epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 9. 2016
    ID: 102204upozornění pro uživatele

    K přezkumu lékařského posudku o zdravotní způsobilosti nebo nemoci z povolání

    Podle aktuální právní úpravy jsou posudková péče, lékařské posudky, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání považovány za zdravotní služby podléhající režimu zvláštního zákona o specifických zdravotních službách.[1] Úpravou tohoto zákona se řídí nejen postup při vydávání lékařských posudků, ale také postup při jejich případném následném přezkumu. Zákon v této souvislosti upravuje nejen práva a povinnosti poskytovatelů pracovnělékařských služeb, ale také možnost adresátů posudků seznámit se s výsledky odborných zjištění, jakož i možnost se proti nim bránit. Tento článek se stručně věnuje otázce přezkumu lékařského posudku vydaného v souvislosti s posuzováním zdravotní způsobilosti a uznáváním nemoci z povolání.

     
     VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Hodnocení zdravotního stavu zaměstnance za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci je součástí pracovnělékařských služeb poskytovaných poskytovateli pracovnělékařských služeb (tedy poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství).[2] Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovního lékařství, kteří k tomu získali zvláštní povolení Ministerstva zdravotnictví.[3]

    Výsledkem posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo nemoci z povolání je vydání lékařského posudku, který podléhá přezkumu příslušného správního orgánu (krajského úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb). Zákon přitom upravuje přesný postup tohoto přezkumu, jakož i jeho věcný rozsah.[4] Příslušný správní orgán se při přezkumu lékařského posudku ohledně zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo nemoci z povolání může zabývat pouze otázkami, které se týkají zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance, resp. odborných lékařských závěrů, nikoli však otázkami právními. Výsledkem přezkumu pak může být pouze zamítnutí návrhu na přezkum (a tedy potvrzení napadeného posudku), nebo vyhovění návrhu na přezkum a zrušení napadeného posudku.

    Výsledkem přezkumu tedy nemůže být změna přezkoumávaného lékařského posudku. Rovněž není možné podat další návrh na přezkoumání již jednou přezkoumaného lékařského posudku, resp. není ani možné dále přezkoumávat rozhodnutí vydané v rámci přezkumu (tj. rozhodnutí o potvrzení nebo zrušení lékařského posudku). Pokud je lékařský posudek v rámci přezkumu potvrzen, lze pouze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby, a to pouze za předpokladu, že je z lékařské prohlídky zřejmé, že takové posouzení povede pravděpodobně k jinému, než v dosavadním lékařském posudku uvedenému závěru.[5]

    Otázka přípustnosti přezkumu lékařského posudku cestou správního soudnictví

    Jak bylo shora uvedeno, rozhodnutí vydané v rámci přezkumu lékařského posudku není možné dále přezkoumávat, resp. proti jednou přezkoumanému lékařskému posudku není možné podat další návrh na přezkum. V této souvislosti pak vzniká otázka, zda je proti lékařskému posudku a rozhodnutí vydanému v rámci jeho přezkumu možné postupovat cestou správního soudnictví.

    Touto otázkou se přitom v minulosti zabývaly opakovaně nejen krajské soudy a Nejvyšší správní soud, ale i Ústavní soud ČR.[6] Přestože většina této judikatury pochází ještě z doby účinnosti zákona o péči o zdraví lidu,[7] lze v ní vyslovené závěry aplikovat i v současnosti za účinnosti zákona o specifických zdravotních službách, jak ostatně nedávno vyslovil ve svém rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.

    Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu samotný lékařský posudek nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva a povinnosti účastníků pracovněprávního vztahu (tj. zaměstnance a zaměstnavatele), nýbrž obsahuje pouze posouzení zdravotního stavu zaměstnance (jedná se toliko o dobrozdání posuzujícího lékaře). Lékařský posudek sám o sobě nijak nemění právní sféru zaměstnance, k případnému zásahu do práv ní sféry zaměstnance dochází až určitým jednáním zaměstnavatele na základě lékařského posudku.[8] Lékařský posudek proto nelze chápat jako rozhodnutí v materiálním slova smyslu, tj. jako akt orgánu rozhodujícího autoritativně ve veřejnoprávní sféře, ale pouze ve smyslu formálním. Z toho důvodu dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že lékařský posudek nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví.[9]

    K tomu ostatně vyjádřil své stanovisko i Ústavní soud ČR,[10] podle kterého je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod, a tato činnost tedy není výkladem ani aplikací obecné právní normy na zjištění faktický stav.

    Jak již bylo uvedeno, Nejvyšší správní soud navázal na svou dosavadní rozhodovací praxi i ve svém nedávném rozhodnutí, když vyslovil, že nová právní úprava (obsažená v zákoně o specifických zdravotních službách) nedoznala oproti předchozí právní úpravě (obsažené v zákoně o péči o zdraví lidu) takových změn, aby tím byla odůvodněna změna náhledu na přezkum lékařských posudků a přezkumných rozhodnutí dle dosavadní judikatury a z toho důvodu konstatoval, že rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku o zjištění nemoci z povolání je nadále vyloučeno ze soudního přezkumu.[11]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    „Přezkum“ lékařského posudku v občanském soudním řízení

    Lékařský posudek tedy nepředstavuje rozhodnutí orgánu veřejné správy, které by bylo možno přezkoumávat ve správním soudnictví. Soudnímu posuzování však podléhají soukromoprávní úkony zaměstnavatele učiněné na základě vydaného lékařského posudku. Typickým příkladem je situace, kdy na základě lékařského posudku zaměstnavatel ukončí se zaměstnancem jeho pracovní poměr, a zaměstnanec se u soudu domáhá vyslovení neplatnosti výpovědi.

