epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 7. 2018
    ID: 107932upozornění pro uživatele

    Bůh stvořil Senát?

    Internet je takřka bezbřehý prostor pro vyjadřování rozličných názorů. Kdyby měl jeden polemizovat se vším zveřejněným, co si kritickou reakci zaslouží, nečinil by ničeho jiného. Tak neobvykle dlouho však byla na hlavní straně odborného titulu www.epravo.cz – celých 33 dnů umístěna politická agitka či jinak řečeno pro ty, kdož mají raději dávnější historii a literaturu - filipika, uvedená titulkem obsahujícím velmi silná slova „Proboha, nepohrávejme si s myšlenkou na zrušení Senátu – aneb I každý populismus musí mít svou mez“,[1] od Petra Kolmana, podložená pouze politickými názory autora a antipatiemi k jistému více či méně, ale zcela jistě, úspěšnému politikovi, namísto argumentů odborných, ústavně-právních, že si možná zaslouží oponenturu.

    Vysokoškolský (universitní) učitel práva P. Kolman běžně a často publikuje své komentáře k veřejnému a politickému dění v časopisu Reflex a jeho internetové verzi, jestliže však vyšel na převážně právnickém serveru, přimělo mě to k reakci, ačkoliv nejsem, na rozdíl od autora, nijak politicky angažován, nejsem dokonce ani voličem politického subjektu, proti němuž resp. proti jehož předsedovi a jeho vcelku legitimním úvahám o uspořádání ústavně-politického systému, příspěvek směřoval. Ačkoliv nejsem ani praktikujícím křesťanem, v zásadě ani jiného náboženského vyznání, domnívám se, že Senát a jeho existence rozhodně nestojí za braní jména Božího do úst (resp. dovolávání se ho v písemném projevu) nadarmo, protože i mně klení a braní jména Božího do úst nadarmo, a to i v podstatě emotivnějších a osobně důležitějších životních situacích, mí křesťanští kolegové vyčítají.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Konzistentní jedenadvacetiletá kritika, ne pod vlivem aktuálního úspěchu jednoho politika

    Kriticky k Senátu jsem se vyjadřoval publicisticky ještě v době, kdy ještě ani fakticky neexistoval, již od schválení Ústavy České republiky v r. 1992. - Ostatně Prozatímní Senát (viz ust. čl. 106 odst. 2 Ústavy ČR) – jako odkladiště, zaopatřovací ústav českých politiků, kteří dobře nepředvídali situaci po volbách v r. 1992, jež vyústila v rozpad Československa (České a Slovenské Federativní Republiky), a nekandidovali do České národní rady (jež se stala podle čl. 106 odst. 1 Ústavy ČR Poslaneckou sněmovnou), nýbrž do Federálního shromáždění, ustaven nebyl. Celé 4 roky se bez něj Česká republika obešla. A obešla by se i bez Senátu. – Nebudu tedy opakovat již dříve vyřčené argumenty proti Senátu, dovolím si odkázat na dřívější pojednání, např. na svůj poslední článek před jeho ustavením: Před volbami už bez iluzí o možnostech Senátu, Svobodné Slovo, 8. 11. 1996.[2] Vypořádám se, a to rovněž stručně, jen s tím minimem argumentů, které Petr Kolman uvedl ve prospěch Senátu.

    P. Kolman zmiňuje jako první zákonodárnou iniciativu. Návrh zákona však může podat i poslanec (je pozoruhodné, že jednotlivý poslanec má stejné právo jako celá komora parlamentu), skupina poslanců nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (kraje). Pokud by to po případném zrušení Senátu přišlo někomu nedostatečné, jistě by slušela zákonodárná iniciativa přímo volenému prezidentu republiky, který je nyní nadán možná největší legitimitou ze všech ústavně-politických orgánů. Účast Senátu na normotvorbě je jen jakýmsi 4. čtením zákona po 3 čteních návrhu zákona v Poslanecké sněmovně – jakoby snad o kvalitě zákona rozhodoval počet oněch čtení a ne fundované podklady a kvalifikace legislativců… Jen zjednodušeně dodám, že i „veto“ Senátu vůči zákonům přijatým Poslaneckou sněmovnou je toliko suspenzivní a až na výjimky jej může Poslanecká sněmovna přehlasovat pouhou většinou všech svých členů, tedy stačí jen 101 poslanců ze 200, aby se vypořádali s odlišným názorem Senátu a negovali jej.  Senát podle P. Kolmana disponuje celou řadou kompetencí vztahujících se k ostatním veřejným institucím. Zdůraznil, že dává či nedává souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které Senátu navrhuje prezident republiky. Předseda Senátu vyhlašuje volbu prezidenta republiky. Nově zvolený prezident skládá slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor a předseda Senátu taktéž přijímá abdikaci prezidenta. Pouze Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat žalobu proti prezidentovi k Ústavnímu soudu. Jde o vskutku nevýznamné a zřídka uplatňované kompetence, čím rozhodně nevolám po rozšíření pravomocí Senátu, ale přesně naopak, když už přispívám do nikoliv právnické, ale převážně politické diskuse. Dále P. Kolman obhajuje Senát typickou frází jeho zastánců jako demokratickou pojistku. Odpůrci politika a jeho hnutí, jehož úvahy o změnách ústavně-politického systému ČR P. Kolmana kritizuje, hovoří po jeho úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny o demontáži demokracie, Kolmanův domovský titul Reflex dokonce v jednom komentáři hovoří o 2. polistopadové republice, ta 1. opravdu demokratická prý skončila jmenováním onoho politika premiérem ČR… (Toto označení si osvojili i další politici a komentátoři a hojně začali užívat poté, co sice až druhá vláda pod vedením ono kritizovaného politika po mnoha měsících od voleb získala důvěru Poslanecké sněmovny.) Tak nač tedy máme ten Senát, říkám ironicky, jestliže tomu nezabránil? Ostatně, když je v důsledku politické krize rozpuštěna Poslanecká sněmovna, může Senát přijímat zákonná opatření. Ve Sbírce zákonů najdeme jen jedno jediné.[3]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zdrojem moci je stále lid, anebo už ne? čili Jak zrušit Senát

