epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 5. 2004
    ID: 26160upozornění pro uživatele

    Diskriminace akademických pracovníků?

    Zákoník práce od března konečně přispěl k zamezení zneužívání opakovaných pracovních poměrů na dobu neurčitou jejich řetězením. Dělo se tak řadu let ze strany některých sobecky myslících zaměstnavatelů na úkor zaměstnanců jako hospodářsky slabší smluvní strany. O to více rozčarování nad státní zákonodárnou politikou přináší nedávný akt Senátu, který vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, a to s pozměňovacím návrhem změny vysokoškolského zákona; (viz senátní tisk č. 343).

                Zákoník práce od března konečně přispěl k zamezení zneužívání opakovaných pracovních poměrů na dobu neurčitou jejich řetězením. Dělo se tak řadu let ze strany některých sobecky myslících zaměstnavatelů na úkor zaměstnanců jako hospodářsky slabší smluvní strany.

    O to více rozčarování nad státní zákonodárnou politikou přináší nedávný akt Senátu, který vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, a to s pozměňovacím návrhem změny vysokoškolského zákona; (viz senátní tisk č. 343). Senát jde proti naznačenému duchu soukromoprávní ochrany potencionálně slabšího zaměstnance tím, že navrhuje možnost řetězení termínovaných pracovních poměrů u akademických pracovníků. Aniž by to ovšem bylo nezbytně nutné k blahu vysokých škol, o které lze pečovat ohleduplněji.

     Senát sleduje, aby špatně pracující jednotlivci z této skupiny obyvatelstva byli vyloučeni z dobrodiní zákona, který v zájmu hospodářsky slabších zaměstnanců stanoví přísně omezené podmínky pracovních poměrů na dobu určitou. Vyloučit by potencionálně bylo možno celou tuto skupinu zaměstnanců. Podle senátního pozměňovacího návrhu by u akademických pracovníků měl mít zaměstnavatel ponechánu možnost toho, co je obecně zakázáno jako nešvar. Samozřejmě bez právního nároku na prodloužení pracovní smlouvy a bez jakékoli soudní ochrany. Zdánlivě neutrální návrh, který v dobré víře sleduje svěží vítr,  však přináší možnost vzniku nepříznivých důsledků, které nejenže nejsou ničím vyváženy, ale nejsou ani nutné. Tudíž mu chybí rozumné zdůvodnění a ospravedlnění.

    Obecně se ví, že ve vnitřních poměrech českých vysokých škol je mnoho shnilého a že někteří akademičtí pracovníci se minuli povoláním nebo že vysokou školu mají za zaopatřovací ústav. Někteří akademičtí funkcionáři tento stav dlouholetě trpí a „věčným“ odborným asistentům beztak smlouvy prodlužují. Také se ví, že profesní požadavky na akademické pracovníky patří mezi mimořádně vysoké - aniž by  tomu ale běžně odpovídala výše mzdy - a že ne každý těmto požadavkům dostojí po celou dobu své profesní dráhy. Po čtrnáct let se politici pokouší nově řešit vnitřní poměry vysokých škol různými zákonodárnými pokusy. Možnost řetězených termínovaných pracovních poměrů, udržující akademické pracovníky v šachu ze strany akademických funkcionářů, patří k těm pokusům méně zdařilým.

                Chlapácký a světácký pohled říká, že, kdo je dobrým nebo žádaným akademikem, ten by opakovaná prodlužování pracovního poměru, pokud by nastala, stejně ustál. Věc ale není tak prvoplánová. Zapomíná se na to, že každé jednostranné znevýhodnění vyžaduje vyrovnání. V tomto případě by se muselo jednat o peněžní vyrovnání Senátem navrhované možnosti společenské újmy skupiny zaměstnanců, a to formou výrazného zvýšení mzdy. To by u veřejných a státních vysokých škol mohlo přinést požadavky na výdajovou stránku státního rozpočtu. U soukromých vysokých škol by to mohlo zatížit studenty. Senátní návrh však s ničím takovým nepočítá a žádné peněžní vyrovnání újmy nezaručuje, ačkoli její vznik potencionálně umožňuje. V silách vysokých škol přitom není provést výrazné mzdové vyrovnání společenské újmy, pakliže by právo řetězit termínované pracovní poměry bylo běžně využíváno.

