Od 1. 1. 2016 dojde ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů, což v praxi, pokud povinným dlužníkům nebude zvýšena mzda, povede k poněkud nižším srážkám ze mzdy a určitému prodloužení doby splácení…
Dlouholetý spor dvou zaměstnanců se zaměstnavatelem, který je propustil za veřejnou kritiku, o němž jsme zde v souvislosti s příslušným nálezem Ústavního soudu informovali 4. 3. 2013, [1] definitivně skončil neúspěchem žalobců (stěžovatelů). Žalobci (stěžovatelé) se podruhé obrátili na Ústavní soud. Zatímco v roce 2012 jejich ústavní stížnosti…
Německé pracovní právo v sobě skrývá několik zvláštností, které mohou být pro české podnikatele nečekané, zejména pokud působí na německé půdě. Například skutečnost, že Německo zavedlo od roku 2015 minimální mzdu, není dnes pro nikoho neznámým faktem.
Před rekodifikací byla problematika stanovení výše náhrady bolesti a ztížení společenského uplatnění upravena v občanskoprávních i pracovněprávních vztazích v zásadě totožně, neboť oba příslušné kodexy odkazovaly na tentýž podzákonný předpis, a sice vyhlášku Ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského…
Je zcela běžné, že podřízený zaměstnanec se v řadě případů vnitřně neztotožňuje s pokynem, který mu udělil jeho nadřízený po stránce obsahové. Jedním z důvodů této mentální rezervace může být rozdílný náhled obou stran na to, zdali jde o pracovní pokyn smysluplný či nikoliv, což odpovídá přirozené povaze člověka dělat věci po svém a jinak, nežli…
Nejvyšší soud ČR se před časem ve svém usnesení spis. zn. 21 Cdo 1064/2010, ze dne 7. 6. 2011, vyjádřil k otázce, zda lze uplatnit na návrh zaměstnavatele moderační právo soudu ke snížení náhrady mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru vůči zaměstnanci, který v nové výdělečné činnosti dosáhl vysokých příjmů, avšak nikoliv rovnocenných s…
Poskytnutím kompenzace zaměstnavatelem nevyplaceného odstupného úřadem práce podle ust. § 44b odst. 1 zákona o zaměstnanosti přechází právo uchazeče o zaměstnání na odstupné až do výše vyplacené kompenzace na Úřad práce.
Zákonem 205/2015 Sb. byl s účinností od 1.10.2015 novelizován zákoník práce, a to mimo jiné v ustanoveních upravujících možnosti ukončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově je tato úprava pro oba smluvní typy sjednocena v § 77 odst. 4 zákoníku práce, přičemž v oblasti ukončování dohod se měla novela promítnout zavedením…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 6.8.2015, sp. zn. 21 Cdo 4377/2013, řešil otázku vztahu mezi kvalifikační dohodou a možností zaměstnavatele vymáhat po zaměstnanci náhradu škody dle obecných ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, pokud taková dohoda nebyla uzavřena, a pokud se zaměstnanec neúčastnil školení, na které jej zaměstnavatel…
Zákaz odměňování státního zaměstnance za výkon funkce člena řídícího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace je upraven v § 81 odst. 1 zákona 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Konkrétně se zde uvádí, že státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících…
Klíčovou otázkou pro ultimátního vlastníka společnosti ve vztahu k managementu bude velmi často způsob odměňování a jeho přizpůsobení specifikům daného obchodního prostředí na straně jedné a očekávání managementu na straně druhé. Uvedená problematika je v České republice nanejvýš aktuální a úzce souvisí s generační obměnou, kdy řada majitelů…
Při zakládání pracovního poměru je vždy nutno pamatovat na to, že zákoník práce (zák. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) stanoví na uzavření pracovní smlouvy několik formálních požadavků. Smlouva musí být sjednána písemně a musí obsahovat tři podstatné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.
Problematika souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a zaměstnance v pracovním poměru, zejména pokud jde o soubor činností, které je možné na základě toho kterého vztahu vykonávat, je stále aktuálním tématem českého právního prostředí a předmětem rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR. K nepřípustnosti tzv. souběhu funkcí (s…
Problematika náhrady škody (nově náhrada újmy dle zákoníku práce účinného od 1.10.2015) zaměstnance či zaměstnavatele v zákoníku práce je poměrně rozsáhle zpracována a výklad jednotlivých ustanovení v současné době nečiní velké problémy. Naopak tomu však je u náhrady škody v rámci agenturního zaměstnávání, kdy zákoník práce poskytuje pouze…
Ve věci projednávané Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 3976/2013 a uzavřené rozsudkem ze dne 6. 8. 2015 bylo pro rozhodnutí významné vyřešení právní otázky, za jakých okolností se při odměňování zaměstnanců za práci může jednat o nerovné zacházení. Tato právní otázka dosud nebyla v rozhodování NS ČR jako dovolacího soudu řešena ve všech…
Není neobvyklé, že zaměstnavatel klade určité nároky na oblečení a celkové vzezření svých zaměstnanců, a to především těch, kteří při výkonu své práce přicházejí do kontaktu s veřejností. Pravidla oblékání a vzhledu odpovídající určitému formálnímu standardu (tzv. dress code) sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě nebo určuje…
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)v § 109 stanovuje, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda, nestanoví-li zákoník práce nebo jiný právní předpis jinak. Zaměstnavatel má tedy obecně povinnost zaměstnanci mzdu vyplatit. Některé otázky týkající se termínu splatnosti a výplaty mzdy…
Dne 1. října 2015 nabyly v oblasti pracovního práva účinnosti novely dvou zásadních právních předpisů, a to novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a novela zákoníku práce (zákon 205/2015 Sb. ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon 262/2006 Sb.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015 šetřil právní otázku, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena, a to sice otázku zápisu pověření člena kolektivního statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 o. z. do veřejného rejstříku. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí…
Využíváte práce agenturních zaměstnanců nebo uvažujete o jejich angažování? Pak byste si měli dát pozor, s kým a za jakých podmínek uzavíráte tzv. dohodu o přidělení zaměstnance dle § 308 zákoníku práce. Je to sice především agentura práce, kdo odpovídá za řádné uzavření dohody; to je však i v zájmu samotných uživatelů agenturních zaměstnanců.
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
