pracovní právo

Nejvyšší soud ČR řešil v nedávné době ve své rozhodovací praxi otázku, zda dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě, kdy zaměstnanci pokračují v činnosti svého dosavadního zaměstnavatele. Podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vymezuje i návrh chystané novely zákoníku práce, která byla na…

Aktuální judikatura vyšších soudů představovaná rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 2 Cmo 197/2015, směřuje k tomu, že lze dle právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012, zajistit pohledávku zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu směnkou.

Ustanovení § 113 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") zakotvuje, že výše mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě, stanovena vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. Závisí tak zcela na úvaze zaměstnavatele, na kterou z výše uvedených cest se…

V pracovněprávních odborných kruzích je již notorietou, že výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost z důvodu tzv. organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je nejčastěji užívaným výpovědním důvodem a také častým předmětem sporů. Díky tomu mají zaměstnavatelé a jejich právní poradci v…

Dle § 73 odst. 2 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, dále „ZP“ či „zákoník práce“), lze v případě zaměstnavatelů tzv. soukromé sféry s vedoucím zaměstnancem sjednat možnost odvolání z jeho pracovního místa, a to za předpokladu, že je zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec tohoto místa může vzdát. V případě, že má dojít k…

Cílem tohoto příspěvku není rozebírat právní důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ale zamyšlení se nad jedním z pravidel spojených s přechodem práv a povinností v kontextu aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR.

Porušení pracovních povinností[1] ze strany zaměstnance je častým problémem, se kterým se setkává nejeden zaměstnavatel. Jako porušení pracovních povinností můžeme chápat nedochvilnost zaměstnance při příchodu do práce nebo dokonce až útok na samotného zaměstnavatele či jeho majetek. Pokud ovšem dochází k porušování pracovních povinností soustavně…

Jedním ze základních principů, na němž stojí české pracovní právo, je nepochybně fakt, že za vykonanou práci náleží mzda. Stejně tak je zřejmé, že by měla být mzda vyplácena zaměstnanci pravidelně. Dle autorova názoru se však již poněkud zapomíná na to, že tato pravidelnost výplaty mzdy hraje v českém pracovním právu klíčovou roli. Stanovení…

Dle § 11 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") rozlišuje zákon zaměstnance a vedoucí zaměstnance.[1] Vedoucí zaměstnanec je takový zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a…

V právní praxi se lze často setkat s případy, kdy základní instituty práva na sociální zabezpečení, jako je např. právo na podporu v době dočasné pracovní neschopnosti, jsou využívány jako povšechné řešení na běžné problémy a to nejen v právu pracovním.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) nebyl dosud novelizován, ačkoli je v platnosti již více než čtyři roky. To je v české legislativní kultuře něco zcela neobvyklého. Nelze však očekávat, že by tento neměnný stav vydržel do nekonečna. První změny možná nastanou ještě v letošním roce, jelikož Poslanecká sněmovna aktuálně…

Mezi nejznámější důvody neplatnosti pracovních smluv patří nedodržení obsahových náležitostí pracovní smlouvy (pracovní smlouva neobsahuje údaj o druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce) a nedodržení obligatorní písemné formy. Diskutabilním důvodem neplatnosti pracovní smlouvy se v souvislosti s přijetím zákona č. 373/2011 Sb., o…

Cílem tohoto článku je přehled aktuální právní úpravy týkající se sjednání místa výkonu práce a pravidelného pracoviště v pracovní smlouvě dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a dále objasnění problematiky více míst výkonu práce, příp. široce sjednaného místa výkonu práce z hlediska cestovních náhrad…

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upravuje rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době. Zatímco dohoda je dvoustranné právní jednání, na němž se obě strany musí shodnout a nečiní v praxi větších potíží, zbylé vyjmenované způsoby rozvázání…

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním z možných nároků vznikajících při ublížení na zdraví, přičemž je představován rozdílem výdělku dosahovaného před ublížením na zdraví a výdělku dosahovaného po ublížení na zdraví. Určení takové náhrady v zásadě nečiní potíže, pokud například poškozený pracuje i nadále u…

Výpověď z pracovního poměru - věčné téma pracovněprávních vztahů a pomyslný strašák nejen zaměstnanců, ale také zaměstnavatelů. O tom, jaké náležitosti musí mít výpověď z pracovního poměru, toho bylo napsáno mnoho. Co ale výpověď z pracovního poměru nutně obsahovat nemusí, ačkoliv téměř vždy obsahuje, o tom se právní praxe tak často…

V oblasti pracovního práva je v poslední době nezvykle rušno. Nejenže na podzim minulého roku vstoupila v účinnost technická novela zákoníku práce a Parlament ČR v současné době projednává další novelu tohoto předpisu, ale už je také připravena koncepční novela, která by měla být účinná od dubna příštího roku.

V praxi se často setkáváme s otázkou, jaký má být postup zaměstnance v případě, pokud se domnívá, že jeho pracovní poměr uzavřený na dobu určitou byl sjednán v rozporu se zákonem. Následující článek bude pojednávat o procesních aspektech pracovního poměru sjednaného na dobu určitou v rozporu se zákonem.

Rodiče vracející se do práce po rodičovské dovolené můžou mít obavy, jak v nové životní situaci skloubí své pracovní a rodinné povinnosti. K tomu účelu jim zákoník práce poskytuje možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, čili zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní…

Pružná pracovní doba je upravena v ustanovení § 85 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Pružná pracovní doba je tak složena ze dvou úseků, a to základní a volitelné pracovní doby.