pracovní právo

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je jedním z možných nároků vznikajících při ublížení na zdraví, přičemž je představován rozdílem výdělku dosahovaného před ublížením na zdraví a výdělku dosahovaného po ublížení na zdraví. Určení takové náhrady v zásadě nečiní potíže, pokud například poškozený pracuje i nadále u…

Výpověď z pracovního poměru - věčné téma pracovněprávních vztahů a pomyslný strašák nejen zaměstnanců, ale také zaměstnavatelů. O tom, jaké náležitosti musí mít výpověď z pracovního poměru, toho bylo napsáno mnoho. Co ale výpověď z pracovního poměru nutně obsahovat nemusí, ačkoliv téměř vždy obsahuje, o tom se právní praxe tak často…

V oblasti pracovního práva je v poslední době nezvykle rušno. Nejenže na podzim minulého roku vstoupila v účinnost technická novela zákoníku práce a Parlament ČR v současné době projednává další novelu tohoto předpisu, ale už je také připravena koncepční novela, která by měla být účinná od dubna příštího roku.

V praxi se často setkáváme s otázkou, jaký má být postup zaměstnance v případě, pokud se domnívá, že jeho pracovní poměr uzavřený na dobu určitou byl sjednán v rozporu se zákonem. Následující článek bude pojednávat o procesních aspektech pracovního poměru sjednaného na dobu určitou v rozporu se zákonem.

Rodiče vracející se do práce po rodičovské dovolené můžou mít obavy, jak v nové životní situaci skloubí své pracovní a rodinné povinnosti. K tomu účelu jim zákoník práce poskytuje možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, čili zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní…

Pružná pracovní doba je upravena v ustanovení § 85 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Pružná pracovní doba je tak složena ze dvou úseků, a to základní a volitelné pracovní doby.

Jak Nejvyšší soud České republiky, tak Soudní dvůr Evropské unie v posledních měsících vydal několik přelomových rozhodnutí z oblasti pracovního práva. Dvěma takovým nejzajímavějších rozhodnutím je věnován tento článek.

Poskytování služeb v rámci vnitřního trhu je úzce spojeno s potřebou lidské práce. Při přeshraničním poskytování služeb se předpokládá, že převážná část takových služeb bude poskytována osobami, resp. zaměstnanci přímo v místě poskytnutí této služby.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), rozlišuje dvě základní situace zdržení se ze strany zaměstnance činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, a sice první, jež je upravena v ustanovení § 304, a druhou situaci upravenou v ustanovení § 310 a § 311 zákoníku…

S účinností zákona o obchodních korporacích z českého právního řádu po dlouhých letech vymizelo jedno z důležitých práv zaměstnanců některých akciových společností, tedy možnost volit část dozorčí rady. V současnosti je na půdě Poslanecké sněmovny projednávána příslušná novela, která si klade za cíl navrátit věci do původního stavu, tedy jak…

V případě, že dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance z důvodu porušení povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, zaměstnavatelé vědí, že příslušný zákonný pojistitel (Česká pojišťovna a.s. nebo Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group) může po zaměstnavateli požadovat náhradu…

Dne 8. prosince 2015 přijal Ústavní soud nález sp. zn. II. ÚS 3323/14, kterým sice ústavní stížnost zamítl, ale který má velký interpretační význam v oblasti pracovního práva. Týká se podmínek změny pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.

Otázka pracovního posudku se může na první pohled jevit jako zcela jednoznačná a srozumitelná. Nicméně při hlubším zkoumání dané problematiky narazíme na zásadní otázku týkající se charakteru pracovního posudku, tedy stručněji řečeno co vše lze za pracovní posudek považovat a co již nikoliv. V praxi se také leckdy setkáváme i se soudními spory…

Jak vybrat vhodného uchazeče o zaměstnání je zásadní otázka, kterou si klade drtivá většina zaměstnavatelů v České republice. Bohužel přesný návod, jak správně postupovat při výběru nového zaměstnance tak, aby byl spolehlivý, pracovitý a splňoval všechny požadavky zaměstnavatele, neexistuje a rovněž je nutné podotknout, že většina vlastností a…

V praxi se využívá řada instrumentů, se kterými zákoník práce (ZP)[1] nepočítá. Jedním z takových nástrojů je i tzv. offer letter, tj. v podstatě nabídka zaměstnání shrnující základní aspekty výkonu práce na určité pozici, která bývá (potenciálním) zaměstnancům zpravidla předkládána v rámci výběrového řízení či jiného procesu směřujícího k…

Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace a zaměstnance v pracovním poměru ve vztahu k souhrnu činností, jež je možno na základě pracovního vztahu vykonávat za současného výkonu funkce téže osoby jakožto člena statutárního orgánu, prošel mnoha peripetiemi. Všechna rozhodnutí soudů z minulosti si není nutno připomínat, možno pouze…

Cílem tohoto článku není komplexní analýza přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, (dále jen „ZP“). Jeho autor chce toliko poukázat na možné limity či úskalí české právní úpravy této problematiky a s tím spojené interpretační potíže v kontextu…

V současné době je v hledáčku celé řady kolegů zejména připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, jakož i blížící se účinnost značně diskutovaného zákona o registru smluv. Ti, kteří se alespoň okrajově pohybují v oblasti stavebnictví či pracovního práva by však neměli přehlédnout přijetí zákona č. 88/2016 Sb. (dále jen „Zákon“), kterým s…

V advokátní praxi se nezřídka setkáváme s problémem, jak doručit písemnost do vlastních rukou zaměstnanci, který nechodí do práce a nepřebírá si poštu. Při stávající právní úpravě je totiž pro zaměstnavatele téměř nemožné doručit takovému zaměstnanci platnou výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru pro jeho neomluvenou absenci. Připravovaná…

Tento článek se zabývá otázkou, zda je zaměstnavatel při absenci výslovné úpravy v ust. § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako „zákoník práce“) povinen vyhovět žádosti zaměstnance se zdravotním postižením o kratší pracovní dobu.