
              c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
              d) věcnou škodu.

    Zákoník práce pak v následujících ustanoveních rozvádí jednotlivé druhy náhrad, které je zaměstnanec oprávněn požadovat v případě pracovního úrazu.

    Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je svou povahou objektivní odpovědnost za výsledek – poškození zdraví. Vzhledem k tomu, že taková objektivní odpovědnost by mohla mít i likvidační charakter pro některé malé podnikatele – zaměstnavatele, byl zaveden institut zákonného pojištění zaměstnavatele. Vyhláška č. 125/1993 Sb. pak stanoví bližší podmínky a sazby zákonného pojištění.

    Princip právní úpravy je tedy takový, že zaměstnavatel nese plnou odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu, odpovědnost zaměstnavatele je objektivní a může se jí zprostit pouze v případech vymezených zákoníkem práce. Zaměstnavatel pak má právo požadovat na základě zákonného pojištění po příslušné pojišťovně, aby za něj nahradila škodu, která zaměstnanci vznikla v důsledku pracovního úrazu v rozsahu, v jakém za tuto škodu odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci dle zákoníku práce.

    Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu

    K tomu, aby vznikl nárok zaměstnance na náhradu škody, je zapotřebí, aby byly splněny kumulativně následující předpoklady (a v případě soudního sporu je na zaměstnanci, aby splnění těchto podmínek před soudem prokázal):

    • existence pracovního úrazu,
    • vznik škody a
    • příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.

    Pokud výše uvedené obecné předpoklady vztáhneme na nárok zaměstnance, který má obvykle největší peněžitou hodnotu – náhradu za ztrátu na výdělku – pak můžeme tvrdit, že musí být splněny následující předpoklady:

    • existence pracovního úrazu,
    • ztráta na výdělku,
    • příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a ztrátou na výdělku.

    V ust. § 380 zákoníku práce je pro účely tohoto zákona definován pracovní úraz, kterým se rozumí poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.[1] Určení výše škody zpravidla rovněž nebude činit větší potíže, zvlášť když výpočet náhrady za ztrátu na výdělku je stanoven v ust. § 370 a 371 zákoníku práce. V praxi je tedy obvykle nejvíce problematická příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a škodou vniklou zaměstnanci a její prokázání.

    Příčinná souvislost mezi škodou způsobenou zaměstnanci a pracovním úrazem a předešlý zdravotní stav zaměstnance

    V praxi se vyskytují případy, kdy zaměstnanec má nějaké zdravotní problémy již před pracovním úrazem, následně zaměstnanec utrpí pracovní úraz a zaměstnavatel, potažmo pojišťovna, se následně snaží zbavit se odpovědnosti za škodu vůči zaměstnanci poukazováním na předešlý zdravotní stav zaměstnance.

    Dle odborné literatury i konstantní judikatury Nejvyššího soudu je však podstatné naplnění výše uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu, především pak jde o příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a škodou vzniklou zaměstnanci. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu, tj. kdyby pracovní úraz nenastal, škoda by nevznikla tak, jak vznikla. Nestačí přitom pouhé připuštění možnosti, že škoda vznikla v důsledku pracovního úrazu, ale příčinná souvislost musí být postavena najisto. Avšak je třeba zdůraznit, že pracovní úraz nemusí být jedinou příčinnou vzniku škody. Pro účely příčinné souvislosti postačí, když je pracovní úraz alespoň jednou z příčin vzniku škodu, přičemž se musí jednat o příčinu důležitou, podstatnou a značnou.[2]

