pracovní právo

Jedním ze základních principů, na němž stojí české pracovní právo, je nepochybně fakt, že za vykonanou práci náleží mzda. Stejně tak je zřejmé, že by měla být mzda vyplácena zaměstnanci pravidelně. Dle autorova názoru se však již poněkud zapomíná na to, že tato pravidelnost výplaty mzdy hraje v českém pracovním právu klíčovou roli. Stanovení…

Dle § 11 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") rozlišuje zákon zaměstnance a vedoucí zaměstnance.[1] Vedoucí zaměstnanec je takový zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a…

V právní praxi se lze často setkat s případy, kdy základní instituty práva na sociální zabezpečení, jako je např. právo na podporu v době dočasné pracovní neschopnosti, jsou využívány jako povšechné řešení na běžné problémy a to nejen v právu pracovním.

Občanský zákoník 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) nebyl dosud novelizován, ačkoli je v platnosti již více než čtyři roky. To je v české legislativní kultuře něco zcela neobvyklého. Nelze však očekávat, že by tento neměnný stav vydržel do nekonečna. První změny možná nastanou ještě v letošním roce, jelikož Poslanecká sněmovna aktuálně…

Mezi nejznámější důvody neplatnosti pracovních smluv patří nedodržení obsahových náležitostí pracovní smlouvy (pracovní smlouva neobsahuje údaj o druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce) a nedodržení obligatorní písemné formy. Diskutabilním důvodem neplatnosti pracovní smlouvy se v souvislosti s přijetím zákona 373/2011 Sb., o…

Cílem tohoto článku je přehled aktuální právní úpravy týkající se sjednání místa výkonu práce a pravidelného pracoviště v pracovní smlouvě dle zákona 262/2006 Sb., zákoník práce a dále objasnění problematiky více míst výkonu práce, příp. široce sjednaného místa výkonu práce z hlediska cestovních náhrad…

Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upravuje rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době. Zatímco dohoda je dvoustranné právní jednání, na němž se obě strany musí shodnout a nečiní v praxi větších potíží, zbylé vyjmenované způsoby rozvázání…

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním z možných nároků vznikajících při ublížení na zdraví, přičemž je představován rozdílem výdělku dosahovaného před ublížením na zdraví a výdělku dosahovaného po ublížení na zdraví. Určení takové náhrady v zásadě nečiní potíže, pokud například poškozený pracuje i nadále u…

Výpověď z pracovního poměru - věčné téma pracovněprávních vztahů a pomyslný strašák nejen zaměstnanců, ale také zaměstnavatelů. O tom, jaké náležitosti musí mít výpověď z pracovního poměru, toho bylo napsáno mnoho. Co ale výpověď z pracovního poměru nutně obsahovat nemusí, ačkoliv téměř vždy obsahuje, o tom se právní praxe tak často…

V oblasti pracovního práva je v poslední době nezvykle rušno. Nejenže na podzim minulého roku vstoupila v účinnost technická novela zákoníku práce a Parlament ČR v současné době projednává další novelu tohoto předpisu, ale už je také připravena koncepční novela, která by měla být účinná od dubna příštího roku.

V praxi se často setkáváme s otázkou, jaký má být postup zaměstnance v případě, pokud se domnívá, že jeho pracovní poměr uzavřený na dobu určitou byl sjednán v rozporu se zákonem. Následující článek bude pojednávat o procesních aspektech pracovního poměru sjednaného na dobu určitou v rozporu se zákonem.

Rodiče vracející se do práce po rodičovské dovolené můžou mít obavy, jak v nové životní situaci skloubí své pracovní a rodinné povinnosti. K tomu účelu jim zákoník práce poskytuje možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, čili zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní…

Pružná pracovní doba je upravena v ustanovení § 85 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Pružná pracovní doba je tak složena ze dvou úseků, a to základní a volitelné pracovní doby.

Jak Nejvyšší soud České republiky, tak Soudní dvůr Evropské unie v posledních měsících vydal několik přelomových rozhodnutí z oblasti pracovního práva. Dvěma takovým nejzajímavějších rozhodnutím je věnován tento článek.

Poskytování služeb v rámci vnitřního trhu je úzce spojeno s potřebou lidské práce. Při přeshraničním poskytování služeb se předpokládá, že převážná část takových služeb bude poskytována osobami, resp. zaměstnanci přímo v místě poskytnutí této služby.

Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), rozlišuje dvě základní situace zdržení se ze strany zaměstnance činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, a sice první, jež je upravena v ustanovení § 304, a druhou situaci upravenou v ustanovení § 310 a § 311 zákoníku…

S účinností zákona o obchodních korporacích z českého právního řádu po dlouhých letech vymizelo jedno z důležitých práv zaměstnanců některých akciových společností, tedy možnost volit část dozorčí rady. V současnosti je na půdě Poslanecké sněmovny projednávána příslušná novela, která si klade za cíl navrátit věci do původního stavu, tedy jak…

V případě, že dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance z důvodu porušení povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, zaměstnavatelé vědí, že příslušný zákonný pojistitel (Česká pojišťovna a.s. nebo Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group) může po zaměstnavateli požadovat náhradu…

Dne 8. prosince 2015 přijal Ústavní soud nález sp. zn. II. ÚS 3323/14, kterým sice ústavní stížnost zamítl, ale který má velký interpretační význam v oblasti pracovního práva. Týká se podmínek změny pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.

Otázka pracovního posudku se může na první pohled jevit jako zcela jednoznačná a srozumitelná. Nicméně při hlubším zkoumání dané problematiky narazíme na zásadní otázku týkající se charakteru pracovního posudku, tedy stručněji řečeno co vše lze za pracovní posudek považovat a co již nikoliv. V praxi se také leckdy setkáváme i se soudními spory…