epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 6. 2018
    ID: 107656upozornění pro uživatele

    K některým aspektům souvisejícím s působením odborové organizace u zaměstnavatele

    Právo odborově se sdružovat zakotvuje už Listina základních práv a svobod, která upravuje právo každého svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Samostatnou právní úpravu vymezující oprávnění odborů však v českém právním řádu nenajdeme, práva odborů jsou tak upravena převážně v zákoně 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tento článek shrnuje alespoň základní body, které by měl každý zaměstnavatel, u kterého působí, či hodlá působit, odborová organizace, vědět, aby mohl plnit veškeré povinnosti, které pro něho v souvislosti s jejím působením plynou.

     
     Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Kolektivní smlouva, kolektivní vyjednávání

    Odborová organizace je ze zákona oprávněna předkládat zaměstnavateli návrh kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva je dvoustranný úkon uzavíraný mezi subjekty kolektivního vyjednávání, který upravuje jednak pracovní podmínky pro zaměstnance, které nejsou předpisy stanoveny, ale jednak i práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy. Pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací, předkládají jednotný návrh kolektivní smlouvy, v případě, že by byl předložen návrh pouze např. jednou odborovou organizací, není možné k tomuto návrhu přihlížet, jelikož by fakticky došlo k znevýhodnění druhé odborové organizace.

    Po předložení návrhu kolektivní smlouvy má zaměstnavatel lhůtu pouhých 7 pracovních dnů (není-li stanovena lhůta jiná), kdy musí na návrh reagovat a k navrhovanému znění se vyjádřit, zároveň je třeba, aby se zaměstnavatel vyjádřil i k těm bodům návrhu, které se rozhodl odmítnout. Pokud nebude lhůta dodržena, zaměstnavatel se vystavuje možnému riziku sankcí od inspektorátu práce, lze tak doporučit, aby byl návrh buď přijat, či odmítnut, ať už v části či celku.

    Takto se ovšem můžou strany dostat do situace, kdy dohoda ohledně obsahu smlouvy není možná. Pokud strany nejsou schopny dojít k dohodě bez účasti třetí strany, spor je následně řešen buď zprostředkovatelem, nebo rozhodcem. Zprostředkovatele si strany buď zvolí, nebo pokud nejsou schopni dohodnout se ani na zprostředkovateli, pak na návrh určí zprostředkovatele Ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně tento návrh je možné podat nejdříve po 60 dnech od písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Změny či ukončení kolektivní smlouvy


    Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou, neurčitou a neurčitou s možností změny k určitému datu, nejdéle 60 dnů před koncem účinnosti kolektivní smlouvy. Pokud je uzavřena na dobu určitou, s určeným datem změny či při výpovědi kolektivní smlouvy, je třeba začít vyjednávat o nové kolektivní smlouvě. Je možné si přímo v kolektivní smlouvě dohodnout možnost změny, případně i rozsahu, pak se postupuje shodně jako při uzavírání kolektivní smlouvy

    Vypovědět lze jak smlouvu na dobu určitou, tak i neurčitou s tím, že výpovědní doba činí 6 měsíců a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Oproti tomu však není možné sjednat odstoupení od kolektivní smlouvy, i pokud by bylo v kolektivní smlouvě sjednáno, k takovému ujednání se nebude přihlížet.

    Při zániku odborové organizace skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Povinnost zaměstnavatele projednat či informovat

    Zákoník práce stanoví pro zaměstnavatele v § 287 zákoníku práce dvě základní povinnosti, a to povinnost informovat odborovou organizaci a povinnost projednat s odborovou organizací určité záležitosti. Projednáním v podstatě rozumíme povinnost zaměstnavatele oznámit včas a vhodným způsobem zamýšlené záležitosti, změny atp. tak, aby byl odborové organizaci dán prostor se k zamýšlenému vyjádřit a zaujmout své stanovisko, zatímco informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů.

    Zaměstnavatel je tak například povinen projednat opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, opatření týkající se práce přesčas či podstatná opatření týkající se BOZP včetně organizace školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, neomluvenou absenci zaměstnance, náhradu škody zaměstnancem a případný obsah dohody o její úhradě.

    Informovat je zaměstnavatel povinen například o vývoji mezd, průměrné mzdě a jejich jednotlivých složkách, o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele včetně jeho právního postavení, vnitřního uspořádání a osobách oprávněných jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. V dohodnutých lhůtách je zaměstnavatel povinen předkládat odborové organizaci také zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech a informovat o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, o pracovních podmínkách a jejich změnách, opatření k rovnému zacházení se zaměstnanci a zamezení diskriminace. Pro případ, že by ze strany zaměstnavatele nebyla jeho informační povinnost splněna, může se odborová organizace obrátit na soud.

