Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Letošní průběh zimy možná některým z vás znemožnil se vůbec dostat do zaměstnání. Sněhová kalamita nebo naopak povodně můžou způsobit, že ne vlastním zaviněním se zaměstnanec nemůže dopravit do zaměstnání, a to zejména v důsledku zpoždění hromadných dopravních prostředků. Protože zima ještě nekončí zaměříme se dnes na právní úpravu tzv. důležitých…
V případě, že dojde na pracovišti k pracovnímu úrazu anebo smrtelnému pracovnímu úrazu stanovuje zákoník práce zaměstnavateli mimo jiné i tzv. evidenční povinnost. Zakotvení evidenční povinnosti pro pracovní úrazy je důležité zejména z důvodu prevence rizika a předcházení pracovních úrazů a nemocí z povolání.
V následujícím článku se zaměřením na zařazení zaměstnanců do platových tříd u zaměstnavatelů, jež jsou: a) Česká republika, b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, c) státní fond, d) územní…
Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře (která postupuje podle zákona 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů) ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovně-právních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje…
Výčet povinností zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, sociálním a zdravotním pojišťovnám či vůči finančním úřadům je častou otázkou mnoha diskuzí a článků a lze říci, že jde alespoň v základních bodech o všeobecně známé téma. Povinnosti zaměstnavatelů se však neomezují pouze na výše zmíněné subjekty, ale velká část povinností zaměstnavatelů je…
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Zkrácená délka pracovní doby je stanovena u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích …
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci na jeho požádání posudek o pracovní činnosti a při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně.
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Pro potřeby zákona o zaměstnanosti (dále jen zákon) mají cizinci stejné právní postavení jako občané České republiky. Výjimkou je však situace, kdy cizinec chce na území České republiky vykonávat zaměstnaní. Podle zákona mohou cizinci na území České republiky zaměstnání vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a…
V rámci volného pohybu pracovníků v zemích Evroské unie má velký význam tzv. systém EURES, který funguje na principu jakési veřejné „zprostředkovatelny práce“ (obdoba úřadu práce na komunitární úrovni) a zároveň informuje občany EU o možnostech jejich pracovního uplatnění v kterékoli členské zemi. Jedná se o složitou síť lidí (euro-managerů a…
Současný zákoník práce obsahuje právní pojmy odstupné a odchodné, které se často v běžné řeči zaměňují a dochází tak k jejich nesprávnému splynutí. Ač se oba tyto právní instituty váží na pracovní poměr resp. na jeho skončení, je jejich funkce odlišná a aplikují se na zcela jiné případy.
Zákoník práce stanoví ve svém ustanovení§ 133a povinnost zaměstnavatele poskytovat bezplatně svým zaměstnancům tzv. ochranné nápoje, v tomtéž ustanovení však vzápětí dodává, že tato povinnost se vztahuje pouze na některé zaměstnavatele. Povinnost bezplatně poskytovat nápoje svým zaměstnancům se tedy vztahuje zejména na pracoviště se zaměstnanci, u…
Jednou z nejdůležitějších povinností každého zaměstnavatele je povinnost zajišťovat svým zaměstnancům vhodné a příznivé pracovní prostředí a dodržovat tak pravidla ochrany a bezpečnosti při práci. V rámci dodržování těchto pravidel musí zaměstnavatel dbát také o zdraví a pohodu zaměstnanců pracujících s počítačem. Tato povinnost vychází z obecných…
K povinnostem zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří také povinnost vybavit pracoviště odpovídajícími pomocnými zařízeními. Nařízení vlády 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanoví, že pomocným zařízením se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na…
Nařízení vlády 178/2001 Sb. („nařízení“), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanovuje povinnost pro zaměstnavatele vybavit pracoviště sanitárními zařízeními (tedy šatnami, umývárnami, sprchami a záchody) a pomocnými zařízeními (kterými se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních…
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení...
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního...
