Pro posouzení zda vůbec a co konkrétně bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ohledně druhu práce (funkce) dohodnuto není významné jaké konkrétní práce (druh práce, funkci) zaměstnanec po vzniku pracovního poměru vykonával, ale podstatné je co bylo skutečně dohodnuto.
Vytvoření odlišných pracovních podmínek pro ženy, zvláště pro těhotné ženy a matky malých dětí patří mezi prvořadé zájmy společnosti. Jejich úpravu najdeme v § 153 a násl. zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).
Právo na stávku, kterou za podmínek stanovených zákonem garantuje Listina základních práv a svobod České republiky ve svém článku 27, lze nahlížet z nejrůznějších úhlů a v mnoha souvislostech. Z hlediska veřejného zdravotního pojištění tímto pohledem může být otázka placení pojistného na zdravotní pojištění při…
V některých případech se jistá práva zůstavitele nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na jiné osoby mimo dědické řízení, a to přímo ze zákona. Pouze v situaci, kdy neexistují osoby, u kterých zákon přechod těchto práv předpokládá, mohou se tato práva a povinnosti stát předmětem dědictví. Mezi práva, která přecházejí mimo dědické řízení…
Prací přesčas rozumí zákoník práce práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se prací přesčas rozumí práce přesahující…
Již jeden rok (od 1.1.2001) je u nás v zákoníku práce výslovně stanovena možnost, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali v pracovní smlouvě vedle podstatných náležitostí i další podmínky, na kterých mají účastníci pracovně právního vztahu zájem. Konkrétně se jedná o možnost uzavření tzv. konkurenční doložky v pracovní smlouvě, kdy se…
Často lze od lidí zaslechnout, jak byli svým zaměstnavatelem „přesvědčeni“, že pro ně bude mnohem výhodnější pracovat pro něj na živnostenský list místo na pracovní smlouvu. Proč nutí někteří zaměstnavatelé své zaměstnance, aby opustili pro ně výhodnou pozici zaměstnanců a vykonávali práci jako živnostníci? Právě proto, že pracovní poměr je pro…
Zdá se až neuvěřitelnou situace, se kterou se setkalo zřejmě již mnoho zaměstnanců, situace, kdy jejich zaměstnavatel očividně překračuje svá práva vyplývající z pracovněprávního poměru, nutí zaměstnance dělat něco, co nemusí, velmi často se zaměstnavatelé snaží vynutit si od zaměstnanců jejich odpovědnost, za něco co neudělali či dokonce se…
Odborová organizace je jedním ze subjektů kolektivního pracovního práva. Jejím posláním je ochrana nejen kolektivních, ale i individuálních zájmů zaměstnanců, a to zájmů sociálních a hospodářských. Samotné právo na sdružování v odborech je považováno za jedno ze základních občanských práv a z hlediska naší právní úpravy je jeho pramenem Listina…
Pracovní cesta byla zejména v minulých letech velmi oblíbenou záležitostí, kam si poměrně často zaměstnanci jezdili spíše „vyhodit z kopýtka“ než skutečně pracovat. V posledních letech se však i přístup k pracovní cestě změnil.
§ 7 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění (dále jen „ZKV“), říká, že, „ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu…
Zaměstnavatel není při své možnosti dát zaměstnanci výpověď zcela neomezený. Vedle zákonem (zákoník práce) uvedených důvodů, při kterých je možno se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, je zaměstnavatel omezen např. také při rozvazování pracovního poměru s osobami se změněnou pracovní schopností.
Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Letošní průběh zimy možná některým z vás znemožnil se vůbec dostat do zaměstnání. Sněhová kalamita nebo naopak povodně můžou způsobit, že ne vlastním zaviněním se zaměstnanec nemůže dopravit do zaměstnání, a to zejména v důsledku zpoždění hromadných dopravních prostředků. Protože zima ještě nekončí zaměříme se dnes na právní úpravu tzv. důležitých…
V případě, že dojde na pracovišti k pracovnímu úrazu anebo smrtelnému pracovnímu úrazu stanovuje zákoník práce zaměstnavateli mimo jiné i tzv. evidenční povinnost. Zakotvení evidenční povinnosti pro pracovní úrazy je důležité zejména z důvodu prevence rizika a předcházení pracovních úrazů a nemocí z povolání.
V následujícím článku se zaměřením na zařazení zaměstnanců do platových tříd u zaměstnavatelů, jež jsou: a) Česká republika, b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, c) státní fond, d) územní…
Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře (která postupuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů) ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovně-právních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje…
Výčet povinností zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, sociálním a zdravotním pojišťovnám či vůči finančním úřadům je častou otázkou mnoha diskuzí a článků a lze říci, že jde alespoň v základních bodech o všeobecně známé téma. Povinnosti zaměstnavatelů se však neomezují pouze na výše zmíněné subjekty, ale velká část povinností zaměstnavatelů je…
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. o) z. m. j. s. nezakládá sama o sobě skutečnost, že vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o...
Platí-li, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], pak v...
Předpokladem povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v...
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti...
Soud České republiky, který podle § 310 odst. 1 a § 130 odst. 2 z. m. j. s. rozhoduje o započítání doby zbavení osobní svobody obviněného na území jiného státu Evropské unie do...
