V pracovněprávních vztazích může závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout - na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 - rovněž započtením. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na…
Poněkud záhadný název článku si samozřejmě zasluhuje vysvětlení, které může pro někoho být i určitým překvapením.
Obecně vzato, vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců se málokdy blíží onomu ideálnímu stavu, ve kterém zaměstnanci s radostí spěchají do práce za účelem vytváření hodnot, za které je laskavý zaměstnavatel pravidelně štědře odměňuje.
Nejvyšší soud ČR odmítl ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3693/2011, ze dne 20. 12. 2012, názor, že nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká již za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ust. § 72 zákoníku práce napadl platnost…
Nejvyšší soud ČR vydal dne 28. ledna 2013 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 974/2012, ve kterém se vyjádřil k povinnosti zaměstnavatele vytvořit na svůj náklad zástupcům zaměstnanců přiměřené podmínky pro jejich činnost stanovenou v § 277 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“).
Dle ust. § 51 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Pro výpověď z pracovního poměru je tedy charakteristické, že ukončovaný pracovněprávní vztah nezaniká již okamžikem podání (doručení) výpovědi druhé straně, ale teprve…
Jak již bylo v mém předchozím článku ze dne 5. prosince 2012[1] nastíněno, s účinností rozsáhlé novely zákoníku práce, zák. 262/2006 Sb., v platném znění, zákonem 365/2011 Sb., účinném od 1. ledna 2012, tento stanoví, že „doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku…
Tituly, pro které lze sjednat dohodu o dobrovolných mimoexekučních srážkách z příjmu, kterou musí zaměstnavatel akceptovat, jsou zákonem značně omezeny, platí to jak pro srážky ze mzdy nebo jiného příjmu z pracovně-právního vztahu, kdy lze dohodu sjednat k uspokojení pohledávek zákonem upraveného výživného, tak pro srážky z dávek nemocenského…
Dne 30.1.2012 schválil Senát Parlamentu ČR návrh zákona, kterým - s účinností od 1.4.2013 - dochází ke změně zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (ve znění pozdějších předpisů - dále jen SZS) a k odstranění velmi diskutované (i když prozatím „neúčinné“ – viz níže) překážky flexibilního fungování trhu…
Jak se již stalo zvykem, začátkem roku vstupuje v platnost řada nových zákonů. Ani mzdová oblast není výjimkou. Pojďme se podívat blíže na přehled nejdůležitějších změn, kterých se v letošním roce dočkáme.
Od 1. ledna 2013 se dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území…
Účinností nového zákoníku práce byla od 1.1.2007 zrušena tzv. nabídková povinnost, tedy povinnost zaměstnavatele nabídnout zaměstnanci, jehož pracovní pozice byla zrušena v důsledku organizační změny, jinou vhodnou práci v místě sjednaném jako místo výkonu práce (příp. v místě bydliště). Pouze v případě, že takové vhodné místo nebylo k dispozici…
Pravidla týkající se doby uchovávání pracovněprávních dokumentů jsou roztříštěna do mnoha právních předpisů. Zákoník práce jejich uchovávání upravuje pouze po dobu trvání pracovního poměru. Pro období po skončení pracovního poměru platí v souvislosti s uchováváním personálních a mzdových dokumentů dvojí režim, a to (i) obecná pravidla pro…
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání) zůstává pro rok 2013 stejná jako v r. 2012, ale od 1. ledna 2013 se zvyšuje maximální výše částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je…
V praxi je často možné se setkat s tím, že zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích změnu pracovní smlouvy či nahrazení „staré“ pracovní smlouvy „novou“. Častým důvodem bývá právě způsob stanovení mzdy, respektive její výše, kdy je mzda sjednána v určité výši přímo ve smlouvě, zatímco zaměstnavateli by více vyhovovala varianta smlouvy se mzdovým…
Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovního posudku), [1] je zaměstnavatel ve smyslu ust. § 314 odst. 1 věty první zákoníku práce povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. V zaměstnavatelské…
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2259/2011, ze dne 20. 11. 2012, potvrdil, že zranění zaměstnance, k němuž došlo na firemních sportovních hrách, kterých se zaměstnanec účastnil z příkazu zaměstnavatele, je pracovním úrazem.
Při vyslovení pojmu „inspekce práce“ a „pokuta za nelegální zaměstnávání“ leckomu vytane na mysl pouze klasická stavba, kde jsou zaměstnáni dělníci „na IČO“. Málokoho ovšem napadne, že tato problematika se vztahuje i na lékaře, přesněji poskytovatele zdravotních služeb. Je to klasicky v situaci, kdy lékař působí externě v jiném zdravotnickém…
Novela zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění („ZoZ“), účinná od 1. 1. 2012 zavedla mimo jiné změny i poměrně zásadní novinky v oblasti náhradního plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením („OZP“). Téma je velmi aktuální, protože k 15. 2. 2013 budou zaměstnavatelé poprvé povinni splnit svou povinnost…
Může sjednat zaměstnanec a zaměstnavatel odstupné ve smyslu §67 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (zákoník práce) i pro případ ukončení pracovního poměru z jiných důvodů, než z jakých jej právě §67 zákoníku práce zaměstnanci přiznává? To je jedna z nových otázek dnešního pracovního práva, která se objevila po vyhlášení rozsudku Nejvyššího…
Od 1. 1. 2013 dojde k poměrně významnému zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy a obdobných příjmů,[1] což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku hospodářské recese a z ní vyplývajících nejrůznějších úsporných…
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou...
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm....
