pracovní právo

Odborové organizace jsou partnery zaměstnavatelů. Co když ale slouží pouze k účelovému nátlaku na zaměstnavatele? Existují určité možnosti obrany, o nichž pojednává tento článek.

Nařídit lze nejvýše 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok; odpracování dalších maximálně 266 hodin může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto. Úprava přesčasové práce je v posledních letech stabilní, poslední změny práce přesčas v zákoníku práce byly provedeny s účinností od 1. 1. 2012, týkaly se sjednání mzdy a stanovení platu…

Situace na trhu nutí společnosti stále častěji k provedení různých restrukturalizací, fúzí či jiných přeměn společností. Další možností jak flexibilně reagovat na jeho vývoj je uskutečňování vnitropodnikových organizačních změn. Společnosti tak mohou zohlednit aktuální pokles či naopak nárůst poptávky na stavu a rozložení zaměstnanců. Právě…

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak…

Obsahem příspěvku je polemika s návrhem, obsaženým v tzv. malé novele občanského zákoníku, na jehož základě by měla být zrušena možnost rodiče (nebo poručníka) rozvázat neuváženě dítětem uzavřený pracovněprávní vztah.

Určité výpovědní důvody může zaměstnavatel uplatnit (vůči zaměstnanci použít) jen tehdy, jestliže byl zaměstnanec na možnost výpovědi zaměstnavatelem předepsaným způsobem předem upozorněn, resp. jestliže byl nejprve vyzván k odstranění nedostatků ve své práci, a to v tzv. vytýkacím dopisu.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. I když nepracuje, musí být jeho připravenost k práci odměněna.

Tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru je přípustné, pokud je součástí obrany výrazně slabší strany významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu.

V souvislosti s nedávnou rekodifikací soukromého práva (tzn. především vstoupením zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) v účinnost) došlo také ke změně právní úpravy pracovněprávní subjektivity zaměstnavatele. Zaměstnavatelem může být fyzická osoba, právnická osoba nebo stát, přičemž tento článek se bude věnovat pouze…

V souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník, NOZ“), byl nově do soukromého práva zaveden institut zdánlivého právního jednání. V souvislosti s touto změnou vyvstává otázka, zdali je i nadále použitelné ustanovení § 72 zákoník práce pojednávající o žalobě při neplatném…

Pracovní pohotovost, upravena v ustanovení § 95 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), je doba, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele podle své pracovní smlouvy. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci odměna podle ustanovení § 140 ZP, tedy odměna nejméně ve výši 10%…

Dne 18. 12. 2014 vydal soudní dvůr Evropské unie pod spisovou značkou C-354/13 velmi zajímavý judikát týkající se obezity, jakožto možného diskriminačního důvodu. Ačkoli v současné době je tento judikát spíše kuriozitou, do budoucna lze s ohledem na rozmáhající se potíže s obezitou v evropské populaci očekávat, že toto rozhodnutí nabude na…

Výslovná právní úprava konkurenčních doložek sjednávaných mezi členy orgánů a společnostmi až do 1. ledna 2014 zcela absentovala. Jejich podstatné náležitosti vymezovala pouze judikatura. Od 1. ledna 2014 je však situace odlišná. Konkurenční doložku výslovně upravuje nový občanský zákoník[1] v ustanovení § 2975. Tato úprava se vztahuje i na…

Nový zákon o státní službě, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 234/2014 Sb. (dále jen „zákon o státní službě“), který nabyl účinnosti k 1.1.2015, je novou komplexní úpravou poměrů mezi státními zaměstnanci (úředníky) a správními úřady[1]. Účinnost předchozího zákona z roku 2002 (tzv. služební zákon) upravujícího služební poměry byla mnohokráte…

Ke dni 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon o zavedení plošné minimální mzdy. Účelem této normy je prosazení nároku každého zaměstnance na odměnu za práci ve výši minimální mzdy, která činí 8,50,-EUR za hodinu.

Opční programy využívají společnosti pro motivaci klíčových zaměstnanců k lepším výkonům a jejich udržení, nebo je tímto způsobem odměňují za dosavadní přínos společnosti. Opční programy mohou mít různé podoby a je možné je přizpůsobit požadavkům podnikatele, očekávání zaměstnanců a obecně situaci ve společnosti. Jak již bylo zmíněno v první části…

Jedním ze zákonných důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, je přemístění části zaměstnavatele (§ 52 písm. b) zákoníku práce). V tomto článku popisujeme předpoklady použití tohoto výpovědního důvodu.

Závislá práce je terminologický pojem, který určuje, zda se na výkon práce určité osoby bude vztahovat základní pracovněprávní předpis, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jak je to s tzv. domáckými zaměstnanci? Jde o zaměstnance vykonávající závislou práci nebo na ně ustanovení…

V souvislosti s řadou změn zákona o zaměstnanosti, které vstoupily v účinnost od 1.1.2015, se mluví mimo jiné o snížení minimální hranice pokuty za nelegální práci. Tu stanovil zákon o zaměstnanosti původně částkou 250 000,- Kč. Kdykoli kontrolní orgán zjistil, že byla naplněna skutková podstata nelegální práce, musel bez ohledu na nízkou…

Jedním z možným způsobů motivace klíčových zaměstnanců k lepšímu výkonu a lepším výsledkům společnosti je vytvoření opčních programů, díky kterým mají tito zaměstnanci možnost stát se součástí společnosti v pravém slova smyslu a podílet se na ziscích, které společnost generuje nebo bude v budoucnu generovat. Pojem opční programy je v České…