Zavedení plošné minimální mzdy na území SRN a její dopady pro zahraniční subjekty
Ke dni 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon o zavedení plošné minimální mzdy. Účelem této normy je prosazení nároku každého zaměstnance na odměnu za práci ve výši minimální mzdy, která činí 8,50,-EUR za hodinu.
 |
||
S ohledem na současnou praxi a velmi zavádějící informování ze strany některých medií, jsem se rozhodl svou trochou přispět do objasnění současného stavu této problematiky, se kterou se v současnosti s obchodními partnery potýkáme.
Začněme tedy opět od začátku. Ke dni 1. 1. 2015 nabyl účinnosti Zákon o zavedení plošné minimální mzdy (někdy také zákon o minimální mzdě – MiLoG)[1].
V důsledku tohoto zákona je každý zaměstnavatel se sídlem v zahraničí (tedy např. na území ČR), který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance na území SRN[2] povinen
- Hradit zaměstnanci minimální mzdu 8,50,-EUR hrubého za hodinu práce vykonané na území SRN
- Evidovat záznamy prokazující plnění povinnosti hradit zaměstnanci minimální mzdu, a to po dobu 2 let.
Zaměstnavatel se sídlem v zahraničí, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance na území SRN v hospodářských sektorech nebo odvětvích vymezených dle §2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálním zaměstnávání[3], je povinen plnit dále povinnost
- Předem ohlašovat pracovní činnost zaměstnance na území SRN
Kontrola
Kontrolu plnění zákona MiLoG budou provádět úřady celní správy. V rámci prováděné kontroly může správní orgán nahlížet do pracovních smluv a dalších záznamů svědčících o dodržování pracovních podmínek, přičemž kontrolovaná osoba je povinna tyto podklady přeložit (§15 odst. 2) do německého jazyka.
Dle vyhlášky o stanovení přihlašovacích úřadů ze dne 24. 11. 2014 je příslušným přihlašovacím úřadem Spolkové finanční ředitelství Západ (Bundesfinanzdirektion West).[4]
Sankce?
Porušení zákona o zavedení plošné minimální mzdy je přestupkem, za který hrozí podnikateli pokuta až do výše 500.000,-EUR.
Lze poukázat rovněž na skutečnost, že stejně může být potrestán podnikatel, který pověří jiného podnikatele výkonem sjednané činnosti, ačkoliv ví, že tento podnikatel neplatí svým zaměstnancům minimální mzdu, anebo o této skutečnosti z nedbalosti neví. Uvedené je dle mého názoru velmi významným rizikem pro všechny subjekty, jejichž činnost zasahuje na území SRN, a to nejen v přepravě, ale i v jiných odvětvích. Přesto, že smluvní partner své zaměstnance přímo nevysílá na území SRN, ale využívá jiného dodavatele služeb, musí s odbornou péči dbát o to, aby i tento dodavatel plnit povinnosti stanovené zákon MiLoG. Pokud takto jednat nebude, případně bude spolupracovat se subjekty o kterých ví, že povinnosti MiLoG neplní, vystavuje se i on riziku uložení pokuty.
Blíže k oblasti přepravy
Přeprava zboží je charakterizována jako výhradně mobilní činnost. Pro tuto činnost pak platí zjednodušený postup pro ohlašování pracovní činnosti zaměstnanců na území SRN, a to dle vyhlášky o oznamovací povinnosti podle zákona o minimální mzdě, zákona o vysílání pracovníků a zákona o pronajímání pracovních sil ze dne 26. 11. 2014. Rovněž evidence pracovní doby podléhá zjednodušenému postupu – povinnost evidence pouze skutečné délky denní pracovní doby, a to dle Vyhlášky o modifikaci povinnosti evidence pracovní doby podle zákona o minimální mzdě a zákona o vysílání pracovníků.
Aplikace moratoria
Po třiceti dnech účinnosti zákona, tedy dne 30. 1. 2015 vyhlásila spolková vláda moratorium aplikace zákona v sektoru dopravy, přičemž uvedené moratorium je účinné zpětně ke dni 1. 1. 2015. Moratorium bylo vyvoláno pochybností o konformitě zákona s právem EU, kterou v současnosti přezkoumává evropská komise. (Lze poukázat rovněž na skutečnost, že moratorium bylo vyvoláno jednáním mezi zástupci Polska a Německa, o aktivitách Českých zástupců německé zdroje nehovoří).
Z tiskového prohlášení spolkové ministryně práce a sociálních věcí se podává, že moratorium se vztahuje pouze na čistě tranzitní jízdy přes Německo. Dále bylo moratorium počátkem února doplněno o stanovisko, dle něhož se za čistě tranzitní přepravu přes území SRN považuje také přeprava ze zahraničí přes území SRN do námořních přístavů na území SRN, kdy toto zboží je dále přepravováno.
