Od 1. 1. 2015 dojde ke snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů, což v praxi v kontextu se spíše stagnací výše mezd povede k poněkud vyšším srážkám ze mzdy a určitému zkrácení doby splácení dluhů…
Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti část první zákona 136/2014 Sb., kterou se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednou z hlavních změn je nové znění ustanovení § 136, které upravuje povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. V této souvislosti pak novela zavádí sankce za nedodržení…
Motivování zaměstnanců prostřednictvím bonusů, prémií nebo variabilních složek mzdy navázaných na splnění určitých osobních cílů nebo celkové ekonomické výsledky zaměstnavatele je u českých i zahraničních zaměstnavatelů oblíbené a často využívané. Aby se zaměstnavatel vyhnul případným sporům o to, zda (a v jaké výši) měla být prémie vyplacena…
Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Pro rok 2015 se však…
V rámci právní praxe není tento výpovědní důvod, jímž může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr příliš frekventovaným. Důvodem může být jeho jistá zdlouhavost, od odhalení zaměstnancovy nedostatečné kvalifikace k ukončení pracovního poměru se zaměstnancem. Pokud by měl zaměstnavatel tendenci rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem…
Poprvé došlo ke schválení systému tzv. „Kurzarbeit“ v roce 2012, kdy v důsledku hospodářské krize bylo nutné reagovat na zhoršující se finanční situaci zaměstnavatelů a s tím spojenou neschopnost vyplácet svým zaměstnancům mzdu. Vláda tehdy přijala vzdělávací program částečně hrazený z prostředků Evropské unie. Cílem tohoto projektu nazvaného…
Přestože zák. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje legální definici odstupného a pouze v ustanoveních § 67 až 68 a § 339a stanovuje případy, při nichž má zaměstnanec na toto plnění nárok, nečiní výklad tohoto institutu a jeho aplikace v praxi příliš potíže. Čas od času se však i tento institut stane…
Pro posouzení příčinné souvislosti mezi zaměstnavatelem přijatou organizační změnou a nadbytečností zaměstnance není rozhodné, že zaměstnanci se v důsledku ochranné doby dle právní úpravy zákazu výpovědi prodloužila doba trvání pracovního poměru.
Šikana na pracovišti – problém, se kterým se v poslední době zaměstnanci setkávají stále častěji. Mnohdy to začíná u nevinných žertíků ze strany nadřízených či kolegů, které slouží jen pro odlehčení pracovní atmosféry v kolektivu, které však mohou přerůst v cílené ponižování či útlak. Uvedené chování a nevhodné, stresující pracovní prostředí tak…
Poskytování mzdy a příplatků za práci přesčas, eventuálně náhradního volna za práci přesčas, u zaměstnanců odměňovaných mzdou je upraveno v § 114 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPr“).
Kontrolu lze definovat jako činnost zjišťující skutečný stav za účelem srovnání se stavem požadovaným, s cílem minimalizovat rozdíly. Jedná se o jednu z právních záruk zákonnosti, kterými rozumíme souhrn právních prostředků určených k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jejich porušení.[1] Kontrolu tedy nalézáme i v oblasti…
Právní úprava zákona o zaměstnanosti[1] bude s účinností od 1. ledna 2015 pravděpodobně dotčena další změnou. V současné době je totiž projednávána další novela[2] zákona o zaměstnanosti, která byla zařazena na pořad 19. schůze Poslanecké sněmovny a ke dni ukončení tohoto článku se nachází v prvním čtení.
Pokud zaměstnanec porušuje zaviněně své pracovní povinnosti, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr při splnění zákonných podmínek výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Rozdíl spočívá v intenzitě, s jakou zaměstnanec své povinnosti porušil. Okamžité zrušení…
Zdravotnický personál (lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé), a zejména pak ti, kteří pracují na specifických odděleních, jako jsou jednotka intenzivní péče nebo operační sály, jsou denně vystaveni riziku infekce v důsledku zranění způsobených injekčními stříkačkami nebo jinými ostrými předměty (skalpely, šicí nástroje, atd.). Řada poranění může…
Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela nebo zčásti ze svého bydliště. Může mít několik různých podob. Pokud zaměstnanec pracuje z domova převážnou část své pracovní doby, označuje se jako homeworking. Pro příležitostnou práci z domova se obvykle v české prostředí používá pojem home office (v…
Relativně poklidné vody domácího zpravodajství rozvířil v závěru letošních prázdnin rozsudek Nejvyššího soudu týkající se úpravy pracovní doby zaměstnance – rodiče. Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že zaměstnaný rodič má nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Výjimkou jsou pouze tzv. vážné provozní důvody na…
Prvním zákonem u nás zakotvujícím konkurenční doložku byl zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích ze dne 16. ledna 1910. Zakotvení konkurenční doložky do našeho právního řádu bylo doprovázeno snahou zajistit ochranu určitého okruhu informací, jež mohly být zaměstnanci zpřístupněny v průběhu jeho pracovního poměru. Konkurenční doložka se…
Nařízení vlády 204/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 zvyšuje minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zatímco zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy bývá nezaslouženě opomíjeno.
Zaměstnanci se někdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn, s nímž je spjat nárok na odstupné, ke svému původnímu zaměstnavateli, jemuž se podařilo oživit utlumenou činnost.
Dnem 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který představuje zcela revoluční předpis odstraňující zastaralé totalitní ideologie a zavádějící právní uspořádání více odpovídající potřebám současné moderní společnosti. Cílem tohoto článku je snaha přiblížit vliv NOZ na odškodňování pracovních…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...
