epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      18. 12. 2015
      ID: 99930upozornění pro uživatele

      Švarcsystém v Německu - skutečný problém

      Německé pracovní právo v sobě skrývá několik zvláštností, které mohou být pro české podnikatele nečekané, zejména pokud působí na německé půdě. Například skutečnost, že Německo zavedlo od roku 2015 minimální mzdu, není dnes pro nikoho neznámým faktem.

       
       bpv Braun Partners s.r.o.
       
      Naproti tomu si německá obdoba švarcsystému (tzv. „Scheinselbstständigkeit“), který byl a je v ČR zhusta praktikován a v různých dobách byl v nestejném rozsahu tolerován, vydobyla doposud jen málo pozornosti. To je samo o sobě pozoruhodné vzhledem k tomu, že jde o praxi velmi častou a navíc s důsledky vskutku drastickými.

      Ve fázi příprav smluv s více či méně „samostatnými“ pracovníky (případně ještě dříve v rámci personálního plánování) se potenciální problémy související se švarcsystémem zdají být velmi vzdálenou budoucností. Nejčastěji jde místním podnikatelům o to, vybudovat novou podnikatelskou strukturu. Čeští podnikatelé by si ale měly být - i přes všechny obchodní příležitosti, které dnes Německo nabízí - vědomi vysokého finančního a za jistých okolností i trestněprávního rizika, který s sebou švarcsystém přináší.

      Přání realizovat švarcsystém vychází v Německu na rozdíl od ČR mnohem méně od zaměstnanců, a to i proto, že zde nenajdeme daňové zvýhodnění v podobě paušálů.

      Obcházení povinných sociálních odvodů se trestá tvrdě.

      Kdy se jedná o švarcsystém, tedy o závislou práci OSVČ?[1]

      Jednotná zákonná definice zaměstnanců vykonávajících závislou činnost nebo osob samostatně výdělečně činných chybí. V předpisech upravujících sociální zabezpečení se v § 7 odstavec I SGB IV (Zákoníku sociálního zabezpečení SRN) jako „vodítka“ uvádějí: činnost vykonávaná podle pokynů a začlenění do pracovní organizace subjektu, který pokyny uděluje. To jsou hlavní prvky. Zaměstnanec musí pokyny podle smlouvy plnit. OSVČ naproti tomu může sklidit jen pochvalu či pokárání. Jediný nátlak na OSVČ může spočívat v tom, že jej objednatel v budoucnu znovu nenajme. Aby se zabránilo téměř jistému zařazení do švarcsystému, nesmějí být „pokyny“ uvedeny ve smlouvě. OSVČ si mohou určovat čas, místo a zejména způsob výkonu své činnosti, smlouva smí obsahovat jen hrubá kritéria.

      Co se týče posouzení míry začlenění do pracovní organizace, aplikují úřady mnohá kritéria: pevně dané místo výkonu práce a používání materiálu a přístrojů zaměstnavatele; propojení s ostatními zaměstnanci a spolupůsobení činnosti OSVČ s činností zaměstnanců. Další z indicií pro švarcsystém je zákaz pověřit třetí osobu výkonem činnosti.

      Jedno z dalších vodítek pro hodnocení ze strany zákonodárce, co je a není závislou činností, najdeme v § 84 I 2 HGB (Obchodní zákoník SRN). Ten uvádí, že samostatnou činnost vykonává ten, kdo „v zásadě může sám organizovat svou činnost a svou pracovní dobu.“

      Judikatura - přestože jednotu nenajdeme ani mezi jednotlivými příslušnými soudy zabývajícími se trestním právem, právem sociálního zabezpečení či pracovním nebo civilním právem, ani při porovnání jednotlivých případů – shodně zdůrazňuje tuto obzvláště důležitou intenzitu vázanosti pokyny v rámci hierarchie a opírá své rozsudky dále o: kontrolu činnosti a pracovní doby (zejména evidence pracovní doby a pevně stanovené přestávky v práci); způsob placení, zejména, zda podnikatelské riziko zůstává u pracovníka; zda není hrazena doba dovolené a jiné nepřítomnosti, jak je to u OSVČ běžné; zda má podnikatel i jiné objednatele.