    V rámci řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané na základě lékařského posudku se pak soudy zabývají i konkrétním lékařským posudkem. Judikatura Nejvyššího soudu v tomto ohledu se totiž v posledních letech vyvíjela tak, že zatímco dříve soudy vycházely ze závěru Nejvyššího soudu o tom, že v řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru soud není oprávněn lékařský posudek přezkoumávat a je povinen z něj vycházet,[12] v současné době již soudy v pracovněprávních sporech přezkoumávají odborné závěry lékařských posudků (například ustanovováním znalců a vypracováním znaleckých posudků ve věci zdravotního stavu zaměstnance), pokud je zaměstnanec v rámci sporu zpochybňuje. Dle názorů Nejvyššího soudu vyjádřených v jeho novějších rozhodnutích je totiž například lékařský posudek způsobilým předpokladem pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, jen jestliže v něm bylo výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřeno, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci dlouhodobě.[13] Případně v situaci, kdy v lékařském posudku nejsou jako příčina toho, proč zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, uvedeny pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nelze dle Nejvyššího soudu bez dalšího dovozovat, že zaměstnanec pozbyl tuto zdravotní způsobilost z jiných ("obecných") příčin, a soud je proto povinen zabývat se tím, co je skutečnou příčinou ztráty zdravotní způsobilosti zaměstnance k dalšímu výkonu dosavadní práce.[14] Soud je tedy v tomto ohledu v rámci posuzování platnosti výpovědi povinen přezkoumávat i lékařský posudek, na jehož základě zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem rozvázal.
    Reklama
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 15.10.2025
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 15.10.2025
    15.10.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Závěr


    V rámci posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo uznávání nemoci z povolání se nelze domáhat přezkoumávání lékařského posudku (resp. rozhodnutí vydaného při jeho přezkumu příslušným správním orgánem) cestou správního soudnictví.

    Osoby, jejichž právní sféra byla následně dotčena úkony učiněnými na základě vydaného lékařského posudku, však mohou správnost posudku zpochybňovat v občanském soudním řízení (typicky v rámci pracovněprávních sporů, například o platnost rozvázání pracovního poměru na základě lékařského posudku). Lékařský posudek je pak soudem hodnocen jako každý jiný důkaz, a jeho správnost může být zpochybněna například znaleckým posudkem.


    Mgr. et Mgr. Alena Vlachová

    Mgr. et Mgr. Alena Vlachová
    ,
    advokátka

    Andrea Kopečková

    Mgr. Andrea Kopečková
    ,
    advokátní koncipientka


    VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.

    Husova 242/9
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 222 220 775
    Fax:    +420 222 220 804
    e-mail:    info@vcv.cz

    ---------------------------------
    [1] Zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
    [2] Viz ustanovení § 53 a 54 zákona o specifických zdravotních službách.
    [3] Viz ustanovení § 61 zákona o specifických zdravotních službách.
    [4] Viz ustanovení § 47 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách.
    [5] Viz ustanovení § 47 odst. 5 zákona o specifických zdravotních službách.
    [6] Viz např. rozsudek č. j. 4 Ads 121/2013-31 ze dne 17. 4. 2014, rozsudek č. j. 4 Ads 81/2005-125 ze dne 20. 9. 2007, resp. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/08 ze dne 23. 9. 2008.
    [7] Zákon 20/1966 Sb., jehož úpravu v oblasti posuzování nemocí z povolání převzal právě zákon o specifických zdravotních službách.
    [8] Např. jestliže zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, je zaměstnavatel povinen jej převést na jinou práci (§ 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), nebo může dát zaměstnanci výpověď z důvodu dle § 52 písm. e) zákoníku práce.
    [9] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 81/2005-125 ze dne 20. 9. 2007.
    [10] Viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 11/08 ze dne 23. 9. 2008.
    [11] Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu č .j. 8 As 151/2015-33 ze dne 26. 1. 2016.
    [12] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 358/2006 ze dne 16. 11. 2006.
    [13] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2785/2010 ze dne 4. 10. 2011, nebo 21 Cdo 4118/2013 ze dne 15. 1. 2015.
    [14] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 492/2012 ze dne 18. 1. 2013.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. et Mgr. Alena Vlachová, Mgr. Andrea Kopečková (VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ)
    21. 9. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K výpovědní době
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Rizika využívání algoritmického managementu na pracovišti
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 15.10.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 15.10.2025
    • 15.10.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 15.10.2025
    • 21.10.2025IT smlouvy & softwarové právo se zaměřením na start-upy a technologické společnosti (online - živé vysílání) - 21.10.2025
    • 22.10.2025Jak říct „ne“ a neztratit vztah – asertivita a vědomá komunikace (nejen) pro právníky (online - živé vysílání) - 22.10.2025
    • 23.10.2025Postavení statutárního orgánu: práva, povinnosti & odpovědnost (online – živé vysílání) - 23.10.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Zahlazení odsouzení
    • K výpovědní době
    • Nekalá soutěž: Když se byznys nehraje čistě
    • Advokátní kancelář ROWAN LEGAL významně posílila příchodem Jany Otčenáškové
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru
    • 10 otázek pro ... Ivana Barabáše
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru
    • Přinese tzv. rozvodová novela skutečně zklidnění emocí ve sporech o péči o dítě?
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Reakce na článek: Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Byznys a paragrafy, díl 19.: Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
    • K výpovědní době
    • Elektronické podpisy – jejich druhy a způsoby využití
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Nález Pl. ÚS 2/25: když Ústavní soud dokáže být skutečným ochráncem lidské důstojnosti

    Soudní rozhodnutí

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...

    Daň z příjmů (exkluzivně pro předplatitele)

    Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...

    Dočasná ochrana (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...

    Kasační stížnost, předběžné opatření (exkluzivně pro předplatitele)

    Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.