Nejvyšší soud ČR rozšířil možnost zaměstnavatele aplikovat výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance, neboť vyšší efektivnosti práce lze podle soudu dosáhnout i snižováním úvazků namísto snižování fyzického počtu zaměstnanců.
Dne 1.1.2012 nabyla účinnosti novela § 39 zákoníku práce (zák. č. 365/2011 Sb.), jíž došlo k podstatným změnám v právní úpravě týkající se trvání pracovního poměru na dobu určitou. Od uvedeného data tak dle § 39 odst. 2 zákoníku práce platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a…
Advokátka Anna Bartůňková si zde onehdy [1] na závěr svého příspěvku o odstupném posteskla nad tím, že právní úprava nezohledňuje případy, kdy je zaměstnanec propouštěn ze zaměstnání s odstupným, přičemž jsou proti němu nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které postihnou zpravidla celé odstupné, zaměstnanec nemá nové zaměstnání, a stává se tak…
S účinností od 1. ledna 2015 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2015 se oproti roku 2014 zvyšují sazby tuzemského stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Na stejné úrovni zůstávají sazby zahraničního stravného a náhrady za používání silničních…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz či mu byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu. Jak náhrada mzdy, tak i nemocenské budou od 1. ledna na základě valorizace redukčních hranic vyšší.
Jedním ze základních právních principů je zásada smluvní volnosti a zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Nejvyšší soud ČR ovšem ve své rozhodovací praxi občas ukazuje, že pokud si někdo počíná ve smluvních vztazích dostatečně neobratně, nemusí se tyto zásady uplatnit, resp. mohou být přebity zásadou dobrých…
Od 1. ledna 2015 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje na základě nepravidelné valorizace minimální mzdy i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v nekolidujícím…
Podle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že žák, dokud neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, byť s…
Není-li předem v samotné dohodě o provedení práce pamatováno jejími účastníky na možnost jejího jednostranného ukončení, je v praxi ukončení dohody jinak než dohodou smluvních stran velmi obtížné, určité možnosti řešení nabízí namísto zákoníku práce občanský zákoník, úplné řešení problému však přinese až připravovaná novela zákoníku…
Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je nikoliv valorizován, ale snížen od 1. 1. 2015) určována částka, která nesmí být sražena z…
Pracovní úraz či nemoc z povolání si obvykle vynutí přechod zaměstnance na hůře placenou práci nebo dokonce poškozený ztratí schopnost pracovat a vydělávat si zcela. Zaměstnanci se proto přiznává pravidelné odškodnění (náhrada za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo…
V případě, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem probíhá spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru, může nastat situace, že zaměstnavatel na základě pravomocného rozsudku soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za dobu po neplatném skončení pracovního poměru, přičemž následně se ukáže (např.
Od 1. 1. 2015 dojde ke snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů, což v praxi v kontextu se spíše stagnací výše mezd povede k poněkud vyšším srážkám ze mzdy a určitému zkrácení doby splácení dluhů…
Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti část první zákona č. 136/2014 Sb., kterou se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednou z hlavních změn je nové znění ustanovení § 136, které upravuje povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. V této souvislosti pak novela zavádí sankce za nedodržení…
Motivování zaměstnanců prostřednictvím bonusů, prémií nebo variabilních složek mzdy navázaných na splnění určitých osobních cílů nebo celkové ekonomické výsledky zaměstnavatele je u českých i zahraničních zaměstnavatelů oblíbené a často využívané. Aby se zaměstnavatel vyhnul případným sporům o to, zda (a v jaké výši) měla být prémie vyplacena…
Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Pro rok 2015 se však…
V rámci právní praxe není tento výpovědní důvod, jímž může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr příliš frekventovaným. Důvodem může být jeho jistá zdlouhavost, od odhalení zaměstnancovy nedostatečné kvalifikace k ukončení pracovního poměru se zaměstnancem. Pokud by měl zaměstnavatel tendenci rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem…
Poprvé došlo ke schválení systému tzv. „Kurzarbeit“ v roce 2012, kdy v důsledku hospodářské krize bylo nutné reagovat na zhoršující se finanční situaci zaměstnavatelů a s tím spojenou neschopnost vyplácet svým zaměstnancům mzdu. Vláda tehdy přijala vzdělávací program částečně hrazený z prostředků Evropské unie. Cílem tohoto projektu nazvaného…
Přestože zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje legální definici odstupného a pouze v ustanoveních § 67 až 68 a § 339a stanovuje případy, při nichž má zaměstnanec na toto plnění nárok, nečiní výklad tohoto institutu a jeho aplikace v praxi příliš potíže. Čas od času se však i tento institut stane…
Pro posouzení příčinné souvislosti mezi zaměstnavatelem přijatou organizační změnou a nadbytečností zaměstnance není rozhodné, že zaměstnanci se v důsledku ochranné doby dle právní úpravy zákazu výpovědi prodloužila doba trvání pracovního poměru.
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