    Nejvyšší soud ve své judikatuře dospěl k závěru, že by bylo v rozporu se smyslem zákona (přičemž tyto závěry učinil za účinnosti jak dřívější právní úpravy, tak nyní účinného zákoníku práce) chránit zaměstnance před škodami z pracovních úrazů, kdyby byla z této ochrany vyloučena poškození zdraví vykazující všechny znaky pracovního úrazu jen z toho důvodu, že u poškozeného existovala určitá predispozice, která spolupůsobila při vzniku poškození na zdraví způsobeného úrazovým dějem. Není tedy podstatný zdravotní stav zaměstnance předcházející pracovnímu úrazu, pokud se skutečně jedná o pracovní úraz a pokud pracovní úraz byl důležitou, podstatnou a značnou příčinnou vzniku následné škody. Rovněž je právně bezvýznamné aritmetické zjištění podílu, jakým se následky pracovního úrazu podílejí na nepříznivém zdravotním stavu zaměstnance.[3] Rozhodující je skutečnost, že zaměstnanci se stal pracovní úraz a tento pracovní úraz byl příčinnou vzniku škody, a to příčinnou důležitou, podstatnou a značnou, ne nutně však jedinou. Zjištění příčinné souvislosti je pak otázkou skutkovou, nikoli právní.

    Pokud se tedy zaměstnanci, který měl před pracovním úrazem problémy např. s páteří, stal pracovní úraz, jímž došlo k poškození páteře, v jehož důsledku byl zaměstnanec pracovně neschopný více jak půl roku, je nepodstatné, že zdravý člověk by za stejného úrazového děje byl práce neschopný pouze 3 týdny. Relevantní je pouze to, zda pracovní úraz byl důležitou, podstatnou a značnou příčinou pracovní neschopnosti zaměstnance a v jejím důsledku vzniklé škody (ztráta na výdělku v důsledku pracovní neschopnosti). Za předpokladu, že neexistují okolnosti či skutečnosti vylučující odpovědnost zaměstnavatele, pak zaměstnanci přísluší náhrada v plné výši, tj. za celou dobu pracovní neschopnosti. Obdobně ten samý závěr platí i pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

    Závěr

    Právní ochrana zaměstnanců před důsledky pracovních úrazů je postavena na odpovědnosti zaměstnavatele, která má objektivní povahu. Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů. Pokud zaměstnanec bude požadovat náhradu škody po zaměstnavateli, musí prokázat, že utrpěl pracovní úraz, vznikla mu škoda a že pracovní úraz byl důležitou, podstatnou a značnou příčinnou vzniklé škody. Dle judikatury Nejvyššího soudu pak není podstatný zdravotní stav zaměstnance před pracovním úrazem a bylo by v rozporu s účelem a smyslem právní úpravy, pokud by byla zaměstnanci upřena ochrana z důvodu, že jeho zdravotní stav nebyl před pracovním úrazem perfektní. Vzhledem k tomu, že stále není jasné, jakou podobu bude mít nová právní úprava týkající se pracovních úrazů zaměstnanců a odpovědnosti za ně, ani kdy bude nová úprava přijata, je třeba s výše uvedenými závěry stále počítat.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala,
    advokát

    Mgr. Jindřich Mayer

    Mgr. Jindřich Mayer,
    advokátní koncipient


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.  

    Mezníkova 273/13
    616 00  Brno – Žabovřesky

    Tel.: +420 541 211 528
    Fax:  +420 541 210 951
    e-mail: recepce@akfiala.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2011, sp. zn. 21 Cdo 1235/2011.
    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, či např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 28. dubna 1962, sp. zn. 4 Cz 86/61 nebo Zhodnocení rozhodování soudů k uplatňování ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ze dne 27. ledna 1975, sp. zn. Cpj 37/74.
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. února 2008, sp. zn. 21 Cdo 1508/2007.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Jindřich Mayer ( Fiala, Tejkal a partneři )
    15. 7. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Správný rozvrh pracovní doby chrání zdraví zaměstnanců
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Akční plán rovného odměňování žen a mužů
    • Několik poznámek a výpočtů ke srovnání parametrů exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023 a v předchozích letech, zejména pak ke konstrukci nezabavitelných částek
    • Znáte svůj posudek?
    • Aktuálně z veřejného práva aneb Konec jedné zbytečné formality u lékaře
    • Parametry exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023: Nejen valorizace, ale i nová konstrukce nezabavitelného minima

    Související produkty

    Online kurzy

    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Jednání právnických osob
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.