pracovní právo

<p align="justify">V případě, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její náhradu do 15 dnů ode dne její splatnosti, zaměstnanec je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr v souladu s § 54 zákoníku práce. Pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je stanovena subjektivní lhůta jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k…

Výklad projevu vůle ve smyslu § 240 odst. 3 zák. práce může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze "nahrazovat" nebo "doplňovat" vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil.

Z ustanovení čl. II. bodu 7 zákona 188/1988 Sb. nelze dovodit, že kromě dokazování vztahu dosavadní úpravy a nové právní úpravy náhrady za ztrátu na výdělku podle zákona 188/1988 Sb. v závislosti na věku zaměstnance ...

Ke vzniku škody u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání nedochází již tím, že se zhorší zdravotní stav poškozeného zaměstnance (sníží jeho pracovní způsobilost), ale teprve tehdy, jestliže důsledky zhoršení zdravotního stavu, které se projevily u poškozeného, lze vyjádřit v…

Dne 22.11.2000 vstupuje v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, zákon 369/2000 Sb. Rozsahem se jedná o poměrně malou změnu, z hlediska možného problému výkladu o změnu poměrně podstatnou

Neomluvenou absenci, která je závažným porušením pracovní kázně, nelze bez dalšího považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

Přinášíme Vám komentář a důvodovou zprávu k novele zákona o zaměstnanosti, která vyšla včera ve sbírce zákonů

Vzhledem k tomu, že prostřednictvím zákona 155/2000 Sb. z., kterým se mění zákon 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony došlo k poměrně zásadním změnám zákoníku práce, přinášíme stručné shrnutí těchto změn.