pracovní právo

V nedávné době byla na stránkách veřejné ochránkyně práv zveřejněna tisková zpráva,[1] ve které byly uvedeny určité překvapivé závěry. Ombudsmanka došla k závěru, že oblastní inspektorát práce (dále jako „Inspektorát“) má povinnost v případě podezření na neplatnost určitých ustanovení pracovního řádu…

Při propouštění zaměstnance z organizačních důvodů je výpověď pro nadbytečnost platná, ačkoliv jednou z pohnutek vedoucí k výpovědi mohly být i spory zaměstnance se zaměstnavatelem, konstatoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1494/2014, ze dne 16. 11. 2015. Samotné jednání zaměstnavatele, které od počátku sledovalo cíl „odchod…

Na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí se chystá další novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“). Jejím cílem je dle informací zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí „provedení změn, které budou vést k větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany…

Základním předpokladem pro uplatnění institutu zprostředkovatele, jakožto i pro podání návrhu na určení zprostředkovatele ministerstvem, je nezbytně nutné, aby mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací či organizacemi existoval spor, který naplňuje znaky uvedené v ustanovení § 10 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění…

Dne 1. 5. 2016 vstoupí v účinnost ustanovení zákona č. 88/2016 Sb. (dále jen „Novela“), kterými se mění zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Zákon“), jakož i další související právní předpisy.

Zaměstnanec poruší svou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, jestliže zaviněně neomluveně zamešká práci. Od 1. 1. 2012 však došlo ke změně v určování toho, kdy (zda) se jedná neomluvenou absenci, na což reagoval i rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 476/2015, ze dne 15. 1.

Je již notorietou, že zaměstnavatelé čas od času zapomínají na to, že princip nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance se uplatí toliko v rovině pracovněprávního vztahu a nikoliv mimo něj ve sféře soukromí zaměstnance. Zaměstnavateli je tedy lidově řečeno houby po tom, jestli zaměstnanec dává přednost Petrovi před Petrou, že…

Právo okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance ze strany jeho zákonného zástupce se v českém právním řádu objevilo až v souvislosti s účinností tzv. nového občanského zákoníku čili zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), od 1. 1. 2014. S účinností OZ totiž nabyl účinnosti i jeho § 35 odst. 2, dle kterého zákonný…

S případným uplatněním výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, tedy poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost stanovenou v § 301a zákoníku práce (tedy dodržovat v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě…

Co přesně bychom si pod pojmem „klíčový zaměstnanec“ měli představit? V Evropě ho znají – jak je na tom český zákoník práce? Nechybí praxi tento institut?

Doručuje-li zaměstnavatel osobně, zaměstnanec si nemůže vyhradit, že listinu s důležitou pracovní písemností – např. výpověď převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím písemnost za…

Nejvyšší soud ČR se tentokrát v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4596/2014 zaměřil na občas zaměňované pojmy, a to na pracoviště a místo výkonu práce. Tímto jednoznačně učinil přítrž argumentům zaměstnanců, kteří se snaží pod výkon práce zahrnout i jiné činnosti, které vykonávají bez pokynu zaměstnavatele mimo své pracoviště, ale v rámci sjednaného…

Skutečnost, zda zaměstnanec vyvíjel aktivitu, aby si po neplatném rozvázání pracovního poměru zajistil zaměstnání, zda byl evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nejsou pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro snížení náhrady mzdy významné, neboť se samotným nedostatkem aktivity zaměstnance při hledání jiné práce není možnost…

Nejvyšší soud ČR před časem připomenul a rozvinul svou dřívější judikaturu uvádějící, že pokud pracovní poměr zaměstnance skončil z důvodu, za který ze zákona náleží odstupné, pak má zaměstnanec na toto odstupné nárok, i když to v dohodě není uvedeno.

Česká republika zatím nemá komplexní úpravu whistleblowingu. Ústavní soud v nedávné době rozhodoval dva případy, kdy si zaměstnanec stěžoval třetím subjektům na postup zaměstnavatele a ten s ním za to zrušil pracovní poměr. Následně pak zaměstnanci napadli neplatnost ukončení pracovního poměru žalobou s odkazem na ochranu svobody slova a ochranu…

Ustanovení § 230 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Obsahem tohoto článku jsou otázky související s prohlubováním kvalifikace zaměstnance.

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Nabídnout studentům praxi, byť neplacenou, je určitě chvályhodné. Nedostatečná právní úprava však přivádí zaměstnavatele mnohdy do situace, která se jim může velice vymstít. A sankce mohou být pro malé podnikatele likvidační.

Zákoník práce v § 39 odst. 2 stanoví, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru může být opakována nejvýše dvakrát. V ustanovení § 39 odst. 3 a 4 jsou pak stanoveny výjimky, kdy se omezení stanovené v ustanovení § 39 odst. 2 neuplatní. V § 39 odst. 5 je uvedeno, že pokud…

Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.