11. 11. 2016
ID: 103760upozornění pro uživatele
Jednotná a vyšší minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2017
Od 1. 1. 2017 dojde k poměrně značnému nárůstu minimální mzdy a nejnižších sazeb zaručené mzdy, ještě významnější bude zvýšení pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidních důchodů, neboť dochází ke sjednocení sazeb, kdy již vůči invalidům nebudou uplatňovány nižší sazby z důvodu omezeného pracovního uplatnění.
Vláda České republiky na svém jednání dne 25. května 2015 schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 ‑ 2020. Tento materiál obsahuje opatření „Odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou“. Při projednávání materiálu a vypořádání připomínek k němu na zasedání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany dne 24. dubna 2015 došlo mezi zainteresovanými subjekty k dohodě, že ke splnění tohoto opatření dojde od 1. ledna2017, což vláda naplnila 5. října 2016, když schválila příslušnou novelu nařízení vlády č. 567/2016 Sb. vyhlášenou již ve Sbírce zákonů pod č. 366/2016 Sb.
Vývoj právní úpravy
S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke sjednocení sazeb a zrušení odlišné (nižší) sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů z důvodu jejich omezeného pracovního uplatnění.[1] Snížené sazby měly původně přispět k tomu, aby zaměstnavatelé více zaměstnávali pracovníky se zdravotním handicapem, avšak byly záhy shledány diskriminačními. Nicméně za pouhých 7 měsíců účinnosti jednotné úpravy minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy byly snížené sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance znovu obnoveny, když se další valorizace sazeb[2] s účinností od 1. srpna 2013 na poživatele invalidních důchodů nevztahovala. Mělo jít jen o dočasné opatření. Avšak ani další valorizace s účinností od 1. ledna 2015[3] se nedotkla sazeb pro poživatele invalidních důchodů. Týkala se jich až valorizace od 1. ledna 2016.[4] Sazby pro poživatele invalidních důchodů tedy několik let zaostávaly a zaostávají za úrovní minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro ostatní zaměstnance. Proto bude valorizace od 1. ledna 2017[5] rasantní. Zatímco u běžných zaměstnanců dochází u minimální mzdy stanovené měsíčně (která svou výší odpovídá nejnižšímu 1. stupni nejnižších úrovní zaručené mzdy) ke zvýšení o 1 100 Kč, u poživatelů invalidních důchodů je to o 1 700 Kč. U nejvyššího 8. stupně nejnižších úrovní zaručené mzdy dochází ke zvýšení o 2 200 Kč u běžných zaměstnanců a pro poživatele invalidních důchodů dokonce o 3 400 Kč!
Zaručená mzda jen v pracovním poměru
Připomeňme ještě na závěr základní pravidla uplatnění obou institutů spočívající zejména v tom, že minimální mzda platí pro zaměstnance a jejich zaměstnavatele z podnikatelské (nestátní, mimorozpočtové) sféry, u nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. V nepodnikatelském sektoru (státní a veřejná správa a služby) a u zaměstnavatelů podnikatelské (nestátní) sféry, u nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce odstupňovány, jak už bylo naznačeno, do osmi skupin. Obecné charakteristiky prací pro účely zařazení práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů. (V nepodnikatelské sféře se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.) Minimální mzda se uplatní vůči zaměstnancům v pracovním poměru i činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru, vůči zaměstnancům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se neuplatňují.
Richard W. Fetter
_____________________________________________________-
[1] A to nařízením vlády č. 246/2012 Sb., dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Provedená nařízením vlády č. 210/2013 Sb.
[3] Provedená nařízením vlády č. 204/2014 Sb.
[4] Provedená nařízením vlády č. 233/2015 Sb.
[5] Provedená již zmíněným nařízením vlády č. 336/2016 Sb.
EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Vývoj právní úpravy
S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke sjednocení sazeb a zrušení odlišné (nižší) sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů z důvodu jejich omezeného pracovního uplatnění.[1] Snížené sazby měly původně přispět k tomu, aby zaměstnavatelé více zaměstnávali pracovníky se zdravotním handicapem, avšak byly záhy shledány diskriminačními. Nicméně za pouhých 7 měsíců účinnosti jednotné úpravy minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy byly snížené sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance znovu obnoveny, když se další valorizace sazeb[2] s účinností od 1. srpna 2013 na poživatele invalidních důchodů nevztahovala. Mělo jít jen o dočasné opatření. Avšak ani další valorizace s účinností od 1. ledna 2015[3] se nedotkla sazeb pro poživatele invalidních důchodů. Týkala se jich až valorizace od 1. ledna 2016.[4] Sazby pro poživatele invalidních důchodů tedy několik let zaostávaly a zaostávají za úrovní minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro ostatní zaměstnance. Proto bude valorizace od 1. ledna 2017[5] rasantní. Zatímco u běžných zaměstnanců dochází u minimální mzdy stanovené měsíčně (která svou výší odpovídá nejnižšímu 1. stupni nejnižších úrovní zaručené mzdy) ke zvýšení o 1 100 Kč, u poživatelů invalidních důchodů je to o 1 700 Kč. U nejvyššího 8. stupně nejnižších úrovní zaručené mzdy dochází ke zvýšení o 2 200 Kč u běžných zaměstnanců a pro poživatele invalidních důchodů dokonce o 3 400 Kč!
Připomeňme ještě na závěr základní pravidla uplatnění obou institutů spočívající zejména v tom, že minimální mzda platí pro zaměstnance a jejich zaměstnavatele z podnikatelské (nestátní, mimorozpočtové) sféry, u nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. V nepodnikatelském sektoru (státní a veřejná správa a služby) a u zaměstnavatelů podnikatelské (nestátní) sféry, u nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce odstupňovány, jak už bylo naznačeno, do osmi skupin. Obecné charakteristiky prací pro účely zařazení práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů. (V nepodnikatelské sféře se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.) Minimální mzda se uplatní vůči zaměstnancům v pracovním poměru i činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru, vůči zaměstnancům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se neuplatňují.
Reklama
Richard W. Fetter
_____________________________________________________-
[1] A to nařízením vlády č. 246/2012 Sb., dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Provedená nařízením vlády č. 210/2013 Sb.
[3] Provedená nařízením vlády č. 204/2014 Sb.
[4] Provedená nařízením vlády č. 233/2015 Sb.
[5] Provedená již zmíněným nařízením vlády č. 336/2016 Sb.
EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