    Udělení předchozího souhlasu

    Vedle povinnosti zaměstnavatele informovat a projednat je upravena i povinnost žádat odborovou organizaci o udělení souhlasu, a to konkrétně ke skončení pracovního poměru zaměstnance, který je členem odborové organizace, výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru, dále pak k určení rozvrhu čerpání dovolené a k určení hromadného čerpání dovolené, k vydání či změně pracovního řádu.

    Výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru u zaměstnance


    Zaměstnavatel je obecně u všech zaměstnanců povinen předem projednat plánované skončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru s jakýmkoliv zaměstnancem. V praxi ono projednání, které postačuje u „běžných“ zaměstnců funguje tak, že zaměstnavatel oznámí odborové organizaci úmysl rozvázat pracovní poměr, k čemuž se odborová organizace může vyjádřit, může vyslovit souhlas, nesouhlas, nicméně i přes nesouhlas je skončení pracovního poměru platné, platné zůstává i v případě, že by zaměstnavatel tento úmysl s odborovou organizací neprojednal vůbec. Může se tedy zdát, že povinnost projednat je stanovena zcela nadbytečně, pokud nemá účinky neplatnosti pracovního poměru, nicméně sankcí zde není neplatnost, nicméně hrozící sankce od inspektorátu práce.

    Výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru u zaměstnance, který je členem orgánu odborové organizace

    Pokud jde o zaměstnance, který je členem orgánu odborové organizace, tento požívá speciální ochrany, když zákoník práce vyžaduje dokonce předchozí souhlas, a to i po dobu 1 roku po skončení jeho funkčního období.

    V případě více odborových organizací, působících u zaměstnavatele, se zaměstnavatel obrací primárně na odborovou organizaci, jejímž členem je daný zaměstnanec, pokud není členem žádné, pak na tu, která má nejvíce členů.

    Pokud jde o skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele u člena orgánu, který je oprávněn za odborovou organizaci jednat, je tak třeba odborovou organizaci nejdříve požádat o souhlas. Následně mohou nastat následující situace:

    • odborová organizace souhlas do 15 dnů od požádání vysloví, zaměstnavatel tak může přikročit k výpovědi či okamžitému zrušení pracovního poměru
    • odborová organizace souhlas do 15 dnů od požádání nevysloví (tzn. je nečinná), v tom případě nastává fikce a postupuje se shodně, jakoby souhlas vyslovila
    • odborová organizace odmítne souhlas vyslovit – pokud by zaměstnavatel nerespektoval nesouhlas a přesto přistoupil k výpovědi či okamžitému zrušení, jednalo by se o neplatné skončení pracovního poměru; pokud tak zaměstnavatel i přes nesouhlas odborové organizace trvá na skončení pracovního poměru daného zaměstnance, je možné obrátit se na soud, aby vyslovil, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, otázkou ovšem zůstává praktická stránka věci, kdy soudní spor může mnohdy trvat řadu měsíců, a tedy i déle, než funkční období daného zaměstnance.

    Závěr

    Z výše nastíněného je zřejmé, že pokud u zaměstnavatele zamýšlí působit či dokonce již působí odborová organizace, je třeba pečlivě dbát veškerých povinností, které z dané působnosti pro zaměstnavatele plynou, když jejich porušení by mohlo vést nejen například k neplatnosti skončení pracovního poměru, ale i k uložení pokuty až do výše 200.000 Kč, což může být pro některé zaměstnavatele naprosto likvidační. Nevyplácí se proto podceňovat stanovené povinnosti, byť se může na první pohled zdát, že za jejich nedodržení nehrozí žádné sankce a pouze zbytečně zatěžují zaměstnavatele.


    Mgr. Hedvika Vítková,
    advokát


    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice

    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové

    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 466 310 691
    Fax:    +420 466 310 691
    gsm:    +420 724 794 986
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     

    ___________________________________
    [1] Hendrych, D. a kol. Právnický slovník, Praha 2009
    [2] Bělina, M., Pichrt, J. a kol. Pracovní právo. 7. doplněné a podstatně přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 477 s.
    [3] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5054/2014, ze dne 26. 10. 2015


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Hedvika Vítková (JELÍNEK & Partneři)
    4. 6. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.