epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    29. 5. 2018
    ID: 107633upozornění pro uživatele

    Může mít zaměstnanec nárok na odstupné, když dá sám výpověď z pracovního poměru?

    Nejvyšší soud se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 ze dne 30. ledna 2018, vyjádřil k otázce, zda zaměstnavatel musí dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce[1] v případě, že zaměstnanec nemůže konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a zaměstnavatel jej současně nepřevede na jinou práci. Kromě toho Nejvyšší soud řešil (v praxi ne zcela ojedinělou) otázku, zda a popřípadě jak se může zaměstnanec v této situaci (zaměstnavatel odmítne dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce a současně jej nepřevede na jinou práci) úspěšně domoci práva na odstupné.

     
     LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Skutkový stav

    V posuzovaném případě pracoval zaměstnanec u zaměstnavatele jako řidič-opravář. Následně utrpěl při výkonu práce pracovní úraz, v důsledku kterého pozbyl (dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb) dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče a není schopen vykonávat žádnou jinou práci z důvodu pracovního úrazu ani za zcela mimořádných podmínek. Zaměstnanci byl současně přiznán invalidní důchod třetího stupně, přičemž míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 70 %.

    Zaměstnavatel poté, co mu byl předložen lékařský posudek, zaměstnance nepřevedl na jinou práci a ani s ním nerozvázal pracovní poměr dle § 52 písm. d) zákoníku práce. Zaměstnanec se proto žalobou domáhal náhrady škody ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (odstupné v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů).

    Z odůvodnění

    Dle § 41 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, mimo jiné nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Není-li možné dosáhnout účelu převedení v rámci pracovní smlouvy, může zaměstnavatel zaměstnance dle § 41 odst. 3 zákoníku práce převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

    Se zaměstnancem, který dále nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, může zaměstnavatel rovněž rozvázat pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce, jsou-li k tomuto opatření splněny všechny zákonem stanovené předpoklady.

    Vzhledem k tomu, že zákon nepředpisuje, zda má zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci, nebo mu dát výpověď z pracovního poměru, může si zaměstnavatel postup zvolit. To znamená, že může dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce, i kdyby jej mohl převést na jinou práci, a naopak jej může převést na jinou práci a nedat zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (srov. usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1276/2016[2]).

    Nejvyšší soud však následně uzavřel, že
    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    v souladu se smyslem a účelem zákoníku práce, jehož vyjádřením jsou základní zásady pracovněprávních vztahů spočívající (mimo jiné) ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance a v uspokojivých a bezpečných podmínkách pro výkon práce, však není takový postup zaměstnavatele, který zaměstnanci nezpůsobilému k výkonu dosavadní práce (pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí) sice přestane dosavadní práci přidělovat, ale již tohoto zaměstnance nepřevede na jinou práci podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a ani s ním nerozváže pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce.

    Nemá-li proto zaměstnavatel pro takového zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li zaměstnavatel ochoten převést zaměstnance na jinou práci podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, přestože takovou jinou práci pro něho má, je třeba dovodit povinnost zaměstnavatele rozvázat s dotčeným zaměstnancem pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z téhož důvodu.

    Porušení povinnosti zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr z důvodu dle § 52 písm. d) zákoníku práce však není možné dovodit za situace, kdy zaměstnavatel sporuje lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015) totiž platí, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje takové posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo závazné pro zaměstnance, a není směrodatné ani pro zaměstnavatele; u lékařského posudku tedy jde o „dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb“, které může sloužit ke zjištění skutkového stavu věci tehdy, jestliže oba účastníci (zaměstnanec a zaměstnavatel) a ani soud nemají proti jejich závěrům výhrady (srov. znovu též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1276/2016).[3]

    Pokud se soudy v posuzovaném případě spokojily výhradně s lékařským posudkem poskytovatele pracovnělékařských služeb za stavu, kdy závěry tohoto posudku zaměstnavatel sporoval, bylo na zaměstnanci, aby prokázal své tvrzení, že pro pracovní úraz není schopen dále konat dosavadní práci.

    Otázka, zda zaměstnavatel porušil svou povinnost dle § 52 písm. d) zákoníku práce, však není pro věc rozhodná, neboť i kdyby k porušení došlo, nemůže být dle Nejvyššího soudu v příčinné souvislosti s tímto porušením vznik škody (odpovídající odstupnému ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku).

