Pracovní právo je součástí každodenního života většiny lidí, a proto se i s konkurenční doložkou může běžně setkat kdokoliv z nás. Základní úvahy o konkurenční doložce společně s náležitostmi, jež by měla obsahovat a na které by se při jejím sjednávání nemělo zapomínat, přinese tento článek.
Dne 1. července 2015 se začal v plném rozsahu v praxi aplikovat zákon 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon“), který upravuje služební poměry státních zaměstnanců a jejich práva a povinnosti. Od tohoto data se tak stala aktuální mimo jiné otázka, jakým způsobem přejdou dosavadní státní zaměstnanci v pracovním poměru do služebního…
Dohoda o pracovní činnosti patří spolu s dohodou o provedení práce mezi tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vedle pracovní smlouvy zakládají pracovněprávní vztahy, na jejichž základě vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele závislou práci. Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění…
Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…
Na webových stránkách epravo.cz byl 14. července 2015 publikován zajímavý článek Mgr. Miroslava Mráze Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem[1]. Článek se zabývá vyžadováním a dalším využíváním údaje o trestní minulosti (bezúhonnosti či naopak o tom, že daný člověk byl v minulosti soudně trestán) v pracovněprávních vztazích a to…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 3.3.2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014, řešil otázku intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance, který dopravní zakázku, kterou si zákazník u jeho zaměstnavatele objednal, předal jiné obchodní společnosti a tím jeho zaměstnavateli ušel zisk.
Od 1. 9. 2015 jsou přípustné exekuční srážky i z odměny z dohody o provedení práce.
Základ právní úpravy vzniku a existence odborových organizací je položen v ustanovení § 286 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP).
Poslední informace z parlamentu České republiky hovoří, že sněmovna i vláda schválili novelizaci zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která by měla pojmout nový institut v pracovním právu, tzv. kurzarbeit. V případě, že novelu schválí i senát, bude záležet už jen na vyjádření prezidenta Zemana. Tento institut je hojně využívaný v západních…
Tato stručná analýza se věnuje povinnosti zaměstnavatelů prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje, jak ji stanoví ust. § 12 odst. 2 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále pouze „zákon o zaměstnanosti“). Pro účely projektu Chceme pracovat se zaměříme specielně na osobní údaj trestněprávní bezúhonnosti uchazeče o…
Stěží dnes najdeme společnost nebo obor podnikání, v rámci v kterém nevznikají zaměstnanecká díla. Zaměstnaneckým dílem může být mimo jiné počítačový program, manuál, kniha apod. S ohledem na výše uvedené je vhodné o tomto institutu znát alespoň základní fakta. V rámci tohoto článku bude dále předloženo doporučení, které záležitosti se…
Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit, může ji také převést k čerpání k novému zaměstnavateli, ale také ji ihned určit k čerpání, a to i během výpovědní doby.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Smyslem tohoto příspěvku je poukázat na základní kritéria, která soudy berou v úvahu při posuzování pracovních úrazů, jakož i při posuzování částečné či úplné liberace…
Právo na svobodnou volbu povolání,[1] svobodu podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti je ústavně zaručeným právem garantovaným v čl. 26 Listiny. V této rovině je možné jej proporcionálně omezit[2] pouze ve prospěch jiného ústavně zaručeného práva a pouze zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo…
Do mezirezortního připomínkového řízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svůj záměr zpřísnění podmínek pro agenturní zaměstnávání. Vyšlo tím dle svých slov vstříc odborovým organizacím, které u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových…
Soudy řešily otázku vztahu obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce a obecné pracovněprávní prevence ve smyslu ust. § 249 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec je povinen zachovávat vždy takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit…
Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…
Rovněž k 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti ve smyslu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.[1]
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že úrazy jsou staré jako lidstvo samo. Zvláštního významu pak nabývá úraz v pracovněprávních vztazích coby právní událost, která má vliv na vznik, změnu a zánik práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava přitom rozlišuje úraz pracovní a úraz mimopracovní. Tento článek se…
Již od 1. 1. 2007, tj. od počátku účinnosti „nového“ zákoníku práce (zákona 262/2006 Sb.) zaměstnavatelé bojují s obtížně splnitelnými podmínkami doručování písemností povinně doručovaných zaměstnanci do vlastních rukou podle § 334 a násl. zákoníku práce, zejména podmínkami pro doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