Moratorium neplatí pro kabotážní přepravu (obchodní společnost se sídlem v zahraničí provozuje přepravu, která začíná i končí na území SRN), ani pro přeshraniční silniční dopravu s nakládkou nebo vykládkou na území SRN.
Po dobu účinnosti moratoria (do doby ukončení šetření Evropskou komisí, která započala dne 21. 1. 2015) budou ukončeny kontroly celních úřadů SRN, nebudou zahajována nová správní řízení, není třeba plnit ohlašovací povinnost ani evidovat záznamy.[5]
Výklad pojmu „práce“ v souvislosti s přeshraniční přepravou zboží po území SRN.
Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, se rozumí pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu
- Doba řízení vozidla
- Nakládka a vykládka
- Čištění a prohlídka vozidla
- Sledování nakládky a vykládky
- Práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla nebo nákladu
- Technická údržba vozidla
- Administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů
- Doba, kdy je člen osádky připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa
- Bezpečnostní přestávka (zákoník práce)
Dále je nezbytné poukázat na ustanovení § 78 zákoníku práce, dle něhož je pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna ve výši nejméně 10% průměrného výdělku.( § 95 ve spojení s § 140 zákoníku práce).
Dle ustanovení § 3 písm. b) nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, se pracovní pohotovostí rozumí
- Doba, během níž je člen osádky nákladního automobilu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí nebo vlakem
- Čekací doba na hranicích a čekací doba z důvodu zákazu jízdy
- Čekací doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku.
Jelikož se jedná o ustanovení českého právního řádu, je dle mého názoru tento závěr nezbytné porovnat s normami práva Evropské unie, aby bylo prověřeno, zda jsou práva zaměstnanců chráněna alespoň v míře, kterou právo EU zaručuje.
Příslušným pro zodpovězení této problematiky je zejména nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006.
Dle tohoto nařízení se rozumí pracovní dobou řízení vozidla a výkon tzv. jiné práce – jakákoliv práce pro téhož nebo jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či jiné.
Dle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, náleží do pracovní doby provádění činnosti:
- Řízení
- Nakládka a vykládka
- Čištění a technická údržba
- Práce prováděné s cílem zajistit bezpečnost vozidla nákladu, plnit zákonné a správní povinnosti související s přepravou, včetně sledování nakládky a vykládky
- Doba, během níž nemůže mobilní pracovník volně nakládat se svým časem, a vyžaduje se od něj, aby byl přítomen na svém pracovišti.
Dobou pracovní pohotovosti je doba, během níž zaměstnanec doprovází vozidlo přepravované trajektem nebo vlakem, čekací doba na hranicích a čekací doba z důvodu zákazu jízdy. Dále se jedná o dobu strávenou za jízdy na sedadle vedle řidiče nebo na lehátku.
Do pracovní doby se nezahrnuje doba přestávek ani doba odpočinku (s výjimkou bezpečností přestávky)
Další příplatkové povinnosti
Dle ustanovení § 114 zákoníku práce náleží zaměstnanci za práci přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a přípatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku, nedohodl –li se zaměstnanec a zaměstnavatel na poskytnutí náhradního volna. Rovněž za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno, nebo příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Stran příplatku za noční práci a práci v sobotu a neděli náleží rovněž zaměstnanci příplatek ve výši 10% z průměrného výdělku, nedohodl-li si zaměstnanec a zaměstnavatel jiný způsob jeho určení.
Závěr
Přesto, že soulad zákona MiLoG s právem Evropské unie je v současnosti prověřován, je nezbytné se touto novou normou zcela vážně zabývat a zaujmout k ní kvalifikované rozhodnutí stran její aplikace při podnikání. Připomeňme, že doklady prokazující plnění této normy jsou subjekty povinny archivovat po dobu 2 let. Položme si zcela na závěr otázku, jak budou subjekty, které zákon v současnosti odmítají aplikovat, prokazovat jeho plnění od 1. 1. 2015 v případě, že zákon bude uznán souladným s právem EU.
Mgr. Tomáš Všetečka,
advokátní koncipient
Advokátní kancelář Mgr. Marek Bukovský
Na Příkopě 814
755 01 Vsetín
Tel: +420 732 684 867
Fax: +420 227 077 180
e-mail: vsetecka@ak-bukovsky.cz
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon o minimální mzdě ze dne 11. srpna 2014 (Spolková sbírka zákonů I str. 1348) (dále jen „MiLoG“)
[2] Ustanovení § 20 zákona MiLoG
[3] Těmito jsou například stavebnictví, pohostinství, spedice, přeprava a spojené logistické služby, masný průmysl atd. (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz vom 23. Juli 2004 (BGBI. I S. 1842)
[4] § 1 Vyhlášky o stanovení přihlašovacího úřadu podle § 16 odstavce 6 zákona o minimální mzdě ze dne 24. 11. 2014
[5] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