    Domnívám se, že všechny kompetence Senátu mohou bez problémů převzít jiné ústavní orgány, povětšinou samozřejmě Poslanecká sněmovna. Mandát mnoha senátorů postrádá legitimitu, když uvážíme, jak malým procentem oprávněných voličů byli do své funkce zvoleni. Voliči – tedy lid, který je zdrojem veškeré moci (ust. čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR) – tím jasně vyjadřuje svůj názor na potřebnost Senátu. A právě zde bych spatřoval cestu k jeho zrušení. Kapři si sami rybník nevypustí, nepředpokládám, že by – pokud by v Senátu nepřevládly síly, které jeho existenci nejsou nakloněny – byl někdy schválen ústavní zákon o zrušení Senátu i Senátem (k přijetí ústavního zákona je třeba podle ust. čl. 9 odst. 4 Ústavy ČR souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů) – ostatně i ony politické síly by v zájmu zajištění svých politických kádrů možná na tuto instituci změnily názor, protože by posloužila jako jejich vhodné odkladiště a zabezpečení… Referenda se už vůbec nedovolávám – ostatně čteme, vidíme a posloucháme ve sdělovacích prostředcích, jak se ho politici, ale i ústavní soudci, když reálně hrozí uzákonění obecného referenda, bojí (když už se dotýkáme náboženství a užíváme s ním souvisejících pojmů) jako čert kříže. Veřejnost by si však mohla vynutit přijetí zákona, na jehož základě by nebyly obsazeny mandáty v Senátu v těch volebních obvodech, kde by voličská účast v obou kolech nebo ve 2. kole nedosáhla určité hranice – třeba 20, 33, 50 %... (resp. by vítězný kandidát nezískal uvedený počet platných hlasů; kdyby byla na popud prezidenta republiky, který ji několikrát inicioval, zavedena volební povinnost, pak by se mohli občané proti Senátu vyslovit právě neplatnými hlasy) s tím, že pokud by takto nebyla obsazena určitá část mandátů, řekněme 60, 50 %, Senát by tím skončil. Patrně by se k volbám obtěžovali jen sami kandidující, jejich rodiny a osazenstvo stranických sekretariátů…

    Závěrečné shrnutí oponentního názoru

    Senát podle mého názoru za celou dobu svého působení neprokázal potřebu své existence, náklady na jeho fungování a ustavování (volební náklady) z peněz daňových poplatníků by mohly být vynaloženy účelněji nebo by vůbec nemusely být od daňových poplatníků vybrány. Senát není posvátný, ani on sám resp. dvoukomorový parlament není podstatnou náležitostí demokratického právního státu, jejíž změna je podle ust. čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR nepřípustná. Ústavní úprava pouhé technologie moci vskutku nemusí být tak hájená a rigidní jako úprava lidských a občanských práv.

    Richard W. Fetter,
    autor se specializuje na pracovní a občanské právo (v letech 1994 – 1995 se jako právní konzultant Kanceláře prezidenta republiky profesně zabýval především právem ústavním)

    ______________________
    [1] K dispozici >>> zde.
    [2] Jediné, nač jsem pozměnil názor, je otázka účasti ve volbách a její význam.  Jestliže jsem tehdy vyzval čtenáře, aby přece jenom volby neignorovali, aby nenechali propadnout svůj hlas a volit šli, od jisté doby až dosud vidím naopak voličský nezájem jako možný prostředek vedoucí ke zrušení Senátu, nechtěného ho to, ale posléze přece narozeného, dítěte ústavně-politických změn souvisejících s rozpadem federace, leč k tomu ještě v článku později.
    [3] Zákonné opatření 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Richard W. Fetter
    26. 7. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.