V současné době se na člověka, který je pracovně činný v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru, valí z médií dva nesmiřitelné proudy názorů. Jednak se lze setkat s naprostým odmítáním odborů jako takových – a to ve smyslu zjednodušujících soudů založených na pouze emotivních poukazech na socialisticko-realistickou minulost (kdy odborové organizace…
S pojmem dočasná pracovní neschopnost je spojen její základní znak a to její krátkodobost. Předpokládá se, že pracovní schopnost bude u daného občana v dohledné době obnovena. Pokud by mělo jít o dlouhodobou či trvalou pracovní neschopnost, hovoří se o invaliditě. Pracovní neschopnost občana vzniká, když je uznána příslušným lékařem, jež ji…
Změny, které se udály v roce 1989 nám přinesly mnohé, co je jednoznačně vnímáno jako pozitivní. Objevily se však také jevy, které byly předchozímu společenskému systému neznámé a s kterými se lidé jen těžko smiřují. Jednou z nejcitlivějších je problematika zaměstnanosti respektive nezaměstnanosti. V dnešní společnosti se každý může svobodně…
Dárcovství krve a jiných biologických materiálů je významným úkonem v obecném zájmu a jako takovému je těmto dárcům poskytována ochrana jejich pracovně právních vztahů. Úkon dárcovství krve či jiných biologických materiálů je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, jelikož se jedná podle vyhlášky FMPSV č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech v…
Pojem dočasné pracovní neschopnosti je důležitý především v souvislosti s nemocenským pojištěním. Dočasnou pracovní neschopnost je možno vymezit jako zpravidla krátkodobější stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat.
Pracovní pohotovost lze definovat jako dobu, ve které sice zaměstnanec nekoná práci podle pracovní smlouvy, ale je pro případ potřeby zaměstnavatelem dosažitelný. Z uvedeného vyplývá, že se zaměstnanec při pracovní pohotovosti nemusí zdržovat v místě pracoviště, ale může být kdekoliv jinde, kde je splněna podmínka jeho dosažitelnosti (např. pomocí…
Zákoník práce věnuje poměrně hodně prostoru úpravě péče zaměstnavatele o kvalifikaci zaměstnanců a zvyšování této kvalifikace. Již samotný proces uzavírání pracovního poměru je odvislý na tom, jakou kvalifikaci uchazeč o zaměstnání zaměstnavateli nabízí. Je tedy zcela ve vlastním zájmu zaměstnance si svou kvalifikaci v průběhu života, pracovního…
Základní povinností zaměstnance je vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou a to v odpovídající kvalitě. Kvalita práce zaměstnance závisí na celé řadě faktorů jako je jeho momentální zdravotní stav, stav psychický, případné rodinné problémy apod. Jedním z významných aspektů, který kvalitu práce odváděné zaměstnancem ovlivňuje, je únava…
Zákoník práce je právní předpis ve kterém se více než kde jinde v soukromém právu projevuje funkce ochranná. Z toho pramení přístup a úprava určitých pracovněprávních institutů. Zákoník práce vychází z myšlenky, že ač je prvotní povinností zaměstnance plnění jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, je nutno připustit, že v…
Významným pracovně právním institutem, jež pomáhá zaměstnavateli ale také zaměstnanci uzavřít vhodný pracovní poměr je institut zkušební doby. Zkušební doba je tak zvláštním časovým obdobím, jež si sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem při uzavírání pracovní smlouvy, a který umožňuje oběma stranám, zjistit, do jaké míry jim dohodnutý pracovní…
Přestože platná právní úprava stanoví velmi přesně podmínky, za kterých lze zaměstnat nezletilé, je poměrně běžným jevem, když se na ulicích našich měst setkáváme s dětmi evidentně nedosahujících požadovaného věku pro nabývání práv a povinností z pracovně právních vztahů a přesto vykonávajících práci na základě pokynů „zaměstnavatele“. Jedná se…
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Zákoník práce upravuje v §§ 60a – 60c institut odstupného. Odstupné je v pracovním právu institutem poměrně novým. V českém pracovním právu se poprvé objevil ve vyhl. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních
Poslední ze tří vyvratitelných domněnek otcovství přichází v úvahu tehdy, jestliže muži nesvědčí žádná ze dvou předchozích domněnek. V takovém případě je úkolem soudu, aby svým výrokem rozhodl, že dítě pochází od určitého muže.Za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození méně než sto osmdesát…
Za rodiče dítěte považujeme jeho matku a otce. Zrození či zplození dítěte je biologický fakt, který tvoří materiální základ pro vznik právního vztahu rodičovství. Vzhledem ke společenské důležitosti vztahu mezi rodiči a dětmi je proto namístě nastolit požadavek, aby tyto rodinné vztahy byly včas a spolehlivě určeny a…
Prvá ze tří domněnek otcovství je upravena v § 51 zákona o rodině. Tato domněnka je svým dosahem pravděpodobně nejdůležitější, protože otcovství většiny dětí narozených v naší republice je určeno na jejím základě. První domněnka vychází z předpokladu, že zploditelem dítěte narozeného za trvání manželství nebo nejpozději do tří set dnů po jeho…
Jedna ze základních zásad, na kterých stojí české trestní právo, je zásada presumpce neviny, tj. zásada, kdy každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, a to až do doby, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, v němž byla vyslovena vina obviněného. Toto pravidlo, kdy se na obviněného hledí až do doby právní moci rozsudku…
Institut doručování písemností týkajících se pracovního poměru je upravena v § 266a zákoníku práce. Tato úprava se týká veškerých písemností zaměstnavatele, které vyplývají s pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnancem (písemnosti týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností zaměstnance), nikoli…
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je jednou ze zvláštních skutkových podstat odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, u které se uplatňuje presumpce zavinění. Zaměstnavatel tedy nemusí prokazovat zavinění zaměstnance, které se…
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
