Jak Nejvyšší soud České republiky, tak Soudní dvůr Evropské unie v posledních měsících vydal několik přelomových rozhodnutí z oblasti pracovního práva. Dvěma takovým nejzajímavějších rozhodnutím je věnován tento článek.
Poskytování služeb v rámci vnitřního trhu je úzce spojeno s potřebou lidské práce. Při přeshraničním poskytování služeb se předpokládá, že převážná část takových služeb bude poskytována osobami, resp. zaměstnanci přímo v místě poskytnutí této služby.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), rozlišuje dvě základní situace zdržení se ze strany zaměstnance činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, a sice první, jež je upravena v ustanovení § 304, a druhou situaci upravenou v ustanovení § 310 a § 311 zákoníku…
S účinností zákona o obchodních korporacích z českého právního řádu po dlouhých letech vymizelo jedno z důležitých práv zaměstnanců některých akciových společností, tedy možnost volit část dozorčí rady. V současnosti je na půdě Poslanecké sněmovny projednávána příslušná novela, která si klade za cíl navrátit věci do původního stavu, tedy jak…
V případě, že dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance z důvodu porušení povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, zaměstnavatelé vědí, že příslušný zákonný pojistitel (Česká pojišťovna a.s. nebo Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group) může po zaměstnavateli požadovat náhradu…
Dne 8. prosince 2015 přijal Ústavní soud nález sp. zn. II. ÚS 3323/14, kterým sice ústavní stížnost zamítl, ale který má velký interpretační význam v oblasti pracovního práva. Týká se podmínek změny pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.
Otázka pracovního posudku se může na první pohled jevit jako zcela jednoznačná a srozumitelná. Nicméně při hlubším zkoumání dané problematiky narazíme na zásadní otázku týkající se charakteru pracovního posudku, tedy stručněji řečeno co vše lze za pracovní posudek považovat a co již nikoliv. V praxi se také leckdy setkáváme i se soudními spory…
Jak vybrat vhodného uchazeče o zaměstnání je zásadní otázka, kterou si klade drtivá většina zaměstnavatelů v České republice. Bohužel přesný návod, jak správně postupovat při výběru nového zaměstnance tak, aby byl spolehlivý, pracovitý a splňoval všechny požadavky zaměstnavatele, neexistuje a rovněž je nutné podotknout, že většina vlastností a…
V praxi se využívá řada instrumentů, se kterými zákoník práce (ZP)[1] nepočítá. Jedním z takových nástrojů je i tzv. offer letter, tj. v podstatě nabídka zaměstnání shrnující základní aspekty výkonu práce na určité pozici, která bývá (potenciálním) zaměstnancům zpravidla předkládána v rámci výběrového řízení či jiného procesu směřujícího k…
Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace a zaměstnance v pracovním poměru ve vztahu k souhrnu činností, jež je možno na základě pracovního vztahu vykonávat za současného výkonu funkce téže osoby jakožto člena statutárního orgánu, prošel mnoha peripetiemi. Všechna rozhodnutí soudů z minulosti si není nutno připomínat, možno pouze…
Cílem tohoto článku není komplexní analýza přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, (dále jen „ZP“). Jeho autor chce toliko poukázat na možné limity či úskalí české právní úpravy této problematiky a s tím spojené interpretační potíže v kontextu…
V současné době je v hledáčku celé řady kolegů zejména připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, jakož i blížící se účinnost značně diskutovaného zákona o registru smluv. Ti, kteří se alespoň okrajově pohybují v oblasti stavebnictví či pracovního práva by však neměli přehlédnout přijetí zákona č. 88/2016 Sb. (dále jen „Zákon“), kterým s…
V advokátní praxi se nezřídka setkáváme s problémem, jak doručit písemnost do vlastních rukou zaměstnanci, který nechodí do práce a nepřebírá si poštu. Při stávající právní úpravě je totiž pro zaměstnavatele téměř nemožné doručit takovému zaměstnanci platnou výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru pro jeho neomluvenou absenci. Připravovaná…
Tento článek se zabývá otázkou, zda je zaměstnavatel při absenci výslovné úpravy v ust. § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako „zákoník práce“) povinen vyhovět žádosti zaměstnance se zdravotním postižením o kratší pracovní dobu.
V nedávné době byla na stránkách veřejné ochránkyně práv zveřejněna tisková zpráva,[1] ve které byly uvedeny určité překvapivé závěry. Ombudsmanka došla k závěru, že oblastní inspektorát práce (dále jako „Inspektorát“) má povinnost v případě podezření na neplatnost určitých ustanovení pracovního řádu…
Při propouštění zaměstnance z organizačních důvodů je výpověď pro nadbytečnost platná, ačkoliv jednou z pohnutek vedoucí k výpovědi mohly být i spory zaměstnance se zaměstnavatelem, konstatoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1494/2014, ze dne 16. 11. 2015. Samotné jednání zaměstnavatele, které od počátku sledovalo cíl „odchod…
Na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí se chystá další novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“). Jejím cílem je dle informací zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí „provedení změn, které budou vést k větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany…
Základním předpokladem pro uplatnění institutu zprostředkovatele, jakožto i pro podání návrhu na určení zprostředkovatele ministerstvem, je nezbytně nutné, aby mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací či organizacemi existoval spor, který naplňuje znaky uvedené v ustanovení § 10 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění…
Zaměstnanec poruší svou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, jestliže zaviněně neomluveně zamešká práci. Od 1. 1. 2012 však došlo ke změně v určování toho, kdy (zda) se jedná neomluvenou absenci, na což reagoval i rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 476/2015, ze dne 15. 1.
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
