Přestože platná právní úprava stanoví velmi přesně podmínky, za kterých lze zaměstnat nezletilé, je poměrně běžným jevem, když se na ulicích našich měst setkáváme s dětmi evidentně nedosahujících požadovaného věku pro nabývání práv a povinností z pracovně právních vztahů a přesto vykonávajících práci na základě pokynů „zaměstnavatele“. Jedná se…
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Zákoník práce upravuje v §§ 60a – 60c institut odstupného. Odstupné je v pracovním právu institutem poměrně novým. V českém pracovním právu se poprvé objevil ve vyhl. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních
Poslední ze tří vyvratitelných domněnek otcovství přichází v úvahu tehdy, jestliže muži nesvědčí žádná ze dvou předchozích domněnek. V takovém případě je úkolem soudu, aby svým výrokem rozhodl, že dítě pochází od určitého muže.Za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození méně než sto osmdesát…
Za rodiče dítěte považujeme jeho matku a otce. Zrození či zplození dítěte je biologický fakt, který tvoří materiální základ pro vznik právního vztahu rodičovství. Vzhledem ke společenské důležitosti vztahu mezi rodiči a dětmi je proto namístě nastolit požadavek, aby tyto rodinné vztahy byly včas a spolehlivě určeny a…
Prvá ze tří domněnek otcovství je upravena v § 51 zákona o rodině. Tato domněnka je svým dosahem pravděpodobně nejdůležitější, protože otcovství většiny dětí narozených v naší republice je určeno na jejím základě. První domněnka vychází z předpokladu, že zploditelem dítěte narozeného za trvání manželství nebo nejpozději do tří set dnů po jeho…
Jedna ze základních zásad, na kterých stojí české trestní právo, je zásada presumpce neviny, tj. zásada, kdy každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, a to až do doby, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, v němž byla vyslovena vina obviněného. Toto pravidlo, kdy se na obviněného hledí až do doby právní moci rozsudku…
Institut doručování písemností týkajících se pracovního poměru je upravena v § 266a zákoníku práce. Tato úprava se týká veškerých písemností zaměstnavatele, které vyplývají s pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnancem (písemnosti týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností zaměstnance), nikoli…
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je jednou ze zvláštních skutkových podstat odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, u které se uplatňuje presumpce zavinění. Zaměstnavatel tedy nemusí prokazovat zavinění zaměstnance, které se…
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je založena na principu předpokládaného zavinění zaměstnance s možností vyvinění se zaměstnance zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Tato odpovědnost je založena na písemném potvrzení o svěření předmětů
Zvláštní skutkovou podstatou, která se svým způsobem vymyká z konstrukce odpovědnosti zaměstnance přijaté zákoníkem práce je odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. Zde totiž zaměstnanec odpovídá za škodu i přesto, že ji sám svým jednáním nezavinil.
Zákoník práce ve svých §§ 172 – 185 upravuje odpovědnost zaměstnance za škodu, která je rozdělená do různých skutkových podstat. Odpovědnost zaměstnance za škodu je odpovědností subjektivní, která je založena na principu zavinění a používá nedílné důkazní břemeno, kdy zaměstnavatel je povinen prokázat všechny znaky skutkové podstaty ( subjekt…
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci je v našem pracovním právu konstruována na principu odpovědnosti objektivní s možností liberace, což znamená, že není vyžadováno zavinění ze strany odpovědného subjektu – zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že objektivní odpovědnost je pro zaměstnavatele poměrně tvrdou sankcí, dává zákoník…
Novela zákoníku práce (dále jen ZP), která vstoupila v účinnost ke dni 1. 1. 2001, přináší kromě nesporných výhod pro zaměstnance (zákaz diskriminace, právo na informace a projednání aj.) též některé výhody zaměstnavatelům. Jedním z nejdiskutovanějších nově zavedených institutů je tzv. konkurenční doložka. Stručně řečeno se v ustan. § 29 odst. 2…
Pracovní pohotovost je zvláštním institutem pracovního práva, jehož použití by mělo, vzhledem k jeho povaze, býti zcela výjimečné. Pracovní pohotovost lze vymezit jako časový úsek, který není součástí pracovní doby zaměstnance, ale ve kterém je zaměstnanec pro zaměstnavatele dosažitelný pro případ potřeby. Hlavní podmínkou pracovní pohotovosti je …
Pracovní poměr může být skončen pouze na základě některé z právních skutečností, s kterou právo takové právní účinky spojuje. Jednou z těchto právních skutečností je také jednostranný projev vůle zaměstnavatele, který je nazýván jako výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem.
K platnosti výpovědi a nastoupení zákonem předpokládaných důsledků je…
Smyslem pracovněprávního institutu „přestávky v práci“ je snaha snížit únavu zaměstnance a stimulovat jej k dalšímu požadovanému pracovnímu výkonu. Oprávněnost přestávky v práci vyplývá z faktu, že lidský organizmus je ovlivňován svým biorytmem a není schopen podávat stejně kvalitní pracovní výkon po celou dobu trvání pracovní…
Zkušební doba je zvláštní časové období, které trvá po vymezenou dobu. Jejím smyslem je poskytnutí možnosti oběma stranám, tedy zaměstnanci i zaměstnavateli, ověřit si do jaké míry jim sjednaný pracovní poměr vyhovuje.
V zákoníku práce nenalezneme definici pojmu úraz a je zde pouze vymezeno, kdy se úraz považuje za pracovní. Při hledání definice je tedy nutno nahlédnout do judikatury, která za úraz považuje takovou poruchu zdraví, která je vyvolána zevními příčinami nezávislými na vůli zaměstnance. Příčiny působí náhle, násilně, krátkodobě a neočekávaně, jejich…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