                Z akademické půdy je znám nejeden případ, kdy akademický pracovník nebyl osobně oblíben u akademického funkcionáře pro své odlišné názory nebo záležitosti, které s výkonem práce nijak nesouvisely. V době opakovaných pracovních poměrů na dobu určitou stačilo bez udání důvodu nechat vypršet termínovanou pracovní smlouvu. Žádný vedoucí se tak v zásadě nemusel starat o zvyšování kvalifikace, o pracovní růst, o pracovní podmínky apod. Nikomu nic nemusel vysvětlovat a nic obhajovat. Stačilo jen vrchnostensky rozhodnout, že pracovní poměr se neprodlužuje, i kdyby si studenti třeba přáli opak. Že to bylo nemravné? Bylo.

                Alternativou je, aby akademičtí funkcionáři nastavili výkonnostní standard a určili, co jsou uspokojivé pracovní výsledky v příslušných oborech. Kupříkladu vydáním pracovního příkazu, kterým se stanoví profesní dráha akademického pracovníka (kariérní řád) včetně osobních cílů a plánů a nezávislých periodických atestací jednotlivců i pracovišť s přezkoumatelnými závěry. Vysoká škola tak zřetelně předem stanoví, co rozumí řádným výkonem práce akademického pracovníka, v čem spočívá povinné soustavné prohlubování kvalifikace a co jsou uspokojivé pracovní výsledky v daném oboru a co nikoli. Kvalifikačním základem je habilitace, které je nutno za pár let dosáhnout, anebo odejít pracovat jinam. Tento postup odpovídá poslání vysokých škol a jejich akreditačním potřebám. Chtěl-li Senát měnit zákon o vysokých školách, mohl navrhnout změny v tomto duchu namísto řetězení pracovních poměrů.

    Jestliže je práce konkrétního akademického pracovníka vadná, má vysoká škola vůči němu postižná práva včetně práva výpovědi pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky poté, co předchozí výzva k nápravě byla bezvýsledná [§ 46 odst. 1 písm. e) zák. práce]. Toto právo má každý zaměstnavatel. Stačí je využívat. Žádné zvláštnosti pro vysoké školy nejsou nutné. Senátní návrh může vést k obcházení tohoto výpovědního důvodu na úkor hospodářsky slabšího zaměstnance, k obcházení odstupného při rozvázání pracovního poměru pro organizační změny nebo k obcházení nutné dohody vysokých škol s odbory, pokud by se jednalo o výjimečně dovolené řetězení, vyplývající snad ze „zvláštní povahy práce“.

     Není zapotřebí, aby Parlament politicky zaváděl možnost řetězení termínovaných pracovních poměrů. Postačí, když akademičtí funkcionáři budou umět a chtít používat běžné právní a řídící nástroje, které mají v rukou a za jejichž používání jsou také placeni. Vadná práce konkrétního akademického pracovníka je věcí individuálního pracovněprávního postupu vůči němu. V žádném případě není politickým důvodem pro plošné vyloučení pracovněprávní ochrany jedné skupiny zaměstnanců, aniž by k tomu byl věcný důvod. Opakuji, že event. neschopnost nebo nechuť některých akademických funkcionářů řešit jednotlivé problémy na pracovišti ještě není důvodem pro zákonodárné navádění k přinejmenším nepřímé diskriminaci skupiny obyvatelstva EU v zaměstnání. Diskriminační důvod zde spočívá v druhu profese. Povahově vskutku jde o diskriminaci příčící se Listině základních práv a svobod, a to dokonce o trojnásobnou.

                Za prvé, akademičtí pracovníci se zřetězenými termínovanými pracovními poměry by byli diskriminováni v právně rovném zacházení vůči ostatním zaměstnancům, aniž by k tomu byl dán věcný důvod. Mohlo by k tomu docházet i uvnitř vědecké obce. Zatímco vědečtí pracovníci Akademie věd České republiky nebo různých výzkumných ústavů, muzeí, galerií   apod. by nemohli být vystaveni nešvaru řetězení, vědečtí pracovníci vysokých škol by mu potencionálně vystaveni být mohli, ačkoli je jejich práce shodná nebo srovnatelná. Zvlášť zřetelné by to bylo mezi státními zaměstnanci. Tedy u vědeckých pracovníků Akademie věd České republiky a u akademických pracovníků státních (vojenských a policejních) vysokých škol. 

