epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    6. 11. 2015
    ID: 99484upozornění pro uživatele

    Náhrada škody a agenturní zaměstnávání

    Problematika náhrady škody (nově náhrada újmy dle zákoníku práce účinného od 1.10.2015) zaměstnance či zaměstnavatele v zákoníku práce je poměrně rozsáhle zpracována a výklad jednotlivých ustanovení v současné době nečiní velké problémy. Naopak tomu však je u náhrady škody v rámci agenturního zaměstnávání, kdy zákoník práce poskytuje pouze základní parametry uvedeného odpovědnostního vztahu. V tomto článku bych chtěl nastínit především možné výkladové a aplikační problémy související se vznikem majetkové újmy jak zaměstnanci, který má uzavřenou pracovní smlouvu s agenturou práce a je dočasně přidělen u uživatele, tak zaměstnavateli (agentuře práce), a nakonec především uživateli, při jehož činnosti a v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnance ke škodám dochází.

    Náhrada škody obecně

    Zákoník práce rozlišuje obecnou povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, a dále definuje zvláštní skutkové podstaty náhrady škody, a to odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k náhradě škody, za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a za ztrátu svěřených věcí.

    Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci povinnost, stejně jako zaměstnanec, k náhradě škody, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, a to při porušení právních povinností nebo při úmyslném jednání proti dobrým mravům, dále také povinnost k náhradě škody, která zaměstnanci vznikla při odvracení škody hrozící zaměstnavateli, a povinnost k náhradě škody na odložených věcech, které se obvykle nosí do práce.

    K naplnění odpovědnostního vztahu dojde při splnění následujících podmínek:

    • a) vznik škody, jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích,
    • b) porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům,
    • c) příčinný vztah mezi vzniklou škodou a porušením povinností,
    • d) zavinění (úmyslné nebo nedbalostní).

    Výše uvedené základní odpovědností vztahy se rovněž uplatní i za situace, kde do obvykle dvojstranného pracovně právního vztahu vstupuje třetí subjekt, a to agentura práce na pozici zaměstnavatele. V tomto případě, však bude odpovědnost za škodu determinována několika odchylkami, které mnohdy v aplikační praxi činí nemalé nesnáze.

    Náhrada škody dočasně přidělenému zaměstnanci

    Zákoník práce poměrně srozumitelně definuje způsob náhrady škody zaměstnanci, jemuž škoda vznikla při výkonu práce u uživatele. Zde se primárně vychází ze základních skutkových podstat vyplývajících z pracovního poměru uvedených v § 265 – 268 zákoníku práce, nicméně z důvodu konstrukce takového vztahu, kdy agentura práce v postavení zaměstnavatele, může z faktického hlediska jen těžko představitelně způsobit zaměstnanci škodu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, zavedl pro tento případ zákonodárce § 309 odst. 4 zákoníku práce: „Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.“

    Z tohoto ustanovení je tedy zřejmé, že v prvé řadě je povinna k náhradě škody agentura práce, jakožto zaměstnavatel dočasně přiděleného zaměstnance, která má následně právo regresivní náhrady po uživateli. Jak plyne z poslední věty citovaného ustanovení, zákonodárce s ohledem na dispozitivnost dané normy, ponechává z důvodu autonomie vůle možnost smluvním stranám (agentuře práce a uživateli), aby si smluvně upravily pro uvedený případ rozdílné podmínky, než stanovuje zákoník práce. Jelikož zákoník práce nestanovuje povinnost, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance obsahovala způsob náhrady škody, lze jen doporučit, aby účastníci takových vztahů nezapomínali na možnost bližší či rozdílné úpravy za účelem snazšího vyřešení případně vzniklé situace. Jsem toho názoru, že aplikace uvedeného ustanovení nebude v praxi činit větší potíže, jelikož zaměstnavatelé, potažmo uživatelé budou proti riziku způsobení škody mít uzavřené pojištění, jak povinné pojištění zaměstnavatele, tak smluvní pojištění odpovědnosti za škodu. Uživatelům lze pouze doporučit, aby při uzavírání takových pojistných smluv, dbali na pojistné podmínky, které by mohly obsahovat výluky, jež by bránily uplatnění škodní události.

