pracovní právo

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je založena na principu předpokládaného zavinění zaměstnance s možností vyvinění se zaměstnance zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Tato odpovědnost je založena na písemném potvrzení o svěření předmětů

Zvláštní skutkovou podstatou, která se svým způsobem vymyká z konstrukce odpovědnosti zaměstnance přijaté zákoníkem práce je odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. Zde totiž zaměstnanec odpovídá za škodu i přesto, že ji sám svým jednáním nezavinil.

Zákoník práce ve svých §§ 172 – 185 upravuje odpovědnost zaměstnance za škodu, která je rozdělená do různých skutkových podstat. Odpovědnost zaměstnance za škodu je odpovědností subjektivní, která je založena na principu zavinění a používá nedílné důkazní břemeno, kdy zaměstnavatel je povinen prokázat všechny znaky skutkové podstaty ( subjekt…

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci je v našem pracovním právu konstruována na principu odpovědnosti objektivní s možností liberace, což znamená, že není vyžadováno zavinění ze strany odpovědného subjektu – zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že objektivní odpovědnost je pro zaměstnavatele poměrně tvrdou sankcí, dává zákoník…

Novela zákoníku práce (dále jen ZP), která vstoupila v účinnost ke dni 1. 1. 2001, přináší kromě nesporných výhod pro zaměstnance (zákaz diskriminace, právo na informace a projednání aj.) též některé výhody zaměstnavatelům. Jedním z nejdiskutovanějších nově zavedených institutů je tzv. konkurenční doložka. Stručně řečeno se v ustan. § 29 odst. 2…

Pracovní pohotovost je zvláštním institutem pracovního práva, jehož použití by mělo, vzhledem k jeho povaze, býti zcela výjimečné. Pracovní pohotovost lze vymezit jako časový úsek, který není součástí pracovní doby zaměstnance, ale ve kterém je zaměstnanec pro zaměstnavatele dosažitelný pro případ potřeby. Hlavní podmínkou pracovní pohotovosti je …

Pracovní poměr může být skončen pouze na základě některé z právních skutečností, s kterou právo takové právní účinky spojuje. Jednou z těchto právních skutečností je také jednostranný projev vůle zaměstnavatele, který je nazýván jako výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem.
K platnosti výpovědi a nastoupení zákonem předpokládaných důsledků je…

Smyslem pracovněprávního institutu „přestávky v práci“ je snaha snížit únavu zaměstnance a stimulovat jej k dalšímu požadovanému pracovnímu výkonu. Oprávněnost přestávky v práci vyplývá z faktu, že lidský organizmus je ovlivňován svým biorytmem a není schopen podávat stejně kvalitní pracovní výkon po celou dobu trvání pracovní…

Zkušební doba je zvláštní časové období, které trvá po vymezenou dobu. Jejím smyslem je poskytnutí možnosti oběma stranám, tedy zaměstnanci i zaměstnavateli, ověřit si do jaké míry jim sjednaný pracovní poměr vyhovuje.

V zákoníku práce nenalezneme definici pojmu úraz a je zde pouze vymezeno, kdy se úraz považuje za pracovní. Při hledání definice je tedy nutno nahlédnout do judikatury, která za úraz považuje takovou poruchu zdraví, která je vyvolána zevními příčinami nezávislými na vůli zaměstnance. Příčiny působí náhle, násilně, krátkodobě a neočekávaně, jejich…

Novelou zákoníku práce došlo k úpravě maximálního rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Od 1.1.2001 došlo ke snížení týdenní pracovní doby na 40 hodin.

<p align="justify">Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Tento posudek o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance vydat a to ve lhůtě do 15 dnů od požádání, ne však dříve než dva měsíce…

<p align="justify">Kontrolní působnost na úseku zaměstnanosti, tzn. také tu, která vyplývá ze zákoníku práce, vykonává dle § 12 odst. 1, písm. g) zákona 9/1991 Sb. Úřad práce, který rovněž může ukládat pokuty.
Podle novely zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit práci přesčas jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a …

<p align="justify">V případě, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její náhradu do 15 dnů ode dne její splatnosti, zaměstnanec je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr v souladu s § 54 zákoníku práce. Pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je stanovena subjektivní lhůta jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k…

Výklad projevu vůle ve smyslu § 240 odst. 3 zák. práce může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze "nahrazovat" nebo "doplňovat" vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil.

Z ustanovení čl. II. bodu 7 zákona 188/1988 Sb. nelze dovodit, že kromě dokazování vztahu dosavadní úpravy a nové právní úpravy náhrady za ztrátu na výdělku podle zákona 188/1988 Sb. v závislosti na věku zaměstnance ...

Ke vzniku škody u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání nedochází již tím, že se zhorší zdravotní stav poškozeného zaměstnance (sníží jeho pracovní způsobilost), ale teprve tehdy, jestliže důsledky zhoršení zdravotního stavu, které se projevily u poškozeného, lze vyjádřit v…

Dne 22.11.2000 vstupuje v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, zákon 369/2000 Sb. Rozsahem se jedná o poměrně malou změnu, z hlediska možného problému výkladu o změnu poměrně podstatnou

Neomluvenou absenci, která je závažným porušením pracovní kázně, nelze bez dalšího považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

Přinášíme Vám komentář a důvodovou zprávu k novele zákona o zaměstnanosti, která vyšla včera ve sbírce zákonů