Institutu neúměrného zkrácení, který do našeho právního řádu navrátil nový občanský zákoník (NOZ), se v odborných článcích věnovala již řada autorů. Zajímavým (a dle našich informací) dosud neřešeným problémem však zůstává, zda lze uvažovat implikace tohoto institutu v oblasti pracovního práva. Dle našeho názoru…
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Zkušební dobu ve smyslu § 35 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) bude i v roce 2014 možno sjednat na dobu tří měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru ve smyslu § 36 zákoníku práce nebo po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucích…
Cílem článku je zamyšlení, zda je v souladu s právem, ale také v souladu s principy rovnosti subjektů, podle něhož lidé jsou si rovni i v právech (ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod), aby za stejné zranění při stejných souvisejících podmínkách úrazu byl občan odškodněn zásadně jinak než zaměstnanec.
Od 1. 1. 1989 byla novelou zákoníku práce 188/1988 Sb. zkrácena lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze tří na dva měsíce. Od tohoto okamžiku působila tato úprava jako pevný bod ve vesmíru a přestála veškeré turbulence v pracovním právu. Pokud byl pracovní poměr rozvázán sporně nebo nepřátelsky, běžela lhůta…
Změnu přináší novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13․ 12․ 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích…
V letošním roce se můžeme setkat hned s několika skupinami změn, které se v oblasti právní úpravy pracovního práva a práva sociálního zabezpečení objevily:
Jedním z důvodů, pro které zákon[1] dovoluje zaměstnavateli rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí, je dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu jeho práce – a to na základě lékařského posudku, který splňuje náležitosti upravené vyhláškou o zdravotnické dokumentaci[2] a o pracovnělékařských službách[3] vycházející ze…
Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je valorizován od 1. 1. 2014) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy…
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající…
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání) zůstává pro rok 2014 stejná jako v r. 2013, ale od 1. ledna 2014 se zvyšuje maximální výše částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je…
Otázka možnosti souběhu funkcí po 1. lednu 2014, a to jak nově sjednaných, tak i již existujících, byla a je v právních kruzích často diskutována. Objevují se zcela protichůdné názory podložené odlišnými ustanoveními zákonů a argumenty. Jen na tomto webu lze z poslední doby poukázat na články „Rekodifikace vrátí pochybnosti o souběhu funkcí“ Ivy…
I. Úvodem k posuzování poškození zdraví zaměstnance
Každý zaměstnavatel je čas od času konfrontován s tím, že se na zdraví jednoho z jeho zaměstnanců projeví určité poškození. Přirozenou reakcí každého zaměstnance je hledání příčiny tohoto poškození. Většina lidí tráví v zaměstnání bezmála polovinu svého bdělého času, není tedy žádnou výjimkou…
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 268/2012) potvrdilo důležitost, v praxi často opomíjené, informační povinnosti zaměstnavatele při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku připustil možnost zaměstnance nárokovat po zaměstnavatelích náhradu škody způsobenou nesplněním této…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, příslušela v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od zaměstnavatele náhrada mzdy, nemocenské od státu až od 22. dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Od 1.
Od 1. ledna 2014 se dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území…
Médii proběhla informace o problémech, které při vyslání na pracovní cestu pronásledují cizince legálně pracující na území naší republiky. Tyto problémy pramenily z výkladu ustanovení § 145 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uplatňovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Uvedené ustanovení řeší zaměstnávání cizince na…
Pro rozhodnutí ve věci, kterou Nejvyšší soud ČR řešil pod spis. zn. 21 Cdo 3693/2012 a uzavřel svým rozsudkem ze dne 4. 9. 2013, bylo významné vyřešení právní otázky, zda písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci podle ust.
Mzda má svoji výraznou funkci alimentační, proto otázka započítávání na mzdu (namísto jejího vyplacení) byla vždy poněkud kontroverzní, zejména mělo-li by jít o jednostranné započtení ze strany „zlého“ zaměstnavatele. Je za současné právní úpravy tento postup možný, a pokud ano, jsou zde nějaká omezení? A jak to bude po nabytí účinnosti…
Za účelem vyhledání nového místa (zaměstnání) před skončením (stávajícího) pracovního poměru může zaměstnanec požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a ten je povinen jeho žádosti vyhovět. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy když má skončit na základě výpovědi dané…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