    Náhrady škody způsobené zaměstnancem uživateli

    Zvláštní

    Oproti náhradě škody zaměstnanci zákoník práce ne zcela jasně upravuje způsob náhrady škody způsobené dočasně přiděleným zaměstnancem uživateli. Zákoník práce v této situaci připouští pouze přijetí určitých, nijak blíže nespecifikovaných opatření, jež nesmějí být pro zaměstnance méně výhodná, než je tomu podle § 252 až 256 zákoníku práce („Mají-li být mezi uživatelem a zaměstnancem agentury práce přijata opatření k vyšší ochraně majetku uživatele, nesmí být tato opatření pro zaměstnance agentury práce méně výhodná, než je tomu podle § 252 až 256“). Jelikož zákonodárce zde zvolil poměrně nešťastnou formulaci, do dnešní doby neexistuje mezi právnickou veřejností shoda, co je oním „opatřením“ myšleno. Z povahy věci a z vodítka, jež je uvedeno odkazem na uvedené ustanovení zákoníku práce, lze dovozovat několik možných variant:

    • I. Jednou z nich je, že zákonodárce, tímto nepřímo nabádá uživatele, aby za účelem vyšší ochrany svého majetku, s dočasně přiděleným zaměstnancem uzavírali dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování a dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, popřípadě předávali věci jen na písemné potvrzení. Tento výklad však dle mého názoru nemůže obstát, a to především s ohledem na to, že tyto dohody upravují pouze vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jak je známo, tak vztah mezi uživatelem a zaměstnancem není vztahem zaměstnaneckým, a tedy mám za to, že bez dalšího nelze aplikovat uvedená zákonná ustanovení.
    • II. Druhou možností výkladu je, že zákonodárce měl v úmyslu povolit uzavírání hybridních smluv, které by byly na pomezí občanského a pracovního práva, tedy bylo by možné uzavírat inominátní smlouvy mezi zaměstnancem a uživatelem, které by měly podobný obsah, jako konkrétní smluvní typy upravené zákoníkem práce, nicméně s výhradou ochrany zaměstnance danou ZP. Tuto možnost považuji za legislativně nejkorektnější, jelikož využívá možnost danou § 309 odst. 7 zákoníku práce, upřednostňuje autonomii vůle smluvních stran a chrání zaměstnance stejným způsobem, jako ustanovení zákoníku práce.
    • III. Rovněž je možné brát v úvahu variantu, kdy je opatřením myšleno uvedení speciálního smluvního ustanovení do dohody o dočasném přidělení mezi uživatelem a agenturou práce, a to konkrétně stanovit povinnost pro agenturu práce, aby uzavřela přímo se zaměstnancem některou z dohod o odpovědnosti přímo dle zákoníku práce. V takovém případě však nelze danou konstrukci považovat za správnou, jelikož agentura práce (zaměstnavatel) zaměstnanci žádné inventární hodnoty popřípadě věci nesvěřuje, a tudíž taková dohoda by dle mého názoru byla považována za neplatnou. Bohužel se však s tímto postupem lze v aplikační praxi často setkat, aniž by si agentury práce uvědomovaly dopady takové aplikace.

    Obecná

    Rovněž spornou otázkou je obecná odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou uživateli, tedy situace, kdy odpovědnostní vztah nebude založen jednou z nastíněných variant uvedených výše. Odpovědnostní vztah, na který by se vztahovalo základní ustanovení zaměstnance za škodu dle § 250 ZP, nelze v daném případě aplikovat, jelikož zaměstnanec může v daném případě způsobit škodu pouze svému zaměstnavateli, kterým je agentura práce. V tomto případě by pak zaměstnanec odpovídal uživateli podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku. Vzhledem k absenci speciálního ujednání mezi uživatelem a zaměstnancem připadá v úvahu pouze škoda způsobená porušením dobrých mravů, popřípadě porušením zákonné povinnosti.

