Základní aspekty veřejné správy na úseku zaměstnanosti část – 3. (kontrola na úseku zaměstnanosti)

3. Kontrola na úseku zaměstnanosti

 Kontrolní  činnost na předmětném úseku vykonávají - dle z.č.1/1991 Sb., -  Ministerstvo práce a sociálních věcí a  úřady práce . Kontrolní  oprávnění jiných  orgánů podle zvláštních předpisů tím ovšem nejsou dotčena.  Zaměstnanec    orgánu kontroly  pověřený provedením kontroly disponuje ex lege následujícími  oprávněními:

-   oprávnění  vstupovat  do  objektů  a  zařízení  zaměstnavatelů,

- oprávnění požadovat  od  zaměstnanců  zaměstnavatele  předložení  potřebných dokladů,

- oprávnění požadovat podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu  určených,

- oprávnění požadovat účast  zaměstnavatelů  při  projednávání výsledků kontroly  a  další  součinnost  potřebnou  k  vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly.

Zjistí-li  orgán  kontroly  porušení  povinností, jejichž dodržování  je  oprávněn   kontrolovat,  je  zaměstnanec  orgánu kontroly  pověřený   provedením  kontroly  povinen   vyžadovat  na zaměstnavateli  odstranění zjištěných  nedostatků ve  lhůtě k tomu určené a od zaměstnavatele je oprávněn vyžadovat si písemné podání zprávy o přijatých opatřeních.[1]

Zaměstnancům zaměstnavatele, kteří v určené lhůtě zaviněně nesplní výše zmíněnou povinnost,  může  zaměstnanec orgánu kontroly uložit  pořádkovou pokutu až do částky 2000 Kč, a to i opětovně, nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově určené lhůtě. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Je otázkou, zda pořádková pokuta při stávající maximální výši 2000 Kč nadále plní svou společenskou úlohu[2], či by stálo za úvahu provést formou novelizace její zvýšení.

Provádí-li orgán  kontrolu na  základě písemného podnětu, informuje  písemně o způsobu a  výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal. Dalším aspektem kontroly je dodržování mlčenlivosti - zaměstnanci   orgánu  kontroly   jsou  povinni  zachovávat hospodářské a  služební tajemství o skutečnostech,  o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděli.

V  zařízeních  ozbrojených  sil  a  ozbrojených  sborů  v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti lze kontrolu podle předchozích odstavců provádět jen se souhlasem příslušného ministerstva.

Zákon č.9/1991 Sb., rovněž konstruuje zvláštní skutkovou podstatu přestupků na úseku zaměstnanosti. De lege lata jimi jsou:

a) Neposkytnutí součinnosti - Porušení  povinnosti  uchazečem  o  zaměstnání  poskytnout úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání

b) Uvedení nepravdivých (nebo neúplných)  údajů - uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnosti rozhodné pro vedení  v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepravdivý údaj  o tom, že  není v pracovním  nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou  činnost ani se nepřipravuje soustavně  pro  povolání  nebo  neohlásí  změnu těchto skutečností uvedených v čestném prohlášení.

V současnosti příslušný úřad práce může  uložit za přestupek subsumovaný pod bodem a) pokutu do  1000 Kč  a za  přestupek podle bodu b)  pokutu do 10 000 Kč. I zde se jeví jistá nedostatečnost maximální výše sankce[3]  Na  rozhodování MPSV   a úřadů  práce o přestupcích se vztahuje  „přestupkový“ lex generalis   - tedy zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Mgr.Petr Kolman, právník