pracovní právo

Stěží dnes najdeme společnost nebo obor podnikání, v rámci v kterém nevznikají zaměstnanecká díla. Zaměstnaneckým dílem může být mimo jiné počítačový program, manuál, kniha apod. S ohledem na výše uvedené je vhodné o tomto institutu znát alespoň základní fakta. V rámci tohoto článku bude dále předloženo doporučení, které záležitosti se…

Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit, může ji také převést k čerpání k novému zaměstnavateli, ale také ji ihned určit k čerpání, a to i během výpovědní doby.

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Smyslem tohoto příspěvku je poukázat na základní kritéria, která soudy berou v úvahu při posuzování pracovních úrazů, jakož i při posuzování částečné či úplné liberace…

Právo na svobodnou volbu povolání,[1] svobodu podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti je ústavně zaručeným právem garantovaným v čl. 26 Listiny. V této rovině je možné jej proporcionálně omezit[2] pouze ve prospěch jiného ústavně zaručeného práva a pouze zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo…

Do mezirezortního připomínkového řízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svůj záměr zpřísnění podmínek pro agenturní zaměstnávání. Vyšlo tím dle svých slov vstříc odborovým organizacím, které u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových…

Soudy řešily otázku vztahu obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce a obecné pracovněprávní prevence ve smyslu ust. § 249 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec je povinen zachovávat vždy takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit…

Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…

Rovněž k 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti ve smyslu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.[1]

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že úrazy jsou staré jako lidstvo samo. Zvláštního významu pak nabývá úraz v pracovněprávních vztazích coby právní událost, která má vliv na vznik, změnu a zánik práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava přitom rozlišuje úraz pracovní a úraz mimopracovní. Tento článek se…

Již od 1. 1. 2007, tj. od počátku účinnosti „nového“ zákoníku práce (zákona 262/2006 Sb.) zaměstnavatelé bojují s obtížně splnitelnými podmínkami doručování písemností povinně doručovaných zaměstnanci do vlastních rukou podle § 334 a násl. zákoníku práce, zejména podmínkami pro doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Právo občanů odborově se organizovat je základním právem každého občana a je zakotveno již na ústavní úrovni, nicméně tak jako každé jiné právo, i toto může být vykonáváno zcela v rozporu s cílem a smyslem zákonné právní úpravy.

Řada zaměstnanců si zpříjemní v následujících týdnech pracovní dobu sledováním hokejového mistrovství světa. Ne vždy to však znamená porušení jejich pracovních povinností.

Překážky v práci jsou skutečnosti, které brání zaměstnanci ve výkonu práce v pracovní době po časově omezenou dobu.[1]Tyto překážky se mohou vyskytnout jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Překážkami v práci na straně zaměstnance jsou osobní překážky a překážky z důvodu obecného zájmu. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu…

Odborové organizace jsou partnery zaměstnavatelů. Co když ale slouží pouze k účelovému nátlaku na zaměstnavatele? Existují určité možnosti obrany, o nichž pojednává tento článek.

Nařídit lze nejvýše 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok; odpracování dalších maximálně 266 hodin může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto. Úprava přesčasové práce je v posledních letech stabilní, poslední změny práce přesčas v zákoníku práce byly provedeny s účinností od 1. 1. 2012, týkaly se sjednání mzdy a stanovení platu…

Situace na trhu nutí společnosti stále častěji k provedení různých restrukturalizací, fúzí či jiných přeměn společností. Další možností jak flexibilně reagovat na jeho vývoj je uskutečňování vnitropodnikových organizačních změn. Společnosti tak mohou zohlednit aktuální pokles či naopak nárůst poptávky na stavu a rozložení zaměstnanců. Právě…

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak…

Obsahem příspěvku je polemika s návrhem, obsaženým v tzv. malé novele občanského zákoníku, na jehož základě by měla být zrušena možnost rodiče (nebo poručníka) rozvázat neuváženě dítětem uzavřený pracovněprávní vztah.

Určité výpovědní důvody může zaměstnavatel uplatnit (vůči zaměstnanci použít) jen tehdy, jestliže byl zaměstnanec na možnost výpovědi zaměstnavatelem předepsaným způsobem předem upozorněn, resp. jestliže byl nejprve vyzván k odstranění nedostatků ve své práci, a to v tzv. vytýkacím dopisu.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. I když nepracuje, musí být jeho připravenost k práci odměněna.