2. Organizační aspekty správy

Orgány   státní  správy   zabezpečující  státní   politiku zaměstnanosti v České republice jsou:

1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

2) Úřady práce

Ministerstvo  práce a  sociálních věcí  je dle z.č. 2/1969 Sb. ústředním  orgánem státní  správy   pro  pracovněprávní  vztahy,   bezpečnost  práce, zaměstnanost  a  rekvalifikaci,  kolektivní  vyjednávání,  civilní službu,  mzdy  a  jiné  odměny  za  práci,  důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské  zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky  žen a mladistvých,  právní ochranu mateřství, péči  o rodinu  a děti,  péči o  občany, kteří  potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

Činnost MPSV,na vlastním úseku zaměstnanosti můžeme  zjednodušeně označit jako činnost řídící, koncepčně-iniciační, koordinační, kontrolní, analytickou, metodickou , správní  a zřizovací.

 In concreto : Řídí  a   kontroluje  výkon   státní  správy  a dodržování   zákonnosti   při    zabezpečování   státní   politiky zaměstnanosti, přitom zejména (demonstrativní enumerace)  :

 a) řídí úřady práce,

 b) vykonává  kontrolní  činnost  na  úseku  zaměstnanosti  včetně     ukládání pokut,

 c) spravuje   prostředky   na   zabezpečování   státní   politiky     zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití

 d) soustavně  sleduje  a  vyhodnocuje   situaci  na  trhu  práce,     zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na     ovlivnění poptávky a nabídky práce  a k vytváření souladu mezi     zdroji  a  potřebami  pracovních   sil  v  České  republice  v     odvětvové a profesně kvalifikační struktuře a přijímá opatření k  usměrňování  pracovních  sil  ze  zahraničí  na území České  republiky a pracovních sil do zahraničí,

 e) zpracovává  koncepce  státní  politiky  zaměstnanosti a řešení     stěžejních   otázek  na   trhu  práce,   například  v oblasti  zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a uchazečů o zaměstnání vyžadujících zvýšenou péči, které předkládá vládě  České republiky,

 f) spolupracuje s příslušnými ústředními orgány státní správy při     tvorbě   programů   opatření    pro   umísťování   zaměstnanců      uvolňovaných  v  důsledku  strukturálních  změn, organizačních  nebo  racionalizačních  opatření   předkládaných  vládě  České republiky,

 g) podněcuje  a hmotně  podporuje zřizování  společensky účelných     pracovních  míst a  vytváření veřejně  prospěšné práce, hmotně     podporuje   vytváření   nových   pracovních   míst   v rámci  investičních pobídek,

 h) hmotně   podporuje  rekvalifikace   občanů,  hmotně  podporuje     rekvalifikace   zaměstnanců  v   rámci  investičních   pobídek a zpracovává rekvalifikační programy

 i) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

 j) zaujímá  stanoviska  k  návrhům  ovlivňujícím  státní politiku     zaměstnanosti,  které předkládají  vládě České  republiky jiné ústřední orgány státní správy,

 k) uděluje nebo  odnímá povolení právnickým  nebo fyzickým osobám     k výkonu zprostředkování zaměstnání; povolení může udělit nebo     odejmout  i   pro  zprostředkování  zaměstnání   v  zahraničí.

Úřady  práce  jsou z.č.9/1991 výslovně označeny za   správní  úřady.  Správní obvody úřadů práce tvoří územní obvody okresů – dle zákona  č.  36/1960  Sb.,  o  územním  členění  státu,  ve znění pozdějších předpisů.  Na území hlavního města Prahy je úřadem práce Úřad práce hlavního města Prahy.

Činnost   úřadů práce můžeme – byť do jisté míry zjednodušeně -  označit za informační, poradenskou, evidenční, organizační, zprostředkovatelskou, rozhodovací  a kontrolní.