    Náhrada škody způsobené uživateli agenturou práce

    Jelikož činnost agentury práce spočívá především ve zprostředkování zaměstnání a přidělení zaměstnanců k uživateli, tak jako nejčastěji možnou způsobenou škodu spatřuji v pochybení agentury práce, kdy dodala uživateli zaměstnance, který nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky stanovené uživatelem pro řádný výkon práce, a to i tehdy, kdy tyto podmínky byly uživatelem agentuře při sjednání dočasného přidělení sděleny.

    V praxi se lze často setkat s tím, že agentury práce a uživatelé v dohodě o dočasném přidělení sjednávají povinnost agentury práce k náhradě škody, kterou způsobil zaměstnanec uživateli. Tato konstrukce sjednané odpovědnosti je však právně sporná, jelikož dle § 2914 občanského zákoníku, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zde však je třeba brát v úvahu, že činnost agentury práce spočívá ve zprostředkování zaměstnání (přidělení pracovní síly), nikoliv v samotném výkonu práce zaměstnance u uživatele, tudíž při takové konstrukci by byl povinen k náhradě škody uživateli pouze přidělený zaměstnanec. V případě úhrady náhrady škody agenturou práce by plnění nebylo založeno na řádném právním důvodu. Běžně dochází k tomu, že agentury práce za tímto účelem uzavírají pojistné smlouvy, aby se vyhnuly případným negativním důsledkům takového smluvního ujednání.

    Náhrada škody způsobené agentuře práce uživatelem

    Vztah mezi agenturou práce a uživatelem je vymezen dohodou o dočasném přidělení zaměstnance, která je jako smluvní typ upravena zákoníkem práce. Z důvodu, že ustanovení upravující tento smluvní typ neřeší způsob náhrady škody při porušení povinností z takové dohody, je zapotřebí pro případ takto způsobené škody agentuře práce uživatelem či agenturou práce uživateli, při absenci bližšího smluvního ujednání, subsidiárně použít ustanovení občanského zákoníku upravující náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zřejmě sloužit.

    Závěr

    Jsem toho názoru, že  případná vzniklá škoda vyplývající z plnění pracovních úkolů, popřípadě v rámci popsaných vztahů, představuje velmi citlivou záležitost, která zasahuje do majetkové sféry zaměstnanců, zaměstnavatelů (agentur práce) nebo uživatelů, by měla být zákoníkem práce náležitě upravena. Současný zákoník práce danou oblast upravuje pouze částečně, popřípadě nijak blíže nespecifikuje, a proto dochází k nejasnostem při aplikaci možných variant v konkrétním odpovědnostním vztahu.

    Vzhledem k charakteru pracovního práva respektive k charakteru pracovně právních vztahů, se domnívám, že oblast odpovědnosti za škodu v rámci agenturního zaměstnávání, by neměla být řešena na základě principu subsidiarity, nýbrž upravena speciálními ustanoveními analogickými k ustanovením odpovědnosti za škodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uvedených v § 250 a násl. zákoníku práce. Jako minimální požadavek na zřetelnější úpravu bych však uvítal jasné vymezení § 309 odst. 7, tedy jasné vyložení úmyslu zákonodárce ke smyslu ustanovení, které opravňuje zaměstnavatele k přijímání opatření k vyšší ochraně majetku uživatele, s odpovědí na otázku, zda je možné uzavřít mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti dle § 252 zákoníku práce nebo převzetí předmětů na písemné potvrzení, popřípadě zda lze uzavřít dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů podle § 255 zákoníku práce.


    Mgr. Tomáš Machuča,
    podnikový právník

    e-mail: machuca@czub.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Machuča
    6. 11. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Již třetí letošní valorizace nepostižitelných částek a nezabavitelného minima a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy od 1. 7. 2022
    • Vliv správní sankce na trestněprávní odpovědnost za pracovní úraz
    • Příplatky za odbornou praxi ve světle zásady rovného zacházení
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Mimořádná valorizace úrazových rent (k 1. 6. 2022) s mimořádnými (odlišnými) pravidly
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Jak předcházet pokutám při porušování pracovněprávních předpisů

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
    • Pracovní smlouva a její náležitosti
    • Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební deník
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Vydržení (exkluzivně pro předplatitele)

    Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.