                Za druhé, postižení akademičtí pracovníci by byli diskriminováni mezi sebou navzájem. Část by jich měla a dnes má pracovní poměr na dobu neurčitou. Jiná část by - podle možné praxe - přitom mohla mít pracovní poměr opakovaně termínovaný. Někteří akademičtí pracovníci by tedy měli výhodnější pracovní postavení oproti ostatním dokonce v téže  akademické obci jedné vysoké školy, aniž by k tomu byl věcný důvod. Tento stav právní nerovnosti ovšem existuje již dnes.

                Za třetí, postižení akademičtí pracovníci by byli diskriminováni vůči neakademickým pracovníkům vysokých škol. I pouhá sekretářka katedry by na tom byla lépe. Už tak je společensky nedůstojné, jestliže někteří akademičtí funkcionáři podporují nebo trpí stav, kdy mzda vedoucího obslužného personálu rektorátu nebo děkanátu je srovnatelná se mzdou mezinárodně uznávaného profesora, ne-li vyšší, aniž je srovnatelná jejich práce a odpovědnost. Při stavu vnitřního řízení některých vysokých škol a jejich součástí se řeči o znalostní společnosti stávají vyprázdněnými ideologickými frázemi. Důkazem jsou kupř. profesoři bez asistentů, aniž je k tomu důvod, či léta chybějící pravidla přiznávání osobních příplatků a s tím souvisící nerovné mzdové zacházení při stejné nebo srovnatelné práci na téže vysoké škole nebo dokonce pracovišti.

                Na okraj dodávám dílčí důsledek hospodářský. Akademický pracovník  postižený termínovanou pracovní smlouvou je vystaven ztíženým možnostem hospodářského života. A tedy i kýžené pracovní mobility. Obvykle obtížněji totiž získává bankovní úvěr nežli jiný žadatel. Pro banku bývá takový klient rizikovější, a proto po něm vyžaduje splnění přísnějších zajišťovacích podmínek, anebo mu úvěr vůbec neposkytne či za horších podmínek. Hospodářsky slabšímu akademickému pracovníkovi pak nezbývá než aby bojoval nejen s vlastním zaměstnavatelem, ale i s bankou. Kdyby se snad obslužný personál vysoké školy nad nebohým akademikem slitoval a milosrdnou lží mu vystavil nepravdivé potvrzení pro banku o pracovním poměru na dobu neurčitou, účastnil by se úvěrového podvodu. Poněkud kruté? Ano.

                V neposledku nutno říci, že řetězené termínované pracovní smlouvy nepřispívají k duševnímu klidu akademického pracovníka udržovaného v napětí a v hospodářské nejistotě.  O hypotéce na byt nebo na rodinný domek si může nechat zdát. V porovnání se systémem periodických atestací v senátním návrhu chybí záruka institucionálního přezkoumání rozhodnutí o pracovní výkonnosti a plnění pracovních závazků nezávislou vědeckou autoritou. Vše tak odvisí od osobní zralosti nebo chutě akademického funkcionáře, který dostává do rukou zbraň bez protiváhy v peněžním vyrovnání a soudní ochraně. Vždyť i akademičtí funkcionáři mohou být omylní nebo chybující. Senát asi nevnímá, že část českých akademických pracovníků již dnes žije ve strachu z nejistého zaměstnání, aniž by přesně věděli, co od nich nadřízení očekávají a aniž by byli zjevně neschopní.

                Stát uznává nezadatelnou rovnost lidí v právech (čl. 1 Listiny). Rozumí se tím i právo na rovné zacházení, ledaže by opak vyplýval z věcného důvodu. O senátním pozměňovacím návrhu bychom sice mohli diskutovat, avšak jeho praktické uplatňování by mohlo být postupem rizikovým. A hlavně zbytečným, protože stejného efektu lze dosáhnout jinak a bez změny zákona.

                Problém spočívá jinde než se domnívá Senát. Problémem je, že někteří akademičtí funkcionáři neumí obhájit svou řídící práci před žalobou u soudu, nedůvěřují soudu nebo si neví plně rady, jak vést rovnoprávné lidi a systémově řídit. Rozumím Senátu, že volá po nápravě. Navrhované  řešení by sice rozšířilo manévrovací prostor zaměstnavatelů, avšak  za  cenu, která tomu neodpovídá, a s rizikem opomíjení běžných systémových řešení, která jsou zároveň lidštější.

    Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Ivo Telec
    20. 5. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.