      Organizace Deutsche Rentenversicherung (DRV)(Německé penzijní pojištění), která se coby úřední instituce nejvíce zabývají těmito kritérii ve svých hodnoceních a z nich vycházejících rozhodnutí, současně poukazují na to, že rozhodný je vždy celkový obraz. Výsledky šetření DRV mají vysokou relevanci ohledně povinnosti hradit příspěvky na sociální pojištění, zejména proto, že se často jedná o jediný podklad, na jehož základě se vznáší žaloba.

      Existuje obecné měřítko pro všechna uvedená kritéria?

      Na smlouvu lze pro vysvětlení jednotlivých bodů odkazovat s jedinou výhradou, a to že v případě pochybností je vždy rozhodný skutečně realizovaný vztah[2]. Smlouva sama faktického zaměstnavatele nezachrání, pokud měl reálně pravomoc udělovat pokyny.

      Předtím, než budou přednesena jednotlivá ustanovení smlouvy jako důkaz, je nutné prověřit jejich realizaci v každodenní práci. Nadto musí být jisté, že se argumentování smlouvou nevrátí jako bumerang – ve smlouvě mohou být totiž uvedena oprávnění, která jsou fakticky udělováním pokynů.

      Co je ve hře?

      Potenciální nežádoucí důsledky pro podnikatele se dělí na finanční a pracovněprávní a pro osoby, které jsou u zaměstnavatele odpovědné, přicházejí v úvahu dokonce trestněprávní důsledky.

      1. Právo sociálního zabezpečení

      Z finančního pohledu závisí konkrétní výše doplatku příspěvků na sociální zabezpečení na konkrétních okolnostech případu.

      Ve většině případů lze očekávat následující typické stanovení doplatku:

      Nejprve se při výpočtu doplatku finguje výše mzdy povinné osoby v její neprospěch jako čistá mzda. Tento postup je nezávislý na skutečných dohodách a realizacích, podle kterých by se částka spíše vztahovala k hrubé mzdě (§14 II 2 SGB IV).

      Zaměstnavatel nese podle německého práva povinnost zaplatit polovinu povinného příspěvku do sociálního pojištění. Zaměstnanec má povinnost zaplatit druhou polovinu. Zaměstnancova polovina mu bude stržena ze mzdy.

      Pokud si zjisti švarcsystém, se přesune na zaměstnavatele stejnou měrou protiprávně neuhrazený, téměř shodně vysoký podíl zaměstnance na příspěvek na sociální pojištění (zaměstnavatel je zde subjekt odpovědný za zařazení a ohlašování pracovního poměru, za získání informací v případě pochybností a také za odvádění podílu zaměstnance na příspěvku do sociálního pojištění, srov. § 28a SGB IV a §§ 28e I, 28g S. 3 SGB IV). Tím se částka zdvojnásobí – na celkem asi 40% mzdy.

      A nakonec jsou tu ještě penále z prodlení ve výši jednoho procenta za každý měsíc po splatnosti (§ 24 SGB IV; také z podílu zaměstnance, srov. § 28e IV SGB IV). Celkem jde o doplatek ve výši několikanásobku původní dlužné částky.

      Zaměstnanec ve švarcsystému naproti tomu nese jen velmi malé riziko. Uhradí nejvýše tři měsíční platby sociálního pojištění, pokud jednal záměrně. Fakticky ale na švarcsystému získá, protože dostane vyšší odměnu, než kdyby za svou činnost dostal mzdu jako zaměstnanec.

