„Home Office“ představuje flexibilní formu pracovního poměru, kdy zaměstnanec pracuje po celou pracovní dobu z domova či jiného místa, které si sám zvolí, nebo kombinuje práci z domova s prací v prostorách určených zaměstnavatelem.
Jednou ze složek platu[1] je osobní příplatek, který může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové…
Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (zákoník práce). Tato základní teze ustanovení § 2401 NOZ má potvrzovat, jak sama důvodová zpráva uvádí, že nový občanský zákoník nemá ambici zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního…
Nejvyšší soud ČR užil poprvé ve svém rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3628/2011 ze dne 2. února 2013 pojem „pracovní smlouva v širším slova smyslu“. Ačkoli bylo toto rozhodnutí vydáno ve věci, která spadá do působnosti zákona 65/1965 Sb., zákoník práce, závěry v něm uvedené lze aplikovat i na současnou právní úpravu. Zda se jedná o průlom v oblasti…
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2039/2012, ze dne 6. 3. 2013, uzavřel, že zpětné ukončení pracovního poměru – ke dni předcházejícímu dni sjednání dohody – není možné. Je vyloučeno, aby dohodou byl ukončen pracovní poměr s účinností dřívější, než vůbec k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru došlo. Sjednají-li přesto…
Otázku provádění kontroly věcí a prohlídek zaměstnanců zaměstnavatelem řeší ustanovení § 248 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, ve kterém se doslova uvádí: „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě…
V posledních měsících vydal Nejvyšší soud ČR několik rozhodnutí, ve kterých se vyjádřil k zajímavým aspektům posuzování platnosti výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Připomeňme, že podle tohoto ustanovení může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho…
Ústavní soud ČR se zastal dvou zaměstnanců, kteří v roce 2001 informovali úřady o problémech v provozu čističky odpadních vod ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Odeslali dopis např. České inspekci životního prostředí, tehdejšímu Okresnímu úřadu Břeclav a Městskému úřadu ve Velkých Pavlovicích. Zaměstnavatel s nimi rozvázal pracovní poměr jeho…
Jednou z hlavních změn, které s sebou přinesl od 1. 1. 2007 nový zákoník práce, bylo umožnění zániku pracovněprávních pohledávek započtením. Zákonodárce v zákoníku práce neupravil započtení pohledávek výslovně (a nestanovil tedy ani žádná zvláštní omezení), ale vytvořil prostřednictvím delegace ustanovení § 580 a 581 občanského zákoníku prostor…
S účinností od 1. dubna loňského roku vstoupila v platnost nová právní úprava týkající se lékařských prohlídek zaměstnanců. Nicméně ještě po dobu jednoho roku po účinnosti nové právní úpravy bylo možné postupovat podle dosavadních právních předpisů upravující poskytování závodní preventivní péče. Toto přechodné období končí 31. března…
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který nahradil právní úpravu závodní preventivní péče z roku 1966. Zákon zavedl mimo jiné povinné vstupní lékařské prohlídky všech zaměstnanců. Podle § 59 zákona se totiž osoba ucházející se o zaměstnání, která se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného…
Druh práce zaměstnance (šíře jeho vymezení) je určen výlučně ujednáním účastníků v pracovní smlouvě a nikoli tím, jakou konkrétní práci v rámci sjednaného druhu práce zaměstnavatel - v závislosti na svých provozních možnostech, které se mohou v čase měnit - přiděluje zaměstnanci po vzniku pracovního poměru. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR…
V pracovněprávních vztazích může závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout - na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 - rovněž započtením. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na…
Poněkud záhadný název článku si samozřejmě zasluhuje vysvětlení, které může pro někoho být i určitým překvapením.
Obecně vzato, vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců se málokdy blíží onomu ideálnímu stavu, ve kterém zaměstnanci s radostí spěchají do práce za účelem vytváření hodnot, za které je laskavý zaměstnavatel pravidelně štědře odměňuje.
Nejvyšší soud ČR odmítl ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3693/2011, ze dne 20. 12. 2012, názor, že nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká již za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ust. § 72 zákoníku práce napadl platnost…
Nejvyšší soud ČR vydal dne 28. ledna 2013 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 974/2012, ve kterém se vyjádřil k povinnosti zaměstnavatele vytvořit na svůj náklad zástupcům zaměstnanců přiměřené podmínky pro jejich činnost stanovenou v § 277 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“).
Dle ust. § 51 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Pro výpověď z pracovního poměru je tedy charakteristické, že ukončovaný pracovněprávní vztah nezaniká již okamžikem podání (doručení) výpovědi druhé straně, ale teprve…
Jak již bylo v mém předchozím článku ze dne 5. prosince 2012[1] nastíněno, s účinností rozsáhlé novely zákoníku práce, zák. 262/2006 Sb., v platném znění, zákonem 365/2011 Sb., účinném od 1. ledna 2012, tento stanoví, že „doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku…
Tituly, pro které lze sjednat dohodu o dobrovolných mimoexekučních srážkách z příjmu, kterou musí zaměstnavatel akceptovat, jsou zákonem značně omezeny, platí to jak pro srážky ze mzdy nebo jiného příjmu z pracovně-právního vztahu, kdy lze dohodu sjednat k uspokojení pohledávek zákonem upraveného výživného, tak pro srážky z dávek nemocenského…
Dne 30.1.2012 schválil Senát Parlamentu ČR návrh zákona, kterým - s účinností od 1.4.2013 - dochází ke změně zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (ve znění pozdějších předpisů - dále jen SZS) a k odstranění velmi diskutované (i když prozatím „neúčinné“ – viz níže) překážky flexibilního fungování trhu…
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
