Nový zákon o státní službě, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 234/2014 Sb. (dále jen „zákon o státní službě“), který nabyl účinnosti k 1.1.2015, je novou komplexní úpravou poměrů mezi státními zaměstnanci (úředníky) a správními úřady[1]. Účinnost předchozího zákona z roku 2002 (tzv. služební zákon) upravujícího služební poměry byla mnohokráte…
Ke dni 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon o zavedení plošné minimální mzdy. Účelem této normy je prosazení nároku každého zaměstnance na odměnu za práci ve výši minimální mzdy, která činí 8,50,-EUR za hodinu.
Opční programy využívají společnosti pro motivaci klíčových zaměstnanců k lepším výkonům a jejich udržení, nebo je tímto způsobem odměňují za dosavadní přínos společnosti. Opční programy mohou mít různé podoby a je možné je přizpůsobit požadavkům podnikatele, očekávání zaměstnanců a obecně situaci ve společnosti. Jak již bylo zmíněno v první části…
Jedním ze zákonných důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, je přemístění části zaměstnavatele (§ 52 písm. b) zákoníku práce). V tomto článku popisujeme předpoklady použití tohoto výpovědního důvodu.
Závislá práce je terminologický pojem, který určuje, zda se na výkon práce určité osoby bude vztahovat základní pracovněprávní předpis, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jak je to s tzv. domáckými zaměstnanci? Jde o zaměstnance vykonávající závislou práci nebo na ně ustanovení…
V souvislosti s řadou změn zákona o zaměstnanosti, které vstoupily v účinnost od 1.1.2015, se mluví mimo jiné o snížení minimální hranice pokuty za nelegální práci. Tu stanovil zákon o zaměstnanosti původně částkou 250 000,- Kč. Kdykoli kontrolní orgán zjistil, že byla naplněna skutková podstata nelegální práce, musel bez ohledu na nízkou…
Jedním z možným způsobů motivace klíčových zaměstnanců k lepšímu výkonu a lepším výsledkům společnosti je vytvoření opčních programů, díky kterým mají tito zaměstnanci možnost stát se součástí společnosti v pravém slova smyslu a podílet se na ziscích, které společnost generuje nebo bude v budoucnu generovat. Pojem opční programy je v České…
Nejvyšší soud ČR rozšířil možnost zaměstnavatele aplikovat výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance, neboť vyšší efektivnosti práce lze podle soudu dosáhnout i snižováním úvazků namísto snižování fyzického počtu zaměstnanců.
Dne 1.1.2012 nabyla účinnosti novela § 39 zákoníku práce (zák. č. 365/2011 Sb.), jíž došlo k podstatným změnám v právní úpravě týkající se trvání pracovního poměru na dobu určitou. Od uvedeného data tak dle § 39 odst. 2 zákoníku práce platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a…
Advokátka Anna Bartůňková si zde onehdy [1] na závěr svého příspěvku o odstupném posteskla nad tím, že právní úprava nezohledňuje případy, kdy je zaměstnanec propouštěn ze zaměstnání s odstupným, přičemž jsou proti němu nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které postihnou zpravidla celé odstupné, zaměstnanec nemá nové zaměstnání, a stává se tak…
S účinností od 1. ledna 2015 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2015 se oproti roku 2014 zvyšují sazby tuzemského stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Na stejné úrovni zůstávají sazby zahraničního stravného a náhrady za používání silničních…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz či mu byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu. Jak náhrada mzdy, tak i nemocenské budou od 1. ledna na základě valorizace redukčních hranic vyšší.
Jedním ze základních právních principů je zásada smluvní volnosti a zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Nejvyšší soud ČR ovšem ve své rozhodovací praxi občas ukazuje, že pokud si někdo počíná ve smluvních vztazích dostatečně neobratně, nemusí se tyto zásady uplatnit, resp. mohou být přebity zásadou dobrých…
Od 1. ledna 2015 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje na základě nepravidelné valorizace minimální mzdy i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v nekolidujícím…
Podle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že žák, dokud neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, byť s…
Není-li předem v samotné dohodě o provedení práce pamatováno jejími účastníky na možnost jejího jednostranného ukončení, je v praxi ukončení dohody jinak než dohodou smluvních stran velmi obtížné, určité možnosti řešení nabízí namísto zákoníku práce občanský zákoník, úplné řešení problému však přinese až připravovaná novela zákoníku…
Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je nikoliv valorizován, ale snížen od 1. 1. 2015) určována částka, která nesmí být sražena z…
Pracovní úraz či nemoc z povolání si obvykle vynutí přechod zaměstnance na hůře placenou práci nebo dokonce poškozený ztratí schopnost pracovat a vydělávat si zcela. Zaměstnanci se proto přiznává pravidelné odškodnění (náhrada za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo…
V případě, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem probíhá spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru, může nastat situace, že zaměstnavatel na základě pravomocného rozsudku soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za dobu po neplatném skončení pracovního poměru, přičemž následně se ukáže (např.
Od 1. 1. 2015 dojde ke snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů, což v praxi v kontextu se spíše stagnací výše mezd povede k poněkud vyšším srážkám ze mzdy a určitému zkrácení doby splácení dluhů…
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