      Těmto dodatečným částkám navyšujícím doplatky se lze v jednotlivých konkrétních případech vyhnout přesvědčivým vylíčením nezaviněné nevědomosti o povinnosti odvádět sociální pojištění – to je ale obtížný úkol, zejména vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí tak jako tak připravovat povinné hlášení všech svých závislých zaměstnanců pro zdravotní pojišťovnu (§ 28a SGB IV). V případě pochybností může od úřadu obdržet tzv. posouzení statusu (podle § 7a I 1 SGB IV). Je tedy jasné, že k nezaviněným chybám může dojít jen velmi obtížně.

      2. Pracovní právo

      Z právního hlediska existuje v nejhorším případě celou dobu pracovní poměr, takže se na něj aplikují všechny pracovněprávní předpisy. Hlavně jde o ochraně před výpovědi.

      OSVČ ve švarcsystému, která se přizná, že je faktickým zaměstnancem, se nemusí obávat téměř žádných důsledků a může naopak získat dokonce nárok na důchod a na uzavření pracovní smlouvy. Často tak převezme právě OSVČ iniciativu a švarcsystém nahlásí nebo alespoň v tomto smyslu vypovídá při úředních šetřeních.

      3. Trestní právo

      Z hlediska trestního práva hrozí za „zatajení a zpronevěření mzdy “ podle § 266a odst.1 až 4 StGB (Trestního zákoníku SRN) trest odnětí svobody v maximální výši do pěti let, v obzvláště těžkých případech, například v souvislosti s falšováním dokladů, až do deseti let.

      Nezáleží na tom, zda se český podnikatel chystá vstoupit na německý trh, nebo zda kupuje společnost, v níž je uzavřeno mnoho smluv s OSVČ. Připravit se na tyto, v ČR často podceňované oblasti, je velmi dobře investovaný čas. Pokud DRV již věc vyšetřuje a požádá zaměstnavatele o stanovisko, nemusí být nutně pozdě, ale spíše nejvyšší čas, požádat o pomoc advokáta.


      Lukas Fichter

      Arthur Braun, M.A.


      bpv Braun Partners s.r.o.

      Ovocný trh 8
      110 00 Praha 1

      Tel.: +420 224 490 000
      Fax: +420 224 490 033
      e-mail: prague@bpv-bp.com


      --------------------------------------------------------------------------------
      [1] Ve smyslu SGB IV, srov. §7 I
      [2] Potvrzeno z poslední doby BGH, rozhodnutím ze dne 5. 6. 2013 – 1 StR 626/12


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      Lukas Fichter, Arthur Braun, M.A. ( bpv Braun Partners )
      18. 12. 2015
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • „Job sharing“ – převažující výhody či nevýhody?
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Home office – práce na dálku
      • Hromadné propouštění zaměstnanců
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Zvýšení nemocenských dávek (a náhrady mzdy) prostřednictvím valorizace redukčních hranic (vyměřovacího základu pro jejich stanovení) pro rok 2024
      • Valorizační mechanismus minimální mzdy a další navrhované úpravy dle připravované novely zákoníku práce
      • Případ pro chytrou horákyni
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2023 - část 2.
      • Divoká léta na českém kapitálovém trhu

      Související produkty

      Online kurzy

      • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
      • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
      • Skončení pracovního poměru
      • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
      • Jak na zaměstnanecké bonusy
      Lektoři kurzů
      Mgr. Marie Janšová
      Mgr. Marie Janšová
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Nataša Randlová
      JUDr. Nataša Randlová
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • Elektronický podpis při zadávání veřejných zakázek
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc říjen 2023
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Daňové řízení
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Předžalobní výzva a její výklad v praxi

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Nečinnost správního orgánu

      Prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (např. § 80 správního řádu), je žalobce povinen...

      Daňové řízení

      Pokud z důvodu, že došlo k uplynutí lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, správce daně ztratil pravomoc daňovému subjektu daň stanovit, postup k odstranění...

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.