Do působnosti úřadů práce, které jsou  řízeny MPSV,  kupříkladu konkrétně patří:

a) realizace informačního servisu – ÚP informuje  občany  o  možnostech  získání  zaměstnání, odborné   přípravy a rekvalifikace, a  zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,

 b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání

    vhodné   zaměstnání,   včetně   zprostředkování  zaměstnání  z území České  republiky do zahraničí a  ze zahraničí na území  České republiky,

 c) realizace poradenského servisu - ÚP poskytuje občanům poradenské služby  spojené se zaměstnáním, s volbou  povolání  a  odbornou  výchovou  v  souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,

 d) organizuje, zabezpečuje  a usměrňuje rekvalifikaci  uchazečů o    zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu     zpracovává programy opatření,

 e) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

 f) evidenční působnost – ÚP vede  evidenci volných  pracovních míst,  evidenci uchazečů  o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez     státní  příslušnosti  a  podle  potřeby  i  evidenci zájemců o   zaměstnání,

 g) kontrolní působnost – ÚP vykonává  kontrolní  činnost  na  úseku  zaměstnanosti  včetně     ukládání pokut,

Úřad práce ex lege rozhoduje:

a) o vyřazení  z evidence uchazečů o zaměstnání,

b) o  přiznání,  nepřiznání,  odejmutí,  zastavení  nebo  vrácení  výplaty hmotného zabezpečení,

o vydání a odnětí povolení k  zaměstnání cizincům a osobám bez     státní  příslušnosti  a  povolení  zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.

Územní samospráva a zaměstnanost

Poté co jsme se věnovali veřejné správě na úseku zaměstnanosti z pohledu státní správy, podíváme se ve stručnosti na předmětnou problematiku z pohledu územní samosprávy.    

Krajské zřízení a zaměstnanost

Přímo v z.č 129/2000 Sb., o krajích můžeme nalézt jeden „styčný bod“ mezi krajským zřízením a zaměstnaností.

Dle ustanov. § 78 odst. 1 z.č. 129/2000 Sb., o krajích zastupitelstvo kraje   zřizuje  vždy výbor  pro výchovu,  vzdělávání a  zaměstnanost.[1] Tento výbor musí být nejméně pětičlenný. Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost má následující legální působnost:

a) v návaznosti  na  demografický   vývoj  a  vývoj  zaměstnanosti    posuzuje  a  vyjadřuje  se  k  síti  škol a školských zařízení,    studijních  a učebních  oborů a  k jejich  změnám v působnosti  kraje,

b) předkládá  návrhy  na   zkvalitnění  péče  poskytované  školami  a školskými  zařízeními,   popřípadě  předškolními  zařízeními, které kraj zřizuje,

c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže,    tělovýchovy a sportu,

d) projednává  zprávy  o  výsledcích  výchovně vzdělávací činnosti škol,  školských zařízení  a předškolních  zařízení, které kraj zřizuje,

e) plní další  úkoly v oblasti  výchovy a vzdělávání,  kterými jej    pověří zastupitelstvo.

Obecní zřízení a zaměstnanost

V současné době náš právní řád obcím -  na rozdíl od krajů -  zřízení takovéhoto výboru zastupitelstva obce neukládá. Zastupitelstvo obce si může v případě potřeby  zmíněný výbor rovněž zřídit, zde je však tedy uplatněn prvek fakultativity nikoliv obligatornosti. Zákon o obcích, jako základní právní předpis v sektoru obecního zřízení,   nyní pro tyto veřejnoprávní korporace  nestanoví žádnou výslovnou povinnost týkající se zaměstnanosti. Nicméně nepřímo k podpoře zaměstnanosti na území předmětné obce (města) vybízí v ustanov.§ 2 z.č 128/2000 Sb., kde se mj. stanoví, že obec pečuje o všestranný  rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. A právo na zaměstnání za takovouto oprávněnou potřebu jistě nutno pokládat.[2] K této interpretaci napomáhá i zákon č 1/1991 Sb. který v ustanovení § 27  ukládá zaměstnavatelům za povinnost spolupracovat s obcemi. Obce v praxi žel tohoto oprávnění zatím příliš nevyužívají. Vůči krajům de lege lata zaměstnavatelé tuto povinnost nyní nemají.[3]

Mgr.Petr Kolman, právník