Reálné využití konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích podle § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je silně ovlivněno judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (dále též jako „Nejvyšší soud“ nebo „NS“), jakož i poměrně turbulentními změnami v úpravě platnosti právních úkonů…
Smrtí zaměstnance zaniká bez dalšího jeho pracovní poměr k zaměstnavateli (§ 48 odst. 4 zákoníku práce). Tato jednoduchá konstrukce obecně žádné problémy nepůsobí, zaměstnavatelé však v praxi často tápou při řešení otázky, jak naložit se splatnou, ale doposud nevyplacenou mzdou či platem.[1]
Rozhodnutí o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, bylo-li přijato proto, že zaměstnavatel byl nespokojen s pracovními výsledky tohoto…
V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…
Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…
Podle aktuální právní úpravy jsou posudková péče, lékařské posudky, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání považovány za zdravotní služby podléhající režimu zvláštního zákona o specifických zdravotních službách.[1] Úpravou tohoto zákona se řídí nejen postup při vydávání lékařských posudků, ale také postup při jejich případném…
Nejvyšší soud ČR řešil v nedávné době ve své rozhodovací praxi otázku, zda dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě, kdy zaměstnanci pokračují v činnosti svého dosavadního zaměstnavatele. Podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vymezuje i návrh chystané novely zákoníku práce, která byla na…
Aktuální judikatura vyšších soudů představovaná rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 2 Cmo 197/2015, směřuje k tomu, že lze dle právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012, zajistit pohledávku zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu směnkou.
Ustanovení § 113 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") zakotvuje, že výše mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě, stanovena vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. Závisí tak zcela na úvaze zaměstnavatele, na kterou z výše uvedených cest se…
V pracovněprávních odborných kruzích je již notorietou, že výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost z důvodu tzv. organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je nejčastěji užívaným výpovědním důvodem a také častým předmětem sporů. Díky tomu mají zaměstnavatelé a jejich právní poradci v…
Dle § 73 odst. 2 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, dále „ZP“ či „zákoník práce“), lze v případě zaměstnavatelů tzv. soukromé sféry s vedoucím zaměstnancem sjednat možnost odvolání z jeho pracovního místa, a to za předpokladu, že je zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec tohoto místa může vzdát. V případě, že má dojít k…
Cílem tohoto příspěvku není rozebírat právní důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ale zamyšlení se nad jedním z pravidel spojených s přechodem práv a povinností v kontextu aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR.
Porušení pracovních povinností[1] ze strany zaměstnance je častým problémem, se kterým se setkává nejeden zaměstnavatel. Jako porušení pracovních povinností můžeme chápat nedochvilnost zaměstnance při příchodu do práce nebo dokonce až útok na samotného zaměstnavatele či jeho majetek. Pokud ovšem dochází k porušování pracovních povinností soustavně…
Jedním ze základních principů, na němž stojí české pracovní právo, je nepochybně fakt, že za vykonanou práci náleží mzda. Stejně tak je zřejmé, že by měla být mzda vyplácena zaměstnanci pravidelně. Dle autorova názoru se však již poněkud zapomíná na to, že tato pravidelnost výplaty mzdy hraje v českém pracovním právu klíčovou roli. Stanovení…
Dle § 11 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") rozlišuje zákon zaměstnance a vedoucí zaměstnance.[1] Vedoucí zaměstnanec je takový zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a…
V právní praxi se lze často setkat s případy, kdy základní instituty práva na sociální zabezpečení, jako je např. právo na podporu v době dočasné pracovní neschopnosti, jsou využívány jako povšechné řešení na běžné problémy a to nejen v právu pracovním.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) nebyl dosud novelizován, ačkoli je v platnosti již více než čtyři roky. To je v české legislativní kultuře něco zcela neobvyklého. Nelze však očekávat, že by tento neměnný stav vydržel do nekonečna. První změny možná nastanou ještě v letošním roce, jelikož Poslanecká sněmovna aktuálně…
Mezi nejznámější důvody neplatnosti pracovních smluv patří nedodržení obsahových náležitostí pracovní smlouvy (pracovní smlouva neobsahuje údaj o druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce) a nedodržení obligatorní písemné formy. Diskutabilním důvodem neplatnosti pracovní smlouvy se v souvislosti s přijetím zákona č. 373/2011 Sb., o…
Cílem tohoto článku je přehled aktuální právní úpravy týkající se sjednání místa výkonu práce a pravidelného pracoviště v pracovní smlouvě dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a dále objasnění problematiky více míst výkonu práce, příp. široce sjednaného místa výkonu práce z hlediska cestovních náhrad…
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upravuje rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době. Zatímco dohoda je dvoustranné právní jednání, na němž se obě strany musí shodnout a nečiní v praxi větších potíží, zbylé vyjmenované způsoby rozvázání…
Sama podmínka či závazek výhradní spolupráce v hospodářské soutěži není nekalosoutěžením jednáním podle § 2976 odst. 1 o. z. To platí i v případě, kdy takovou podmínku uplatní...
Doplní-li odvolací soud dokazování, nebo opakuje-li odvolací soud některé důkazy (včetně listinných), postupuje (má postupovat) v odvolacím řízení přiměřeně (§ 211 o. s. ř.)...
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, lze o těch nárocích, které jsou samostatně projednatelné, vydat podle § 114b o. s. ř. kvalifikovanou výzvu k vyjádření samostatně....
Zvýšené požadavky na kontrolu vitality stromu lze klást na městskou a parkovou zeleň, u níž je vyšší předpoklad ohrožení lidí, zvířat i majetku, ale ani v těchto případech v...
Zásah do práv třetích osob nemusí být nutně spjat s usnesením valné hromady, o jehož neplatnosti soud rozhoduje (nemusí jít o práva tímto usnesením či v jeho důsledku získaná)....
