pracovní právo

Je již notorietou, že zaměstnavatelé čas od času zapomínají na to, že princip nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance se uplatí toliko v rovině pracovněprávního vztahu a nikoliv mimo něj ve sféře soukromí zaměstnance. Zaměstnavateli je tedy lidově řečeno houby po tom, jestli zaměstnanec dává přednost Petrovi před Petrou, že…

Právo okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance ze strany jeho zákonného zástupce se v českém právním řádu objevilo až v souvislosti s účinností tzv. nového občanského zákoníku čili zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), od 1. 1. 2014. S účinností OZ totiž nabyl účinnosti i jeho § 35 odst. 2, dle kterého zákonný…

S případným uplatněním výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, tedy poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost stanovenou v § 301a zákoníku práce (tedy dodržovat v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě…

Co přesně bychom si pod pojmem „klíčový zaměstnanec“ měli představit? V Evropě ho znají – jak je na tom český zákoník práce? Nechybí praxi tento institut?

Doručuje-li zaměstnavatel osobně, zaměstnanec si nemůže vyhradit, že listinu s důležitou pracovní písemností – např. výpověď převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím písemnost za…

Nejvyšší soud ČR se tentokrát v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4596/2014 zaměřil na občas zaměňované pojmy, a to na pracoviště a místo výkonu práce. Tímto jednoznačně učinil přítrž argumentům zaměstnanců, kteří se snaží pod výkon práce zahrnout i jiné činnosti, které vykonávají bez pokynu zaměstnavatele mimo své pracoviště, ale v rámci sjednaného…

Skutečnost, zda zaměstnanec vyvíjel aktivitu, aby si po neplatném rozvázání pracovního poměru zajistil zaměstnání, zda byl evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nejsou pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro snížení náhrady mzdy významné, neboť se samotným nedostatkem aktivity zaměstnance při hledání jiné práce není možnost…

Nejvyšší soud ČR před časem připomenul a rozvinul svou dřívější judikaturu uvádějící, že pokud pracovní poměr zaměstnance skončil z důvodu, za který ze zákona náleží odstupné, pak má zaměstnanec na toto odstupné nárok, i když to v dohodě není uvedeno.

Česká republika zatím nemá komplexní úpravu whistleblowingu. Ústavní soud v nedávné době rozhodoval dva případy, kdy si zaměstnanec stěžoval třetím subjektům na postup zaměstnavatele a ten s ním za to zrušil pracovní poměr. Následně pak zaměstnanci napadli neplatnost ukončení pracovního poměru žalobou s odkazem na ochranu svobody slova a ochranu…

Ustanovení § 230 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Obsahem tohoto článku jsou otázky související s prohlubováním kvalifikace zaměstnance.

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Nabídnout studentům praxi, byť neplacenou, je určitě chvályhodné. Nedostatečná právní úprava však přivádí zaměstnavatele mnohdy do situace, která se jim může velice vymstít. A sankce mohou být pro malé podnikatele likvidační.

Zákoník práce v § 39 odst. 2 stanoví, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru může být opakována nejvýše dvakrát. V ustanovení § 39 odst. 3 a 4 jsou pak stanoveny výjimky, kdy se omezení stanovené v ustanovení § 39 odst. 2 neuplatní. V § 39 odst. 5 je uvedeno, že pokud…

Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.

Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5126/2014, ze dne 15. 10. 2015, otázku, zda zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, jestliže mu zaměstnanec neumožní provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce tím, že neoznačí potřebnými údaji místo…

Soudní dvůr Evropské Unie (SDEU) vydal v září 2015 zajímavé rozhodnutí ve věci C-266/14 ohledně otázky, jak je třeba posuzovat pracovní dobu u zaměstnanců, kteří každý den cestují ze svého bydliště; toto rozhodnutí přitom může mít přímý dopad i na české pracovní právo.

Pokud těhotná zaměstnankyně využívá ochrany a výhod, které jí zákoník práce dává, musí se s tím zaměstnavatel smířit.

Nejvyšší soud ČR se ve svém aktuálním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4952/2014 ze dne 21. října 2015 opět zabýval problematikou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále též „přechod“). Konkrétně se zaměřil na možné požadavky odborové organizace v případě nesplnění informační a projednací povinnosti zaměstnavatele ohledně plánovaného…

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je valorizován od 1. 1. 2016) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy…

Na počátku tohoto roku vzbudil jistou veřejnou pozornost rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Barbulescu proti Rumunsku[1]. Soud se zabýval možností zaměstnavatele sledovat činnost zaměstnance na internetu, přesněji řečeno na přípustnost přístupu k elektronické poště určitého zaměstnance. Daný rozsudek byl, jak už se občas stává, ve…