Před rekodifikací byla problematika stanovení výše náhrady bolesti a ztížení společenského uplatnění upravena v občanskoprávních i pracovněprávních vztazích v zásadě totožně, neboť oba příslušné kodexy odkazovaly na tentýž podzákonný předpis, a sice vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského…
Je zcela běžné, že podřízený zaměstnanec se v řadě případů vnitřně neztotožňuje s pokynem, který mu udělil jeho nadřízený po stránce obsahové. Jedním z důvodů této mentální rezervace může být rozdílný náhled obou stran na to, zdali jde o pracovní pokyn smysluplný či nikoliv, což odpovídá přirozené povaze člověka dělat věci po svém a jinak, nežli…
Nejvyšší soud ČR se před časem ve svém usnesení spis. zn. 21 Cdo 1064/2010, ze dne 7. 6. 2011, vyjádřil k otázce, zda lze uplatnit na návrh zaměstnavatele moderační právo soudu ke snížení náhrady mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru vůči zaměstnanci, který v nové výdělečné činnosti dosáhl vysokých příjmů, avšak nikoliv rovnocenných s…
Poskytnutím kompenzace zaměstnavatelem nevyplaceného odstupného úřadem práce podle ust. § 44b odst. 1 zákona o zaměstnanosti přechází právo uchazeče o zaměstnání na odstupné až do výše vyplacené kompenzace na Úřad práce.
Zákonem č. 205/2015 Sb. byl s účinností od 1.10.2015 novelizován zákoník práce, a to mimo jiné v ustanoveních upravujících možnosti ukončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově je tato úprava pro oba smluvní typy sjednocena v § 77 odst. 4 zákoníku práce, přičemž v oblasti ukončování dohod se měla novela promítnout zavedením…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 6.8.2015, sp. zn. 21 Cdo 4377/2013, řešil otázku vztahu mezi kvalifikační dohodou a možností zaměstnavatele vymáhat po zaměstnanci náhradu škody dle obecných ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, pokud taková dohoda nebyla uzavřena, a pokud se zaměstnanec neúčastnil školení, na které jej zaměstnavatel…
Zákaz odměňování státního zaměstnance za výkon funkce člena řídícího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace je upraven v § 81 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Konkrétně se zde uvádí, že státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících…
Klíčovou otázkou pro ultimátního vlastníka společnosti ve vztahu k managementu bude velmi často způsob odměňování a jeho přizpůsobení specifikům daného obchodního prostředí na straně jedné a očekávání managementu na straně druhé. Uvedená problematika je v České republice nanejvýš aktuální a úzce souvisí s generační obměnou, kdy řada majitelů…
Při zakládání pracovního poměru je vždy nutno pamatovat na to, že zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) stanoví na uzavření pracovní smlouvy několik formálních požadavků. Smlouva musí být sjednána písemně a musí obsahovat tři podstatné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Problematika souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a zaměstnance v pracovním poměru, zejména pokud jde o soubor činností, které je možné na základě toho kterého vztahu vykonávat, je stále aktuálním tématem českého právního prostředí a předmětem rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR. K nepřípustnosti tzv. souběhu funkcí (s…
Problematika náhrady škody (nově náhrada újmy dle zákoníku práce účinného od 1.10.2015) zaměstnance či zaměstnavatele v zákoníku práce je poměrně rozsáhle zpracována a výklad jednotlivých ustanovení v současné době nečiní velké problémy. Naopak tomu však je u náhrady škody v rámci agenturního zaměstnávání, kdy zákoník práce poskytuje pouze…
Ve věci projednávané Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 3976/2013 a uzavřené rozsudkem ze dne 6. 8. 2015 bylo pro rozhodnutí významné vyřešení právní otázky, za jakých okolností se při odměňování zaměstnanců za práci může jednat o nerovné zacházení. Tato právní otázka dosud nebyla v rozhodování NS ČR jako dovolacího soudu řešena ve všech…
Není neobvyklé, že zaměstnavatel klade určité nároky na oblečení a celkové vzezření svých zaměstnanců, a to především těch, kteří při výkonu své práce přicházejí do kontaktu s veřejností. Pravidla oblékání a vzhledu odpovídající určitému formálnímu standardu (tzv. dress code) sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě nebo určuje…
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)v § 109 stanovuje, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda, nestanoví-li zákoník práce nebo jiný právní předpis jinak. Zaměstnavatel má tedy obecně povinnost zaměstnanci mzdu vyplatit. Některé otázky týkající se termínu splatnosti a výplaty mzdy…
Dne 1. října 2015 nabyly v oblasti pracovního práva účinnosti novely dvou zásadních právních předpisů, a to novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a novela zákoníku práce (zákon č. 205/2015 Sb. ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015 šetřil právní otázku, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena, a to sice otázku zápisu pověření člena kolektivního statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 o. z. do veřejného rejstříku. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí…
Využíváte práce agenturních zaměstnanců nebo uvažujete o jejich angažování? Pak byste si měli dát pozor, s kým a za jakých podmínek uzavíráte tzv. dohodu o přidělení zaměstnance dle § 308 zákoníku práce. Je to sice především agentura práce, kdo odpovídá za řádné uzavření dohody; to je však i v zájmu samotných uživatelů agenturních zaměstnanců.
Příspěvek navazuje na nedávno publikovaný článek týkající se problematiky „teambuildingu“ a odpovědnosti zaměstnavatele za případnou škodu vzniklou zaměstnanci při úrazu na zaměstnavatelem pořádané akci[1], který vzhledem ke svému rozsahu nemohl obsáhnout celou předmětnou problematiku. Tento článek si proto klade za cíl poukázat na některé další…
Právní úprava dohody o provedení práce prošla v poslední době několika změnami, které připomene tento příspěvek, tohoto pracovně-právního vztahu se týkají i některé pro zaměstnavatelskou praxi významné judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR, na které rovněž poukážeme.
Zaměstnavatel má dle § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. Jeho náležitosti a otázky s jeho vydáním spojené jsou obsahem následujícího…
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
