Zákonem 205/2015 Sb. byl s účinností od 1.10.2015 novelizován zákoník práce, a to mimo jiné v ustanoveních upravujících možnosti ukončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově je tato úprava pro oba smluvní typy sjednocena v § 77 odst. 4 zákoníku práce, přičemž v oblasti ukončování dohod se měla novela promítnout zavedením…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 6.8.2015, sp. zn. 21 Cdo 4377/2013, řešil otázku vztahu mezi kvalifikační dohodou a možností zaměstnavatele vymáhat po zaměstnanci náhradu škody dle obecných ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, pokud taková dohoda nebyla uzavřena, a pokud se zaměstnanec neúčastnil školení, na které jej zaměstnavatel…
Zákaz odměňování státního zaměstnance za výkon funkce člena řídícího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace je upraven v § 81 odst. 1 zákona 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Konkrétně se zde uvádí, že státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících…
Klíčovou otázkou pro ultimátního vlastníka společnosti ve vztahu k managementu bude velmi často způsob odměňování a jeho přizpůsobení specifikům daného obchodního prostředí na straně jedné a očekávání managementu na straně druhé. Uvedená problematika je v České republice nanejvýš aktuální a úzce souvisí s generační obměnou, kdy řada majitelů…
Při zakládání pracovního poměru je vždy nutno pamatovat na to, že zákoník práce (zák. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) stanoví na uzavření pracovní smlouvy několik formálních požadavků. Smlouva musí být sjednána písemně a musí obsahovat tři podstatné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Problematika souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a zaměstnance v pracovním poměru, zejména pokud jde o soubor činností, které je možné na základě toho kterého vztahu vykonávat, je stále aktuálním tématem českého právního prostředí a předmětem rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR. K nepřípustnosti tzv. souběhu funkcí (s…
Problematika náhrady škody (nově náhrada újmy dle zákoníku práce účinného od 1.10.2015) zaměstnance či zaměstnavatele v zákoníku práce je poměrně rozsáhle zpracována a výklad jednotlivých ustanovení v současné době nečiní velké problémy. Naopak tomu však je u náhrady škody v rámci agenturního zaměstnávání, kdy zákoník práce poskytuje pouze…
Ve věci projednávané Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 3976/2013 a uzavřené rozsudkem ze dne 6. 8. 2015 bylo pro rozhodnutí významné vyřešení právní otázky, za jakých okolností se při odměňování zaměstnanců za práci může jednat o nerovné zacházení. Tato právní otázka dosud nebyla v rozhodování NS ČR jako dovolacího soudu řešena ve všech…
Není neobvyklé, že zaměstnavatel klade určité nároky na oblečení a celkové vzezření svých zaměstnanců, a to především těch, kteří při výkonu své práce přicházejí do kontaktu s veřejností. Pravidla oblékání a vzhledu odpovídající určitému formálnímu standardu (tzv. dress code) sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě nebo určuje…
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)v § 109 stanovuje, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda, nestanoví-li zákoník práce nebo jiný právní předpis jinak. Zaměstnavatel má tedy obecně povinnost zaměstnanci mzdu vyplatit. Některé otázky týkající se termínu splatnosti a výplaty mzdy…
Dne 1. října 2015 nabyly v oblasti pracovního práva účinnosti novely dvou zásadních právních předpisů, a to novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a novela zákoníku práce (zákon 205/2015 Sb. ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon 262/2006 Sb.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015 šetřil právní otázku, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena, a to sice otázku zápisu pověření člena kolektivního statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 o. z. do veřejného rejstříku. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí…
Využíváte práce agenturních zaměstnanců nebo uvažujete o jejich angažování? Pak byste si měli dát pozor, s kým a za jakých podmínek uzavíráte tzv. dohodu o přidělení zaměstnance dle § 308 zákoníku práce. Je to sice především agentura práce, kdo odpovídá za řádné uzavření dohody; to je však i v zájmu samotných uživatelů agenturních zaměstnanců.
Příspěvek navazuje na nedávno publikovaný článek týkající se problematiky „teambuildingu“ a odpovědnosti zaměstnavatele za případnou škodu vzniklou zaměstnanci při úrazu na zaměstnavatelem pořádané akci[1], který vzhledem ke svému rozsahu nemohl obsáhnout celou předmětnou problematiku. Tento článek si proto klade za cíl poukázat na některé další…
Právní úprava dohody o provedení práce prošla v poslední době několika změnami, které připomene tento příspěvek, tohoto pracovně-právního vztahu se týkají i některé pro zaměstnavatelskou praxi významné judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR, na které rovněž poukážeme.
Zaměstnavatel má dle § 313 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. Jeho náležitosti a otázky s jeho vydáním spojené jsou obsahem následujícího…
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) v § 142 odst. 1 stanovuje zaměstnavateli povinnost vyplácet mzdu nebo plat v zákonných penězích. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda může zaměstnavatel v České republice vyplácet mzdu v cizí měně a za jakých…
Výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost po provedení organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, je jedním z nejčastěji užívaných výpovědních důvodů a také častým předmětem pracovněprávních sporů. Je totiž veřejným tajemstvím, že pokud se zaměstnavatel chce zbavit zaměstnance a nemá jiný…
Mohou představitelé dobrovolného svazku obcí pobírat odměnu za zastupování svazku obcí v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby za předpokladu, že dobrovolný svazek obcí v ní má podíl nebo hlasovací práva?
Stále častěji se setkáváme s dotazy klientů – zaměstnavatelů, které se týkají problematiky jejich odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnancům při úrazech, které utrpěli při takzvaném teambuildingu neboli při akci pořádané zaměstnavatelem zejména za účelem posílení interpersonálních vztahů mezi zaměstnanci. K této otázce se opakovaně vyslovil…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
