pracovní právo

Obdobně jako pokračuje projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR, pokračujeme i my v našem seriálu o připravovaných změnách.

Whistleblowing neboli oznamování trestných činů zejména ze strany zaměstnanců je fenomén, který si pro svou kontroverznost zaslouží pozornost nejen právníků, nýbrž celé společnosti. V první polovině února vláda v souvislosti s touto problematikou podpořila novelu Občanského soudního řádu, která toto téma po několika měsících opět oživila. Pro tyto…

Podle současné české právní úpravy může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen z důvodů uvedených v zákoníku práce.[1] To je bezpochyby nejdůležitější příčina toho, proč je v pracovních smlouvách zkušební doba tak často sjednávána. Ačkoli se jedná o institut poměrně dobře zažitý,[2] je třeba věnovat pozornost zejména některým méně…

Konkrétní uvedení alespoň tří případů méně závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je nezbytným znakem výpovědi ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně.

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).

Dne 1. prosince 2016 vstoupil v účinnost nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“). Již bylo mnoho řečeno o skutečnosti, že nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru nebudou nadále moci poskytovat spotřebitelské úvěry pouze na základě živnostenského oprávnění, ale napříště tak budou moci činit pouze na základě…

Nenápadný a mezi ostatní námitky schovaný argument žalovaného zaměstnavatele v rámci řízení o plnění z konkurenční doložky, ve kterém zastupujeme zaměstnance, nás přiměl k zamyšlení se nad možnou aplikací § 1766 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) na závazky z konkurenční doložky. V daném sporu…

Nejvyšší soud ČR se vyslovil k výkladu a aplikaci ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku…

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).

Konto pracovní doby je institutem umožňujícím rozvržení pracovní doby zavedeným do právního řádu zákonem 262/2006 Sb. v roce 2006. Od té doby ale navzdory své atraktivitě pro zaměstnavatele s flexibilními potřebami na své zaměstnance zůstává spíše nepochopeným a zřídkavě využívaným institutem vzhledem k tomu, že v praxi se jedná o poměrně…

V první části jsme se věnovali právní úpravě nároku, resp. možnosti osoby se zdravotním postižením na kratší pracovní dobu a výkladu zákonných ustanovení v souvislosti s vymezením invalidity, zejména ve vztahu k možné kolizi invalidity třetího stupně s výkonem závislé práce nebo jiné výdělečné činnosti. Ve druhé části se podrobněji zaměříme na…

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2569/2015, ze dne 4. 5. 2016, vyslovil k otázce jaké jsou předpoklady pro závěr, že neplatnost dvoustranného právního jednání (úkonu) způsobila jen jedna strana (účastník) pracovního poměru a rovněž k otázce kdy začíná běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění neplatnosti konkurenční…

Splatnost odstupného se odvíjí ode dne dohodnutého mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a není-li takové dohody, odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším obvyklém - pravidelném termínu výplaty mzdy.

Mezi personalisty, vyššími manažery a dalšími pracovníky, kteří se věnují náboru zaměstnanců, ale bohužel i mezi právní odbornou veřejností, je stále ještě rozšířena řada polopravd, omylů a mýtů o úpravě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Bohužel, někteří se jimi řídí, a tak de facto ztěžují nebo zcela zabraňují zaměstnávání těchto osob u…

Dohoda je nejjednodušší způsob skončení (rozvázání) pracovního poměru, v praxi však dokáží nejen zaměstnanci, řekněme obvykle slabší a méně kvalifikovaná strana, ale i zaměstnavatelé, věci až neskutečně zkomplikovat, doslova „zašmodrchat“ tak, že je musejí složitě rozplétat soudy v následných sporech mezi účastníky pracovního poměru. Zdálo by se…

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené). To platí i přes to, že v současné době se ve sněmovních výborech vedou rozsáhlé debaty o více než padesáti pozměňovacích návrzích…

Nedosahuje-li poškozený výdělku z důvodu situace na trhu práce, a nikoliv z důvodu poklesu jeho pracovní způsobilosti následkem úrazu způsobeného škůdcem, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemá příjem z vlastní výdělečné činnosti, a to ani jako náhrada za ztrátu na výdělku podle § 447…

Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma (zda šlo o jednostranné nebo dvoustranné právní jednání) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve…

Nařízením vlády č. 433/2016 Sb. se jako každý rok zvyšují renty (náhrady za ztrátu na výdělku) z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - jednak pro samotného poškozeného bývalého nebo i současného zaměstnance a také pro jeho případné pozůstalé, a to analogicky ke zvýšení důchodů.[1]

Úrazová pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn, má vůči zaměstnavateli právo na náhradu plnění (odškodnění), které za zaměstnavatele vyplatí zaměstnanci, jenž utrpěl pracovní úraz, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance (avšak nikoliv samotného poškozeného, tedy ze strany jiného zaměstnance) k zvláště závažnému…