    Dle § 67 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Citované ustanovení sice spojuje právo zaměstnance na odstupné s rozvázáním pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, Nejvyšší soud však uzavřel, že ze smyslu a účelu § 67 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že rozhodující pro vznik nároku na odstupné je skončení pracovního poměru bez ohledu na to, který z účastníků pracovněprávního vztahu skončení pracovního poměru vyvolal.

    Za situace, kdy zaměstnavatel svoji povinnost rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů nesplní, je proto opodstatněné, aby pracovní poměr z těchto důvodů (rozvázal jednostranně zaměstnanec, aniž by to bylo na újmu jeho právu na odstupné).

    Z uvedeného pak dle Nejvyššího soudu vyplývá, že v příčinné souvislosti s porušením uvedené povinnosti zaměstnavatele proto nemůže být škoda na straně zaměstnance, jejíž výše se rovná tomuto odstupnému, které by mu zaměstnavatel byl povinen vyplatit, kdyby svou povinnost splnil, neboť v důsledku porušení této povinnosti ještě nenastává situace, za které je (jednou provždy) vyloučeno, aby zaměstnanci mohlo vzniknout právo (nárok) na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zákoníku práce.

    Závěr


    Z výše analyzovaného rozhodnutí vyplývá následující:

    • 1) V případě, že zaměstnanec nemůže konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, má zaměstnavatel povinnost převést jej na jinou práci, nebo s ním rozvázat pracovní poměr.
    • 2) Poruší-li zaměstnavatel výše uvedenou povinnost, nemůže se zaměstnanec s úspěchem domáhat po zaměstnavateli odstupného ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku z titulu náhrady škody, ale musí nejdříve sám rozvázat pracovní poměr výpovědí a teprve následně se domáhat zaplacení odstupného přímo na zaměstnavateli. Z důvodu lepší důkazní pozice v případném soudním řízení lze zaměstnanci doporučit, aby ve výpovědi výslovně uvedl, že důvodem pro rozvázání pracovního poměru je jeho nezpůsobilost konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.



    Mgr. Matěj Řičánek

    Mgr. Matěj Řičánek,
    advokátní koncipient

    Marie Janšová

    Mgr. Marie Janšová,
    partnerka


    LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.

    Václavská 12
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 222 200 700
    e-mail:    office@legalite.cz
     

    ____________________________________
    [1] Zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
    [2] K analýze uvedeného rozhodnutí viz ŘIČÁNEK, M.; JANŠOVÁ, M. K povinnosti převést zaměstnance na jinou práci. Epravo.cz Magazine. 2017, roč. 11, č. 1, s. 98-100.
    [3] Nutno podotknout, že Nejvyšší soud tuto otázku posuzoval dle zákona o specifických zdravotních službách ve znění účinném do 30. 4. 2015. S účinností od 1. 11. 2017 došlo ke změně, kdy podle účinné právní úpravy je lékařský posudek pro zaměstnance i zaměstnavatele závazný. Uvedený závěr tak bude nutné ve vztahu k nové právní úpravě revidovat.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Matěj Řičánek, Mgr. Marie Janšová (LEGALITÉ)
    29. 5. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Zvýšení odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání pro rok 2023
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Již nejen dávka otcovské poporodní péče dle zákona o nemocenském pojištění, ale od 1. 12. 2022 v zákoníku práce výslovně i otcovská dovolená
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru
    • K 1. lednu 2023 došlo (zase) k běžné a pravidelné valorizaci úrazových rent
    • Rozšíří se částečné pracovní úvazky po novele zákona?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Zvýšení odškodnění pozůstalých po zaměstnanci zemřelém v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání pro rok 2023
    • Náhrada škody
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Již nejen dávka otcovské poporodní péče dle zákona o nemocenském pojištění, ale od 1. 12. 2022 v zákoníku práce výslovně i otcovská dovolená
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Příčinou vzniku škody jsou všechny okolnosti, bez nichž by ke škodnému následku nedošlo, proto je třeba zvážit veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž...

    Incidenční spory, započtení pohledávky

    Právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní...

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.