pracovní právo

Nastávají situace, kdy zaměstnanec nepotřebuje od zaměstnavatele výdělek, ale pracovní volno. Můžeme rozlišit několik typů neplaceného volna: je na ně nárok ze zákona, a to ať již z důvodů na straně zaměstnance, nebo z celospolečenského zájmu; je na ně nárok ze zákona, je ve prospěch obecného zájmu, ale zaměstnavatel ho může odmítnout udělit z…

Osoba ředitele školy a školského zařízení je určujícím prvkem nejen pro správu školství. Ředitel školy a školského zařízení zastává ve své funkci více než jednu roli. Jde tak o manažera, pedagogického pracovníka či vedoucího pracovníka, který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Postavení ředitele školy, rozsah jeho…

Snížení mzdy je citlivou záležitostí, která vede ke sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak pohlíží judikatura Nejvyššího soudu na problematiku odnímání motivačních, výkonových, hodnotících složek mzdy zaměstnanci zaměstnavatelem?

Dne 15. srpna 2017 nabyla účinnosti novela 222/2017 Sb. (dále jen „Novela“)[1], jejímž prostřednictvím dochází především ke změně zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o pobytu cizinců“). Novelizace se však dotýká i dalších, souvisejících…

Otázky spojené s prací přesčas, jejím nařízením, přípustným rozsahem a v neposlední řadě odměňováním za práci přesčas patří mezi evergreeny pracovního práva. Bude tedy jistě namístě připomenout si alespoň některé zásady, na které je třeba v této oblasti z pohledu zaměstnavatele pamatovat. Vzhledem k omezenému rozsahu textu nemůže jít o více než…

Rizikovosti dlouhodobému výkonu práce v noci odpovídá zákonem vyžadovaná četnost preventivních prohlídek. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením k výkonu noční práce a pravidelně podle potřeby, i bez své žádosti. Případné náklady spojené s takto…

Výpovědní doba může být dohodnuta i delší než v zákonné délce 2 měsíců, musí se tak ale stát předem, před jejím započetím, s ohledem na judikaturu nikoliv až v době, kdy výpovědní doba začala běžet.

Z praxe podnikového právníka vím, že počítání dob a lhůt činí značné problémy zaměstnavatelům a jejich personalistům a což teprve zaměstnancům. Z odborné literatury pak, že dokonce i právníkům specializujícím se na pracovní právo. Mají potíže rozlišit, kdy má právní úprava na mysli dny kalendářní a dny…

Počínaje lednem roku 2018 nabývá účinnosti zákon, který zavádí nový institut otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“). Zákon 148/2017 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „zákon“) byl vyhlášen ve sbírce předpisů dne 22. května 2017. Zákon vedl…

Jednou z povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru je vydání potvrzení o zaměstnání. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance (pracovní poměr i dohody) a to bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru.

Nejvyšší soud ČR svým nedávným rozhodnutím naboural běžnou představu o tom, že víceméně bezproblémový a pozitivně hodnocený zaměstnanec se nemusí bát výpovědi. V tomto článku shrnujeme detaily uvedeného rozhodnutí a upozorňujeme též na další aktuální pracovněprávní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Novela zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů („zákon“) přinesla s účinností od 15. 8. 2017 podstatnou změnu v oblasti povolení k dlouhodobému pobytu a výkonu zaměstnání na našem území pro některé konkrétní osoby a podniky. Zavedenou novinkou je tzv. Karta podnikově převedeného zaměstnance v…

V případě, že uchazeč o zaměstnání splní podmínku předchozí doby důchodového pojištění (12 měsíců v posledních 2 letech) započtením náhradní doby nebo nemůže svůj příjem doložit, stanoví se mu podpora v nezaměstnanosti jen v minimální částce určené z průměrné mzdy v národním hospodářství.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudkem vydaným dne 25. dubna 2017 pod sp. zn. 21 Cdo 5836/2016 znovu[1] potvrdil svůj ustálený právní názor ohledně nejnižší intenzity porušení pracovních povinností, pro kterou je možno zaměstnanci dát výpověď.

Dne 8. června 2017 přijala Article 29 Working Party neboli Pracovní skupina 29 (dále jen „WP29“) nové Stanovisko č. 2/2017 ke zpracování osobních údajů v práci (dále jen „Stanovisko“).[1] Cílem Stanoviska je objasnit současnou právní situaci v oblasti monitorování zaměstnanců zaměstnavatelem dle Směrnice o ochraně osobních údajů[2] (dále jen…

Institut doručování písemností je v zákoně 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upraven v ustanovení § 334 a následujících. Dále nalezneme úpravu doručování v zákoně 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů a v Poštovních podmínkách České pošty, s.p. Při doručování…

Pro posouzení nároku zaměstnance na odškodnění úrazu na pracovní cestě jako úrazu pracovního je významné posouzení právní povahy činnosti (příslušného „úseku“ pracovní cesty), v jejímž rámci zaměstnanec úraz utrpěl. Rozhodující je, zda k úrazu zaměstnance došlo při činnosti, kterou zaměstnanec konal z hlediska věcného (vnitřního účelového)…

V polovině devadesátých letech minulého století pracovala jedna má kolegyně pro zahraniční firmu působící v ČR, jejíž konzervativní vedení preferovalo při přiznávání benefitů ženaté zaměstnance a vdané zaměstnankyně. Dnes by něco takového neprošlo a narazilo na zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a všemožná protidiskriminační opatření. Plynou…

Evropská společnost (Societas Europaea) jako forma obchodní korporace založená v souladu s Nařízením (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) („Nařízení“) a zákonem 627/2004 Sb. o evropské společnosti („Zákon“) je v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie poměrně populární.[1] Před přijetím…

Nekolidující zaměstnání uchazečů o zaměstnání už nebude povoleno v režimu dohody o provedení práce.